Knihy - Ekológia, meteorológia, klimatológia strana 1 z 28

Parížski trhovníci, Nemci žijúci v stredovekých mestách obklopených lesmi, Aztékovia v plávajúcom meste Tenochtitlán a mnohí ďalší sú dôkazom, že medzi ľuďmi a prírodou v minulosti existovalo silné puto. Postupne sa však stratilo, keď sa voda do miest začala privádzať potrubiami a potraviny dovážať zo vzdialených kútov sveta. Ben Wilson v knihe Urban Jungle hľadá v napätom vzťahu medzi prírodou a mestom kľúč, ktorý umožní planéte Zem prežiť v období klimatickej krízy. Dnes sú mestské oblasti najrýchlejšie rastúcim biotopom na Zemi a konečne sme pochopili, že ľudské inžinierstvo nestačí na to, aby nás ochránilo pred extrémnymi výkyvmi počasia. Aby mestá odolali klimatickej núdzi, nevyhnutne potrebujú ochranu, ktorú ľuďom poskytujú koruny stromov, rieky, obnovené mokrade a revitalizované prílivové močiare. Ak si skutočne chcete predstaviť mesto budúcnosti, predstavte si menej smart technológií, lietajúcich áut či mrakodrapov a viac kaskádovito rozmiestnenej zelene, strešných fariem, nedbalých mestských lúk či hustých lesov. Kniha Urban Jungle nás zavedie na miesta, kde prebiehajú snahy o znovuzrodenie mesta: do Los Angeles, kde rieka pochovaná v betóne konečne opäť vychádza na povrch, do New Yorku, kde sa odporná skládka odpadu mení na rozsiahlu trávnatú rezerváciu, či do Amsterdamu – cirkulárneho mesta, ktoré neprodukuje odpad a vyrába si vlastnú energiu. Urban Jungle ponúka nielen pohľad do histórie prírody v mestách, ale aj úžasnú víziu zelených metropol budúcnosti. „Dnes, v dobe keď si začíname uvedomovať vplyv klimatickej hrozby, je práve toto kniha, ktorú by si mali čo najskôr prečítať úplne všetci.“ Príbeh o tom, ako ľudia od počiatku civilizácie žili v (menšom alebo väčšom) súlade alebo otvorenom konflikte s prírodou a prečo pretechnizované supermoderné betónové mestá potrebujú viac prirodzenej a neupravenej prírody, rastlín aj živočíšnych druhov. Wilson predstavuje aspekty historického (ale najmä súčasného) vplyvu veľkých miest na život na planéte – od zelene cez prírodné zdroje až po zvieratá. Veľmi vecné príbehy podkladá faktami, ale zároveň píše pútavo, priam až napínavo. Kniha Urban Jungle sumarizuje to, čo každý človek, ktorý je aspoň trochu vnímavý k prírode, kdesi vnútri cíti, ale niekedy nemá odvahu si to pripustiť. Prírodu – aj tú divokú, neupravenú a nespútanú – jednoducho potrebujeme na prežitie. A potrebujeme ju aj v mestách a ich bezprostrednom zázemí. Nielenže nám pomôže lepšie sa popasovať s prejavmi klimatickej krízy, ale vďaka nej môžeme žiť zdravšie a spokojnejšie. Vzájomnú spätosť s prírodou jednoducho nemôžeme poprieť. Ben Wilson svoju knihu napísal veľmi prístupne, jednoducho a mimoriadne čitateľne, no zároveň je plná informácií z histórie aj súčasnosti miest (občas desivých či zaujímavých, inokedy kurióznych aj zábavných). Preklad: Martina Jurinová

Több mint száz szakértő, köztük geofizikusok, oceanográfusok, meteorológusok, mérnökök, közgazdászok, matematikusok, történészek, filozófusok és őslakos vezetők osztják meg velünk tudásukat és tapasztalataikat a Klímakönyvben, hogy felkészítsenek bennünket az éghajlati katasztrófa elleni harcra. A tanulmányokat Greta Thunberg történetei egészítik ki a tüntetésekről és a világszerte elterjedt "green washingról", amivel rámutat korunk egyik legjelentősebb problémájára: a tömegek rutinszerű félrevezetésére. Azonban bármily lesújtóak is a tények, a fiatal kora ellenére rendkívüli ismertségnek és befolyásnak örvendő aktivista szerint azokból meríthetjük a legtöbb reményt. Az igazság ismeretében ugyanis többé nem maradhatunk tétlenek. Ha egy diák iskolai tüntetése világméretű tiltakozóhullámot indított el, akkor vajon a globális összefogás és rendszerszintű változás milyen eredménnyel járhat? Az emberiség válaszút előtt áll. Együtt képesek lehetünk a látszólag lehetetlenre is. De cselekednünk kell, amíg nem késő.

