E-KNIHY - internal (virtual category)-duplicate strana 275 z 500

21. SZÁZAD KULT KÖNYVEK - a világirodalom könyvsikerei A Hallgasd a holtak énekét kétszeres Nemzeti Könyvdíjjal jutalmazott szerzőjétől New York Times bestseller „A maiak közül a leginkább szárnyaló tehetségű szerző – egészen egyedülálló” – Entertainment Weekly „Most leszállunk innen a vak világba!” – kezdé a költő. Babits Mihály fordításában így hangzik az idézet Dante Pokoljából, ahonnan e regény a címét kölcsönzi. A Most leszállunk innen igazi mestermű, amely az amerikai irodalom klasszikusaként fog bevonulni a köztudatba. Egy lány története, aki rabszolgaként élt az amerikai polgárháborút megelőző években. Annist egy fehér rabszolgatartó nemzette, aki eladja délre. A hosszú menetelés során a lány édesanyjához kapcsolódó emlékeiben talál vigaszra, illetve a nagymamájáról szóló történetekben, aki harcos volt Afrikában. Annis számára e két nőalakon keresztül nyílik meg a kézzelfogható valóságon túli szellemvilág, amelyben ott van a föld és a víz, mítosz és történelem; ott vannak azok a szellemek, amelyek adnak és nevelnek, és azok, amelyek manipulálnak és elvesznek. Az alászállás története végeredményben egy újjászületés története, amely során Annis visszavívja a jogot, hogy ő kormányozza saját életét. „Egyik legköltőibb prózaírónk, aki dialógusban áll a fekete Dél befejezetlen örökségével.” – Atlantic „Olyan elődök nyomdokába lép, mint Zora Neale Huston vagy William Faulkner.” – New Yorker „Figyelmes, akkurátus író. Láttató erővel mondja el a történeteket, amiket hallani akarunk.” – O, Oprah Magazine „Tudja, hogy a történelem nem más, mint egy rémálom; de ő azon van, hogy ébredjünk és énekeljünk.” – Chicago Tribune Jesmyn Ward 1977-ben született Kaliforniában, de Mississippi államban nőtt fel, ahonnan szülei eredetileg is származnak. A Stanford Egyetemen végzett angol szakon, jelenleg a New Orleans-i Tulane Egyetemen tanít. Kétszer, 2011-ben és 2017-ben kapta meg a Nemzeti Könyvdíjat, A csontok megmaradnak, illetve Hallgasd a holtak énekét! című regényeiért. További díjai: a Kongresszusi Könyvtár legjobb regényért járó díja, MacArthur-ösztöndíj

