Najnovšie - Knihy - Divadlo - teória, história,... strana 2 z 40
zobraziť:
Obrazy Romea Castellucciho
Monografia ponúka odbornú štúdiu tvorby talianskeho divadelníka Romea Castellucciho, výrazného predstaviteľa európskej divadelnej avantgardy, považovaného za jedného z najkontroveznejšch ale aj najinšpiratívnejších tvorcov činoherného, operného a fyzického divadla.
Kniha približuje formovanie režisérovej špeciálnej divadelnej poetiky prostredníctvom emblematickýh inscenii operného a hudobného divadla najnovšej etapy jeho tvorby.
Šimek, Grossmann a spol.: Návrat nejen ve fotografiích
Milan Wagner, fotograf a blízký přítel Šimka a Grossmanna, přináší nejen vtipné a dojemné historky, ale také mnoho dosud nepublikovaných fotografií. Zavzpomínejte na oblíbené duo společně s autorem, zasmějte se u kultovních povídek a ponořte se do atmosféry doby! Snímky slavných osobností z éry Š + G, Semaforu i z jejich soukromí vás přenesou přímo do středu dění. Tato výjimečná publikace dokonale zachycuje slavnou dvojici přesně tak, jak si ji chceme pamatovat.
O Vinohradech, kdysi královských
Byl jednou jeden dům… na rohu Mánesovy a Třebízského ulice na pražských Vinohradech. Poutavý příběh nejen tohoto domu a jeho obyvatel, ale i celé pražské čtvrti, zajímavých Vinohraďáků, známých i méně známých a také historii několika divadelních souborů s touto čtvrtí spjatých vypráví spisovatelka a „první dáma černého divadla“, která prožila v tomto domě celý svůj život. Překotná doba více než uplynulé stovky let dala vzniknout v této pozoruhodné pražské čtvrti příběhům přímo strhujícím.
Činoherní Ústí - Ve znamení kovadliny
Toto je připomínka padesáti let existence Činoherního studia v Ústí nad Labem. Scéna vznikla ve vypjaté normalizační době na troskách politickou mocí zrušeného Kladivadla. Činoherní studio se brzy prosadilo jako neobycejně živé divadlo s osobitou dramaturgií a schopností přitahovat zejména mladé publikum. Originální dramaturgii, režijní a herecký styl si divadlo udrželo i po pádu komunistického režimu. Životní etapy „Činoheráku“ přibližují čtenárům nejen texty mapující vývoj, ale také rozhovory s tvůrci a pamětníky, nebo vzpomínkově laděné příspěvky a výpovědi.
Umenie bez hraníc
Kniha je vďaka príspevkom od jednotlivých kritikov a teoretikov prelomovým dielom, ktoré spracúva umelecký prínos a produkciu Christopha Schlingensiefa. Ide o prvú takúto publikáciu o jeho umení a politickej zaangažovanosti vydanú v anglickom jazyku. Jednotlivé príspevky sa zameriavajú na rôzne aspekty Schlingensiefovej tvorby a poskytujú čitateľov podrobný pohľad na metódy a inšpirácie jeho umeleckých projektov. Ide o akademický ale aj populárny pohľad na dielo tohto význameného nemeckého umelca, ale kniha obsahuje aj vzácne interview so Schlingensiefom, ktoré otvára priestor na lepšie pochopenie jeho kreatívneho a angažovaného prístupu.
Pozorovat prázdný prostor
Tato kniha směřuje k formulování několika možných přístupů, jak se popasovat s prázdnotou, neurčitostí a otevřeností, které stojí na začátku každého nového tvůrčího procesu divadla nesoucího přízviska autorské a neinterpretační. Kniha přibližuje kontext tohoto typu tvorby, všímá si okolností, které ovlivňují formulování tématu, hledá způsoby, jak shromažďovat materiál a jak jej strukturovat, a reflektuje vnášení řádu do chaosu i naopak chaosu do řádu (pokud je potřeba dostat proces ze zaseknutého stavu znovu do pohybu). Zkoumá moment, kdy se z počátečního nic stává něco. Za možné nástroje řešení těchto otázek volí svobodu a intuici – a tytéž fenomény zároveň tvarovaly i její vznik.
