Najpredávanejšie - Bestsellery - Knihy - Politológia strana 5 z 139

Naše země, řízená naprostými politickými a ekonomickými diletanty, se momentálně nachází na velmi nebezpečné křižovatce, která se může stát konečnou pro mnoho našich občanů. Nyní již každý člověk, který si zachoval alespoň trochu zdravého rozumu, neřeší otázku, zda se stane či nestane nějaký velký malér, zasahující do našich životů, ale která krize přijde dříve a kdy nastane. Ti nejmoudřejší pak předpokládají, že zřejmě půjde o souběh mnoha krizových situací, navzájem se umocňujících, a tím zvětšujících dílo zkázy. Velmi rychle se totiž blížíme k začátku dokonalé bouře – nejhorší globální krize od Velké hospodářské krize. V zásadě půjde o společně probíhající energetickou, potravinovou, finanční, hospodářskou a sociální krizi. A to vše kvůli systémovým chybám a hloupostem politiků a nenasytnosti a chamtivosti bank a nadnárodních korporací. V pokračování knihy „Přežít nebo zemřít“, která vyšla v roce 2019, poskytuje autor aktualizované informace o možných krizových stavech (celoplošný dlouhodobý blackout, EMP, řízená/spontánní epidemie neznámé nemoci, nedostatková krize, válečný konflikt, včetně války jaderné nebo celkový kolaps společnosti), ale také čtenáře seznamuje s novými poznatky a zkušenostmi, jak tyto situace. Včetně toho, jak se na ně jak individuálně, tak kolektivně připravit.

Ruský bolševismus zůstává unikátním historickým jevem, který dodnes vyvolává spoustu otázek: Co je to bolševismus? Čím se liší bolševici a komunisté? Jak bolševici vybudovali sovětský stát v podmínkách světové války 20. století? Proč carské Rusko první etapu světové války - první světovou válku - prohrálo, zatímco SSSR pod vedením bolševiků vyhrál její druhou etapu – druhou světovou válku? Proč bílí generálové vstupovali do řad rudé armády? Kterak ruští bolševici dokázali nejenom zvítězit v občanské válce, ale současně také odrazit zahraniční agresi tím, že vyvolali problémy v zemích agresorů? Odpovědi na tyto otázky, jakož i na řadu dalších, naleznete v této knize.

