Hľadanie: Literární spolek Laury Sněžné CZ
zobraziť:
Česko-německá literární křižovatka
Rozsáhlá přehledová publikace Gabriely Veselé podává výklad dějin německé literatury v českých zemích od nejstarších dob do roku 1945. Sleduje postavení němčiny a češtiny v jednotlivých epochách, podrobně eviduje a hodnotí překlady německých literárních děl do češtiny, představuje životy a díla známých i zapomenutých německy píšících autorů, jejich dobovou recepci i ohlas v pozdějších generacích. Rozšiřuje naše představy o rozsahu německé literatury a jejím vlivu na české prostředí, přesvědčivě líčí divadelní život, působení nejrůznějších spolků a nakladatelství, s přesahem k literárnímu místopisu. Mimořádně heuristicky podložená práce výborně poslouží všem budoucím germanistům a translatologům.
Literární psychologie
Psychologií dosud neprozkoumané možnosti beletrie. Nic podobného v českém prostředí dosud nevyšlo. Profesor psychologie Zbyněk Vybíral důkladně a poutavě analyzuje charakteristiky lidské povahy, příběhových vzorců i skrytých detailů, projevy emocí a interakcí v podobě komentované sbírky stovky kratších i delších ukázek z české i světové beletrie. Autor čerpá mimo jiné z děl Homéra, Rabelaise, Prousta, Čechova, Joyceho, Woolfové, Rilkeho, Kafky, Sarrautové, Bachmannové, Čapka nebo Holana. Literární vztahy mezi matkami, otci a dětmi, knižní druhy pláče či psychologický rozbor paměti a vzpomínání. Kniha nabízí možnost konečně nahlédnout do psychologie v literatuře jako nikdy předtím.
Literární bublifuk
Naplní se věštba o vyhynutí lidstva z básně Macarát? Co vše se může odehrát v Kauflandu v den vyhlášení slev? Všechny války ve světě navždy ustanou, projeví-li vládcové říší alespoň tolik moudrosti, jako mají vidle zapíchnuté do hnoje v bajce Vidle a židle. Digitální láska může přinést mladým párům nečekané těžkosti…
Víte, že i v okresní nemocnici lze zažít humorné situace?
Ach, jak lákavé a zároveň těžké je stát se lázeňským švihákem!
Přísně tajný spolek svérázných čarodějek
Pravidla čarodějek jsou jasná – v zájmu přežití na sebe neupozorňovat, být co nejopatrnější a moc se nedružit ani s ostatními čarodějkami. Protože kde je čarodějek víc, tam šijí s magií všichni čerti. No jo, jenže co dělat, když vás osazenstvo jistého domu prokoukne? Ne, nechce vás upálit ani utopit ve vašem rybníčku s koi kapry. Je to mnohem horší. V tom domě totiž vyrůstají hned tři malé čarodějky. Bez výcviku. A za pár týdnů má dorazit právník, na jehož rozhodnutí závisí osudy všech v domě. A jasně, rozhodně v čarodějky nevěří, a pokud by v ně uvěřil, chtěl by ty monstra smazat z povrchu zemského. A tak Mika sbalí do svého autíčka všechen svůj majetek – včetně toho rybníčku a koi kaprů (magie, co se divíte?) a vyráží na záchranně-vzdělávací misi. Čelit dětem, právníkům, hněvu nejstarší čarodějky v Anglii i zatraceně pohlednému Irovi. Co by se mohlo pokazit?
Na stiahnutie
15,64 €
dostupné aj ako:
Český a Slovenský literární parnasismus
Monografie navazuje na knihu České literární romantično (Host 2012). Soustředí se na literaturu vycházející z francouzského Parnasu a představující v českém prostředí jeden z klíčových diskurzů konce devatenáctého a počátku dvacátého století. V prolegomenách Aleš Haman rekapituluje historii užití pojmu parnasismus v české literární vědě a osvětluje motivaci jeho znovuzavedení, Jiří Pelán resumuje podobu francouzského Parnasu, Dalibor Tureček a Peter Zajac podávají návrh modelu českého a slovenského parnasismu. Oddíl případových studií je věnován klíčovým autorům, obecnější problematice parnasistní prózy či modifikaci parnasismu dekadencí. Apendix se zabývá žánrovou problematikou balady v síti diskurzů konce devatenáctého století.
