E-KNIHY - internal (virtual category)-duplicate strana 428 z 500

Málokdo zasáhl do vývoje české poválečné prózy tak významně jako Josef Škvorecký. Jeho románová prvotina Zbabělci vyvolala v roce 1959 ostře negativní ohlasy komunistických kritiků, brzy se však ukázalo, že právě tato kniha zásadně a vlastně navždy změnila socialisticko-realistické pořádky v české literatuře. V šedesátých letech Škvorecký bavil čtenáře detektivkami i humoristickými povídkami, současně však již mohl ze šuplíků vytáhnout některé práce z padesátých let, jež do té doby z bezpečnostních důvodů musel skrývat před zraky veřejnosti. Osu jeho díla totiž tvořily čtivé příběhy „ze současnosti“, oplývající nejen humorem, ironií a sarkasmem, ale také nostalgií, melancholií a existenciální úzkostí a především nemilosrdným a nesocialistickým realismem. První díl životopisné monografie z pera zkušeného literárního historika podrobně sleduje Škvoreckého životní i tvůrčí osudy od prvních literárních pokusů až po odjezd do torontského exilu v roce 1969.

Keď v roku 2011 vyslali Jamesa Nestora z redakcie časopisu Outlet do Kalamaty v Grécku, aby napísal článok o medzinárodnej súťaži v pomerne novom extrémnom športe – freedivingu –, netušil, ako mu to zmení život. Stal sa totiž svedkom čohosi neuveriteľného – potápania bez prístrojov do hĺbky takmer sto metrov, ktoré freediver zvládol vo väčšej či menšej pohode. Stretol sa tu aj s novátorskými vedcami, ktorí využívali freediving na bezprostredný výskum živočíchov žijúcich vo veľkých hĺbkach, a tí ho pozvali na ostrov Réunion, aby sa zúčastnil na výskume komunikácie veľrýb a správania žralokov. V Hĺbke, napísanej reportážnym štýlom, sledujeme cestu z hladiny oceánu do jeho najtemnejších priekop – najzáhadnejších miest na zemi. Žijú tu veľryby, ktoré komunikujú s inými veľrybami vzdialenými stovky kilometrov, žraloky, ktoré sa neomylne orientujú v čiernych vodách, a nachádzajú sa tu aj iné zvláštne tvory a javy. Najzaujímavejšie zo všetkého je, že tieto schopnosti sa skrývajú aj v nás – aj človek má pozoruhodný, no väčšinou skrytý potenciál echolokácie či výborný orientačný zmysel. Pod vodnou hladinou navyše dochádza k významným telesným zmenám, ktoré rozširujú defi níciu toho, čo je možné v prírode aj v nás samých.

Úprimne, ktorá žena by sa chcela vydať za kata? Chudobná sirota vsak nemá na výber. Píše sa rok 1770, ocitáme sa v Uhorsku, v meste Banská Bystrica. Povinnosť a vzdialená rodina prinútili sirotu Kristínu Srnkovú, aby súhlasila s vydajom. Ale pristúpila by na to, keby vedela, kto je jej budúci manžel? Svoje áno však vziať späť už nemôže a možno ani nechce. Veď jej nastávajúci je driečny a navyše aj finančne zabezpečený mladý muž. Má však trochu nezvyčajné remeslo – Ondrej Frey je kat. A svoju krásnu ženu vyhral v kartách. Odhodlal by sa k takému vážnemu kroku, keby tušil, že jeho nastávajúca o ňom nič nevie? No karty sú už rozdané. Najdôležitejšia hra jeho života sa začala. Príbeh romantickej lásky kata Ondreja a siroty Kristíny je hlavnou dejovou líniou, ale román s historickým pozadím zaujme čitateľa aj neveľmi známymi podrobnosťami o práci kata a o živote na Slovensku za vlády Márie Terézie koncom osvieteného osemnásteho storočia.

Úspešná novinárka a autorka podcastov Alix Summerová oslavuje svoje štyridsiate piate narodeniny v miestnom pube, kde sa jej prihovorí nenápadná Josie Fairová, ktorá tam tiež oslavuje. Sú narodeninové dvojčatá. Josie presvedčí novinárku, aby sa vo svojom ďalšom projekte venovala práve jej životnému príbehu: svojho manžela stretla, keď mala trinásť a on štyridsať. Len čo začnú nahrávať podcast a natáčať dokument pre Netflix, Alix si rýchlo uvedomí, že jej nová známa skrýva desivé tajomstvá, a skôr než sa nazdá, Josie sa jej votrie nielen do života, ale aj do domu. Alix sa začne obávať, že sa svojej novej spolubývajúcej už nikdy nezbaví, no tá z ničoho nič zmizne. Až vtedy novinárka zistí, akú skazu po sebe Josie zanechala, a jej nový projekt sa z priateľského rozhovoru dvoch žien zmení na vyšetrovanie vraždy. Lisa Jewellová týmto trilerom opäť potvrdila, že je majsterkou svojho remesla. Znovu prináša strhujúci príbeh o sile manipulácie a klamstiev, ktorý vás načisto opantá a jeho rozuzlenie prekvapí.