Každé ráno se po probuzení můžete osprchovat, uvařit si kávu a spláchnout na toaletě, a nijak se nad tím nepozastavujete. Na celém světě je ale více než tři čtvrtě miliardy lidí, kteří nic z toho udělat nemohou – v blízkosti svého domova totiž nemají žádný zdroj čisté vody. A 1,7 miliardy lidí nemá přístup k žádné toaletě. Tato krize se dotýká třetiny lidí na naší planetě. Brání dětem chodit do školy a ženám pracovat. Drží lidi v pasti extrémní chudoby. Napomáhá šíření nemocí. Řešení ale existuje. Právě toto přesvědčení svedlo dohromady herce Matta Damona s inženýrem Garym Whitem, odborníkem na problematiku vody. Po dlouhá léta hledali a nacházeli odpovědi: nejprve nesprávné, později napůl správné a pak téměř správné. Postupem času vytvořili se svou organizací Water.org přístup, který funguje. Na základě spolupráce s partnery napříč východní Afrikou, Latinskou Amerikou, jižní a jihovýchodní Asií pomohli získat přístup k vodě a hygieně už více než 40 miliónům lidí. V knize Hodnota vody se s Garym a Mattem vydáváme na cesty – vyprávějí příběhy a současně odhalují různé pohledy a zkoušejí nové nápady. Pohybují se mezi komunitami, kterým se snaží prospět, a jednacími sály, kde se odehrávají rozhodnutí. S humorem i pokorou popisují problémy spojené s uvedením zbrusu nového a velmi ambiciózního modelu, který má přinést lepší zdraví a větší prosperitu lidem na celém světě.

První část této mimořádné a nedocenitelně důležité knihy se zabývá obecným vývojem klimatu, přičemž se věnuje základním přirozeným mechanismům klimatických změn. Vysvětluje základní termíny, seznamuje s metodami klimatického výzkumu včetně jeho dějin a přináší odpovědi na důležité otázky, z nichž vybíráme: Proč jsou důležité mořské oscilace? – Je naše doba skutečně klimaticky extrémnější? – Proč se Země otepluje méně, než bychom čekali? Druhá, hlavní část knihy popisuje průběh počasí a klimatické epizody minulých staletí, přičemž je založena na rozsáhlém souboru čtyřiceti pěti tisíc výpisků z kronik a dalších historických dokumentů pro roky 1000–1775, a to po jednotlivých letech. Tuto část uzavírá jednak přehled přirozených období malé doby ledové podle teplotních a srážkových řad meteorologické observatoře v pražském Klementinu, jednak stručná charakteristika podnebí 20. století V třetí, závěrečné části knihy se ocitáme v klimatu budoucího světa a hledáme zde konkrétní odpovědi na otázku Co nás čeká a co se s tím dá dělat? Zde najdeme i zcela praktické rady, jak si poradit doma, ve městě, na poli či v lese.

Výmladkové lesy jsou v poslední době předmětem zvýšeného zájmu vědců z přírodních i humanitních oborů, lesníků i ochránců přírody. Potkávají se v nich různé ohledy, motivované prakticky i ryze akademicky. Výmladkové lesy jsou totiž velmi komplexní a fascinující fenomén, který je propojen výmladkovým hospodařením s dřevinami. Jednoduše to znamená, že obnova dřevin závisí nikoli na zmlazení ze semene, ať už přírodním nebo z výsadby, ale na jejich přirozené schopnosti obrazit a vyrůst z pařezů nebo ořezaného kmene. Poněkud paradoxní je ovšem skutečnost, že výmladkové lesy u nás už skoro nejsou. A to přesto, že v poměrně nedávné minulosti se výmladkově hospodařilo na velké části území nejen České republiky, ale téměř celé Evropy. Důvody opuštění byly pragmatické, částečně ideologické a možná i trochu estetické. Motivací současné obnovy výmladkových lesů je péče o přírodu a biodiverzitu, stejně jako diverzifikace způsobů hospodaření v lesích. O tom všem je tato kniha.