Divadlo a svoboda
Publikace Divadlo a svoboda – První dekáda nezávislosti českého divadla po roce 1989 představuje bouřlivou energii a pluralitu estetik, témat i aktivit českého nezávislého divadla prvního porevolučního desetiletí. Jedná se o kritický katalog, který rozšiřuje o odborné studie a úryvky z rozhovorů, které byly v rámci výzkumu vedeny s téměř sedmdesátkou osobností české divadelní scény 90. let, původní materiál ze stejnojmenné výstavy, již IDU uspořádal k 30. výročí sametové revoluce. Jednotlivé oddíly publikace se soustředí na vývoj podmínek a infrastruktury pro provozování nezávislého divadla a na činoherní, loutkové a pohybové divadlo 90. let, přičemž pro potřeby popisu divadelního dění během přechodu české společnosti ze socialistické na tržní je časové vymezení mírně, zřídka i více, vychýleno rovněž do období před rokem 1989.
Na sklade 2Ks
26,08 €
27,45 €
Svetová dráma na slovenských javiskách
Ladislav Čavojský (1932 – 2014) patril ku generácii prvých vysokoškolsky vyštudovaných slovenských divadelných vedcov. Jednou z konštantne prítomných línií v jeho výskume boli analýzy uvádzania inonárodnej drámy do nášho kultúrneho kontextu. Čavojského pohľad na túto oblasť bol literárny aj divadelný, teda komplexný a poučný nielen pre historikov, dejiny literatúry a divadla, ale aj pre prax, pre režisérov, hercov i dramaturgov. Kniha prináša výber štúdií týkajúcich sa udomácňovania dramatickej spisby Shakespeara, Moli?ra, Goldoniho, Goetheho, Gogoľa, Ostrovského a Ibsena na Slovensku a rozbory jej súdobého inscenovania. Túto obsahovú os určil sám autor. Aktualizovať, dopísať po súčasnosť svoje staršie texty, žiaľ, už nestihol. Napriek tomu sú cennými zdrojmi pre štúdium dejín slovenského divadla.
České loutkářství
Publikace České loutkářství – Tradice a kontinuita je výsledkem dvouletého týmového výzkumu (2021–2022), jehož hlavní inspirací se stal zápis českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016. Ke zkoumání české loutkářské tradice a jejích fascinujících a dodnes inspirativních proměn se připojily dvě desítky osobností z tuzemského loutkářského světa, jak teoretici a historici, tak také divadelní praktici, amatéři i profesionálové. autoři textů: Marek Bečka; Kateřina Dolenská; Simona Chalupová; Miloslav Klíma; Andrea Králová; Markéta Králová; Jakub Maksymov; Nina Maláková; Jan Novák; Luděk Richter; Lenka Šaldová; Veronika Švecová; Zdeněk A. Tichý; Pavel Vašíček; Zuzana Vojtíšková; Elena Volpi; Adéla Vondráková.
Jevištní technologie v 21. století
Publikace Jevištní technologie v 21. století se primárně věnuje moderní strojní jevištní technologii, kterou však vnímá v kontextu jejího historického vývoje i prostředí divadelní budovy. Název knihy, evokující sice zaměření na nejnovější trendy oboru, tak záměrně vystihuje i tento druhý rozměr jejího obsahu, zabývající se existencí současné jevištní technologie v širších souvislostech.
První polovina je zaměřena na zasazení jevištní technologie do divadelního prostoru, kodifikaci jejího názvosloví a shrnutí její historie zejména ve vazbě k mašinérii barokního divadla, věnuje se však také divadelní budově jako celku a pojmenování i funkci prostor, které se v ní nacházejí. Součástí této části práce je představení referenčních projektů divadelních budov, které jednak rámcově zastupují jejich současnou typologii a jejichž jevištní technologie byly postaveny či rekonstruovány v 21. století. Uvedené příklady poskytují příležitost následně zobecnit problematiku stavby a rekonstrukce divadelní budovy a jevištní technologie.
Ve své druhé části publikace nabízí podrobný technický rozbor jednotlivých existujících zařízení strojní jevištní technologie, systémů jejich pohonu a způsobů jejich ovládání. Na třídění informací o jevištní technologii je přitom s ambicí o zprostředkování přehlednější cesty jejího poznání nahlíženo novým způsobem, oddělujícím samotné systémy pohonu od podstaty funkce jednotlivých zařízení. Stranou nezůstává ani oblast provozu, obsluhy a údržby jevištní technologie.