Thomas Hertog, najbližší spolupracovník Stephena Hawkinga, predstavuje konečnú kozmologickú teóriu tohto geniálneho mysliteľa súčasnosti – ide o dramatickú revíziu teórie, ktorú predložil vo svojom diele Stručná história času. Azda najväčšou výzvou, akou sa Stephen Hawking počas svojej mimoriadnej kariéry zaoberal, bolo zistiť, ako je možné, že vesmír vytvoril také dokonalé podmienky na život. Aby túto záhadu rozlúštil, skúmal vznik vesmíru a Veľký tresk, no vo svojej ranej práci zakaždým narazil na neprekonateľný problém – matematické výpočty naznačovali, že došlo k mnohým veľkým treskom a tie by vytvorili akýsi multivesmír, čiže nespočetné množstvo rozličných vesmírov, z ktorých väčšina by bola príliš bizarná na to, aby v nich mohol existovať život. Stephen Hawking a jeho priateľ a kolega Thomas Hertog sa na Katedre teoretickej fyziky na Cambridgeskej univerzite zaoberali týmto problémom dvadsať rokov, až napokon vypracovali úplne novú kozmologickú teóriu, ktorá by mohla vysvetliť vznik života. Keď nahliadli do extrémnej kvantovej fyziky kozmických hologramov a vydali sa ďaleko do minulosti k našim prapôvodným koreňom, na svoje prekvapenie objavili hlbšiu úroveň evolúcie, v ktorej sa fyzikálne zákony transformujú a zjednodušujú, až sa častice, sily a dokonca aj samotný čas vytratia. Tento objav ich priviedol k revolučnej myšlienke: Zákony fyziky nie sú vytesané do kameňa, ale rodia sa a spoločne rozvíjajú zároveň s vesmírom, ktorý riadia. Hawkingov čas sa však krátil, a preto obaja vedci zverejnili konečnú teóriu, ktorá ponúka radikálne nový darvinistický pohľad na vznik nášho vesmíru. Kniha O pôvode času poskytuje pozoruhodný pohľad na zrod vesmíru, ktorý zásadne zmení spôsob myslenia o našom mieste v ňom a na koniec sa môže ukázať aj ako najväčší a posledný odkaz Stephena Hawkinga.

Az Abeth bolygón mindössze az egyenlítő mentén van egy keskeny, zöld folyosó, amit két oldalról a végtelen jég birodalma szorongat.Yazt, a jégtörzsek leányát embert próbáló utazása a Folyosóra juttatja, ami minden álmát felülmúlja. De ebben a számára új világban is van valami, ami nem változik: az ellenségei továbbra is két lépéssel előtte járnak. Yaz eljut a Kegyes Irgalom Kolostorába, ahol apácák képzik azokat, akik bírnak az ősi ajándékok áldásával, de a lányra még itt is ármány és veszedelem vár, pedig Yaz sokat tanulhatna a nővérektől – már ha nem végzik ki idő előtt.Küzdelmei azonban eltörpülnek a holdért folyó háború mellett. A Folyosó roppant jégfalai közt élők és a kietlen puszták népeinek sorsa egyaránt a holdon múlik, az ádáz küzdelem pedig megkezdődött. A győzelem végső eszköze a császári palota mélyén eltemetett Bárka. Mindenki azt reméli, hogy Yaz a Bárka kulcsa, amire az ősi titkok tudói nemzedékek óta vadásznak.Csakhogy néha a remény önmagában még kevés…A Vörös nővér és a Széthullott birodalom-trilógia világszerte sikeres írójának izgalmas, epikus fantasy-sorozata ezzel a kötettel lezárul!

Jak Vojta zapadne do nového týmu? Bude se mu dařit? Najde si tam kamaráda? A jak se rozhodne, když dostane nabídku, která se neodmítá? Dva kluci a jeden míč, kolem kterého se všechno točí.