Nymburk literární
První část knihy se věnuje tématu Nymburk ve starší české literatuře vychází ze zmínek ve středověkých kronikách, představuje místní humanistické básníky a spisovatele, připomíná lidovou slovesnost a přes období národního probuzení se dopracuje až k literárnímu životu ve městě v první polovině 20. století. Druhá část nazvaná Ulicemi města za literáty je lierární průvodce městem s více jak sedmdesáti zastaveními doplněnými dalšími medailony třiceti autorů. Zajímavými zastávkami jsou místní tiskárny, knihovna, divadlo, muzeum, nakladatelství… Třetí část s názvem I současný Nymburk literárně žije nejprve představí současný literární a kulturníživot a posléze uvede 25 literárních autorů narozených po roce 1945.
Počátky literární kritiky v českých zemích (1770–1805)
Literární historie zpravidla spojuje počátky české literární kritiky s Josefem Jungmannem. Co ovšem o literární kritice vypovídá doba předjungmannovská, a to nejen o utváření lingvo-etnických kánonů 19. století, ale o naší literární komunikaci vůbec? Monografie představuje výsledky průzkumu více než pěti desítek německy a česky vydávaných časopisů, a dalších soudobých médií, v nichž se v letech 1770–1805 vyhraňovaly představy o literatuře a její sociální roli. Zabývá se pravidly literární komunikace, jak je pro své čtenáře v českých zemích vnášeli první, často zvnějšku přicházející kritikové, a postavením těchto kritiků vůči domácí učenosti osvícenské doby. Sleduje jejich představy o literární veřejnosti, v nichž vedle prestižní společenské instituce divadla nabývala stále významnější místo beletrie, proměnu staršího žánrového systému v moderní otevřený kánon a diferenciaci komunikace o něm v nových, zájmových periodicích i její limity ve střední Evropě. Zkoumá dopady nového systému literatury i na specifické latinské a českojazyčné prostředí českých zemí. Právě zde se monografie dotýká také dalších, obecnějších témat: Jak se ve světle rané kritiky, tohoto pole mimo tradiční církevní či státní autority a úzký vliv privilegovaných zákazníků-umělců, jeví novodobé autorské a čtenářské vztahy k dílu? Jak se vymezují na rozvíjejícím se knižním trhu? Jak se tyto vztahy manifestují v mediálně a etnicky heterogenních, dynamických prostředích, jakým byly české země v závěru 18. a ještě v 19. století? – Vychází ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.
Francie literární
Francie literární je soubor fejetonů o francouzských spisovatelích a jinonárodních slovesných tvůrcích, kteří delší nebo kratší čas ve Francii pobývali a tvořili. Jednotlivé texty jsou výsledkem několikerých pobytů v Balzakově zemi, během nichž autor pořídil také řadu fotografií, jež tyto fejetony a zároveň medailony doprovázejí. Snahou autora bylo, aby slovesný text a fotografický materiál tvořily souvztažný celek. Čtenář prostřednictvím tohoto svazku nahlédne do míst spojených s životem a dílem Balzakovým, Baudelairovým, Daudetovým, Rollandovým, Rimbaudovým, ale také Buninovým, Feuchtwangerovým, Hemingwayovým, Werfelovým nebo českých literátů Karla Čapka, Jana Čepa, Vítězslava Nezvala, Jana Palivce, Jana Vladislava, Karla Zlína a mnohých jiných.
Průvodce literární hysterií 19. století
Ve škole nás naučili, že Babičku napsala Božena Němcová. Zív. Aktivnější učitelé pro zajímavost dodali, že to byla pěkná rajda, tedy Božena, nikoliv Babička. Aha – a to je všechno? Ani nápad! Literární hysterie instagramerky Karolíny Meixnerové alias @cojezoe zbavuje známé postavy české literatury nálepek a popisuje jejich životy tak, jak skutečně proběhly. Plus minus. Literatura je sexy, pojďte si ji zamilovat!
Na stiahnutie
10,25 €
Doupátko a další literární scénáře
Tři literární scénáře Lenky Procházkové pojednávají o hořko-sladkých aspektech naší současnosti. Smutná komedie o bezdomovci, hra ze sportovního prostředí, ale především drama o lásce, sexu, strachu a umírání. Texty jsou psány tak, aby se hladce četly. Lenka Procházková tak znovu oživuje pozapomenutý klasický žánr - hry určené ke čtení.
Černošská feministická literární kritika
Kniha seznamuje s klíčovými texty a autorkami černošské feministické literární kritiky, která se od počátku 70. let 20. století stala součástí americké literární vědy. Antologie se zabývá především obdobím počátku a rozkvětu afroamerické feministické literární kritiky, tedy obdobím od roku 1974 do roku 1990, a nabízí chronologický průřez oblastí afroamerické feministické literární kritiky a jejích teoretických přístupů, které ovlivnily současný kritický pohled na literaturu. Čítanka volně navazuje na antologii angloamerické feministické literární teorie Ženská literární tradice a hledání identit editorky Libory Oates-Indruchové z roku 2007.