V minulosti novinár, spoluzakladateľ a prvý generálny riaditeľ televízie Markíza, zakladateľ a predseda politickej strany Aliancia nového občana, podpredseda národnej rady, neskôr podpredseda vlády a minister hospodárstva. Dnes? Obvinený z objednania vraždy svojej bývalej spoločníčky a z falšovania zmeniek. Muž ktorý roky skrýval kriminálnu minulosť, alebo obeť klamstiev, intríg a spravodajských hier? Pavol Rusko. Jeho príbeh odkrýva zákulisie vzniku najúspešnejšieho a najsledovanejšieho média, boj o jeho záchranu i ostré politické šarvátky, ktoré sa zrodili v neúprosnom súboji o peniaze, vplyv a moc. Prináša nové informácie, fakty a súvislosti, ktoré boli doteraz pred verejnosťou ukryté a ktoré pútavou formou dokresľujú obraz toho, čo môže na Slovensku čakať úspešného a mediálne známeho podnikateľa, keď vystúpi na najvyššie priečky slovenskej politiky. Takmer desať rokov paril k najvplyvnejším ľuďom na Slovensku, pričom spočiatku bola hlavným pilierom jeho mediálnej moci televízia Markíza, ktorá spolu s denníkom Národná obroda, rádiom Koliba a časopisom Markíza dokonca v istom čase tvorila najvplyvnejšiu mediálnu skupinu na Slovensku. Po voľbách v roku 2002 sa k mediálnemu vplyvu pridal aj vplyv politický: jeho liberálna Aliancia nového občana, ktorej bol predsedom, sa rok po svojom vzniku stala súčasťou vládnej koalície a zdalo sa, že samotný Pavol Rusko má pred sebou dlhú a úspešnú politickú kariéru. Všetko napokon dopadlo inak. Vlastná nezodpovednosť, chyby a omyly o ktorých vo svojom príbehu otvorene hovorí, vytvorili spolu s ľudskou závisťou, podrazmi a pretvárkou smrtiaci koktail, ktorý jednoducho nezvládol. Naivná dôvera k ľuďom, neopatrnosť, nedôslednosť, podcenenie súvislostí či precenenie vlastných síl, ale iste aj zbytočná pýcha a samoľúbosť premenili úspech na trápenie. Jeho životné „straty a nálezy“ sa tak nebezpečne naklonili len na jednu stranu. Najskôr prišiel o post vo vláde, vzápätí sa jeho Aliancia už nedostala ani do parlamentu. Musel sa vzdať Markízy, pričom – ako sám tvrdí - vďaka vlastnej hlúposti prišiel takmer o všetky peniaze, ktoré za jej predaj spolu s vtedajšou manželkou Vierou získali. Vzápätí sa mu rozpadlo manželstvo, dostal sa do veľkej dlhovej pasce a koncom prvej dekády nového tisícročia si siahol na vlastné dno. Zlé roky sa však neskončili. Aj keď v súkromí našiel „lásku svojho života“, kontroverzná minulosť ho pred dvomi rokmi dobehla: bez majetku, vplyvu, väčšiny priateľov, obchodných i politických partnerov sa dokonca ocitol vo väzbe a dnes je obžalovaný z dvoch závažných trestných činov. Tvrdí, že je obeťou účelových intríg, ktoré úmyselne zosnovala istá skupina ľudí a svoju pravdu obhajuje aj v tejto knihe. Písal ju najmä počas pobytu vo vyšetrovacej väzbe a popri pohľade na vlastné zlyhania prináša v nej aj nemálo nových šokujúcich odhalení zo zákulisia súbojov a konfliktov, ktorými musel prejsť. Príbeh Pavla Ruska prináša jeho pohľad na vlastnú životnú cestu o ktorej si môžeme myslieť čokoľvek, len nie to, že by bola nudná a jednoduchá. Po prvý krát takto otvorene a verejne hovorí nielen o vlastných zlyhaniach či o zrade najbližších, ale aj o mnohých udalostiach, ktoré boli doteraz len tichým tajomstvom vyvolených. Jeho „zúčtovanie s minulosťou“ sa do rúk čitateľov dostane exkluzívne práve prostredníctvom Ottovho nakladateľstva už o niekoľko týždňov.

Ez a könyv egy sorozat második része, a sikerlistás A kultúra megszállása folytatása. A szerző ebben a művében bemutatja, hogyan használta a Kádár-diktatúra propagandaeszközként a Magyar Televíziót, gondosan kiválogatva a munkatársakat, különös tekintettel a tévé jövendő "arcaira". A "nagy pillanat" 1957. május elsején érkezett el, az ötvenhatos forradalom és szabadságharc leverése után Kádár János a tévé által élőben közvetített felvonulással üzent: a Magyar Népköztársaság leszámolt az "ellenforradalommal". Ekkor még a megtorlás időszakát szenvedte meg az ország, később következett a konszolidáció, de a diktatúra ebben is kulcsszerepet szánt e vezető médiumnak. Ötvenhat után csak a legmegbízhatóbb, nagyon gyakran kommunista családból érkező vagy ideológiailag elkötelezett emberek kerülhettek a tévéhez, voltak, akiket a hírhedt ÁVH-tól helyeztek át, mások a Néphadseregtől jöttek, megint mások bizonyítottan a kádári titkosszolgálatnak dolgoztak Olyan tévés legendák hátterét ismerhetjük meg, mint Ipper Pál, Vitray Tamás, Juszt László, Kepes András vagy éppen Frei Tamás. Mező Gábor (1980) újságíró, a Századvég vezető kutatója. Fő kutatási területe a posztkommunista hatalomátmentés, illetve Magyarország 1945 utáni története. Eddig megjelent művei: A média lenyúlásának titkos története (2021), Ellopni a lelket, megtörni a testet (2021), A kultúra megszállása (2023), A népirtás csöndje (2023).

