E-KNIHY - internal (virtual category)-duplicate strana 414 z 500

V padesátých letech 20. století zadržely československé bezpečnostní orgány poblíž státní hranice s Polskem člověka, který byl hluchoněmý a trpěl ztrátou paměti. Dvacet sedm let se Státní bezpečnosti nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost ani co bylo jeho úkolem. Šlo o „imperialistického“ agenta? Válečného zločince? Odkud a kam vlastně šel? Přisvojil si cizí identitu? V jeho občanském průkazu sice stálo jméno Karel Novák, ale v dnes už odtajněných spisech vystupuje pod krycími jmény N-44, Neznámý či Marťan. Jeho sousedé a známí mu přezdívali Karel špion. Jeho tajemství odolávalo tvrdým výslechům i drogám a vlastně odolává dodnes. Otazníky je obestřena i jeho smrt na počátku osmdesátých let. Autor zpracoval jeden z nejtajemnějších případů Státní bezpečnosti na základě archivních materiálů, které čítají stovky stran. Příběh muže bez minulosti, Karla Nováka, zasadil do dobového kontextu s cílem zodpovědět nejen otázku, kdo to byl Karel Novák, ale také proč po dlouhá tři desetiletí vzbuzoval tak velký zájem Státní bezpečnosti.

Československý odboj v Polsku se v roce 1939 formoval za velmi svízelných podmínek a v atmosféře, která zpočátku nepřála obnovení zahraničních jednotek po vzoru legií z první světové války. Přesto se podařilo desítkám dobrovolníků založit 30. dubna 1939 první neformální jednotku pod názvem Československá zahraniční vojenská skupina, která se postupně rozrostla a dekretem polského prezidenta se 3. září 1939 transformovala na Československou legii. Tato kniha je edicí jejího deníku, ve kterém je den po dni zaznamenáván její vývoj, denní přírůstky dobrovolníků, život v polském Krakově a v táboře Malých Bronowicích, obtížná vyjednávání, ale také dramatické období po napadení Polska po 1. září 1939. V deníku se také dočtete o prvním bojovém, byť symbolickém, nasazení příslušníků legie u Tarnopolu, o prvních padlých, zraněných a o plánech velitele legie, armádního generála Lva Prchaly, na vybudování tzv. Slovanského sboru. Součástí knihy jsou také podrobné vysvětlivky k zmíněným událostem, medailonky osob a zpráva kapitána Divokého o cestě jeho skupiny napříč Polskem do Rumunska a Francie. Stránky deníku doplňuje více než 100 archivních fotografií a dokumentů.

Čekal jsem smrt, jenomže namísto ní přišlo vyhnanství. Opustil jsem nejlepšího přítele a dostal se do dalšího ze Siréniných světů: Edesu. Brzy se můj život střetl s člověkem, který mi byl v mé domovské zemi největší oporou, avšak tady jsem pro něj neznamenal víc než špínu společnosti. Co taky čekat od královské krve? Díky jedné nenapravitelné chybě se z nepřátel stávají přátelé a napovrch vychází proroctví Edesu. Dokážu odvrátit blížící se konec a všechny zachránit? Šlechta z Nicoty se před ničím nezastaví. Trhliny jsou větší, častější a další svět, který je zapotřebí pohltit, na dosah ruky.

Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, respektive 1931–1939. Těmito svazky ukončujeme nejen vydávání výtvarné publicistiky tohoto autora, ale uzavírají se jimi i celé Spisy, jejichž vydávání zahájil v roce 2007 svazek s Čapkovou literární publicistikou. Texty zařazené do posledních dvou svazků byly vesměs původně otištěny v periodickém tisku a pocházejí z období Čapkova působení v Lidových novinách, v nichž měl na starosti rubriku pojednávající o pražských výstavách. Do tohoto deníku pravidelně přispíval od dubna 1921 až do svého zatčení 1. září 1939. Publikoval v něm stovky referátů, v nichž sledoval výtvarné aktivity v hlavním městě. Přestože deník nepovažoval za prostor pro výtvarně kritickou činnost, nelze jeho práce pro noviny číst jen jako pouhé informativní články o výstavách v Praze. Téměř nikdy se nezřekl vlastního hodnocení, v němž vyjadřoval svůj vyhraněný nárok na výtvarnou tvorbu, který sám uplatňoval ve svém malířském díle. Sledoval výstavy důležitých uměleckých osobností i méně známých autorů a se zaujetím psal o jejich výtvarných počinech. Neopomíjel ani ženské umění ani výstavy členů různých uměleckých spolků, například německých, a byl jedním z mála, kdo o nich tehdy referoval. Informoval o výstavách zahraničních výtvarníků i expozicích autorů užitého umění. V umělecké tvorbě zdůrazňoval vlastní způsob vidění a vyjádření, odmítal epigonství, rutinérství, konvenčnost, lacinou efektnost, manýru. Proti akademismu vyzdvihoval tvorbu založenou na vlastním názoru a vnitřní svobodě. Nad virtuozitu stavěl poctivě dosažené, byť skromnější umělecké výsledky. Jeho články tak v kritickém pohledu podávají sice ne vyčerpávající, nicméně zřetelný obraz dění na pražské umělecké scéně v době mezi válkami. Vedle Lidových novin přispíval Čapek i do umělecky zaměřených časopisů texty, jimiž se místo na běžného čtenáře deníku obracel v rozsáhlejších polemikách spíš na odbornou veřejnost. Střízlivě reagoval na projevy výtvarných tendencí meziválečné avantgardy, analyzoval její výtvarné počiny a odmítal ideologii, s níž byly spojeny. Nadřazoval lidské uměleckému, výtvarné hodnoty spojoval s hodnotami mravními. Zatímco z Čapkových textů o výtvarném umění z let 1921–1939 napočítáme v dosud vydaných knižních výborech jen několik desítek, bibliografie jich v tomto období eviduje více než tisíc. Známe je z výborů vydaných autorem (ve Spisech byly zahrnuty do svazku Knihy o umění) i posmrtně: Co má člověk z umění a jiné úvahy o umění z let 1911–1937 (1946), Moderní výtvarný výraz (1958), Méně výstav a více umění! (1999). Většina však zůstala zveřejněna jen ve svém prvním otisku v dobovém periodickém tisku. Naše edice chtějí v kritickém vydání zpřístupnit Čapkovu publicistickou tvorbu v co největší šíři a doplnit tím jeho obraz o sice méně výrazný, nicméně nepostradatelný rys. Josef Čapek sice psal své příspěvky jen pro danou příležitost, avšak pro svou literární hodnotu tu tato drobná díla zůstávají trvalým a pevným dokumentem, neodmyslitelným od českého kulturního dědictví. Edice přinášejí kriticky připravené texty doplněné o komentáře s vysvětlivkami, jmenný rejstřík a rejstřík výstav. Josef ČAPEK (23. března 1887 Hronov – mezi 5. a 24. dubnem 1945 koncentrační tábor Bergen-Belsen). Malíř, grafik, knižní grafik a ilustrátor, kreslíř, scénograf, prozaik, dramatik, básník, autor pro děti, žurnalista, esejista, výtvarný kritik a teoretik. Bratr spisovatele Karla Čapka (1890–1938), s nímž v mladých letech společně napsal řadu povídek (Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny a jiné prózy) a tři divadelní hry (Lásky hra osudná, Ze života hmyzu, Adam Stvořitel), a spisovatelky Heleny Čapkové (1886–1961), švagr básníka a překladatele Josefa Palivce. Po secesních začátcích příslušník kubistické avantgardy, jejíž principy posléze modifikoval do projevu osobitě

Aké je to žiť vo svete, kde trs trávy je nepriechodnou divočinou a kde môže jediná dažďová kvapka otriasť pevnou zemou pod nohami jeho obyvateľov? Atropodi, bytosti rozmanitých tvarov a prístupov k životu, sa v tomto príbehu snažia nie len prežiť, ale aj pochopiť svoju existenciu a existenciu ostatných tvorov, ktorí im počas života skrížia cestu. Pred kým utiecť, aby ste neskončili v smrtiacich čeľustiach a kedy sa naopak vzdať chutnej večere, z ktorej sa môže stať blízky priateľ?

Bratia Carl a Roy Opgardovci dosiahli v živote takmer všetko, po čom túžili. A to je na malé mestečko Os čo povedať. Carl spravuje luxusný kúpeľný hotel a Roy prevádzkuje čerpaciu stanicu. Navyše pracuje na projekte zábavného parku s horskou dráhou. Ich pokojný život však ohrozí plánovaná výstavba novej cesty, a tak sú bratia opäť nútení siahnuť po neštandardných riešeniach. Strážmajster Olsen sa s pomocou nových technológií snaží dokázať účasť bratov na minulých vraždách. A mŕtvi ďalej pribúdajú. Podľa Roya je to ako s horskou dráhou: „Keď sa rozbehne, je neskoro vystúpiť.“ Napínavý román o lojalite, rodinných zväzkoch, láske a boji slabších proti silnejším rozpráva príbeh súrodencov, ktorým hrozí strata všetkého, za čo bojovali. A za čo prelievali krv.