Naprostá většina klimatologických výzkumů už dlouho ukazuje, že dochází ke klimatickým změnám vedoucím k rostoucímu oteplování, které může mít katastrofické následky. Tyto změny podle nich způsobuje lidská aktivita, především spalování fosilních paliv. V těchto otázkách existuje dlouhodobá odborná shoda. Přesto se veřejným prostorem také šíří informace, které hledají příčiny klimatických změn jinde. Tvrdí, že je způsobuje Slunce nebo vesmírné záření, zpochybňují výsledky klimatologie a obviňují vědu z přehánění nebo dokonce z falšování dat. Tyto opačné proudy se někdy odkazují na vědeckou literaturu, občas je dokonce reprezentují i respektovaní vědci a vědkyně. Laická veřejnost se v této situaci jen těžko orientuje a získává tak pocit, že již neexistují pevné jistoty. Tento stav není náhodný. Jedná se o propracovanou politickou strategii, jejímž cílem je chránit zájmy fosilního průmyslu. A snaží se toho docílit právě vytvářením zmatku a nejistoty. Továrna na lži tyto mechanismy rozplétá a na konkrétních příkladech z českého i světového kontextu ukazuje, jak funguje výroba klimatických dezinformací. O autorovi: Sociolog, grafik, občasný editor a kurátor Vojtěch Pecka vystudoval sociologii na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity v Praze a v rámci doktorandského studia na Fakultě sociálních studií v Brně se zaměřuje na vztah fosilního průmyslu ke klimatickým změnám. Tento rozpracovaný výzkum nedávno přepracoval do publicistického formátu a publikoval na serveru A2larm. Ve své grafické tvorbě pracuje především na animacích pro muzejní výstavy a expozice. V současnosti pracuje také jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky.

Fascinujúca cesta naprieč 4,5 miliardy rokov našej planéty Hlboký čas predstavuje časový rámec geologických udalostí, ktoré formovali našu planétu. Hoci je taký obrovský, že vzdoruje ľudskému pochopeniu, dôkazy o ňom nachádzame všade okolo nás. Kniha ich skúma od vrstiev viditeľných v starých horninách cez skamenené žraločie zuby až po lesy skryté pod hladinou vody, pričom vysvetľuje najnovšie vedecké bádanie. Pozostatky dávnych epoch, z ktorých mnohé môžeme pozorovať a dotýkať sa ich aj dnes, spájajú našu prítomnosť s ďalekou minulosťou a poskytujú odpovede na širšie otázky o našom mieste v časovej osi Zeme. Na začiatku knihy je prehľadná časová os, na konci slovník odborných termínov. Každú kapitolu dopĺňa vyše 200 fascinujúcich fotografií. Z anglického originálu preložil Róbert Hrebíček.

Jedna z najvplyvnejších kníh dvadsiateho storočia. Kniha Tichá jar od Rachel Carson z roku 1962 je jednou z mála kníh, ktoré si môžu nárokovať na epochálny význam. Jej podrobne zdôvodnený útok na používanie pesticídov v americkom poľnohospodárstve pomohol posunúť environmentálne povedomie do popredia modernej politiky a vytvoril regulačné prostredie, ktoré poznáme dnes. Tichá jar je napísaná pútavým štýlom, ktorý spája vedeckú dôslednosť a pôsobivé obrazy. Práve používanie poetického jazyka povyšuje knihu nad obyčajnú vedeckú analýzu. Hneď po jej vydaní chemický priemysel využil všetky svoje zdroje, aby sa pokúsil zdiskreditovať Tichú jar aj samotnú Rachel Carson. Jej vášnivá práca, ktorá sa vyznačovala dôslednou úctou k pravde a veľkou intelektuálnou odvahou, sa však ukázala byť silnejšia ako útoky. Je zriedkavé, aby kniha dokázala zmeniť chod dejín, ale tejto eseji sa to podarilo a po vydaní sa stala klasikou environmentálnej literatúry. Rovnako možno Rachel Carson považovať za zakladateľku celosvetového environmentálneho hnutia. Dnes, keď viac ako kedykoľvek predtým pociťujeme dôsledky nezodpovedných a nebezpečných postupov, ktoré autorka odsúdila, je Tichá jar nevyhnutným čítaním pre každého, kto sa zaujíma o budúcnosť planéty a ľudských bytostí. „Pre napísanie Tichej jari – o ktorej vedela, že to bude jej posledný pokus o boj s veternými mlynmi – vybrúsila všetky svoje rétorické zbrane a spojila poznatky zo širokého spektra výskumných oblastí.“ – Margaret Atwood „Tichú jar od Rachel Carson som čítala v náročnom období a jej odvaha v boji s farmaceutickými spoločnosťami mi bola inšpiráciou.“ – Jane Goodall