Kniha O světě křivých zrcadel je sborníkem vybraných starších analytických prací Valerije Viktoroviče Pjakina. Svou skladbou a uspořádáním seznamuje čtenáře s poststalinským vývojem sovětské společnosti. Která ještě po desetiletí dokázala pokračovat v nastartovaném rozvoji hospodářství a obrany státu. Ovšem v oblasti ideologie se dopustila osudových přehmatů. V úvodní kapitole s výmluvným podtitulem Jak ve skutečnosti probíhala studená válka autor analýzou nepřímých důkazů projektovanou na obecně známý výsledek soupeření Západu s Východem. Ukazuje, jak snadno si můžeme konceptuální nevzdělanost zaměnit za neodbornost, neprozíravost, obchodnickou neschopnost i za vlastizradu a že tento přehmat zákonitě pokaždé vede k porážce a zotročení poraženého. Vedle ilustrativních příkladů z průmyslu a zemědělství věnuje Valerij Viktorovič zvláštní pozornost kosmonautice, soupeření Západu a Východu ve vesmíru a v dobývání Měsíce zvlášť, která činí čtení obzvlášť zajímavým. V dalších kapitolách věnovaných (národní) Centrální bance, Ústavě a ruské účasti ve WTO analyzuje nevinné formulace v zákonech a jejich tragické dopady na společnost. Ukazuje na viníky a zastánce koloniální podřízenosti Ruska i na bojovníky za jeho vymanění. Kniha Valerije Viktoroviče Pjakina O světě křivých zrcadel není četbou pro nepřipraveného čtenáře, prostě pro každého. Složité formulace a přesné definice znesnadňují čtení. Předpokládá alespoň základní znalost terminologie Koncepce obecné bezpečnosti, jejích principů, bez nichž může dojít na zklamání i na hledání obsahových chyb. Naopak jsem přesvědčen, že potěší každého věrného diváka Pjakinových analytických videotýdeníků, překládaných do češtiny již po několik let.

Nové vydání doplňuje předmluva rusisty a novináře Libora Dvořáka. Začátek 90. let 20. století, rozpad Sovětského svazu, éra prezidenta Borise Jelcina, čečenské války a 15 let Vladimira Putina ve funkci prezidenta nebo premiéra Ruska. Všechny tyto události jsou ve větší či menší míře reflektovány v knize Garryho Kasparova Zima přichází. Popis prvních deseti let po pádu železné opony otevírá hlavní téma, kterým je autorův pohled na Vladimira Putina. Jeho vzestup z pozice někdejšího důstojníka KGB až na prezidentský post chápal Kasparov jako jeden z prvních jako signál, že se Rusko začíná odklánět od demokracie. Jako čelný představitel ruské opozice označuje autor současného prezidenta za diktátora, který má díky obřím zdrojům a nukleárním zbraním velkou moc po celém světě, a kritizuje vstřícný postoj Spojených států a dalších západních zemí k Rusku. Garry Kasparov napsal tuto knihu již v roce 2015 a je zřejmé, že se bohužel v mnohém nemýlil. Hrozba Putinova Ruska je nyní mimořádně aktuální a svět se k ní musí postavit čelem.