Stephen Hawking ešte nikdy nebol taký zrozumiteľný a výstižný ako vo svojej knihe Ilustrovaná teória všetkého, ktorá je prepisom série prednášok na Univerzite v Cambridgei. Témou prednášok sú teórie o počiatku vesmíru a času. Autor svojím osobitým štýlom okoreneným suchým anglickým humorom podáva fascinujúci pohľad na svet okolo nás, a nevyhýba sa ani presahom do oblasti filozofie či teológie. Hawking, jeden z najlepších teoretických fyzikov od čias Einsteina, si napriek svojmu telesnému hendikepu - a možno práve kvôli nemu - po celý život uchoval optimistický pohľad na svet, ktorý opisuje s ľahkým ironickým odstupom. Jeho komentáre k teóriám ďalších veľkých fyzikov sa môžu zdať uštipačné, ale sú úprimné. V prednáškach kladie otázky týkajúce sa zmyslu bytia či dokonca existencie samotného Stvoriteľa.

Nájde Julia Twetheweyová na starobylom panstve Lanwyn Manor liek na zlomené srdce? Cornwall, Anglicko 1818 Druhá časť trilógie Romány z Cornwallu z pera Sarah E. Laddovej, autorky obľúbených regentských sérií Tajomstvá vresovísk a Poklady Surrey, vás v dojemnom príbehu o hľadaní šťastia, lásky a domova zavedie do prostredia medených baní v Cornwalle. Julia Twetheweyová má zlomené srdce. V nádeji, že si ho vylieči, prijme pozvanie od tety a strýka na panstvo Lanwyn Manor, no hneď po príchode ju v miestnom hostinci prepadnú. Zachráni ju príťažlivý Isaac Blake, správca medenej bane Wheal Tamsen, ktorá patrí jeho bratovi Matthewovi. A práve Matthewa si Juliina teta vezme na mušku ako najvhodnejšiu partiu pre svoju neter. Juliu však niečo podvedome ťahá k Isaacovi. Isaac Blake má dobré srdce. Súcití s miestnymi baníkmi, ktorí v zlých časoch trú biedu, a pokúša sa znovu otvoriť zaplavenú baňu Wheal Gwenna, dedičstvo po predkoch. Krásna návštevníčka susedného Lanwyn Manoru mu nadobro učaruje, no brat mu dá jasne najavo, že dvoriť sa jej bude on. Isaac sa s tým len veľmi ťažko zmieruje... Keď sa na Lanwyn Manore začnú diať čudné veci a nič už nie je také, ako sa zdá, Julia a Isaac sa ocitnú v centre záhadných udalostí, ktoré podrobia ťažkej skúške nielen ich morálne zásady, ale i srdcia a duše.

Vášnivý príbeh lásky odohrávajúci sa v Neapole a Miláne a na svetových operných scénach. Rosanna Meniciová je ešte len dievčatko, keď sa po prvý raz stretne s Robertom Rossinim, mužom, ktorý sa stane jej osudom a zmení jej život. V nasledujúcich rokoch ich životy spojí nielen výnimočný spevácky talent, ale aj nehynúca, no zaslepená láska, za ktorú ponesú následky. Pretože, ako Rosanna postupne zisťuje, ich vzťah ohrozujú nezvratné udalosti z minulosti... Rosannina životná cesta sa začína skromne v rodičovskej kaviarni v zapadnutých neapolských uličkách a pokračuje až na trblietavé pódiá najprestížnejších svetových operných domov. Osudové lásky troch súrodencov – Rosanny, Lucu a Carlotty – sú plné vášní a nie vždy najlepších rozhodnutí, a práve preto sú ich charaktery uveriteľné a veľmi ľudské. Dievča z Neapola je prepracovaná verzia jednej z prvých kníh Lucindy Rileyovej. Napísala ju ešte ako Lucinda Edmondsová a vydala ju pod názvom Ária. Autorka sugestívne opisuje fascinujúce Taliansko, ktoré si navždy zamilovala, ako aj veľké operné scény. Dokonale ich spoznala vďaka starému otcovi, hlavnému osvetľovačovi v Kráľovskej opere v Londýne. Príbeh o veľkých láskach, ktoré nie sú vždy nevyhnutne šťastné, nepochybne chytí čitateľov za srdce.

