Najnovšie - Právo strana 57 z 118

Praktický průvodce formou sorzumitelného návodu, jak si zajistit soulad s požadavky obecného nařízení o ochraně osobních údajů, určený pro menší podniky nebo spolky. Odpovídá mj. na otázky, zda je třeba jmenovat poveřence pro ochranu osobních údajů, co může kontrolovat Úřad pro ochranu osobních údajů či co je třeba zajistit z hlediska IT. Obsahuje rovněž návodné vzory, užitečné tipy a názorné příklady.

Publikace představuje první monografické zpracování tohoto tématu v české právnické literatuře. Pojednává o přezkumu veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V knize jsou rozebrány postupy pro podání a vyřízení námitek, podání návrhu, případně rozkladu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to jak z pohledu dodavatele, tak i zadavatele. Monografie se také zabývá podáváním podnětů a přestupky zadavatelů, dále i pravomocemi a průběhem správního řízení před ÚOHS. Výklad doprovází příslušná judikatura Krajského soudu v Brně, Nejvyššího správního soudu, Soudního dvora EU a rozhodnutí ÚOHS k tomuto tématu. Kniha je určena pro všechny uživatele zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatele, dodavatele, advokáty, společnosti organizující výběrová řízení, akademiky, dozorové orgány, dotační orgány a další osoby zabývající se veřejnými zakázkami.

Advokátske komory na Slovensku v rokoch 1875-1948

Monografie uceleně pojednává o tématu ochrany slabší smluvní strany. Jde o téma aktuální především z toho důvodu, že občanský zákoník prohlásil za jednu ze základních zásad právě ochranu slabší strany, smluvní stranu nevyjímaje. Kniha se zabývá historickými kořeny ochrany jedné ze stran obligačního vztahu, čímž dokazuje, že nejde o téma novodobé, a klade zřetel na interpretaci fundamentálních principů, od nichž se ochrana slabší smluvní strany v občanském zákoníku odvíjí. Přestože nová občanskoprávní úprava zdůrazňuje ochranu slabší strany, nelze přehlédnout, že ta je koncipována jako krajní. Rozsah bádání se proto nese v duchu adekvátní interpretace úmyslu zákonodárce, který je promítnut v zákonných ochranných ustanoveních. Autor přináší rovněž diskusní podněty na některé z dosud zažitých pohledů odborné literatury i judikatury na toto téma. Předkládá argumenty, jimiž polemizuje s legitimitou tzv. statusové ochrany, jež je často spojována s ochranou spotřebitele, zaměstnance či nájemce. Autor syntetizuje obecné poznatky do konkrétních východisek ústících do formulace současného občanskoprávního ochranného modelu. Na mnoha místech neponechává stranou ani ekonomické aspekty ochrany jednoho z účastníků smluvního vztahu jako doplňku obecných právních argumentů. Srovnává také vnitrostátní ochranný model s evropskými unifikačními projekty smluvního práva.

Publikácia „Prekážky v práci“ prináša komplexné spracovanie špecifickej problematiky z oblasti pracovného práva. Je zameraná na praktické problémy týkajúce sa právnej úpravy prekážok v práci na strane zamestnanca, ale aj na strane zamestnávateľa. JUDr. et Mgr. Jozef Toman, PhD., autor publikácie, sa rozhodol zovšeobecniť najčastejšie a najdôležitejšie otázky ohľadom prekážok v práci a pripraviť pre čitateľov praktickú pomôcku, v ktorej prostredníctvom príkladov vysvetľuje nejasnosti, ktoré pri interpretácii niektorých ustanovení Zákonníka práce v praxi vznikajú. Základom knihy sú príklady z praxe, kde výraznú časť tvoria otázky spojené s prekážkami v práci na vyšetrenie (ošetrenie), sprevádzanie, ako aj otázky súvisiace s posudzovaním prekážok v práci pri pružnom pracovnom čase. Publikácia je určená predovšetkým mzdovým účtovníkom, personalistom, zamestnávateľom a širokej odbornej verejnosti, ktorá sa venuje pracovnému právu.