Noam Chomsky, filozof, lingvista, společenský kritik a aktivista, a Robert Pollin v této knize mapují katastrofické důsledky nekontrolované změny klimatu a představují plán změny. Lidstvo musí přestat spalovat fosilní paliva a učinit tak způsobem, který zlepší životní úroveň obyvatel. To je cílem zelené dohody a, jak autoři objasňují, je to zcela proveditelné. Chomsky s Pollinem argumentují proti obavám, které vyplývají z přechodu na zelenou ekonomiku, a vysvětlují, jak tyto falešné obavy podporují popírání klimatu. Tato kniha ukazuje, jak lze politicky i ekonomicky překonat klimatickou krizi.

Kathrin Hartmannová prináša v tejto knihe poznatky, ktoré bežné knihy o psoch neponúkajú. Začína novými zisteniami o výžive a kriticky spochybňuje mýty, ako je napríklad strava BARF, namiesto ktorej navrhuje oveľa ekologickejšiu alternatívu. Pokračuje kritikou pochybných metód chovu a končí otázkou, ako by sa mali psy vychovávať. Ako je známe, pes je potomkom vlka, ale to nemôže ospravedlniť bežné autoritatívne výchovné metódy. Autorka do svojej pútavej a živo napísanej knihy zapracovala vlastné skúsenosti, zážitky zo psích výbehov, z výcviku, ale aj z ciest do Rumunska a Grécka, kde prišla na koreň biede mnohých pouličných psov. Venuje sa zvieratám z množiarní a útulkov, ktoré si so sebou nesú mnohé traumy aj zdravotné problémy. Kniha rozpráva aj o tom, aký obohacujúci môže byť život so psom. A hľadá odpovede na otázky, ktoré si kladie čoraz viac majiteľov psov: Aké miesto v našej spoločnosti venujeme tvorovi, ktorý je našou spriaznenou dušou? Ako môže náš spoločný život so psami zlepšiť vzťah medzi ľuďmi a zvieratami? Čo sa môžeme naučiť od psov v súvislosti s dobrým sociálnym a solidárnym spolunažívaním? Inými slovami: ako sa dá so psom zachrániť svet?

Primární příčinou klimatické krize není zvyšování emisí skleníkových plynů. Je to kapitalismus. Klimatická změna se stala jedním z hlavních témat současnosti, ne-li tím hlavním. Řešíme ji se stejnou vážností jako zdravotnictví, ekonomiku nebo politické kauzy. Ke zvyšování emisí skleníkových plynů a jejich dnes už velmi reálným následkům však nelze přistupovat jako ke všemu ostatnímu, jako k problému, který lze odstranit pomocí technologií nebo úprav legislativy — tedy jako k problému, jenž má systémové řešení. Kořenem klimatické krize je totiž sám systém současné civilizace. Bavíme-li se o klimatu, mluvíme o kapitalismu. Máme-li zachránit planetu, bude třeba radikálně proměnit celou globální ekonomiku. Kultovní kniha Tím se všechno mění rozsáhlými rešeršemi, výzkumem a reportážemi dokazuje, že není jiné cesty. Pro Naomi Kleinovou je to důvod k naději a optimismu — kromě záchrany klimatu se s proměnou kapitalismu naskýtá šance také na spravedlivější a spokojenější společnost.

Andreas Weber (nar. 1967 v Hamburku), mezinárodně uznávaný biolog a filosof, se ve své knize Hmota a touha zabývá ekologií a dává jí nový rozměr. Pojímá ji jako něžné pěstování vztahů, touhu po spojení a vyjadřování těchto tužeb našimi těly. Být naživu je erotický proces – je to neustálá přeměna self prostřednictvím kontaktu s ostatními, přání stále více života. Weber v lásce překvapivě rozpoznává základní princip reality, protože je podnětem k navazování spojení, k vzájemnému mísení, k poetickému spřádání naší existence spolu s existencemi ostatních bytostí. Přehlížení tohoto principu vede ke globální krizi významu, která se projevuje lavinou mizení druhů a v našem přesvědčení, že svět je mrtvý mechanismus ovládaný ekonomickou efektivitou. Hmota a touha je založená na vědeckém pozorování, ale přesto představuje něžnou filosofii určenou pro antropocén, „poetický materialismus“, který zaceluje propast mezi myslí a hmotou. Nakonec Weber zjišťuje, že abychom zachránili život na Zemi – a svoji vlastní smysluplnou existenci jako lidských bytostí , musíme se naučit milovat.