Módní návrhářka Jezz už má dost velkoměsta i své matky, která se jí neustále plete do života. Rozhodne se tedy přijmout práci v jednom butiku na Shetlandských ostrovech. V letadle mířícím do Sumburghu se seznámí se Skotem Magnusem, mužem se zrzavými vlasy a nevšedním charismatem. Navíc se ukáže, že Magnus je bratr jejího nového šéfa. Od této chvíle je pro ni těžké vyhnout se okouzlujícímu obrovi, který má hrát hlavní roli na nadcházejícím vikingském festivalu. Bohužel se zdá, že Jezz není jediná, komu se při pohledu na něj podlamují kolena...

Poetický román Listy na desiatovom papieri od autora dojímavých kníh Starec a more príbehov a Pekár a vôňa príbehov rozpráva príbeh plný citu o dvoch ľuďoch, ktorí ani nemôžu byť odlišnejší. Kati Waldsteinová sa na prahu štyridsiatky rozhodla začať nový život. Prvým krokom boli listy: napísala 37 listov ľuďom, ktorí nejakým spôsobom ovplyvnili jej doterajší život. Listy napísané na desiatovom papieri, ktorý pre Kati roky odkladal jej otec, dostali priateľská predavačka v pokladnici supermarketu, prísna učiteľka matematiky, ľahostajný exmanžel a ďalší adresáti. Kati ako dobrovoľníčka zadarmo strihá bezdomovcov na týždennom trhu. Tam stretne tuláka Severina, muža, ktorý miluje klasickú hudbu a rád číta knihy. Kati si čoskoro uvedomí, že majú mnoho spoločného, napríklad aj minulosť, s ktorou sa treba vyrovnať. V bohatom príbehu navštívime kadernícky salón Madame Catherine či Múzeum Arktídy, zoznámime sa s dvojicou sobov a spolu s Kati zistíme, prečo na ňu zanevrel jej milovaný otec. Zaujímavý životný príbeh Kati a Severina neschádza z mysle ani po dočítaní knihy. Hoci ich životy neboli najšťastnejšie a všeličo sa obrátilo na zlé, sami sa musia rozhodnúť ako ďalej. Lebo osud možno rozhoduje o tom, kto človeku príde do života, ale srdce rozhoduje, kto v ňom ostane.

Odhaľte rozhodujúce momenty, ktoré formovali európsky kontinent. Objavte tisíce rokov histórie skoncentrovaných do desiatich krátkych kapitol. V tejto krátkej, zábavnej a podnetnej knihe ponúka uznávaný historik John Hirst fascinujúci pohľad na vlastnosti, vďaka ktorým sa Európa stala civilizáciou, ktorá zmenila svet. Kniha preberá dejiny Európy šesťkrát a vždy z iného uhla pohľadu. Autor svoj výklad začína rýchlym historickým prehľadom od sta- rovekých Grékov až po súčasnosť („najstručnejšie dejiny“) a potom podrobne skúma to, čo robí Európu jedinečnou: jej politický vývoj; formujúci vplyv jej jazykových hraníc; kľúčovú úlohu, ktorú zohrali mocenské boje medzi pápežom a cisárom; a, samozrejme, veľké invázie a dobyvačné výpravy, ktoré zmenili kontinent. Kniha je napísaná zrozumiteľne, s citom a dôvtipom. Je jednoducho výnimočná: prečítate ju síce za jedno popoludnie, no jej obsah si budete pamätať po celý život.

ZSSR – krajina, ktorá sa zrodila z náhody a tak aj zanikla. V roku 1917 sa boľševickí revolucionári dostali k moci vo vojnou zničenej Ruskej ríši spôsobom, ktorý sa vymykal všetkým predpovediam – vrátane ich vlastných. Ani nie o storočie neskôr, v roku 1991, sa Sovietsky zväz rozpadol rovnako náhodne, ako vznikol. Celé desaťročia medzi tým boli ľudia svedkami drámy epického rozsahu – chaosu a nádejí revolúcie, hladomorov a čistiek, ťažko vybojovaného víťazstva v najničivejšej vojne v dejinách a celosvetového geopolitického konfliktu –, to všetko previazané so snom o vybudovaní lepšej spoločnosti. Táto kniha je zaujímavým a objektívnym výkladom týchto komplexných dejín – od Lenina a vzniku Sovietskeho zväzu cez Stalina a vzostupu ZSSR medzi svetové veľmoci až po Gorbačova, následný kolaps režimu a jeho „posmrtný život“ v dnešnom Rusku, ktoré autorka napriek stručnosti podáva so živými podrobnosťami, pútavo a s dôvtipom. Skúma tiež nástup oligarchov, obrodu pravoslávnej cirkvi, fascinujúcu postavu Vladimíra Putina a uvažuje nad budúcnosťou komunizmu – kto ešte stále obdivuje Marxa a Lenina? A aké ponaučenia si zo sovietskeho zlyhania vzala iná superveľmoc – Čína?