Vladimir Putin o sobě říká, že je věřící a má silný vztah k ruské pravoslavné církvi. Je-li tomu tak, možná se každý večer před usnutím modlí a táže Boha: Proč jen jsi na Ukrajině nestvořil nějaké hory? Těmito slovy začíná kniha V zajetí geografie, která byla přeložena do několika desítek jazyků a nepřestává budit zájem u široké laické i odborné veřejnosti. Tento brilantní průvodce moderními dějinami na poměrně malé ploše shrnuje to nejdůležitější, co potřebujeme vědět o současném světě. Geografické poměry ovlivnily vývoj celého lidstva a dodnes mají výrazný vliv na rozhodnutí a chování politiků a státníků. Rozhodování těch, kdo stojí v čele sedmi miliard obyvatel této planety, vždycky bylo a bude v nemalé míře určováno řekami, horami, pouštěmi, jezery, oceány a celou řadou dalších geografických a geopolitických faktorů a zákonitostí, jež předurčují naše možnosti - jako to činily od úsvitu věků. Pokud vás zajímá, proč je Putin posedlý Krymem a Ukrajinou, proč byly Spojené státy předurčené stát se světovou velmocí, co stojí za čínskou expanzí nebo proč se Čína nemůže vzdát Tibetu, a jste ochotni se na svět podívat bez předsudků a ideologické předpojatosti, Marshallova kniha je právě pro vás. V deseti kapitolách, věnovaných Rusku, Číně, Spojeným státům, Evropě, Africe, Blízkému východu, Indii a Pákistánu, Japonsku a Koreji, Jižní Americe a Arktidě, z nichž ke každé je přiložena mapa, autor přístupným a přitažlivým způsobem objasňuje v širších souvislostech nejdůležitější okolnosti, které ovlivňují minulost, přítomnost a budoucnost jednotlivých regionů a současných globálních velmocí. Kniha V zajetí geografie je inteligentním úvodem do geopolitiky našeho čím dál složitějšího, chaotičtějšího a provázanějšího světa. Tim Marshall patří k předním odborníkům na problematiku mezinárodního dění, ve kterém se už přes čtvrt století pohybuje jako novinář. Pracoval pro BBC a rozhlasovou stanici LBC/IRN, působil též jako zahraniční redaktor televizní stanice Sky News. Přinášel reportáže ze třiceti zemí a zpravodajsky pokrýval konflikty v Chorvatsku, Bosně, Makedonii, Kosovu, Afghánistánu, Iráku, Libanonu, Sýrii a Izraeli. Jeho blog Foreign Matters se roku 2010 dostal do užší nominace na Orwellovu cenu. Své články a analýzy publikuje v periodikách, jako je The Times, Sunday Times, Guardian, Independent či Daily Telegraph. Je autorem knih Shadowplay: The Overthrow of Slobodan Milosevic (Stínohra: Svržení Slobodana Miloševiće; v bývalé Jugoslávii se titul stal bestsellerem) a Dirty Northern B*st*rds! and Other Tales from the Terraces: The Story of Britains Football Chants (Špinaví p*rch*nti ze severu" a jiné historky z ochozů aneb Co se v Británii skanduje na fotbale). Je zakladatelem serveru TheWhatandtheWhy.com. "Stručně řečeno: jedna z nejlepších knih o geopolitice, jakou si jen můžete představit - když ji čtete, jako by se vám před očima rozjasňovalo Marshall přistupuje k problémům s chladnou hlavou a jasnou myslí; má až nadpřirozenou schopnost podat širší souvislosti přístupným a uceleným způsobem Vzhledem ke složitosti dané problematiky je až neskutečné, jak svižně se kniha čte Nenapadá mě žádná jiná kniha, která by poměry ve světě objasňovala tak skvěle" Nicholas Lezard, Evening Standard

"Csaknem 25 éve foglalkozom hírekkel. 2022. február 24-én én vezettem a Spirit FM reggeli műsorát. Hajnalban szerkesztettük át az egész adást, hogy azonnal friss, hiteles információkat adjunk a hallgatóknak az orosz-ukrán háborúról. Tarjányi Péter biztonságpolitikai szakértő is rendszeres vendége volt a műsorainknak. Azért találtam ki az Ostrom című műsort, mert miután egyértelmű lett, hogy nem villámháborúról van szó, kötelességünknek tartottam, hogy hétről-hétre beszámoljunk a szomszédban zajló eseményekről. Ez a könyv egyfelől hiteles történelmi lenyomat, másfelől rávilágít összefüggésekre, tisztázódnak benne haditechnikai részletek, és ha felfogni nem is tudjuk, de általa megérthetjük a háború mindennapi működését." - Vogyerák Anikó