DAB rádio nefunguje. Notebook se nerozsvítí. Kohoutek neuroní ani kapku vody. Tma tmoucí. Začíná vám být zima a oblíbený obchod naproti je zabedněný. Nastal konec civilizace? Ale ne, jen se mohlo poškodit něco v křehkém soukolí civilizace, jak ji známe. A ve které jsme zpohodlněli a zapomněli na to, co bylo běžné pro naše (pra)rodiče. Knížka Magdaleny Vožické přináší sumář praktických rad a odzkoušených doporučení, na co bychom pro podobný případ neměli zapomenout. Rázně, ale s nadsázkou. Recepty na konzervaci potravin, a schopnost jejich vypěstování, domácí apatyku nebo výrobu základních předmětů zvyšujících pravděpodobnost přežití proložila autorka příběhovou vrstvou. Fiktivní, a přitom tak reálnou. Ze života. Nečekejte dystopický text ždímající téma apokalypsy. Jak přežít konec civilizace chytlavě předkládá zkušenosti předchozích generací v situacích, které jsme si ještě nedávno nechtěli nebo neuměli představit. I kdyby nenastaly, získáte s knihou cenná a ozkoušená doporučení, jak se stát na vratké a stále méně vyzpytatelné společnosti soběstačnější, odolnější a také veselejší. Kniha oproti předchozím verzím obsahuje novou, aktuální kapitolu Jak přežít blackout. Autorka v ní – opět svým charakteristickým způsobem – ve světle energetické krize radí, jak si při nedostatku elektrické energie opatřit světlo, teplo, potraviny a další životní potřeby. Prakticky, věcně a mnohdy s notnou dávkou sebeironie.

Náš niekdajší svet sa stáva skleníkom, ktorý sme si sami vytvorili. Horúce letá, nedostatok vody, úhyn živočíchov, problémy s úrodou, silné búrky. Zmena klímy dnes zasahuje už takmer každého z nás. Bill McGuire vysvetľuje vedecké fakty, ktoré stoja za klimatickou krízou, a načrtáva strohý, ale autentický obraz o tom, v akom svete zostarnú naše deti a v ktorých vyrastú naše vnúčatá, ak teraz nezakročíme. Ešte nie je neskoro, aby sme zvrátili svet, ktorý v dnešných horúčavách, katastrofálnych požiaroch, ničivých záplavách a suchách je ešte len začiatkom toho, čo by mohlo prísť.

Čas nie je len minulosť, ale aj budúcnosť, v ktorej budeme žiť v pamäti našich detí a vnúčat. Hlboká a múdra kniha obľúbeného islandského spisovateľa Andriho Snaera Magnasona v sebe prepája prvky eseje, reportáže, rodinnej histórie i mytológie, aby sa pokúsila odpovedať na naliehavé otázky, ktoré nám kladie klimatická katastrofa. Toto je krehká kniha. No je taká silná, že pohne aj ľadovcom! Prastarí rodičia Andriho Snaera Magnasona si ešte mysleli, že ľadovce sú večné. Dnes už vieme, že sa mýlili. Islandské i himalájske ľadovce sa roztopia, hladina morí stúpne a počas najbližších sto rokov prejde život na Zemi obrovskými zmenami. Existujú vôbec slová, ktorými by sa dal popísať problém takéhoto rozsahu? Obľúbený islandský spisovateľ Andri Snaer Magnason cíti, že konečne musíme začať používať celkom nový jazyk, ktorý prehovorí k našej predstavivosti a pocitom. Musíme dať prednosť poézii pred prázdnymi gestami, silným príbehom pred nič nehovoriacou štatistikou, musíme uprednostniť život pred záhubou. Magnason nás vťahuje do svojho intímneho príbehu a zoznamuje nás nielen s krásami Islandu, ale aj so svojou starou mamou, priekopníčkou ľadovcovej turistiky, ktorá v roku 1947 sledovala z lietadla erupciu sopky Hekla, so svojím dedom, ktorý operoval vynálezcu atómovej bomby Roberta Oppenheimera, i so strýkom, ktorý zachránil pred vyhynutím pozoruhodný druh krokodíla. Na cestu klimatickou vedou sa tak vydáva vyzbrojený staroislandskými mýtmi a legendami, príbehmi svojich milovaných predkov i rozhovormi s Dalajlámom. Z toho všetkého sa postupne vynára obraz krásneho sveta, ktorý nám mizne pred očami ako ľadovec. Je to svet, v ktorom budú žiť naše deti a my ho musíme zachrániť. Prežili sme už veľa koncov sveta. Verme, že prežijeme aj tento! Kniha Andriho Snaera Magnasona O čase a vode vychádza v preklade Zuzany Stankovitsovej.