Vyše štyristo rokov prichádzajú milióny ľudí do svätyne Matky Božej dobrého zdravia vo Vailankanni na juhu Indie, aby prosili o fyzické, emočné i duchovné zdravie. Každý rok sa deväť dní pred výročnou slávnosťou, ktorá vrcholí 8. septembra, veriaci modlia novénu k Panne Márii, Matke dobrého zdravia. Pobožnosť, ktorej štýl je ovplyvnený indickou kultúrou, vychádza v slovenčine v období, keď omnoho viac prosíme za zdravie pre seba i svojich blízkych.

Děj autobiografického románu začíná v roce 1974, kdy hlavní hrdina opouští diktaturou sužované Chile a nachází útočiště ve východním Německu. Zde se zamiluje do Margarity, dcery vlivného velvyslance Fidela Castra. Romantický vztah vyvrcholí svatbou na Kubě, kam se zamilovaný pár přestěhuje. Po rozčarování z komunistické části Německa ale začne naivní mladík brzy ztrácet iluze také o kubánské revoluci a začíná zjišťovat, že pověstný „ostrov svobody“ je spíše ostrovem tyranské vlády jednoho muže. Naše léta v olivově zeleném nabízí jedinečný a hluboký pohled na vystřízlivění z fantazií o komunistické revoluci, které výrazně formovaly druhou polovinu 20. století.

V svojich Príbehoch o milom Pánu Bohu Rilke necháva prichádzať deti k Bohu a zároveň Boha približuje deťom, ako uvádza na konci úvodnej poviedky: „Neprezradím vám, o čom moje príbehy budú. Ale keďže vás nič nezaujíma tak veľmi ako milý Pán Boh a nič vám viac neleží na srdci, pri každej vhodnej príležitosti k tomu pripojím, čo o ňom viem. Ak by niečo z toho nebolo správne, napíšte mi ďalší pekný list alebo mi to odkážte po mame. Je totiž možné, že sa na pár miestach pomýlim, keďže je to už dávno, odkedy som sa dozvedel tie najkrajšie príbehy. Odvtedy som si musel zapamätať aj veľa iných, ktoré nie sú až také pekné. To život so sebou prináša. Napriek tomu je život niečo naozaj nádherné, aj o tom bude v mojich príbehoch často reč. Týmto vás pozdravuje: Ja, jeden, a to len preto, že tiež patrím medzi vás.“ Na svet sa v nich teda pozerá ako jeden z nich, očami maličkých. Detskou nevyvrátiteľnou logikou objasňuje nejednu, dospelými zbytočne skomplikovanú skutočnosť, pričom ich s láskavým humorom napomína a spochybňuje ich niekedy naozaj zvláštne zvyky, názory a presvedčenia. Rilke príbehy o milom Pánu Bohu deťom rozpráva sprostredkovane – cez spoločných známych: cez pani susedku, pána učiteľa, mladého umelca, pána hrobára, či pána Bauma, ktorý je majiteľom obytného domu, predsedom okresu, čestným prezidentom dobrovoľných hasičov a má ešte mnoho iných funkcií, no najradšej cez svojho chromého priateľa Ewalda. Niektoré z príbehov však hovorí aj cudziemu mužovi, oblakom, alebo dokonca tme, pretože si je istý, že jeho malí poslucháči sa ich skôr či neskôr dozvedia – „keď niekto vie skutočný príbeh, myslíte, že to zostane skryté? Kdeže, to sa roznesie, obzvlášť medzi deťmi!“ Prezieravo sa tak postaral o to, aby sa tieto poviedky dostali naozaj ku všetkým, k malým i veľkým. Medzi rozprávkami pre deti a príbehmi pre dospelých totiž nemusí byť až tak veľa rozdielov. Boh a jeho kráľovstvo sú bezprostredne prítomné v každej z týchto poviedok a život z Rilkeho uhla pohľadu nadobúda iný, hlbší zmysel. Aj z toho, čo sa nám v ňom môže zdať zbytočne ťažké a smutné, Rilke dokázal vytvoriť niečo krásne. Z tých, ktorých spoločnosť odsúva na okraj, Rilke urobil protagonistov svojich príbehov. Deti a cudzinci, chorí, chromí a starí ľudia sú V príbehoch o milom Pánu Bohu nositeľmi dôležitých posolstiev. Na prvý pohľad sú to príbehy z minulosti, všetky z nich sú však mimoriadne aktuálne aj dnes. Sú milé, osviežujúce, no zároveň čitateľa prinútia zamyslieť sa. Každý z nich zodpovedá mnoho otázok, ale následne otvára mnoho ďalších. Dajú sa čítať opakovane a vždy v nich človek objaví čosi nové, pozastaví sa nad dovtedy nepovšimnutou poznámkou či vetou v zátvorke. Príbehy o milom Pánu Bohu sú raným dielom autora. Prvý raz vyšli v roku 1900 a mladý básnik ich napísal za sedem po sebe idúcich nocí. „Myslím, že v tejto knihe je zopár zrniek, z ktorých môžu vyrásť stromy,“ napísal priateľovi krátko po tom, čo vyšli.