Závěr je věnován zamýšlení nad využitím a budoucností jevištní technologie. Jako součást knihy vznikl unikátní obrazový doprovod, názorně doplňující její textovou část.
Antoine Vitez: režisér a pedagog…tedy dramaturg?
Je skutečně s podivem, že české prostředí prozatím dílo a působení Antoina Viteze do značné míry ignorovalo. Estetika jeho inscenací a jeho myšlení o divadle přitom přesahují ryze francouzský kontext a rozvíjejí otázky spjaté s evropskou činohrou a její tradicí obecně: podvojnost divadla dramatu a divadla hereckého mimování a tzv. velké a malé činohry; divadlo jako umění konvence a stylizace, které je s to klást otázky vzhledem ke scénování historické či žité skutečnosti; vztah mezi mýtem a současností; vztah divadelní instituce k vlastní historii i k sociálněpolitickému prostředí, v němž působí; forma a poslání divadelní výchovy; nebo role a funkce dramaturgie a její místo v tvůrčím procesu, v rozvíjení divadelního myšlení i ve formování kultury v širším slova smyslu. Monografii doplňuje překlad vybraných statí Antoina Viteze.
Ach, gubernia neobmedzených možností!
Koncepcia knihy a výber textov Martina Porubjaka: Martina Ulmanová
Martin Porubjak písal veľa, veľmi dobre a o širokom okruhu tém. Z jeho textov by sa dala zostaviť kniha politických komentárov a glos, kniha osobných spomienok na zaujímavých ľudí, s ktorými sa priatelil a spolupracoval, kniha cestopisných čŕt – a samozrejme kniha, a nie jedna, o divadle. Tomu sa, azda okrem relatívne krátkeho obdobia, keď ho naplno pohltil svet praktickej politiky, venoval neprestajne po celý svoj neobyčajne produktívny profesijný život – ako dramaturg, režisér, prekladateľ, pedagóg, ale aj ako teoretik a divadelný kritik.
Divadelné predstavenie vnímal najmä ako fenomén, ktorý odzrkadľuje, komentuje, kritizuje stav spoločnosti, ktorá ho zrodila, stav konkrétnej doby a sveta, ktorý ho obklopuje. Jednoducho, aj vo vzťahu k divadlu bol plnokrvný homo politicus.
Štruktúra knihy vyrastá z tém, ktoré sa prirodzene vynárali, keď sme sa preberali mimoriadne rozsiahlym archívom autorových textov (pripojený bibliografický zoznam obsahuje viac ako 1500 položiek a napriek úsiliu zostavovateľky aj bibliografky pravdepodobne stále nie je úplný). Pritom sme dávali prednosť takým štúdiám a článkom, ktoré divadlo vnímajú v spojitosti so spoločenským a politickým dianím. V knihe sa tak vedľa seba objavujú rôzne žánre, od anekdotickej glosy cez fejtón, reportáž až po obsiahlu teatrologickú analýzu.
Nazdávame sa, že by z nej najmä generácia nastupujúcich divadelných kritikov a teoretikov mohla načerpať konkrétnu inšpiráciu, ako písať tak, aby čítanie o divadle nebolo iba pracovnou nevyhnutnosťou pre úzky okruh divadelných profesionálov, ale stalo sa vyhľadávaným potešením aj pre tých ostatných. Pre všetkých, obdarených „iba“ záujmom o divadelné umenie a intelektuálnou zvedavosťou.
Človek v konflikte s prírodou
Zborník príspevkov z teatrologického kolokvia
Recenzenti: Mgr. Peter Himič, PhD., Mgr. Martin Bernátek, Ph.D.
Odborný garant kolokvia a zostavovateľ zborníka: Mgr. Mgr art. Milo Juráni, PhD.
Autori textov:
Miroslav Ballay, Viera Bartková, Andrea Bátorová, Dominika Dudášová, Lenka Dzadíková, Dária F. Fehérová, Marek Godovič, Mikuláš Huba, Samuel Chovanec, Dagmar Inštitorisová, Ján Kralovič, Karol Mišovic, Jakub Molnár, Ján Šimko, Lukáš Šutor, Zdenka Pašuthová
(Eko)systém zborníka
Zborník vznikol ako výstup z rovnomenného kolokvia, ktoré sa udialo v júni 2022 a je súčasťou výskumného projektu Antropo(s)céna. Okrem teatrologického bádania tento výskum reflektuje v samostatnej časti aj materiálnu podstatu divadla, ktorú dnes rámcujú pojmy ako uhlíková stopa, environmentálna udržateľnosť, cirkulárna ekonomika.