Slavná kniha Erazima Koháka představuje významný vklad do diskuse o ekologické etice. Začíná pohledem na vztah lidstva k ostatním obyvatelům země, „zvířatům“, ve vší jeho krutosti, něze a dvojznačnosti. Z rozboru těchto vztahů přechází autor k zamyšlení nad vztahem lidstva k přírodě jako celku. Provádí čtenáře soudobými představami o přírodě a její hodnotě. Kniha dále obsahuje přehled strategií ekologického aktivismu – jak strategií „subjektivizujících“ (praktické „flanelové“ přístupy, hlubinná ekologie atd.), tak „objektivizujících“, které hledají kořen krize v objektivních podmínkách života na Zemi (teorie GAIA, sociobiologie, systémová teorie). V závěrečné kapitole čtenář nalezne osobní názory a vyznání autora.

Je neskoro? Pre niektoré druhy rastlín a živočíchov už áno. Postarali sme sa o to. Zaistiť bezpečnú budúcnosť pre život na Zemi znie ako nemožná úloha. Konať je nutné v takom rozsahu a tak rýchlo, ako svet ešte nevidel. Čelíme obrovským a mocným silám – nielen ropným magnátom a vládam, ale aj samotnému meniacemu sa klimatickému systému. Čas hrá proti nám. Nádej na zmenu však nie je stratená. Geofyzici, matematici, oceánografi, meteorológovia, inžinieri či ekonómovia na celom svete využívajú svoje odborné znalosti na to, aby porozumeli kríze, ktorej čelíme. Greta Thunberg vytvorila túto knihu v spolupráci s viac ako stovkou odborníkov, aby nám tieto vedomosti sprostredkovala. Spolu odhaľujú „zelené“ podvody na celom svete a vysvetľujú, ako veľmi sme udržiavaní v nevedomosti. Keď získame úplný obraz, budeme môcť konať. Ak štrajk školáčky dokázal podnietiť protesty na celom svete, akú silu potom môžeme mať my všetci spoločne? Žijeme v najrozhodujúcejšom období ľudských dejín a môžeme dosiahnuť nemožné. No musíme to byť my a musí to byť teraz. Z anglického originálu The Climate Book vydaného vo vydavateľstve Allen Lane an imprint of Penguin Books preložili Marína Terenová a Darina Gyurkovicsová. Vyšlo vo vydavateľstve IKAR, a.s. – v roku 2023.

„Tato kniha je o lidech, kteří se snaží vyřešit problémy způsobené lidmi, kteří se snaží řešit problémy,“ komentuje soubor svých reportáží autorka. Zatímco v předchozí knize Šesté vymírání, za kterou získala Pulitzerovu cenu, názorně dokládá, jak je působením člověka svět přírody proměňován v samotné své podstatě, v novince Pod bílou oblohou se rozhodla zachytit posun v myšlení některých klimatologů: tytéž intervence, které naši planetu ohrožují, jsou těmito vědci stále častěji považovány za jedinou naději na její záchranu. Kniha, která umí být současně inspirativní i děsivá, nepostrádá nádech temného humoru, především však představuje originální pohled na éru antropocénu.

Úvod do komparativní planetologie analyzuje vizuální kultury zobrazování Země z pohledu geopolitiky klimatické krize. Porovnává různé „figury“ planety – Planetární, Globální, Pozemské, Země-bez-nás a Přízračná Země – a hodnotí jejich geopolitické důsledky. Ty se v knize následně promítají do schopnosti nebo neschopnosti té které figury přispívat k budování infrastrukturního prostoru pro planetární koordinaci našich designových intervencí, jež by dokázaly odvrátit urychlující se globální oteplování a v konečném důsledku i masové vymírání druhů. Lukáš Likavčan je filozof. Odborně se zabývá filozofií technologií a environmentální filozofií. V současnosti působí jako postdoktorand na New York University v Šanghaji.