Černošská feministická literární kritika je u nás takřka neznámá. Do českého jazyka nebylo dosud z černošské feministické literární kritiky nic přeloženo (ani o ní nebylo v tomto jazyce nic napsáno), tato antologie je tak prvním krokem v tomto směru.
Spolek nemrtvých holek
Na Fairmontské akademii během několika dní zemřou za podezřelých okolností tři studentky. Dle policie se jedná o sebevraždy, ale Mile Floresové se to nějak nezdá. Mezi mrtvými je její nejlepší kamarádka Riley, která by si život přece nikdy nevzala. Mila se rozhodne Riley vrátit zpět k životu pomocí magie, aby společně našly jejího vraha. Kouzlo se jí ale vymkne z rukou a k životu probudí i protivné sprosté holky June a Daytonu. Bohužel všechny tři živé mrtvé trpí ztrátou krátkodobé paměti a nepamatují si, kdo je zabil. Jenže kouzlo brzy vyprchá. Mají na to týden sedm dní neuvěřitelných zvratů a překvapení. Výsledek ale rozhodně stojí za to!
dostupné aj ako:
Podoby české literární reportáže
Kniha „Podoby české literární reportáže“ představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí. Práce se v dílčích sondách zaměřuje na klíčové osobnosti a fenomény ve vývoji česky psané reportáže od antecedence žánru v 19. století přes vrcholný rozkvět ve třicátých a na začátku čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Na těchto příkladech se snaží přiblížit inspirující a omezující vlivy literárního a zejména společenského vývoje, které na reportáž v českých zemích působily. Těžiště práce spočívá ve snaze ukázat, jak jednotlivé tvůrčí osobnosti, ve svém autorském typu velmi rozdílné, na rozvoj i omezování možností reportáže svým dílem reagovaly. Důraz je přitom položen na postižení pestrosti a různorodosti tvárných postupů a podob, jež v důsledku toho česká reportáž vytvořila.
Na stiahnutie
14,00 €
Spolek devíti
Ponořte se s námi do tajemného světa velkých financí. Přečtěte si román, který zejména v dnešní době recese kapitálového trhu u nás, nám má co říct. Organizovaný zločin pronikl do anglických finančních kruhů. Bezdrátová telegrafie umožňuje devíti podvodným spekulantům rychlou výměnu šifrovaných informací a kapitálové trhy velmocí se hroutí. Jejich tajné služby, a především Scotland Yard, neúnavně pátrají, ale po devíti zločincích kromě dvou těl zavražděných nenalézají stopy. Začátek konečného boje se "spekulanty" znamená až náhodné zatčení cizince obviněného z opilství a výtržnosti.
dostupné aj ako:
Literární pondělí
Jméno literárního historika, překladatele a kritika Václava Černého je ve třicátých a čtyřicátých letech spojeno především s Kritickým měsíčníkem, který však nebyl jediným periodikem, ve kterém autor mohl soustavně a pravidelně otiskovat své kritické stati.
V Lidových novinách dostal v letech 1936-1938 jako vedoucí kritické rubriky Literární pondělí prostor pro prezentaci svých stanovisek a soudů. Mezi texty otištěnými v Lidových novinách nenajdeme pouze recenze nebo kritické stati - Černý psal i informační poznámky o událostech v české i zahraniční kultuře (výstavy, divadelní hry, připravované knihy), glosoval literární a společenské dění, stručnými medailonky připomínal zapomenuté básníky. Především se ale zaměřoval na soudobou českou literaturu - vyhradil si všechna význačná domácí jména třicátých let.
Reflektoval tak většinu dobové knižní produkce básnické (V. Holan, V. Nezval, V. Závada, F. Halas ad.) i prozaické (J. Čapek, E. Hostovský, I. Olbracht, J. Weil, J. Čep ad.). Paralelně s českou literaturou sledoval rovněž francouzské kulturní dění. Psal jak o tamních knižních novinkách, tak o jejich českých překladech, upozorňoval nejen na beletrii, ale také na odborné příspěvky v literárních revuích. V oblasti prózy cítil Václav Černý vyjádření dobové atmosféry především v cyklických románech, z nichž román-řeku Lidé dobré vůle Julese Romainse sledoval v Lidových novinách díl po dílu. Občanská válka ve Španělsku podnítila jeho úsilí o propagaci španělské kultury, opakovaně zmiňoval jména jako Antonio Machado, Federico García Lorca, José Ortega y Gasset či Miguel de Unamuno, ale také se vztahoval k nadčasovému odkazu Dona Quijota či básní Góngorových.