Publikace Mezi námi pastelkami obsahuje: 1) grafomotorická cvičení pro děti ve věku od 3 do 5 let, pomocí kterých se rozvine: - jemná motorika a psychické funkce potřebné při kreslení a psaní - grafomotorické dovednosti a kresba dítěte - souhra ruky a oka, vnímání prostoru v souvislosti se směrem vedení čáry 2) metodický návod pro dospělé, který: - upozorňuje na možná úskalí při nácviku jednotlivých prvků - pomáhá překonávat obtíže Proč se zabývat grafomotorikou, která se snad týká zejména psaní? Abychom se dověděli, jak je to s kresbou a psaním, jak se tato část jemné motoriky a také psychické funkce potřebné při kreslení a psaní vyvíjejí, kdy bychom měli uvažovat o tom, že naše dítě potřebuje nějakou podporu, přečteme si nejprve dopis, který dospělým napsala autorka námětu a celého souboru cvičení obsažených v knížce. Jiřina Bednářová zúročila odborné poznatky a svou dlouholetou praktickou zkušenost z práce s dětmi předškolního věku i s malými školáky. Její doporučení, týkající se nejen zásad při práci s touto knihou, ale také činností rozvíjejících jemnou motoriku, leváctví a praváctví, pracovních návyků při kreslení, tedy i správného držení psacího náčiní a jeho volby, jistě pomohou poznat, co které dítě potřebuje. Aby cvičení – kreslení probíhalo, jak má, protože dodržení metodického postupu má význam pro dosažení dobrého výsledku, jsou ještě navíc u každého cviku zvýrazněna doporučení, jak jej správně provádět. Když se na práci dobře připravíme, budeme se spolu s naším malým kreslířem radovat se Šmardovými pastelkami Boženkou a Máňou, s veselými zvířátky. Nakonec si ověříme, co se náš chlapec či holčička i pastelka Máňa naučili, a zjistíme, že se nikdo z nich nemusí schovávat v koutku, protože už umí kreslit a kreslí rád. Půjde mu proto jistě ve škole dobře nejen kreslení, ale i psaní. První díl grafomotoriky nazvaný Mezi námi pastelkami je určen zejména tří- až pětiletým dětem. Máte-li však doma předškoláčka či prvňáčka, který má potíže s kreslením a počátky psaní, nebo ho kreslení či psaní netěší, zkuste ho získat touto knížkou. Bude-li třeba, budete moci pokračovat ve cvičení, protože autoři připravili další dva díly, které budou brzy následovat. I u méně obratných dětí tak pomůžete předejít smutku z neúspěchu ve psaní a přispějete k vytváření dobrého vztahu ke škole a ke vzdělání vůbec. Nestačí totiž říkat: „Piš hezky“. Znáte snad někoho, kdo na základě příkazu okamžitě správně mluvil, krásně psal, četl…? Jistě ne a nezáleží na tom, zda je dítě nebo dospělý, ale na tom, zda měl možnost, příležitost se to naučit. Důležitým předpokladem pro dobré učení je tvořivost, humor a samozřejmě kvalitní, ověřená metodika. To vše, podle mého názoru, tato knížka splňuje. Věřím, že spolu s trpělivostí a laskavostí dospělých přinese radost a užitek dětem. PhDr. Alena Šafrová speciální pedagožka Speciálního pedagogického centra při Soukromém speciálním gymnáziu Integra, Brno-Líšeň, externí pedagožka Pedagogické fakulty MU v Brně

Německem zmítá inflace, zklamání z prohry a radikalismus. Manželé Lenzovi žijí v Berlíně i tak poklidně, dokud se neozve Jaroslavův přítel z války. Muž má informace o spiknutí, na kterém pracují Sověti a lidé kolem německého generála von Repplina. Jaroslav to zprvu považuje za výplod fantazie, svůj názor však změní poté, co je jeho přítel zavražděn. Kromě zjišťování detailů o vraždě se Lenzovi zaměří právě na Repplinovu činnost. Jaroslavův přítel se totiž tímto případem zabýval až do své smrti a těsně před ní kontaktoval několik německých novinářů, které prosil o pomoc...

Tomáš je obyčejný muž středního věku, který je vystaven hned několika tragickým událostem najednou. Jeho jediný blízky člen rodiny leží v kómatu poté, co byl sražen nákladním autem, a policie je při vyšetřování případu více než liknavá. I díky vlastenecké výchově svého dědy, Československého legionáře a řídícího gymnázia, nalezne po náhodném setkání se sapérem z cizinecké legie, své životního poslání. Stává se bojovníkem proti bezpráví, korupci i mocné mafii, které jsou ve společnosti všudypřítomné. Pouze jediná věc je schopna narušit plnění poslání. Neúprosná touha po rodinné vendetě...