"Felkavar, beszippant. Ez egy lélegzetelállító történet."Kristin Harmel Az utolsó kert Angliában szerzőjétől Liverpool, 1935: Viv katolikus családban nevelkedett. Szülei elvárják tőle, hogy saját közegükből válasszon magának férjet. A lány ennek ellenére Joshuával keveredik futó kalandba, aki nem elég, hogy zsidó, ráadásul arról álmodozik, hogy karriert fut be dzsesszzongoristaként. Amikor Viv teherbe esik, nem lát más megoldást, gyorsan hozzámegy a fiatalemberhez. Vigasztalja, hogy a házasság révén kiszabadul szigorú anyja közvetlen közeléből. Azonban az esküvő napján Joshua váratlan döntése gyökerestül forgatja fel mindannyiuk életét. Viv újra rosszalló családja karjaiban találja magát. Öt évvel később, a második világháború küszöbén Viv képtelen döntés előtt áll: kislányát vidékre kellene menekítenie. Eközben Joshua New Yorkban tartózkodik. Végleg szembesült azzal, hogy nem lesz belőle sikeres dzsesszzenész. Feladja az addigi próbálkozást, bevonul a légierőhöz, és nekifog, hogy rendet tegyen az Angliában maradt családjához fűződő, ellentmondásos érzelmeiben.Viv kislánya tényleg biztonságban lesz a békésnek tűnő vidéki környezetben? Nagy ára van annak, hogy a család újra egyesülhessen. És ehhez először a múlt titkaira is fénynek kell derülnie. Julia Kelly több díjjal kitüntetett bestsellerszerző, aki hétköznapi nők egészen rendkívüli történeteit mondja el regényeiben. Amellett, hogy ír, marketingesként és újságoknak is dolgozott, producerként pedig Emmy-díjra jelölték. Könyveit tizenhárom nyelvre fordították le. Amerikai létére jó ideje Londonban él. A Next21 Kiadónál megjelent művei: Az utolsó kert Angliában, Ha kitör a háború, Az elsőbálozó utolsó tánca. Weboldala: JuliaKellyWrites.com "Érzelmes regény a megbocsátásról, egyúttal tiszteletadás a háború alatt szétválasztott családok hihetetlen bátorsága előtt." - The Christian Science Monitor "Az elveszett angol lány magával ragadó történet, tele könnyekkel, haraggal és szeretettel. Sírni kell rajta, de megéri." - Bookreporter "Lenyűgöző." - Woman's World "Kelly legfrissebb műve mindjárt az első oldalaktól megragadja az olvasó figyelmét a társadalmi normák ellen küzdő, merész Viv Bryne alakjával... izgalmas, pörgős történelmi fikció." - Booklist "Jó ütemű, rendkívül érzelmes... kiváló olvasmány, elégedettségre okot adó befejezéssel." - Historical Novels Review "Érdekfeszítő regény egy nő küzdelméről a házasságon kívüli terhességgel, szülei kíméletlen reakciójával és a gyermekétől való elszakítottsággal a háborús fenyegetés kellős közepén." - Library Journal "Az olvasók bele fognak szeretni a szerény Vivbe, aki a legszívszorítóbb események közepette is hihetetlen bátorságot tanúsít. Letehetetlen olvasmány."- Publishers Weekly

A háború alatt meg kellett őrizni a titkot - most viszont mindenkinek meg kell tudnia... Toszkána, 1943. Beatrice-nek az volt az álma, hogy egy éven át külföldön angolt tanít, de a háború keresztülhúzta a számítását. Nem tudja elhagyni az országot, ezért a Villa delle Colombe-ban húzza meg magát, amelynek kertjében egy ciprusokból ültetett útvesztő található. Az épületben lakó kedves olasz pár többeket, felnőtteket és gyermekeket egyaránt beköltöztet biztonságosnak hitt otthonába. A háború előrehaladtával azonban a birtok lakói borzasztó dolgoknak lesznek tanúi. 2015. Tess férje elvesztését gyászolva, fájdalommal teli szívvel érkezik a villába. Beatrice ma is itt él, ő vigyáz a birtokra - megmutatja Tessnek, hogy ez a kert valódi gyógyír a lelki sebekre. Tess lassacskán kezdi jobban érezni magát. De odalesz a béke, mert megjelenik Marco, a villa tulajdonosa, aki ingatlanfejlesztők kezére akarja játszani a régi épületet. Beatrice ráébred, ha feltárja a villa fájdalmas múltját, megakadályozhatja Marco tervét. Tess is megérti, hogy a Villa delle Colombe nem egyszerűen menedék volt, hanem igazi fáklya, amely beragyogott egy sötét időszakot. Vajon rá tudja venni Tess a tulajdonost, hogy adjon még egy esélyt a patinás helynek - és egyúttal a nő életébe is újra beköszönthet a boldogság? "Megrendítő, ragyogó történet." - Woman's Own "Valpy lenyűgöző stílusa életre kelti a kastélyt és a körülötte elterülő csodálatos kertet, amelyben ciprusfákból épült labirintus található." - Historical Novels Review

A tizenkettedik század végén járunk, Angliában. Lord Dumphrey asszonya ikerfiaknak ad életet, ám a vallási dogmák és babonák miatt az egyik gyermeknek meg kellene halnia. Azonban a nemesúr házikáplánjának megesik a szíve az újszülöttön, és titokban egy szerzetesrendre bízza a kisdedet.A két fiú egymásról nem tudva, egymástól távol nőnek fel. Lord Dumphrey ágynak dől és a halálosan beteg nagyúr felfedi a titkot elsőszülött fiának, Andrew-nak.Andrew felkeresi a soha nem látott öccsét a kolostorban, akit a környezete csak Johannus barátként ismer. A sors úgy hozza, hogy szerepet kell cserélniük. Ám a pár napra tervezett szerepcsere hosszabbra nyúlik, mint azt szerették volna. Sokkal hosszabbra…