Vo vzniknutej publikácii je však fokus zamerania nasledovný: dramatika – staršia aj súčasná, súčasné autorské inscenácie, súčasný tanec i performancie, diela performatívneho charakteru výtvarných umelcov, divadlo pre deti a mládež a premeny v estetike divadelného média. Miešajú sa v ňom rôzne formy analýz. Obsahuje metodologicky voľnejšie príspevky, ktoré hľadajú spojitosti skôr v téme, obsahu a výpovedi diel; teoretické štúdie; kapitoly, ktoré majú výrazne subjektivizujúce parametre. Striedajú sa príspevky, ktoré sa pridŕžajú dichotomických delení s tými, ktoré ich odmietajú a aplikujú kritický jazyk. Aj preto niekedy pomenovania ako organizmy, zvieratá, príroda, ktoré redukujú význam a komplexnosť týchto „javov“, označuje zborník odlišnými termínmi – mimoľudské bytosti/mimoľudský svet –, ktoré vychádzajú z anglického prekladu pojmu non-human.
Milo Juráni v úvode zborníka
Svět na divadle ukázat, a celý...
Svět na divadle ukázat, a celý… Jedná se o nejnovější publikaci ediční řady Eseje, kritiky, analýzy, která přináší soubor studií a kritik teatroložky a kritičky Jany Patočkové.
Výbor ze statí významné teatroložky a divadelní kritičky Jany Patočkové zahrnuje její texty z doby, kdy v šedesátých letech působila v redakci časopisu Divadlo, dále období samizdatových příspěvků pro časopis O divadle a její tvorbu za posledních třicet let, kdy psala pro odborná divadelní periodika (Svět a divadlo, Divadelní revue, Divadelní noviny, Czech Theatre) a sborníky. Svazek je pojmenovaný po jedné ze statí zahrnutých v knize.
Editorka a autorka doslovu Eva Stehlíková o Patočkové napsala: „Její kritiky i studie se vyznačují vysokou náročností, dokonalou informovaností, s níž spojuje současné dění na scéně s historií inscenace her, pečlivou pozorností k jednotlivostem a bezpečnou hierarchizací hodnot. Velkým zážitkem je i čtení jejích polemik s dnešní kritikou, kterou často usvědčuje z povrchnosti, pohodlnosti a neznalosti kontextu. Čtenáři se tu nabízí velmi osobní svědectví o divadle od šedesátých let do dnešního času i svědectví o kritické odpovědnosti a stálosti etických kritérií.“
Edice Eseje, kritiky, analýzy přináší výbory z děl významných českých divadelních kritiků a teoretiků, včetně studie o autorovi, anotované a komentované bibliografie a dalšího obsáhlého aparátu.
Šimek a Grossmann v divadle SEMAFOR
Kdo se jednou zamiluje do humoru a kouzla dvojice Šimek a Grossmann, stává se jejich doživotním fanouškem. Po beatových začátcích v neopakovatelné atmosféře klubu Olympik (více v knize Historie klubu Olympik, Česká citadela 2020), se slavná dvojice přemisťuje na prkna divadla Semafor.
Kniha Šimek & Grossmann v divadle Semafor, mapuje kompletní historii dvojice na prknech divadla Semafor v letech 1967 – 1971 a to opět formou archivních fotografií, textů, dobových materiálů a vzpomínek kolegů a přátel.
Přeneste se za pomocí dobových fotografií a unikátních materiálů na prkna divadla SEMAFOR a prožijte devět autorských představení postupně realizovaných v letech 1967-1971.
Šimek s Grossmannem si zaslouží, aby se na jejich tvorbu nezapomnělo, aby i po pětapadesáti letech od jejich prvního semaforského vystoupení nadále rozesmávali nejen pamětníky, ale i mladou generaci. To bylo vždycky jejich přání.