Ke dni 1. září 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, který reaguje na legislativu přijatou na úrovni EU. Smyslem zákona je významně zlepšit postavení osob, jež byly poškozeny omezováním hospodářské soutěže, a to konkrétně zneužitím dominantního postavení nebo nedovolenými dohodami soutěžitelů. Nový zákon přináší do českého právního řádu řadu novinek, které mají usnadnit vymáhání náhrady škody způsobené porušením soutěžních pravidel. Zákon např. výslovně presumuje vznik škody v důsledku kartelu, přičemž bude na žalovaném, aby prokázal, že poškozenému škoda nevznikla. Novinkou je také zavedení pravidla, že náhrada škody má zohledňovat tzv. časovou újmu peněz. Odlišně od občanského zákoníku je upravena problematika promlčení, kdy zákon zavádí pětiletou promlčecí lhůtu pro uplatnění práva na náhradu škody, která počíná běžet ode dne, kdy se oprávněná osoba dozvěděla mj. o omezování hospodářské soutěže, nejdříve však ode dne, kdy došlo k ukončení takového protiprávního jednání. Zákon se dále snaží usnadnit cestu k získání náhrady za způsobenou škodu tím, že specificky upravuje problematiku zpřístupnění důkazních prostředků, a snaží se tak překlenout informační asymetrii, která v praxi významným způsobem ztěžuje uplatňování těchto nároků. Komentář je prvním uceleným výkladem nového zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže. Autoři stručnou a srozumitelnou formou komentují jednotlivá ustanovení s využitím relevantní judikatury.

Slovník je určený zamestnávateľom, zamestnancom, personalistom, inšpekcii práce,... - Cca 2 000 pojmov súvisiacich so zákonníkom práce a viažucich sa predpisov - Definuje pojmy ako: benificium, cieľová odmena, homeworking, teleworking..

Účelom tejto publikácie je poskytnúť návod a ucelený výklad inštitútu trestnej zodpovednosti právnických osôb odbornej verejnosti tak, aby všetci dotknutí dokázali tento inštitút uplatňovať a používať. Len jeho aplikácia a používanie v praxi dokáže preklenúť polaritu spoločnosti na zástancov a odporcov inštitútu trestnej zodpovednosti právnických osôb, ako i veľké množstvo rôznorodých výkladov, ktoré sa v súvislosti s trestnou zodpovednosťou právnických osôb objavujú. Autori sú presvedčení, že trestná zodpovednosť právnických osôb nikdy nenahradí vyvodzovanie individuálnej trestnej zodpovednosti voči fyzickej osobe. Trestná zodpovednosť právnických osôb bude vždy sekundárna a doplnková, jej primárnym účelom je eliminovať presúvanie príjmov a majetku, ktorý bol nadobudnutý trestnou činnosťou. Kolektiv autorů Skaloš, Vandáková, Mezei

Insolvenční správce jakožto speciální subjekt insolvenčního řízení se stále častěji stává předmětem zájmu médií i zákonodárce. Přesto tato oblast trpí nedostatkem odborných zdrojů, který se může negativně podepsat na porozumění předmětné právní úpravě jejími adresáty a plnění jejich zákonných povinností. Předkládaná kniha poskytuje komplexní pohled na relevantní právní úpravu, když kromě podrobného komentáře zákona o insolvenčních správcích obsahuje i komentář části insolvenčního zákona věnující se akreditaci pro poskytování služeb v oblasti oddlužení a komentář návrhu vyhlášky o personálním a materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce. Autorský kolektiv tvoří státní zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti, jehož dohledové pravomoci v této oblasti byly nedávno posíleny novelou č. 64/2017 Sb.

Zákon č. 504/2003 Z. z. o nájme poľnohospodárskych pozemkov, poľnohospodárskeho podniku a lesných pozemkov je základným a zásadným právnym predpisom v oblasti poľnohospodárskeho práva. Jeho prijatím v roku 2003 sa v Slovenskej republike určili podmienky a pravidlá prenájmu poľnohospodárskej pôdy subjektom vykonávajúcim činnosti v poľnohospodárstve, pričom jeho štruktúra bola od počiatku rozložená do 4 častí: nájom pozemku na poľnohospodárske účely, nájom pozemku na poľnohospodárske účely pri prevádzkovaní podniku, nájom podniku na poľnohospodársku výrobu a nájom lesného pozemku na hospodárenie v lesoch. Predmetom komentára je priblížiť zákon č. 504/2003 Z. z. o nájme poľnohospodárskych pozemkov, poľnohospodárskeho podniku a lesných pozemkov tak odbornej, ako aj laickej verejnosti, a vysvetliť jeho jednotlivé ustanovenia, ako aj poukázať na prípadné aplikačné problémy s ním súvisiace v praxi.