Nevšedný a napínavý príbeh o budúcnosti demokracie, ktorý objasňuje jeden z najdôležitejších zápasov dnešnej doby: o budúcnosť slobody a porážku autokratických režimov. Ekonóm a bývalý politik Moisés Naím prináša nevšedný a naliehavý pohľad do budúcnosti demokracie a zároveň objasňuje jeden z najdôležitejších konfliktov dnešných čias: ako zachovať slobodu a demokraciu vs. ako ovládnuť a poraziť autokratov, ktorí sa vynárajú v každej krajine ako huby po daždi. V knihe Pomsta moci vysvetľuje politické trendy, podmienky, technológie a typ správania, ktoré prispievajú ku koncentrácii moci a k rozličným politickým a ideovým rozporom. Sústreďuje sa najmä na tri P – populizmus, polarizáciu a postpravdivosť. Ide o nástroje, ktoré sa v politike vyskytujú odjakživa, no súčasní politici ich kombinujú novým a ešte desivejším spôsobom, aby podkopali zásady demokracie. Ašpirujúci autokrati majú totiž k dispozícii aj nové možnosti a nové nástroje, ktorými sa dožadujú neobmedzenej moci. V spojení s novými technológiami a spoločenskými trendmi však nadobúdajú oveľa väčšiu silu. Pomsta moci je plná kontroverzných postáv a strhujúcich príbehov o nástupe k moci, ale aj názorných príkladov trikov a taktík proti tým, ktorí sa snažia autoritársku moc oslabiť. Vďaka prístupu k najaktuálnejším informáciám a poznatkom v spoločenskovednom výskume Naím odhaľuje opakujúci sa vzorec stratégií na upevnenie moci, a to aj v krajinách s výrazne protikladným politickým, ekonomickým a sociálnym pozadím. Zároveň ponúka zamyslenie nad tým, čo možno urobiť pre to, aby znovu zvíťazili sloboda a demokracia. Výsledky boja o moc totiž v závere určia, či sa v budúcnosti uberieme demokratickou alebo autokratickou cestou.

Karol Lovaš sa s Alojzom Lorencom stretol prvýkrát v roku 1998 ako novinár. Po dvadsiatich rokoch sa zišli znovu. Spoločný rozhovor katolíckeho kňaza, ktorým sa Lovaš medzitým stal, a bývalého 1. námestníka federálneho ministra vnútra ČSSR, ktorý bol v rokoch 1986 ? 1989 zodpovedný za československú Štátnu bezpečnosť, reflektuje dobu minulú i súčasnú. Lorencove spomienky na Gustáva Husáka, Vasila Biľaka alebo Alexandra Dubčeka sú dôležitým svedectvom o dobe spred roku 1989. Lorenc stál ako jeden z hlavných aktérov pri jej konci. Nie je bežné, aby presvedčený ateista pristúpil na rozhovor s kňazom a rozprával sa s ním napríklad o viere, Bohu, cirkvi, o živote a smrti, vine a treste, o odpustení a zodpovednosti. Dramatik a spisovateľ Ján Solovič po prečítaní rukopisu napísal: „Ani jeden nepoužíva prázdne slová. Za prázdne slovo sa dá chytiť. To však nie je tento prípad.“

Islam je politický systém s vlastnou zbierkou zákonov, ktorá sa volá šaría. Šaría je založená na úplne iných princípoch ako náš právny systém. Mnohé z jej nariadení sa pritom týkajú aj nemoslimov. Čo znamená právo šaría pre našich občanov? Ako sa nás dotýka? Aké budú dôsledky, ak dovolíme moslimom riadiť sa šaríou a nie našimi zákonmi? Každá požiadavka moslimov je založená na myšlienke nastolenia šaríe v našej krajine. Mali by sme u nás šaríu povoliť alebo nie? A prečo? Ako môžu politici alebo úradníci rozhodovať o práve šaría, keď mu nerozumejú? Je to správne? V tejto knihe nájdete odpovede na všetky tieto otázky.

Problematika komparácie totalitných teórií a ich praktického uplatňovania je ešte stále zaťažená rôznymi ideologickými skresleniami a spormi. Napriek rozsiahlemu zdroju informácií je jej spracovanie veľmi náročné a aby mohlo byť čo najobjektívnejšie, určite si vyžiada väčší časový odstup. Uvedomujúc si túto skutočnosť je však potrebné venovať sa nedávnej a protichodnými emóciami stále sprevádzanej minulosti s plnou vážnosťou a zodpovednosťou. Poznanie totalitných ideológií a režimov je predovšetkým varovaním pred možnosťou recidívy nástupu arogancie neobmedzenej moci a núti k zamysleniu nielen nad ich zločinnosťou a k poznaniu ich podôb a odlišností, ale aj k pozorovaniu historických okolností, atmosféry a deformácií, ktoré umožnili nástup vládnej zločinnosti dovtedy nevídaných rozmerov.