Az Amerre járok szerzőjének új könyveRóma - ez a múlt és jövő, ég és föld között lebegő műemlék metropolisz - nem csupán a helyszíne, de a főszereplője is ennek a kilenc történetnek a Pulitzer-díjas szerzőtől.A határ című novellában egy vakációzó család napjait leshetjük meg a mindenes lányának szemével. P partjain egy férj felett átveszi az irányítást meg nem élt élete. A körmenetben egy gyászoló házaspár visszatér a fővárosba, hogy ott töltse az ünnepet. A Napfényes házban egy a múlt kísérteteivel küzdő bevándorló családot utolsó reményétől fosztanak meg az idegengyűlölő szomszédok. A lépcső két városrészt összekötő lépcsősorán feltárulnak a város különféle lakóinak titkai. E csupa szín freskó legizgalmasabb alakja mégis maga a címszereplő: ellentmondásosságában és állandó változásában otthont ad mindazoknak, akik annak ellenére is mellette döntenek, hogy tudják, sohasem tartozhatnak ide egészen.Mindig felkavaró a pillanat, amikor a város lángra gyúl, a hegyek beleolvadnak az égbe, a parti fenyők teteje úgy emelkedik az épületek fölé, mint vulkáni füst, és csaknem minden, ami napról napra körülvesz bennünket, minden részlet és minden teremtett lélek elsötétül, eltorzul, és egy szempillantás alatt elenyészik.Jhumpa Lahiri (1967) Pulitzer-díjas és Booker-rövidlistás szerző. Jelenleg Olaszországban él. Ő Domenico Starnone Hurok című regényének angol fordítója. A Római történetek - akárcsak a Park Kiadónál 2023-ban megjelent Amerre járok - olasz nyelven született, majd maga a szerző fordította angolra. Magyarul ez az ötödik könyve.

Kniha plná pútavých príbehov a krásnych fotografií pozýva čitateľa do Afriky. Talentovaná autorka bola celé štvrťstoročie dobrovoľnícky i profesionálne spojená s viacerými africkými krajinami, predovšetkým s Južnou Afrikou a Keňou, kde päť rokov pracovala a žila. Danica Olexová zahynula pri leteckom nešťastí Etiópskych aerolínií v roku 2019, no jej príbeh sa neskončil. Pokračuje ďalej nielen v originálne spracovanej knihe, ale aj v Nadácii Danice Olexovej – Baboon, ktorá bola založená na jej pamiatku.

A KÖNYVKLUB ELSŐ SZABÁLYA: SENKINEK EGY SZÓT SE A KLUBRÓL!A Nashville Legends baseballjátékosa, Gavin Scott házassága válságban van. Thea válni akar, Gavin pedig rájön, hogy hibázott, amikor hagyta felülkerekedni a büszkeségét és a félelmét.Az elkeseredett és kétségbeesett Gavin váratlan helyről kap segítséget: a Nashville top alfa-hímjeiből álló, titkos könyvklubtól.Hogyan mentheti meg egy olvasókör Gavin házasságát? Elegendőek lesznek-e az érzelmes gesztusok és a szép szavak, vagy ennél többre lesz szükség ahhoz, hogy ez a balsorsú Rómeó rátaláljon a benne rejlő hősre, és visszanyerje felesége bizalmát?