Odborná brožúra s podtitulom Zverejňovanie povinných údajov na webovom sídle bez porušenia GDPR je zameraná konkrétne na potreby organizácií školstva, samosprávy, štátnej a verejnej správy. Prináša odporúčania a tipy do každodennej praxe zverejňovania povinných údajov. Poradí, ktoré údaje netreba, resp. ktoré sa nesmú zverejniť. Upozorňuje na časté chyby a obsahuje návrhy interných smerníc k zverejňovaniu a finančnej kontrole.

A szerző ötéves kutatási munkája során bonyolult és nehezen megválaszolható kérdéseket tett föl magának: vannak-e jól körülhatárolható ismertetőjegyei az európaiságnak? Vannak-e Európának közös gyökerei, tradíciói és értékei? Lehet-e föderációt alkotni közös európai identitás nélkül? Azonosak-e az európai polgárok, népek, nemzetek, régiók jövőre vonatkozó céljai és törekvései? Mit jelent az egyre szorosabb európai egység koncepciója? Mi a különbség a nemzetek Európája, az európai konföderáció és föderáció között? Lehetséges-e démosz nélküli demokrácia? Mi Németország helye és szerepe Európában? Mit gondolnak az oroszok Európáról? Ezek a kérdések csak látszólag széttartóak, összetartja őket a két fő kérdés, ami a szerzőt leginkább izgatta: mit jelent Európa, s merre tart földrészünk?

Nová učebnice unijního práva od kolektivu z olomoucké právnické fakulty se obsahově zaměřuje na základní otázky ústavního a institucionálního práva Evropské unie, jakož i vnitřního trhu, unijní regulace ochrany hospodářské soutěže, veřejných podpor a veřejných zakázek. Učebnice umožňuje základní pochopení problematiky evropské integrace a systematiky unijního práva. Autoři při výkladu zdůrazňují soudní aplikaci unijního práva, jež je neopomenutelná zejména v oblasti vnitřního trhu. Jednotlivé příklady aplikace svobod vnitřního trhu mohou posloužit lepšímu pochopení problematiky a jejímu snazšímu vstřebání. Učebnice je určena studentům právnických fakult i dalším zájemcům o právní otázky unijní integrace. Učebnici doplňuje Praktikum práva Evropské unie (Leges, 2016), které vede studenty k analýze judikatury Soudního dvora EU i národních soudů a k aplikaci unijního práva.

Přehled je výběrem významné judikatury ve věcech mimořádných opravných prostředků z oblasti občanskoprávního řízení vycházející především z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu. Většina této judikatury byla již v různých zdrojích uveřejněna, ale rozsáhlý výběr rozsudků sestavený především s přihlédnutím k potřebám praxe může být užitečnou pomůckou zejména pro soudce, advokáty i širší právnickou veřejnost. Jednotlivé judikáty se neomezují na právní věty, nýbrž obsahují i klíčové partie odůvodnění; naproti tomu ty části odůvodnění, které se nevztahují k problematice řešené v právních větách, jsou v zájmu přehlednosti vypuštěny. Odkazy na ustanovení právních předpisů jsou aktualizovány formou poznámek pod čarou. Tematicky je přehled rozdělen do tří částí. První část je věnována žalobě na obnovu řízení, druhá žalobě pro zmatečnost a třetí, nejrozsáhlejší část, judikatuře ve věcech dovolání. Každá část je dále vnitřně členěna, uspořádána podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu a jednotlivé judikáty jsou opatřeny stručnými nadpisy, aby uživatel mohl rychle najít odpověď na otázky, po nichž pátrá. K tomuto účelu slouží i rejstříky umístěné na konci publikace.