Etel bylo deset, když do jejího života vtrhla válka. Netušila, že se právě stala úhlavním nepřítelem člověka, který hlásal cosi o čistotě rasy. Netušila, že i ona by měla být zodpovědná za všechno špatné, co se ve světě dělo, a že by za to měla zaplatit cenu nejvyšší. Etel však přežila – přežila Osvětim, Dachau i čtrnáctidenní pochod smrti. Přežila, protože měla to, co bylo základem přežití: štěstí. A kromě toho potkala člověka, který rozhodl, že jejím osudem nebude smrt, ale život.

Pro spisovatele a dramatika Pavla Kohouta psát znamená žít. A tak celý život střádá, promýšlí, přetváří a klade na papír nejrůznější příběhy, z nichž se rodí jednou romány, jindy divadelní hry, jindy třeba jen novinové povídky. Ať už jde o několikasetstránková díla nebo menší žurnalistické útvary, lze snad o všech říct, že tak či tak ? vážně, s humorem či nadsázkou odrážejí velká lidská nebo společenská dramata. Platí to i o této knížce, která je jakýmsi kaleidoskopem příběhů, v němž se zrcadlí pestrobarevné střípky z proudu života a víru dějin.

Nejlepší špionážní román roku dle Sunday Times. Geniální německý vědec vyrvaný v roce 1946 z trosek nacistické Evropy. Americký diplomat zapletený během studené války do tajného milostného vztahu. Ruský archivář prodávající na počátku 90. let tajemství, jež může navždy změnit 20. století. Britský akademik na útěku, který má šanci vyřešit jednu z největších záhad dějin špionáže… Jejich příběhy, životy a osud světa spojuje jediný rukopis. Dokument, o kterém se v metropolích po celém světě pouze šeptá. Deník agentky.

Kniha zachycuje příběhy lidí (uprchlíků z Ukrajiny), kteří přišli o všechno, museli opustit svou zemi, přátele a sny kvůli ruské vojenské agresi. Přesto v sobě našli sílu znovu žít, a dokonce pomáhat druhým a vytvářet nové krásné věci. Jak válka zasahuje do „obyčejného“ života? Jaké to je, když v jediném okamžiku člověk přijde o vše, co roky budoval? Jak lidé zvládají rozhodnutí navždy opustit svůj domov? Jak se vyrovnávají s neutěšenou přítomností a jak čelí nejisté budoucnosti? Jak se etablují v nové zemi? A jak se z nich stanou fénixové? Jak v sobě naleznou sílu nejen přežít, ale také znovu vybudovat svůj život a stát se užitečnými pro společnost? Tato kniha není aktuální jen v souvislosti s právě probíhající válkou, ale může pomoci všem, kteří hledají inspiraci, jak překonat své dramatické životní překážky a dosáhnout svých snů.

Čo spôsobuje emocionálne násilie na našich deťoch a ako mu zabránime Povinné čítanie pre každého rodiča a pre všetkých, ktorí pracujú s deťmi. V spoločnosti čoraz častejšie rezonuje téma emocionálneho násilia. Ak je páchané na deťoch, predstavuje nebezpečenstvo s ďalekosiahlymi následkami. Neláskavé slová, nahnevané pohľady – tieto často nevedomé prejavy hostility formujú správanie detí po zvyšok ich života. Psychologička a pedagogička Anke Elisabeth Ballmann vám na najnovších poznatkoch z oblasti vývinovej psychológie ponúkne rady, ako s deťmi zaobchádzať ako s rovnocennými, s láskou a ohľaduplnosťou, aby z nich vyrástli zodpovední a vyrovnaní jedinci. Vďaka tejto knihe sa predstava detstva bez násilia stane skutočnosťou.