Román Když jsme byli sirotci patří k vrcholným dílům britského nositele Nobelovy ceny za literaturu Kazua Ishigura. Autor zde v mnohém navazuje na své předchozí čtyři prózy, v nichž zkoumá nejistý vztah člověka k prožité skutečnosti a jeho věčnou náchylnost k sebeklamu. Tentokrát tak činí skrze vzpomínky a osudy Christophera Bankse, jenž poté, co se stane slavným detektivem, napne všechny své síly, aby vyřešil případ svých rodičů, kteří beze stopy zmizeli v době jeho dětství prožitém v čínské Šanghaji. Román se geograficky pohybuje mezi Dálným východem a Londýnem v době před druhou světovou válkou a zdá se, že v něm nejde o nic menšího než o záchranu světa před zlem, které ho má brzy pohltit. Je však také možné, že realita tohoto světa, již Ishiguro zobrazuje optikou archetypu geniálního soukromého detektiva, nakonec bude úplně jiná. Autor prostřednictvím odkazů ke klasickým britským autorům, ke zlatému věku anglické detektivky či Kafkovým románům vytváří na první pohled ishigurovsky nenápadnou, ale čtenářsky vzrušující fikci, která mu podprahově klade ty nejzákladnější otázky týkající se paměti, historie a mechanismů, jimiž si tvoříme příběh vlastního života.

Těchto sedm esejů představuje Tolkiena jako literárního vědce, překladatele i romanopisce, a přestože vyvěrají z Tolkienova zájmu o středověkou literaturu, jsou přístupné všem čtenářům. Dva z nich pojednávají o Béowulfovi, jeden o Siru Gawainovi a Zeleném rytíři, najdeme zde přednášku o angličtině a velštině, projev, jímž se Tolkien roku 1953 loučil s Oxfordskou univerzitou, i pojednání o vymyšlených jazycích s příklady básní v elfských jazycích. Nejslavnější je však jeho esej O pohádkách, v němž se zamýšlí nad povahou pohádek a fantastických příběhů a dává nám nahlédnout, jak on sám k tomuto žánru přistupoval.

Nejnovější povídkovou tvorbu oceňované kanadské autorky rámují reflexe šťastného soužití a proměny času po ztrátě nejbližší bytosti. Nejen věnování zesnulému Graemu Gibsonovi, s nímž spisovatelka sdílela téměř padesát let, zájmy i příznačný smysl pro humor, ale především láskyplnost a bolest napovídají, že jde o text silně, byť nepřiznaně autobiografický. Margaret Atwoodová dnešních dní alias Nell vzpomíná na ztřeštěnosti podzimu života, toulky milovanou přírodou či na snahu zvěčnit kocoura v přebásnění Tennysona. Probírá se tchánovou pozůstalostí a vlivem války na lidskou psychiku. Zakopává o věci, které nám zůstávají po tom, kdo vlastně nikdy tak docela neodešel. A dál píše. O matce, jež neodpovídá společenským představám, o mimozemském stvoření, které za pandemie baví lidstvo v karanténě absurditou našich dávných příběhů, o převtělení šneka do bankovní operátorky. Rozmlouvá s Orwellem nebo glosuje historii očima umučené antické filozofky. A je přitom břitká a neodolatelná jako vždycky.

Trojice žen, z nichž každá má tajemství, jež se snaží uchránit - před světem, před druhými dvěma, před sebou samou. V jejich stopách vrahové, před nimiž není úniku… a také mladík Tikat, jenž viděl svou milou zemřít a vstát z mrtvých. Jejich osudy se nezvratně propletou v odlehlém hostinci, kde se pronásledované setkají s těmi, kdo jim jsou na stopě. Krčmář Karsh nemůže dělat nic jiného než zdráhavě přijmout, že se pod jeho střechou odehrají nadmíru dramatické události. Ale teprve když se k nim připojí kdysi mocný muž, objeví se před ženami jejich skutečný úkol. Jeho splnění může být zhoubou pro všechny zúčastněné, neboť ten, který v minulosti byl jejich učitelem, ten, který býval největším z mágů, se nyní potácí mezi životem a smrtí. A pouze ony ho mohou zachránit před protivníkem, kterého nedokázala porazit ani sama smrt.