„O koľko lepším miestom by bola Británia, ak by barónka Thatcherová nikdy neexistovala! Jej politika by bola menej znetvorená, spoločnosť menej nerovná, verejné služby menej zanedbané a konzervatívne médiá menej zúrivé. Bola by viac zmierená s Európou aj sama so sebou. Thatcherová bola veľkňažkou predsudkov, zlomila chrbticu svojej vlastnej strane a rovnako aj princípy Labouristickej strany.“ Tento citát z diela Willa Huttona je len jedným pohľadov na Margaret Thatcherovú a jej politické dedičstvo. Britský akademik Eric J. Evans sa pozrel na základné oblasti jej pôsobenia a vplyv na britskú aj svetovú politiku, pričom sa snaží nájsť aj pozitívne stránky jej politiky. Autor sa zameriava na kariéru Margaret Thatcherovej, spochybňuje originalitu aj ideologickú súdržnosť toho, čo sa začalo nazývať thatcherizmus a zvažuje, do akej miery splnila alebo nesplnila svoje hlavné ciele. Medzi kľúčové témy knihy patria privatizačná politika a útok na moc odborov; zmena a ovládnutie Konzervatívnej strany; dedičstvo vojny o Falklandy; vzťahy Thatcherovej s Európou, Východom a Západom; zmeny v školstve či zdravotníctve; vplyv thatcherizmu na nasledujúce vlády vrátane „nových labouristov“; neoliberalizmus a jeho vplyv na Thatcherovú. Kniha je neoceniteľným sprievodcom zložitosťou a paradoxmi Británie od konca 70. rokov do druhého desaťročia 21. storočia.

Ben Shapiro v knize Jak zachránit západní civilizaci míří z pohledu dnešní krize Západu ke kořenům evropské kultury, na něž současná převažující ma-terialistická a hédonistická kultura zapomněla. Vysvětluje, že bez dědictví Athén a Jeruzaléma je ohrožena nejen svoboda a řád, soudržnost demo-kratické společnosti, ale i dnešní, nikdy v minulosti nevídaný blahobyt. Dramaticky popisuje 3 000 let evropských dějin, jež spojily zdánlivě neslučitelné: židovsko-křesťanskou existenciální víru s řeckou filosofií. V symbióze této víry a rozumu vyrostla nejúspěšnější civilizace, která dala světu vědu a techniku, dramatické umění a představu osobní svobody, lidské důstojnosti i občanských práv. Autor hájí řecký přirozený zákon telos, který z konečného účelu lidské přirozenosti vyvozuje, že člověk má pěstováním ctností směřovat k naplnění smyslu svého života, tedy k moudrosti a vznešenosti. Bez vyššího smyslu života se Západ zhroutí do chaosu iracionálních svárů, jak to vidíme dnes, kdy věcnou diskusi nahrazují vášně, subjektivita, etnická nebo menšinová identita a podobně. Paradoxně totiž i sám rozum závisí na víře – víře v racionální, poznatelný a objektivní svět, v němž rozpoznává Stvořitele.

Poznámky věnované reálné politice jako projevu globální politiky a konceptuální moci.

Mafie se sice zrodila na troskách feudálního systému, ale její rozmach nastal až s rozvojem demokracie a kapitalismu. Záhy zapustila kořeny v Neapoli, na Sicílii a v Kalábrii a za svůj rozkvět vděčí zločineckým paktům, které uzavírala s částí politické a společenské elity. Kniha rekonstruuje politické dějiny mafií a jejich expanzi na evropském kontinentu. Autor mapuje jejich kolébku a nachází první aktéry příběhu: zkorumpované šlechtice, bezskrupulózní prominenty, zbohatlé statkáře, nájemné vrahy… Odkrývá neviditelné vazby těchto „kriminálních sekt“ na rodící se demokracii a sleduje jejich dobývání Ameriky. Se studenou válkou se objevuje spekulantská mutace mafiánských sítí a autor rozplétá metody jejich parazitování na liberální ekonomice. Jsme v době rozmachu obchodu s drogami, vzniku daňových rájů, kompromitace vatikánské banky a skandálů s nemovitostmi, kdy si mafiánští bossové podávají ruce s politiky, průmyslníky a finančníky. Po pádu Berlínské zdi v Evropě rostou nové neprůhledné skupiny, které tento „model“ využívají k dobývání dalších území...