Zákon o zřízení samostatného československého státu č. 11/1918 Sb. z. a n., označovaný též jako recepční zákon nebo první ústavní provizorium, byl navzdory číslu, pod kterým se objevil ve Sbírce zákonů a nařízení, prvním československým zákonem. Národní výbor československý jím 28. října 1918 dal právní formu obsahu zároveň přijatého provolání „Lide československý!“, jímž občanům oznamoval vznik samostatného československého státu. Z právního pohledu představuje to nejdůležitější, co se pojí s blížícím se stým výročím vzniku Československa. V jeho pěti stručných paragrafech se zároveň skrývá překvapivě mnoho právních problémů. Autor zvolil netypickou formu opožděného, a tedy i specifického komentáře k tomuto zákonu, aby s důrazem na státoprávní aspekty přiblížil širší souvislosti vzniku Československa. Ukazuje, nakolik se myšlenka samostatného a společného česko-slovenského státu (ne)odrážela v českých a slovenských politických programech od revoluce v roce 1848 až do vypuknutí první světové války. Věnuje se též činnosti české a slovenské domácí i zahraniční politické reprezentace v době první světové války, událostem, které bezprostředně vyústily ve vznik samostatného státu, a jeho postupnému upevňování. V té souvislosti obrací svou pozornost především na reálné ovládnutí pohraničních oblastí českých zemí a území Slovenska. Charakterizuje rakouský a uherský státní aparát a rakouské a uherské právo, neboť z podstatné části našly uplatnění i v československém státě. Sleduje, jak si v roli zákonodárce počínal Národní výbor československý a jeho přímý pokračovatel – revoluční Národní shromáždění. V neposlední řadě se zamýšlí také nad původem a problematičností některých ustanovení samotného zákona a nad odlišnostmi jeho jednotlivých verzí.

Publikace komplexně představuje společnost s ručením omezeným, a to z pohledu právního, daňového i účetního. Důraz je kladen na srozumitelnost a přehlednost textu tak, aby byla přístupná široké podnikatelské veřejnosti. Součástí výkladu jsou proto i možné formulace společenské smlouvy, příklady z oblasti účetnictví a daní a rovněž vzorová zakladatelská listina. Aktualizovaná verze publikace přitom zohledňuje nejnovější judikaturu soudů i názorový posun právní teorie, ke kterému došlo od posledního vydání této knihy v roce 2015.

Publikace se podrobně zabývá ochranou osobních údajů zejména při užití ve veřejné správě. Autorka se zaměřuje na analýzu aktuální právní úpravy a zpracovává problematiku i v evropském kontextu. Zabývá se jednotlivými aspekty ochrany osobních údajů i souvislostmi s právem na svobodný přístup k informacím. Dotýká se také některých otázek spojených s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR). Součástí výkladu jsou praktické příklady řešení ze soudní i správní praxe. Kniha umožňuje lepší pochopení důležitosti (a nevyhnutelnosti) ochrany osobních údajů a stane se tak užitečnou pomůckou nejen pro veřejnou správu, ale i širokou odbornou veřejnost.

Nekontrolované a neobmedzené možnosti sledovania a využívania informácií o každom z nás predovšetkým v online prostredí si vynútili potrebu právneho nástroja, ktorý by na globálnej úrovni a bez ohraničenia štátnymi hranicami umožňoval fyzickým osobám získať kontrolu nad svojím súkromím a rozhodovaním o vlastnej osobe. Nový koncept ochrany práva na súkromie a ochranu osobných údajov vstupuje do platnosti 25. mája 2018 v podobe nariadenia GDPR a zákona č. 18/2018 Z. z. o ochrane osobných údajov. Novinka vydavateľstva Wolters Kluwer SR – prvý ucelený komentár na túto tému od renomovaných autorov na slovenskom trhu – prináša výklad zložitej problematiky novej právnej úpravy ochrany osobných údajov. Zrozumiteľné vysvetlenie umocnené príkladmi z praxe poskytuje čitateľovi prípravu na nové práva a povinnosti v oblasti ochrany súkromia a osobných údajov fyzických osôb. Vzhľadom na to, že problematika ochrany osobných údajov sa týka každého z nás, je publikácia určená pre široké spektrum čitateľov. Ocenia ju nielen podnikateľské subjekty, zamestnávatelia, zástupcovia zamestnancov, personalisti, právnici a všetci, ktorí s ochranou osobných údajov prichádzajú do kontaktu, ale aj skupina čitateľov, ktorá má o túto oblasť právneho poriadku záujem.