Mexické zpěvy přinášejí český překlad písní a básní v rozličných žánrech, které se uchovaly v unikátním rukopisném svazku z druhé půle 16. století, který dnes patří k největším pokladům Mexické národní knihovny. Obsahuje nestarší dochované ukázky tvořivosti, myšlení a cítění původních národů na území dnešního Mexika. Umělecká tvorba prehispánských Nahuů, jež se rozvíjela v podobě zpěvů a tanců, byla zahalena do množství symbolů, jež jsou dnes z velké části převedeny do srozumitelné podoby. Ukázka : Svého srdce ptám se, kde krásné voňavé květiny najdu? Koho se zeptám? Snad zeptám se krásného kolibříka, kolibříka barvy nefritu? Či motýla barvy zacuana zeptat se mám? Neboť oni znají, oni vědí, kde raší krásné voňavé květiny

Ve svém třetím a zatím posledním románu Časokryt, přeloženým do několika světových jazyků, v Bulharsku oceněným jako nejlepší román roku, a ověnčeným také prestižní Mezinárodní Bookerovou cenou (2023), využívá Georgi Gospodinov fiktivní postavu Gaustina k tomu, aby popsal život s deficitem budoucnosti. Život, ve kterém čas neplyne lineárně, ale stává se součástí nás samých. Gaustin, který dokáže přeskakovat čas jako lesní potůček, se snaží o zdánlivě nemožné – léčit lidi pomocí minulosti. Gaustin, Gospodinovovo alter ego, našel způsob, jak vytvořit kliniky času, kde se lidé trpící ztrátou paměti mohou vrátit do doby, kdy se cítili nejlépe. Tato nemoc, jakási dlouhotrvající časová amnézie, se během vyprávění proměňuje v nemoc, kterou trpí celá společnost. Ta se stává obětí jakési kolektivní „Alzheimerovy choroby“, což vede různé země v Evropě k rozhodnutí dát občanům možnost volby, aby v referendu rozhodli, v jaké historické epoše chtějí žít. Časokryt je kniha osobní i politická. Její autobiografické prvky vyprávějí životní příběh svého autora. Trefnými komentáři minulého, současného a vlastně i budoucího dění je ale také hluboce společenská. Od svého vydání opakovaně generuje paralely se současným politickým a společenským děním.

Po šestileté přestávce od posledního případu komisaře Adamsberga se s tímto charismatickým kriminalistou setkáváme znovu, tentokrát v jedné bretaňské vesnici zvané Louviec, kde ho čeká další složité vyšetřování. V Louviecu je postupně zavražděno několik lidí dosti podivným způsobem a zdánlivě bez motivu. Zdejší obyvatelé věří, že vraždy ohlašuje přízrak, přicházející sem z nedalekého hradu Combourg, kde koncem 18. století prožíval strastiplné dětství pod knutou despotického otce budoucí velikán francouzského písemnictví François-René de Chateaubriand. V Louviecu dnešních dní žije jeho dokonalá kopie - vzdálený potomek stejného příjmení, na něhož padne podezření z vražd. Důkazy hovoří proti němu, a jelikož je ve hře slavné jméno, je vyšetřování sledováno přímo ministrem. Jen Adamsberg v Chateaubriandovu vinu nevěří a jako obvykle řeší spletitý případ po svém, "na balvanu", tedy na horním kameni dolmenu, na němž lehává a trpělivě vyčkává, až se mu z hlubin bahnitého dna mysli vynoří zasuté myšlenky, které ho navedou správným směrem. Ani tentokrát jeho metoda nezklame.

Poznejte současné Spojené státy americké a zápas o jejich i naši budoucnost skutečně zevnitř. Jak přemýšlejí příznivci Donalda Trumpa a proč mu propadli? Jak na své americké občanství nahlížejí původní domorodí obyvatelé? Proč potomci černošských otroků mluví o přetrvávajícím systémovém rasismu? Co prožívají ti, kdo se do USA snaží dostat přes jižní hranici? Autor se coby zpravodaj Českého rozhlasu šest let v terénu zaměřoval právě na tyto "hlasy Ameriky" a nechává je promluvit daleko nad rámec běžného zpravodajství. V knize najdete i příběhy, které ve zvukové podobě dva roky po sobě zvítězily v mezinárodní kategorii Reportáž na festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio.

Seznamte se s Robopsem, poslední nadějí v boji se zločinem! Zlotřilov je jedním z nejnebezpečnějších míst planety. Město ovládá banda všehoschopných padouchů. Každý se před nimi třese strachy a jen opravdový superhrdina by je dokázal zneškodnit. Jenže kde ho vzít? Přichází Robopes! Nováček psí policejní akademie má úžasné schopnosti a prahne po dobrodružství. Ale nebude na nejobávanější zločineckou dvojici krátký? Podaří se mu překazit její plány na zničení Zlotřilova?