Debutový román držiteľky Nobelovej ceny za literatúru, ktorým Olga Tokarczuk začala svoju literárnu cestu. Francúzsko, rok 1685. Kráľ Slnko zavádza katolicizmus ako jediné povolené náboženstvo. Skupiny hugenotov prechádzajú krajinou, aby sa dostali na sever, kde dúfajú nájsť novú vlasť. Z okien koča ich sleduje skupina nezvyčajných cestovateľov smerujúcich na juh. Veronika, kurtizána čakajúca na snúbenca, Markíz, muž zaoberajúci sa alchýmiou, boháč de Berle a nemý kočiš Gauche. Každý z nich opustil Paríž z iného dôvodu. Táto cesta, miestami priam dobrodružná, by mohla zmeniť nielen ich osudy, ale aj dejiny celého ľudstva. V Pyrenejách, ku ktorým smerujú, je v múroch malého kláštora už stáročia ukrytá Kniha. Teraz má šancu rozhodnúť o budúcnosti sveta. Lenže je svet pripravený na to, aby sa Kniha našla? Tento mladistvý román, napísaný pred tridsiatimi rokmi, je skutočnou zlatou baňou motívov, ktoré Olga Tokarczuková rozvinula vo svojich ďalších dielach a získala si tak medzinárodné uznanie a obdiv čitateľov.

Patnáctiletá Lisa je dívka velmi spontánní, veselá a kromě toho fyzicky nápadně vyspělá. Přitahuje pozornost kluků a říká se o ní ledacos. Pak se změní. Je skleslá, uzavřená, neustále se slzami na krajíčku. Dospělí okolo ní si dělají starosti. A naléhají na ni tak dlouho, až přizná: někdo ji znásilnil. Podezření skoro ihned padá na Marca. Nebudí důvěru, vystřídal mnoho žen, vyzkoušel i pár mužů a dost pije. Je obžalován a odsouzen k deseti letům vězení, z něhož na svou obhajobu rozesílá dopisy plné vykřičníků. Když dojde na odvolací řízení, je už Lisa plnoletá. Vstoupí do kanceláře advokátky Alice na malém městě a prohlásí: „Chci, aby mě zastupovala žena.“ A všechno začne nanovo. Ale jinak.

V roce 2024 uplyne 100 let od smrti velkého pražského Němce, spisovatele Franze Kafky. Snad každý zná jeho černobílé kresbičky, např. muže zhrouceného za stolem. Kafka kreslil velmi rád, a jak v roce 1913 poznamenal v dopise své snoubence Felici Bauerové, „kreslení ho uspokojovalo víc než cokoli jiného“. Rakouský komiksový kreslíř Nicolas Mahler má podobný minimalistický styl jako Kafka. Takže se velké výročí rozhodl oslavit komiksovou Kafkovou biografií: trefně, vtipně, s dobrou znalostí detailů z Kafkova života a jeho tvorby.

Hluboko v angermanlandských lesích pracuje fotografka Tone na sérii zobrazující melancholii zániku. Na opuštěném domě u jezera ji cosi přitahuje. Ale teprve když fotografie vyvolá, všimne si ruky napřažené ze sklepního okénka. Zachránci přijdou už pozdě, muž zemřel vyhladověním. Na levé ruce má dva prsty useknuté. O sedm set kilometrů dál na sever leží téměř vylidněné hornické městečko, které postupně pohlcuje obrovský kráter. Tam zaslechnou dva muži při inspekci opuštěného domu ze sklepa podivné zvuky. Když okénkem nahlédnou, uvidí v koutě schouleného člověka. Policejní asistentka Eira Sjödinová se zapojí do vyšetřování, ale přitom si dělá starosti kvůli matce s pokročilou demencí i bratrovi sedícímu ve vězení za zločin, který nespáchal. Vyšetřování případu uvězněných mužů vede G. G., s kterým Eira už dříve pracovala - je zkušený, velice schopný, a také šaramantní. A překvapivě nezodpovědný. Jednoho dne si prostě nepřijde do práce. Jenže se neobjeví ani další den a začne být jasné, že elitního vyšetřovatele vražd je třeba zařadit do kolonky "Pohřešovaný". Závod s časem začíná.