Předkládané texty z Lidových novin tak nepřinášejí jen doklad Černého soustavného kritického zájmu, ale vytvářejí i plastickou zprávu o české a evropské literatuře třicátých let.
Jak psát transkulturní literární dějiny?
Konference uspořádané 15. - 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Součástí sborníku jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce či exponovaného dlouhého devatenáctého století až k první polovině století dvacátého, tak i celé řady problémových okruhů (překlad, kulturní transfer, periodizace, vícejazyčnost, kánon, regionalismus, konfesionalismus) i teoretických a metodologických přístupů (postkoloniální studia, transkulturní teorie, nový historismus). Vedle odborného záměru usiluje rovněž tento sborník stimulovat další debaty o podobě budoucí literárněhistorické syntézy literatur(y) českých zemí napříč obory bohemistikou, germanistikou i dalšími filologiemi a taktéž kulturálními studii či sociální a politickou historií.
Počátky literární kritiky v českých zemích
Literární historie zpravidla spojuje počátky české literární kritiky s Josefem Jungmannem. Co ovšem o literární kritice vypovídá doba předjungmannovská, a to nejen o utváření lingvo-etnických kánonů 19. století, ale o naší literární komunikaci vůbec? Monografie představuje výsledky průzkumu více než pěti desítek německy a česky vydávaných časopisů, a dalších soudobých médií, v nichž se v letech 1770–1805 vyhraňovaly představy o literatuře a její sociální roli. Zabývá se pravidly literární komunikace, jak je pro své čtenáře v českých zemích vnášeli první, často zvnějšku přicházející kritikové, a postavením těchto kritiků vůči domácí učenosti osvícenské doby. Sleduje jejich představy o literární veřejnosti, v nichž vedle prestižní společenské instituce divadla nabývala stále významnější místo beletrie, proměnu staršího žánrového systému v moderní otevřený kánon a diferenciaci komunikace o něm v nových, zájmových periodicích i její limity ve střední Evropě. Zkoumá dopady nového systému literatury i na specifické latinské a českojazyčné prostředí českých zemí. Právě zde se monografie dotýká také dalších, obecnějších témat: Jak se ve světle rané kritiky, tohoto pole mimo tradiční církevní či státní autority a úzký vliv privilegovaných zákazníků-umělců, jeví novodobé autorské a čtenářské vztahy k dílu? Jak se vymezují na rozvíjejícím se knižním trhu? Jak se tyto vztahy manifestují v mediálně a etnicky heterogenních, dynamických prostředích, jakým byly české země v závěru 18. a ještě v 19. století?
Na stiahnutie
14,66 €
Česko-německá literární křižovatka
Rozsáhlá přehledová publikace Gabriely Veselé podává výklad dějin německé literatury v českých zemích od nejstarších dob do roku 1945. Sleduje postavení němčiny a češtiny v jednotlivých epochách, podrobně eviduje a hodnotí překlady německých literárních děl do češtiny, představuje životy a díla známých i zapomenutých německy píšících autorů, jejich dobovou recepci i ohlas v pozdějších generacích. Rozšiřuje naše představy o rozsahu německé literatury a jejím vlivu na české prostředí, přesvědčivě líčí divadelní život, působení nejrůznějších spolků a nakladatelství, s přesahem k literárnímu místopisu. Mimořádně heuristicky podložená práce výborně poslouží všem budoucím germanistům a translatologům.
Na stiahnutie
15,00 €
Profesionalizace literární kultury
K mnoha změnám, kterými procházela společnost alžbětinské Anglie, patří i nová role „básníka z povolání“ – autorka knihy ho přirovnává k postavám dnešní popkultury: jsou obecně známé, jsou jim přisuzovány slušné výdělky, ale ne vždy slušná pověst. Jeden z nich, dramatik Ben Jonson, sám sarkasticky poznamenává: Básník je ten /…/ ubožák, který se poezií musí živit. – Tito „ubožáci“ však měli pestré osudy i role: byli básníky i teoretiky, dvořany, politiky, prosazováním a kultivováním „lidového jazyka“ posilovali národní kulturní autonomii nejen ve vztahu k dříve nedotknutelné autoritě klasiků antiky, ale i vůči soudobě „konkurenci“ na evropském kontinentě. Nejen William Shakespeare a Ben Jonson, ale i jejich méně proslavení současníci Philip Sidney, Edmund Spenser a George Puttenham svým dílem i svými osudy dobový ideál spoluvytvářeli, ztělesňovali – nebo také zpochybňovali… Číst o nich přináší i dnes poznání bezmála dobrodružné.