Komentár k zákonu o obetiach trestných činov je v podmienkach Slovenskej republiky prvým komentárom k spomínanému zákonu. Autor, profesor trestného práva s mnohoročnými praktickými a teoretickými skúsenosťami a člen pracovnej skupiny Ministerstva spravodlivosti SR k príprave transpozície smernice Európskeho parlamentu a Rady 2012/29/EÚ z 25. októbra 2012, ktorou sa stanovujú minimálne normy v oblasti práv, podpory a ochrany obetí trestných činov, ktorý sa aktívne podieľal na príprave uvedeného zákona, v krátkom čase po účinnosti zákona spracoval komentár k jeho príslušným ustanoveniam. Obetiam trestných činov, ktorým bola spôsobená ujma na živote, zdraví, majetku, cti alebo iných právach, spočiatku medzinárodné dokumenty nepriznávali žiadne osobitné práva. Koncom 20. storočia sa okrem posilňovania práv osôb, proti ktorým sa vedie trestné stíhanie, začala diskusia o posilnení práv poškodených trestnými činmi – obetí. Bolo to najmä v súvislosti s restoratívnou funkciou trestania. Rada Európskej únie prijala 15. marca 2001 rámcové rozhodnutie o postavení obetí v trestnom konaní a v roku 2004 smernicu 2004/80/ES z 29. apríla 2004 bol rámec postavenia obetí doplnený aj o odškodňovanie obetí trestných činov v cezhraničných situáciách. Prijatím Lisabonskej zmluvy sa problematika obetí upravila aj v primárnom práve EÚ. Následne bola prijatá smernica 2011/99/EÚ z 13. decembra 2011 o európskom ochrannom príkaze a smernica 2012/29/EÚ, ktorou sa ustanovujú minimálne normy v oblasti práv, podpory a ochrany obetí trestných činov. Zákonom o obetiach sa vykonáva transpozícia predovšetkým smernice 2012/29/EÚ, ktorou sa ustanovujú minimálne normy v oblasti práv, podpory a ochrany obetí trestných činov a smernice 2004/80/ES o odškodňovaní obetí trestných činov. Do prijatia zákona o obetiach v podmienkach Slovenskej republiky absentovala ucelená právna úprava týkajúca sa ochrany, poskytovania pomoci a odškodňovania obetí trestných činov. Slovenská trestnoprávna teória ani legislatíva pojem „obeť“ dosiaľ nepoužívali. Slovenský právny poriadok preferoval pojem „poškodený“. Požiadavky na zabezpečenie osobitnej starostlivosti o obete trestných činov, ktoré presahujú úpravu trestného konania, boli čiastkovo riešené v Trestnom poriadku, ale najmä v iných osobitných zákonoch v gescii viacerých rezortov. Pri štruktúre hesla bolo zvolené osvedčené členenie komentovaného zákona. Po uvedení dikcie zákona sú uvedené súvisiace ustanovenia zákona o obetiach, ďalej súvisiace ustanovenia iných právnych predpisov a relevantné ustanovenia príslušných právnych aktov EÚ, ktorých transpozíciu komentované ustanovenie vykonáva, potom nasleduje text komentára k ustanoveniu a na záver je uvedená relevantná judikatúra k danému ustanoveniu. Výklad je doplnený aj pomocou usmernenia Generálneho riaditeľstva Spravodlivosti týkajúceho sa transpozície a implementácie smernice 2012/29/EÚ, ktorého cieľom bolo uľahčenie efektívnej a včasnej transpozície smernice 2012/29/EÚ. Tento dokument je určený pre členské štáty, aby aplikovali jednotný výklad ustanovení smernice 2012/29/EÚ. Nemá právnu záväznosť a je určený iba pre usmernenie procesu transpozície. Vzhľadom na to, že v slovenskej a zahraničnej literatúre sú publikované početné monografie, štúdie a články k problematike obetí trestných činov, z dostupných informácií sme sa pokúsili vybrať, zoradiť a prezentovať poznatky, ktoré môžu adresátovi právnej normy, t. j. na jednej strane obetiam trestných činov a organizáciám na pomoc obetiam, na druhej strane orgánom činným v trestnom konaní a súdom, pomôcť pri porozumení a aplikácii príslušných ustanovení zákona. Na záver je uvedená príslušná judikatúra slovenských súdov a Súdneho dvora EÚ. Komentár je určený predovšetkým subjektom poskytujúcim pomoc obetiam a orgánom činným v trestnom konaní, ktoré pri svojej činnosti prichádzajú do kontaktu s obeťami trestných činov. Svoje využitie nájde aj medzi advokátmi či inými osobami, ktoré pomáhajú obetiam trestných činov.