DIVADLO SkRAT. CTIBOR BACHRATÝ. FOTOGRAFIE
Monografia Divadlo SkRAT. Ctibor Bachratý. Fotografie. má niekoľko prvenstiev – napríklad je prvou publikáciou, ktorá dokumentuje etapu tvorby Divadla SkRAT vo fotografii a je tiež prvou samostatnou publikáciou venovanou tvorbe Ctibora Bachratého. Výber fotografií je vizuálnou prechádzkou takmer 20-ročnou históriou tvorby tohto divadla, ktoré je výnimočným reprezentantom fenoménu devised theatre („metóda kolektívnej tvorby“). Fotografie z 25 inscenácií sú zoradené chronologicky od prvej premiéry (Morča, 2003) až po poslednú inscenáciu, ktorú bolo možné do tohto edičného projektu zaradiť (Skupinová terapia, 2021). Na knihe spolupracovali. Autorkou úvodnej štúdie je Anna Grusková, druhým textom v tejto primárne výtvarnej publikácii je osobne ladený príspevok vedúcej osobnosti SkRATu – Ľubomíra Burgra.
Spoločné východiská, pohľady na tému pomenúva sám Bachratý v citátoch, ktoré čitateľa sprevádzajú fotografickou prechádzkou:„SkRAT prešiel veľkým a odvážnym vývojom. Poetiku tohto divadla zachytávam, ale nedokážem alebo nechcem ju pomenovať a hodnotiť. Na začiatku bola určitá mágia, niečo, čo sa prenieslo zo Stoky a prešlo premenou. A potom prišla tá špecifická paródia v Umri, skap a zdochni. A ďalej tie inscenácie so zvláštnou vizualitou širokouhlého plátna ako napríklad Napichovači a lízači.“ (...) „Vždy mám pochybnosti. Ale keď som vyberal fotografie do tejto knižky, povedal som si – predovšetkým to bude dobré svedectvo o jednom dobrom divadle. Na prvom mieste je to divadlo a až potom fotograf.“ (...) „Moje pomenovanie podstaty SkRAT-u je v týchto fotografiách.“ Autorkou návrhu obálky a grafického dizajnu je Mária Rojko.
Technologie, loutky, magie
Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu. V následujících kapitolách se setkávají přístupy teoretické i praktické v záměru představit co nejširší úhel pohledu na současný vztah technologie, loutky, magie k našemu světu.
Příspěvky od jednotlivých autorů jsou prokládány vybranými pasážemi z přepisů diskusí na tematických seminářích, které probíhaly online v pandemických letech 2020–2021.
Feministické divadlo a jeho slovenská cesta
Často sa v súvislosti s činnosťou žien, napr. v autorskej tvorbe, pri manažovaní divadla, v teatrológii, konštatuje tzv. pragmatický rozpor, ktorý „nehovorí o tom, o čom nie je možné hovoriť, ale ukazuje, že je tu niečo, o čom sa hovoriť nedá...“ Na tento rozpor narážam v praxi a v osobnom živote stále.
(Iveta Škripková)
Monografia Ivety Škripkovej Feministické divadlo a jeho slovenská cesta je vôbec prvou odbornou publikáciou, ktorá sa venuje prieniku feministického umenia a filozofie do slovenskej divadelnej praxe. Vzácnym prínosom textu významnej slovenskej divadelníčky – autorky, režisérky, divadelnej manažérky a v neposlednom rade teoretičky – Ivety Škripkovej je práve zameranie sa na dokumentáciu a hĺbkovú analýzu feministického divadla na Slovenska od deväťdesiatych rokov. No publikácia neprináša len pohľad na aktivity banskobystrického zoskupenia T.W.I.G.A a zaujímavý pohľad na súčasnú slovenskú drámu a divadelnú prax. Čitateľ sa okrem fundovaného pohľadu na slovenské divadlo oboznámi so svetovými teoretickými koncepciami feminizmov, feministickou filozofiou, feministickým divadlom, s prínosmi a dielami najvýznamnejších feministických autoriek a umelkýň. Ide o výberový a subjektívny exkurz do problematiky – aj v tom tkvie jeho výnimočnosť, pretože čitateľa zároveň nabáda k úvahe o zdrojových myšlienkových kódoch súčasného slovenského feministického divadla. Ivetu Škripkovú môžeme považovať za jeho iniciátorku a zakladateľku.