Knihu nominovanou na Švýcarskou knižní cenu lze s trochou nadsázky přirovnat k Ecovu Jménu růže a Musilovým Zmatkům chovance Törlesse. „Přizpůsob se, pak přežiješ.“ Tuto radu dostane jedenáctiletý Arthur Goldau, když ho jeho matka na podzim 1963 odveze do klášterního internátu ve švýcarských horách, kde z něho mají udělat muže, jak si přeje chlapcův otec, plukovník. Na odlehlém místě, kde už v září napadne sníh a kam jednou za rok přijíždí na návštěvu poslední rakouská císařovna Zita Habsburská, se Arthur stane chovancem č. 230. Jenže mohutné zdi kláštera, kde se čas točí jakoby v kruhu, skrývají třeskuté tajemství. Prý je zde od doby, kdy se v roce 1918 zhroutila podunajská monarchie, uschován nesmírně cenný diamant z korunního pokladu Habsburků. Zatímco se Arthur se svými kamarády vydává po stopách diamantu, které ho zavádí do zdejších katakomb a hluboko do minulosti, za zdmi kláštera vane svobodný duch 60. let. Vesnická dívka Rézi zasvěcuje Arthura do tajů lásky a i do klášterních chodeb pronikne Dylanův song „The Times They Are a-Changin’“.

Aby Declan Masterson zachránil své dědictví, musí velmi rychle napravit svou pověst playboye. To, že se dá kvůli charitativnímu závodu jachet do dvojice s úctyhodnou a nudnou Charlotte, mu nejprve připadá jako geniální tah, bez ohledu na to, že zpočátku spolu téměř nejsou schopni ani mluvit, natožpak řídit jachtu! Když ale pak ztroskotají, začínají zjišťovat, že protiklady se mohou doopravdy velice přitahovat…

Strávit při výpadku proudu noc s proslulým šéfkuchařem Colinem Reynoldsem byla chyba, kterou si floristka Corryna nemůže dovolit opakovat. Zvláště, když je osud svede opět dohromady a přinutí je spolupracovat na svatbě století. Ona se má postarat o květinovou výzdobu, on o svatební hostinu. Dokáže Corryna odolat okouzlujícímu, svobodnému mládenci a současně majiteli nejluxusnější restaurace ve městě, nebo podlehne a ohrozí všechno, na čem jí v životě nejvíc záleželo?

Městečko Royal v Texasu zachvátila svatební horečka. A Jessica uzavřela smlouvu s ďáblem. Její milenec na jednu noc, Oliver Price, který neměl tu nejlepší pověst, souhlasil s tím, že bude hrát jejího snoubence. Jejich mimořádná sexuální chemie z takové dohody dělá snadnou záležitost. Ale když jim jejich šaráda začíná připadat až moc skutečná, musí přemýšlet, jestli sexuální touha stačí k tomu, aby přemostila jejich úplně odlišné světy, z nichž pocházejí.

Ovdovělá vévodkyně Sophie udělá cokoli, aby ochránila svého syna, čest jeho rodiny a jeho dědictví. I za cenu, že požádá tajemného a nevyzpytatelného lorda Nicholase Pascoea, aby pro ni získal zpět deníky jejího zesnulého manžela, dřív než tajemství, která obsahují, způsobí pád vlády a ohrozí samotnou monarchii. Sophie dobře ví, že si musí od Nicholase udržovat odstup, nedokáže však odolat touze, kterou vidí v jeho očích. A jen jednou v životě chce zapomenout na své povinnosti…

Výchova lady Eleanor byla velice přísná. Dvacet let ji rodiče nutili, aby na sobě nedávala znát žádné emoce, až se z ní stala nepřístupná, chladná bytost a ve společnosti získala přezdívku Ledová královna. A k té se samozřejmě nápadníci nijak nehrnuli. Proto se odhodlala k zoufalému činu a doufala, že se za pomoci kurtizány dokáže změnit ve společenskou, žádoucí potenciální nevěstu. Díky umění svůdné konverzace a jemného flirtování by se jí možná mohlo podařit svést i lorda Charlese… (První část minisérie Londýnská škola pro dámy)