Nejprodávanější a nejkomplexnější publikace o Evropské unii v České republice, jejíž první dvě vydání nechybí v žádné z odborných knihoven. Autoři renomovaní badatelé v oblasti evropské politiky seznamují čtenáře s historií evropského integračního procesu, s vývojem, současnou podobou a funkcemi jednotlivých evropských institucí a s tím, ve kterých oblastech (politikách) a jakým způsobem Evropská unie působí. Kniha je zdařilou kombinací politologické analýzy a velkého množství informací. Formou srozumitelně napsaného a přehledně členěného textu nabízí kvalitního průvodce problematikou Evropské unie. Publikace vychází ve třetím, aktualizovaném, výrazně rozšířeném a doplněném vydání. Zahrnuje události až do konce roku 2017 a čtenáři v něm rovněž naleznou řadu nových dat, grafů, tabulek, schémat a infoboxů a navíc praktický jmenný a věcný rejstřík. Kniha je určena nejen odborníkům, vysokoškolským studentům a profesionálům zabývajícím se z různých hledisek evropskou integrací, ale také širší veřejnosti, která má zájem získat co nejvíce kvalifikovaných informací o Evropské unii v širším historickém a politickém kontextu.

Evropa si příliš zvykla na život v míru a ekonomickém blahobytu. Když odečteme sice krvavé, ale lokální válečné akce na Balkáně v 90. letech, žijeme v míru od konce druhé světové války už více než sedmdesát let. Ovšem řada lidí sdílí obavy, že následující roky již dobou klidu a pohody nebudou. Válečný konflikt velmocí, jaderná válka, dlouhodobý ploš¬ný blackout, finančně-ekonomická krize mimořádné intenzity a dopadů, přírodní katastrofa celoplošných rozměrů, ozbrojený konflikt v Evropě mezi původním a nepůvodním obyvatelstvem. To vše jsou situace, které nemůžeme v blízké nebo vzdálenější budoucnosti zcela vyloučit. Autor knihy „Přežít, nebo zemřít“ Aleš Přichystal se ve funkci náčelníka štábu Zemské domobrany dlouhodobě věnuje praktic¬kým otázkám přípravy na mimořádné situace. Podařilo se mu shromáždit a přehledně utřídit množství ma¬teriálu, který se týká zásadního problému: jak přežít, když přijde nečekaná situace, která „vyřadí z provozu“ civilizaci, jak ji známe. Autor nechce nikoho strašit, ale mobilizovat. Je přesvědčen, že mnohému můžeme předejít, pokud si včas uvědomíme, že může velmi snadno přijít chvíle, kdy nás stát neochrání a kdy záchranu života – svého i svých nejbližších – budeme muset vzít do vlast¬ních rukou. Jak zvýšit svoje šance na přežití? To je právě to, o čem v knize širokou veřejnost informuje.

Fenomenální Tuvia Tenenbom, kterého český čtenář poznal díky úspěšné knize Všechny jejich lži, je zpátky. Ve své nové knížce si posvítil na uprchlickou krizi v Německu. Jak se z národa, který byl před 70 lety ztělesněním zla, stala reklama na dobro? A není to celé jen jedna velká PR akce, jak vylepšit obraz Němců před celým světem? Izraelsko-americký novinář, spisovatel a dramatik procestoval Německo křížem krážem, mluvil se stovkami lidí, od obyčejných lidí po spisovatele, od členů radikálních hnutí Pegida a strany AfD po vládní politiky, od zelených sluníčkářů po krajně pravicové vyvrhele, od LGBT aktivistů po kapitány automobilového průmyslu. A samozřejmě se vypravil mezi uprchlíky samotné, aby zjistil, jak se jim v té nové zemi zaslíbené žije. Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval což se mu často daří a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešním Německu a celé uprchlické záležitosti. Jestli totiž Tuvia Tenenbom něco není, pak rozhodně není politicky korektní. Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny.