Knihy - Veda, technika, elektrotechnika strana 14 z 51

Kniha „Od 313. (čs.) perutě až ke 4. stíhací letce“ vychází u příležitosti řady “jubileí“ s číslovkou 70. – výročí ukončení II. světové války a návratu našich zahraničních leteckých jednotek do vlasti, – výročí zahájení reorganizace zahraničních leteckých jednotek do mírové organizace čs. letectva v rámci obnovené čs. branné moci.Autor se zaměřil na popis pokračovatelů jedné z čs. perutí – 313. Jejím nástupcem se dnem 28. říjnu 1945 stala 3. letecká divize a rámcové letecké pluky LP 7 a LP 8, každý s jednou letkou letounů “Spitfire“.V knize se dočteme, že od autora to nebyla volba náhodná. Z této perutě “pocházel“ S/Ldr./ škpt. let. František Fajtl, vedoucí skupiny našich letců, kteří byli v r. 1944 uvolnění z RAF a stali se základem našich leteckých jednotek v SSSR. Ale hlavně to byla skutečnost, že dosud nebyla komplexně a pravdivě historie “osmičky“ popsána. V řadách tohoto pluku působil nejdříve jako náčelník štábu a po té pověřený velitel pluku autorův dlouholetý přítel Zdeněk Škarvada.Kniha je uspořádána tak, že sledujeme chronologicky organizační a personální výstavbu “osmičky“, ale nikoliv isolovaně od ostatního “dění“ v čs. letectvu jednotlivých obdobích od r. 1945 do konce r. 1994.Kniha začíná kapitolou, kterou autor označil jako “nultou“. V ní se vrací k pramenům. Stručně přibližuje válečné období 313. čs.perutě v RAF, anabázi tzv. “Fajtlovy skupiny“ na východní frontě, organizace 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR. Na závěr kapitoly zařadil návrat čs. letců z východní i západní fronty v roce 1945. Autor využil pro popis výstavby “osmičky“ množství rozkazů velitele pluku , jak se zachovaly v archivních fondech VÚA/VHA. Proto se může zdát popis jako strohý výčet, ale díky tomu se mu podařilo to vše “vtěstnat“ na cca 300 stran takové množství informací a jmen. Místo “povídání“ najdeme v knize také rozsáhlou fotodokumentaci. Především sehnal a použil na 130 fotografií skupin pilotů a techniků s popiskou osob, více než 50 fotografií letecké techniky, používané u osmého pluku. Úžasné úsilí věnoval autor “personám“ – sehnal a uspořádal více než 220 fotografií osob, zastávající funkce na vyšších velitelských stupních letectva, fotografie všech velitelů pluku, řady funkcionářů štábů a téměř všech velitelů letek „osmičky“ (a to vč. úplně prvního npor. Masaříka u letky “Spitfirů“ ve Kbelích až po posledního velitele bojové letky pplk. Ing. Aloise Koutného 4. sslt v Přerově). U všech velitelů pluku jsou různě obsáhlé informace o jejich letecké službě.Dovíme se, že pluk dostal číslovku 8, používal dva krycí názvy: VÚ 5448, VÚ 6354, čtyři otevřené názvy: Letecký pluk 8, 8. letecký pluk, 8. letecký stíhací pluk proudový a 8. stíhací letecký pluk a de iure existoval v období od 28.10.1945 do 30.4.1991.K 30.4.1991 byl v Brně zrušen a z jeho podstaty vznikla 81. samostatná stíhací letka Sliač a 82. samostatná stíhací letka Mošnov. Z té pak ještě od listopadu 1993 vznikla ještě 4. samostatná stíhací letka Přerov, zrušená k 31.12.1994. V závěru knihy jsou vloženy stručné informace a zákresy letišť, kde byl pluk dislokován. Zajímavé jsou kopie zápisů z “Kmenového listu bojové zástavy“, dokladující skutečná data předání a převzetí velení pluku. Podrobný přehled o organizaci útvaru lze vidět v několika úplných sestavách funkcionářů pluku (štáb, letky, inženýrská služba) v různých obdobích. Celá řada přehledů přibližuje, jak byly “složeny“ jednotlivé letky, kdo jim velel a v řadě případů se lze dočíst, jak byla v různých obdobích přidělena letecká technika (typ vč. tr. čísla) pilotovi a technikovi. Protože jsou u jednotlivých přehledů uvedeny čísla “rozkazů“ velitele pluku a data vystavení, “dostanou“ pamětníci šanci zavzpomínat na kamarády a kolegy “ve zbrani“. Zároveň lze z přehledů zjistit, jaká technika a v jakých počtech byla v daném období používána. Je dobře, že autor “nezapomněl“, že u pluku sloužily jako vojákyně či občanské pracovnice ženy a aby jim poděkoval, vložil fotografie alespoň některých z nich. V závěru knihy lze najít i stručnou informaci o jednotkách letištního a radiotechnického zabezpečení, které pluk zabezpečovaly a kdo těmto útvarům velel.

Součástí dějin druhé světové války se staly na svou dobu technicky pokročilé zbraňové systémy, vyvíjené inženýry Hitlerovy třetí říše. Dodnes představují publicisticky vděčné téma, a autoři takzvané literatury faktu se často předhánějí v popisech fantastických zbraní, které mohly zvrátit běh dějin, kdyby Němci měli k dobru jenom několik měsíců. Jaká je však realita těchto „zázračných“ zbraní? K jaderné bombě měli němečtí vědci daleko a vývoj by si nesporně vyžádal ještě řadu let. Podobně tomu bylo s často zmiňovaným Sängerovým kosmickým bombardérem, zde by si vyřešení technologických problémů vyžádalo řádově desítky let. I projekty pokročilých stíhacích a bombardovacích letounů, poháněných proudovými motory a využívajících nejmodernějších poznatků aerodynamiky, by potřebovaly k zahájení sériové výroby několik let. Tajně testované létající talíře nebo často zmiňovaná tajemná zbraň Die Glocke (Zvon) se již zcela vymykají serióznímu historickému bádání a patří na stránky románů science fiction. Na druhé straně je však nepopiratelnou skutečností, že německé konstrukční kanceláře dovedly na dobový vrchol celou řadu druhů vojenských systémů, například ponorky, reaktivní letadla nebo raketové zbraně. Posledně jmenovaná kategorie se stala i námětem této knihy. Následující kapitoly se věnují vývoji a případnému nasazení německých raketových zbraní v letech druhé světové války, ovšem pouze nepilotovaných. Raketové stíhací letouny, představují samostatné a značně odlišné téma, určené spíše do knihy o vývoji německých bojových letadel. Kniha je rozdělena podle jednotlivých kategorií, pokusných dálkových raket, odvetných zbraní, nasazovaných v posledních měsících války, protitankových, protiletadlových i protilodních střel a konečně dělostřeleckých raket. Je třeba předeslat, že v knize je popisováno několik typů, které raketovými zbraněmi nebyly, ale jsou tak či onak s touto kategorií spojeny. To se týká známé letounové střely V-1 nebo obřího reaktivního kanónu V-3, ale také řízených či klouzavých bomb. Systémy navádění, podobným technologickým řešením nebo nasazením u stejných bojových jednotek jsou však s historií raketových zbraní tak či onak propojeny a bylo by podle mého názoru škoda je z obsahu publikace vyjmout. Do obsahu jsem zařadil zbraňové systémy, které se dočkaly bojového nasazení, byly zkoušeny jejich prototypy nebo alespoň rozestavěny zkušební vzorky. Značně široké plejádě raketových zbraní, které nepřekročily rámec úvah nebo představovaly jen teoretické vývojové alternativy realizovaných programů, se s ohledem na možný rozsah knihy text nezabývá. Jednotlivým typům jsou věnovány samostatné kapitoly, seřazené do větších celků podle výše zmíněných kategorií.

Dvoudílná kniha přináší přehled všech zahraničních typů kluzáků, větroňů a motorových větroňů, které od roku 1945 nosily značku OK. Krátká historie vývoje větroňů s technickými popisy, technickými údaji a výkresy je doplněna stručnou historií jejich provozu v naší zemi a doprovázena mnohdy unikátními snímky. První díl vedle všeobecného úvodu a vysvětlení jednotlivých pojmů přináší popisy větroňů vyrobených v zahraničí s výjimkou Německa. Německo již od počátku dvacátých let bylo světovou plachtařskou velmocí a toto postavení si stále udržuje. Proto nepřekvapí, že větroně německé konstrukce jsou hojně rozšířeny po celém světě. Německé konstrukce větroňů významně ovlivňovaly naše předválečné plachtění, válečná kořist v podobě německých kluzáků a větroňů se od léta roku 1945 stala základem československého bezmotorového létání, a to až do doby, kdy domácí letecký průmysl dostatečně zásobil naše aerokluby plachtařskou technikou. V období po roce 1989 se paleta bezmotorových letadel obměňovala a významně rozšiřovala především o německé typy, z nichž některé byly u nás licenčně vyráběny. Z důvodu významu a počtu německých typů létajících se značkou OK se autoři rozhodli věnovat jim samostatný druhý díl této publikace, ve kterém bude představeno přes šest desítek základních typů.

Kniha „Od 313. (čs.) perutě až ke 4. stíhací letce“ vychází u příležitosti řady “jubileí“ s číslovkou 70. – výročí ukončení II. světové války a návratu našich zahraničních leteckých jednotek do vlasti, – výročí zahájení reorganizace zahraničních leteckých jednotek do mírové organizace čs. letectva v rámci obnovené čs. branné moci.Autor se zaměřil na popis pokračovatelů jedné z čs. perutí – 313. Jejím nástupcem se dnem 28. říjnu 1945 stala 3. letecká divize a rámcové letecké pluky LP 7 a LP 8, každý s jednou letkou letounů “Spitfire“.V knize se dočteme, že od autora to nebyla volba náhodná. Z této perutě “pocházel“ S/Ldr./ škpt. let. František Fajtl, vedoucí skupiny našich letců, kteří byli v r. 1944 uvolnění z RAF a stali se základem našich leteckých jednotek v SSSR. Ale hlavně to byla skutečnost, že dosud nebyla komplexně a pravdivě historie “osmičky“ popsána. V řadách tohoto pluku působil nejdříve jako náčelník štábu a po té pověřený velitel pluku autorův dlouholetý přítel Zdeněk Škarvada.Kniha je uspořádána tak, že sledujeme chronologicky organizační a personální výstavbu “osmičky“, ale nikoliv isolovaně od ostatního “dění“ v čs. letectvu jednotlivých obdobích od r. 1945 do konce r. 1994.Kniha začíná kapitolou, kterou autor označil jako “nultou“. V ní se vrací k pramenům. Stručně přibližuje válečné období 313. čs.perutě v RAF, anabázi tzv. “Fajtlovy skupiny“ na východní frontě, organizace 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR. Na závěr kapitoly zařadil návrat čs. letců z východní i západní fronty v roce 1945. Autor využil pro popis výstavby “osmičky“ množství rozkazů velitele pluku , jak se zachovaly v archivních fondech VÚA/VHA. Proto se může zdát popis jako strohý výčet, ale díky tomu se mu podařilo to vše “vtěstnat“ na cca 300 stran takové množství informací a jmen. Místo “povídání“ najdeme v knize také rozsáhlou fotodokumentaci. Především sehnal a použil na 130 fotografií skupin pilotů a techniků s popiskou osob, více než 50 fotografií letecké techniky, používané u osmého pluku. Úžasné úsilí věnoval autor “personám“ – sehnal a uspořádal více než 220 fotografií osob, zastávající funkce na vyšších velitelských stupních letectva, fotografie všech velitelů pluku, řady funkcionářů štábů a téměř všech velitelů letek „osmičky“ (a to vč. úplně prvního npor. Masaříka u letky “Spitfirů“ ve Kbelích až po posledního velitele bojové letky pplk. Ing. Aloise Koutného 4. sslt v Přerově). U všech velitelů pluku jsou různě obsáhlé informace o jejich letecké službě.Dovíme se, že pluk dostal číslovku 8, používal dva krycí názvy: VÚ 5448, VÚ 6354, čtyři otevřené názvy: Letecký pluk 8, 8. letecký pluk, 8. letecký stíhací pluk proudový a 8. stíhací letecký pluk a de iure existoval v období od 28.10.1945 do 30.4.1991.K 30.4.1991 byl v Brně zrušen a z jeho podstaty vznikla 81. samostatná stíhací letka Sliač a 82. samostatná stíhací letka Mošnov. Z té pak ještě od listopadu 1993 vznikla ještě 4. samostatná stíhací letka Přerov, zrušená k 31.12.1994. V závěru knihy jsou vloženy stručné informace a zákresy letišť, kde byl pluk dislokován. Zajímavé jsou kopie zápisů z “Kmenového listu bojové zástavy“, dokladující skutečná data předání a převzetí velení pluku. Podrobný přehled o organizaci útvaru lze vidět v několika úplných sestavách funkcionářů pluku (štáb, letky, inženýrská služba) v různých obdobích. Celá řada přehledů přibližuje, jak byly “složeny“ jednotlivé letky, kdo jim velel a v řadě případů se lze dočíst, jak byla v různých obdobích přidělena letecká technika (typ vč. tr. čísla) pilotovi a technikovi. Protože jsou u jednotlivých přehledů uvedeny čísla “rozkazů“ velitele pluku a data vystavení, “dostanou“ pamětníci šanci zavzpomínat na kamarády a kolegy “ve zbrani“. Zároveň lze z přehledů zjistit, jaká technika a v jakých počtech byla v daném období používána. Je dobře, že autor “nezapomněl“, že u pluku sloužily jako vojákyně či občanské pracovnice ženy a aby jim poděkoval, vložil fotografie alespoň některých z nich. V závěru knihy lze najít i stručnou informaci o jednotkách letištního a radiotechnického zabezpečení, které pluk zabezpečovaly a kdo těmto útvarům velel.

Kniha Skleněná klec je oslavou technologie a současně varováním před jejím nesprávným používáním. Její autor, Nicholas Carr, popisuje osobní, společenské a ekonomické důsledky automatizace; jak změnilo používání počítačů a softwaru k vykonávání činností, které jsme dříve dělávali sami, náš život. Výhody počítačového zpracování dat, robotizované výroby, digitalizovaného lékařství nebo samořídicích automobilů jsou zjevné: automatizace nám výrazně usnadňuje život, šetří náš čas a umožňuje nám činit věci dříve nemožné. Automatizace však má i hlubší a skrytější účinky. A ne všechny z nich jsou prospěšné. Vybírá si svou daň – na naší práci, talentu, životě. Automatizace může zúžit naši perspektivu a omezit možnost volby. Může nás vystavit dohledu a manipulaci. Je načase uvědomit si, že rozhodnutí týkající se používání moderních technologií jsou rovněž rozhodnutími o tom, jak budeme pracovat a jak budeme žít. Je načase položit si otázku, co znamená být člověkem. Nemusíme o nás nechat rozhodovat jiné, můžeme poodstoupit a přemýšlet o technologii kriticky, nemusíme se nechat strhnout vlnou pokroku. A můžeme se bránit. Bránit se invenci neznamená ji odmítat. Znamená to ji pokořit, vrátit pokrok nohama na zem.

Kniha se zabývá problematikou úpravy vody v energetických provozech, zejména u elektráren a tepláren. V publikaci je věnována pozornost jak přípravě přídavné vody do parovodního a chladícího okruhu, tak metodám úpravy vody v těchto okruzích. Hlavním účelem knihy je vyplnit mezeru v nabídce českých publikací a přinést informace o nových postupech a technologiích v tomto oboru. Je určena všem technikům, kteří se zabývají vývojem, projektováním, konstrukcí nebo provozem zařízení úpravy vody v elektrárnách, klasických nebo jaderných, teplárnách a výtopnách.

Souhrn všech potřebných informací pro automechaniky, autoelektrikáře, autoklempíře i pracovníky dalších profesí působících v oblasti autoopravárenství i ve výrobě automobilů. Jsou zde shrnuty základní údaje počínaje výrobními postupy, materiály, stroji a přístroji používanými v autoprovozech a servisních dílnách, pohonnými hmotami a pomocnými látkami až po základy elektroniky, informatiky a ochrany životního prostředí v autoopravnách. Největší pozornost je věnována motoru, přenosu energie, podvozku, karoserii a elektrickým zařízením motorových vozidel. V samostatných kapitolách je zpracována problematika jednostopých a užitkových vozidel. Text vhodně doplňuje velké množství barevných ilustrací, grafů a tabulek. Oproti 1. a 2. českému vydání, která vyšla v nakladatelství Sobotáles v r. 2001, resp. 2002 je připravované 3. české vydání cca o 50 stran rozšířeno. Kromě řady aktualizací byla nově zařazena řada zcela nových informací zejména z oblasti využití elektroniky v moderních automobilech, recyklace a ochrany životního prostředí v autoopravárenství. Kniha je určena především studujícím středních škol, dobře však poslouží i vyučeným automechanikům v autoprovozech, mistrům, technikům i početné obci domácích kutilů.

Autor poutavou formou podává zážitky z různých letů pohledem velitele letounu - kapitána, který má odpovědnost za celý let. To mu umožňuje zachytit fascinující skutečnost, jak se těžký stroj plný cestujících bezpečně řítí vzduchem. Srozumitelně pro laiky popisuje některé odborné postupy v kabině, líčí specifické rysy chování lidí v kokpitu i na řídicích věžích, zachycuje faktory výrazné rozdílnosti kultur a výchovy, které často ovlivňují provedení celého letu. Kniha je tedy i stručnou exkurzí do oblasti lidské psychiky při práci v extrémních podmínkách. Je určena fandům letectví i těm, kdo létají denně. Je prostě o létání.

A könyv nem a kritikák, esszék, tanulmányok százait, több mint hetven önálló kötetet publikáló írót mutatja be, hanem a kortárs magyar irodalom népszerűsítőjét, az élete utolsó hét-nyolc esztendejében a mecsekalji város irodalmi, kulturális életében fontos szerepet játszó alkotókról, közvetve Pécs megőrző és kibocsátó szerepéről írt kisesszék szerzőjét. Tüskés Tibor sokszínű "pécsi" irodalmi arcképcsarnokában megtalálhatóak múlt századi klasszikusaink, ismert alkotóink (Babits és Móricz, Surányi Miklós és Várkonyi Nándor, Németh László és Kodolányi János, Weöres Sándor és Mészöly Miklós), az elismerés övezte és a mérsékeltebb elismerésben részesült helyi alkotók (Csorba Győző, Pákolitz István, Angyal Endre, Arató Károly, Kende Sándor, László Lajos, Őrsi Ferenc, Szinnyei Júlia), a többre érdemesültek, a félreállítottak, a peremre szorítottak (Dénes Gizella, Fábián István, Kocsis László, Lovász Pál, Rajnai László, Szántó Tibor) egyaránt. A szerző halála után hat évvel megjelenő portrék nem a teljesség igényével születtek ugyan, de valamennyien jól szolgálják a figyelem felkeltését, az irodalmi ismeretterjesztést és örökségápolást, az értékek ébrentartását. A kiadót önálló kötetbe gyűjtésükkel és kiadásukkal ez a szándék vezette.

A könyv nem a kritikák, esszék, tanulmányok százait, több mint hetven önálló kötetet publikáló írót mutatja be, hanem a kortárs magyar irodalom népszerűsítőjét, az élete utolsó hét-nyolc esztendejében a mecsekalji város irodalmi, kulturális életében fontos szerepet játszó alkotókról, közvetve Pécs megőrző és kibocsátó szerepéről írt kisesszék szerzőjét. Tüskés Tibor sokszínű "pécsi" irodalmi arcképcsarnokában megtalálhatóak múlt századi klasszikusaink, ismert alkotóink (Babits és Móricz, Surányi Miklós és Várkonyi Nándor, Németh László és Kodolányi János, Weöres Sándor és Mészöly Miklós), az elismerés övezte és a mérsékeltebb elismerésben részesült helyi alkotók (Csorba Győző, Pákolitz István, Angyal Endre, Arató Károly, Kende Sándor, László Lajos, Őrsi Ferenc, Szinnyei Júlia), a többre érdemesültek, a félreállítottak, a peremre szorítottak (Dénes Gizella, Fábián István, Kocsis László, Lovász Pál, Rajnai László, Szántó Tibor) egyaránt. A szerző halála után hat évvel megjelenő portrék nem a teljesség igényével születtek ugyan, de valamennyien jól szolgálják a figyelem felkeltését, az irodalmi ismeretterjesztést és örökségápolást, az értékek ébrentartását. A kiadót önálló kötetbe gyűjtésükkel és kiadásukkal ez a szándék vezette.

Činnosť konštruktéra zahŕňa aktivity zasahujúce do mnohých oblastí techniky. Okrem dobrých znalostí matematiky a mechaniky musí mať potrebné vedomosti z oblasti stavby strojov, náuky o materiáloch, technológie výroby a jej ekonomiky, designu a pod...

Publikace pojednává o krátkém úseku motocyklové výroby firmy Jawa, ve kterém dosáhla svým modelem Californian úspěchu na světových trzích. Fakt, že motocykly byly až na výjimky určeny pouze k prodeji zahraničním zákazníkům, přednostně z USA, uvrhnul motocykly Jawa Californian pod jistou roušku tajemství. Zájemci o historii československé motocyklové výroby, majitelé a příznivci značky Jawa v ní najdou podrobně zmapovanou techniku těchto motocyklů včetně detailních popisů všech vyrobených verzí. Druhé vydání úspěšné publikace je rozšířeno o tři kapitoly, a to o přestavbách policejních motocyklů, které se stále častěji objevují mezi veteránisty, o změnách ve výrobě, stěhování a technologických možnostech fabriky a zejména o přehled zkušeností s renovacemi. Kniha také výrazně obměňuje fotografickou dokumentaci a přináší spoustu zajímavých detailů a novinek, které se autorovi podařilo získat.

Neanderthal Man tells the story of geneticist Svante Paabo's mission to answer this question: what can we learn from the genomes of our closest evolutionary relatives? Beginning with the study of DNA in Egyptian mummies in the early 1980s and culminating in the sequencing of the Neanderthal genome in 2010, Neanderthal Man describes the events, intrigues, failures, and triumphs of these scientifically rich years through the lens of the pioneer and inventor of the field of ancient DNA. We learn that Neanderthal genes offer a unique window into the lives of our hominid relatives and may hold the key to unlocking the mystery of why humans survived while Neanderthals went extinct. Paabo's findings have not only redrawn our family tree, but recast the fundamentals of human history,the biological beginnings of fully modern Homo sapiens, the direct ancestors of all people alive today.

Kromě exkurze do historie jsou v knize popsány principy elektronek a nízkofrekvenčních elektronkových zesilovačů, přináší konstrukci nf výkonového zesilovače a v příloze rovněž přehled parametrů dnes nejčastěji používaných elektronek. Doplněna je rovněž o odkazy na další možné zdroje informací – knihy, časopisy, internetové odkazy. Knihu bezesporu oživil pohled do výrobních hal firmy JJ Electronic, rozhovor se známou osobností české rockové scény a další zajímavosti. Tento bezesporu unikát v evropské odborné literatuře má podnítit zájem o problematiku elektronek a elektronkových aparatur, především v oblasti nf techniky. Kniha je určena široké technické veřejnosti, začínajícím i pokročilým konstruktérům nízkofrekvenčních zesilovačů. Je určena také hudebníkům, kteří chtějí něco vědět o možnostech a konstrukci elektronkových zesilovačů i dalším zájemcům o téma, které nepatří v naší literatuře k nejfrekventovanějším. Stručný obsah 1. Proč elektronky? 2. Teoretické základy 3. Zásady pro konstrukci zařízení s elektronkami 4. Příklady konstrukce elektronkových nf zesilovačů 5. Jen stručně o osciloskopu a obrazovkách 6. Závěr 7. Katalogové přílohy 8. Program Tone Stack Calculator 1.3 9. Kvalitní elektronkové zesilovače firmy JJ Electronic 10. Rozhovor s MGR. Filipem Robovským, elektronkovým enthuziastou a baskytaristou skupiny Kryptor 11. Malá exkurze ve firmě JJ electronic aneb výroba kvalitních elektronek na Slovensku

Cílem publikace je podat ucelený přehled informací o žárovém zinkování prováděném v komerčních zinkovnách. Tato příručka se rovněž částečně věnuje otázce koroze oceli, principu protikorozní ochrany oceli zinkem a poskytuje přehled o nejčastěji používaných způsobech zinkování. Kniha je zaměřena především na technologii nanášení slitinových železo-zinkových povlaků v komerčních zinkovnách. V přehledně uspořádaných kapitolách jsou podrobně popsány zásady navrhování a výroby součástí určených k žárovému pozinkování, obvyklé postupy předúpravy povrchu, metalurgie tvorby slitinových povlaků včetně jejich morfologických variant, vady povlaků a způsoby provádění oprav. Závěrečné kapitoly jsou věnované životnosti zinkových povlaků, bezpečnosti žárově pozinkovaných konstrukcí a normalizaci i legislativě v oboru s důrazem na environmentální aspekty žárového pozinkování.

Cílem publikace je podat ucelený přehled informací o žárovém zinkování prováděném v komerčních zinkovnách. Tato příručka se rovněž částečně věnuje otázce koroze oceli, principu protikorozní ochrany oceli zinkem a poskytuje přehled o nejčastěji používaných způsobech zinkování. Kniha je zaměřena především na technologii nanášení slitinových železo-zinkových povlaků v komerčních zinkovnách. V přehledně uspořádaných kapitolách jsou podrobně popsány zásady navrhování a výroby součástí určených k žárovému pozinkování, obvyklé postupy předúpravy povrchu, metalurgie tvorby slitinových povlaků včetně jejich morfologických variant, vady povlaků a způsoby provádění oprav. Závěrečné kapitoly jsou věnované životnosti zinkových povlaků, bezpečnosti žárově pozinkovaných konstrukcí a normalizaci i legislativě v oboru s důrazem na environmentální aspekty žárového pozinkování.

Publikace je výstupem z komplexního průzkumu technických zařízení poháněných vodou na území okresu Česká Lípa. Jedná se o identifikaci všech staveb a vodních děl v terénu a zpracování veškerého dostupného archivního materiálu včetně historické plánové dokumentace, dobových fotografií a pohlednic. V roce 2013 vyšla první část zpracovávaného území pod názvem Technická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku. Kniha je členěna na úvodní kapitoly shrnující obecné informace a katalog veškerých nalezených objektů. Obecné kapitoly zahrnují přehled dostupných archivních pramenů a literaturu, popis členění vodních děl, ukázky typických znaků ze sledované oblasti a charakteristické rysy zdejších mlýnů, pil a textilních a vodárenských zařízení. Katalogová abecedně řazená hesla mají jednotnou strukturu – lokalizaci vodních děl a výrobních objektů, popis jejich současného stavu a na závěr historii, stavební vývoj a interpretaci. Nezbytnou součástí publikace je vedle běžného poznámkového aparátu, seznamu použitých pramenů a literatury, německých názvů dotčených obcí a seznamu zkratek také výčet autorů historických stavebních plánů a bohatý obrazový materiál, zejména četné dobové fotografie, ukázky z archivních plánů, terénní zaměření a skici vodních děl, staveb nebo jejich detailů a fotodokumentace současného stavu. V rámci zpracování tématu se podařilo objevit velmi významné stavby nebo jejich součásti. Dokumentovány byly například unikátní skalní výpusti rybníků středověkého původu, nejstarší datovaný náhon se skalní štolou v Čechách v Rozprechticích u Dubé (1528), intaktně zachované mlýnské hranice, cenné zařízení zdejších mlýnů, pil a zejména čerpací stanic vodovodů a další pozoruhodné objekty.

Publikace je výstupem z komplexního průzkumu technických zařízení poháněných vodou na území okresu Česká Lípa. Jedná se o identifikaci všech staveb a vodních děl v terénu a zpracování veškerého dostupného archivního materiálu včetně historické plánové dokumentace, dobových fotografií a pohlednic. V roce 2013 vyšla první část zpracovávaného území pod názvem Technická zařízení na vodní pohon na Cvikovsku. Kniha je členěna na úvodní kapitoly shrnující obecné informace a katalog veškerých nalezených objektů. Obecné kapitoly zahrnují přehled dostupných archivních pramenů a literaturu, popis členění vodních děl, ukázky typických znaků ze sledované oblasti a charakteristické rysy zdejších mlýnů, pil a textilních a vodárenských zařízení. Katalogová abecedně řazená hesla mají jednotnou strukturu – lokalizaci vodních děl a výrobních objektů, popis jejich současného stavu a na závěr historii, stavební vývoj a interpretaci. Nezbytnou součástí publikace je vedle běžného poznámkového aparátu, seznamu použitých pramenů a literatury, německých názvů dotčených obcí a seznamu zkratek také výčet autorů historických stavebních plánů a bohatý obrazový materiál, zejména četné dobové fotografie, ukázky z archivních plánů, terénní zaměření a skici vodních děl, staveb nebo jejich detailů a fotodokumentace současného stavu. V rámci zpracování tématu se podařilo objevit velmi významné stavby nebo jejich součásti. Dokumentovány byly například unikátní skalní výpusti rybníků středověkého původu, nejstarší datovaný náhon se skalní štolou v Čechách v Rozprechticích u Dubé (1528), intaktně zachované mlýnské hranice, cenné zařízení zdejších mlýnů, pil a zejména čerpací stanic vodovodů a další pozoruhodné objekty.