Academia strana 106 z 163

Kniha obsahuje dva rané Komenského spisy s pansofickým zaměřením. První, Předchůdce pansofie je programový spis, původem vlastně předmluva k větší pansofické práci, již Komenský chystal. Tuto nehotovou předmluvu zaslal autor k posouzení příteli Samuelu Hartlibovi do Anglie, kde spisek bez Komenského vědomí vyšel tiskem oxfordské akademie (r. 1637). Rozpoutal tak evropskou bouři souhlasných i odmítavých názorů nejrůznějších učenců. Doma v polském Lešně pak Komenský zažil nepříjemnosti největší, neboť jeden z jeho souvěrců napadl jeho spis velmi ostrým způsobem: věc skončila až před synodou Jednoty bratrské. Objasnění pansofických pokusů, druhý spis v této knížce, je pak vlastně obranou prvního díla, již Komenský sepsal (r. 1638), aby obhájil svou věc, sám sebe a snad i svou pozici na lešenském gymnáziu před svými souvěrci.

Práce se zabývá filozofickými aspekty díla jednoho z nejvýznamnějších židovských myslitelů současnosti, v němž se spojuje hluboká znalost židovské náboženské tradice a moderního vědeckého a filozofického myšlení. Nejde ovšem o nějakou lacinou apologetickou syntézu západního modernismu a židovského tradicionalismu, ale o vyjádření bytostné shody principů židovského náboženství s moderním vědeckým racionalismem. Autor postihuje jednak vlivy, které se uplatňovaly při krystalizaci Solovějčikova filozofického myšlení, jednak východiska a směry Solovějčikova vlastního filozofování. Klíčovým slovem Solovějčikovy filozofie je tradiční pojem halacha, který Solovějčik povyšuje na univerzální hermeneutický klíč otevírající nečekané možnosti zakoušení světa, a tedy i cestu k pochopení smyslu lidské existence.

Monografie Vegetace České republiky systematicky shrnuje diverzitu našich rostlinných společenstev. Popisuje floristické složení, ekologii, dynamiku a rozšíření typů přirozené i člověkem ovlivněné vegetace a přináší odpovídající fotografickou, mapovou a tabulkovou dokumentaci. První díl z plánovaných čtyř obsahuje obecný úvod a představuje vegetaci alpínských a subalpínských trávníků, slanisk, luk a pastvin, vřesovišť, trávníků na písčinách, mělkých půdách a suchých stepních stanovištích.

V dalším svazku populární řady Průvodce se čtenář seznámí s rozšířením a pestrostí jeskyní u nás a nahlédne do jejich historie a objevování. Stěžejní část knihy se zajisté stane podrobným průvodcem po všech veřejnosti zpřístupněných jeskyních v České republice a také po jeskyních, které jsou přístupné volně. Nebudou chybět ani kapitoly o nejvýznamnějších a zajímavých jeskyních pro veřejnost a turisty nepřístupných. Kniha nebude katalogem všech jeskyní na našem území, spíše zevrubně a přehledně provede čtenáře krasovým i nekrasovým podzemím. Cenné informace čtenář nalezne i v seznamu zajímavých odkazů či ve výkladovém slovníku terminologie specifické pro jeskynní svět. Vychází ve vázané i brožované verzi.

V dalším svazku populární řady Průvodce se čtenář seznámí s rozšířením a pestrostí jeskyní u nás a nahlédne do jejich historie a objevování. Stěžejní část knihy se zajisté stane podrobným průvodcem po všech veřejnosti zpřístupněných jeskyních v České republice a také po jeskyních, které jsou přístupné volně. Nebudou chybět ani kapitoly o nejvýznamnějších a zajímavých jeskyních pro veřejnost a turisty nepřístupných. Kniha nebude katalogem všech jeskyní na našem území, spíše zevrubně a přehledně provede čtenáře krasovým i nekrasovým podzemím. Cenné informace čtenář nalezne i v seznamu zajímavých odkazů či ve výkladovém slovníku terminologie specifické pro jeskynní svět.

Kniha Shakespeare a jeviště svět je pokusem nahlédnout na Shakespearovo dílo jak v jeho úplnosti, tak v kontextech jeho vzniku, tedy anglické renesance. Chce být především pozváním do fascinujícího světa Shakespearovy imaginace, která je chápána v nejširším smyslu – patří do ní představy o světě, o řádu přírody a člověka, o vztahu mezi bytím a zdáním, skutečností a snem, realitou a iluzí. Chronologicky řazené studie a eseje nabízejí pohled na vývoj Shakespearovy komedie, tragédie, historické hry, romance i na všechna jeho básnická díla včetně Sonetů. Kniha zároveň ohlašuje první české vydání celého Shakespearova díla v jednom svazku v Nakladatelství Academia. Plánovaná shakespearovská „bible“ bude mít stejnou strukturu a členění jako tato publikace. Shakespeare a jeviště svět tak může – mimo jiné – sloužit jako svébytný a rozsáhlý komentář ke kompletnímu vydání díla Williama Shakespeara v češtině.

Dosud nejrozsáhlejší encyklopedicky pojaté dílo hodnotící flóru na území ČR. Osmý svazek Květeny zahrnuje pro území České republiky první monografické zpracování rodu Taraxacuma dále je zahrnuto 27 čeledí jednoděložných se 75 rody a 199 číslovanými druhy.

Unikátní encyklopedický slovník (2 000 hesel) zaznamenává vývoj světového malířství , sochařství a grafiky od pravěku až po současnost, z důrazem na souvislosti s uměním českým. Výkladový slovník výtvarného umění předního českého historika umění PhDr. Jana Baleky nepochybně ocení teoretici, výtvarníci i studenti, ale zejména také všichni laičtí obdivovatelé a milovníci uměleckých děl.

Kniha přináší kritické shrnutí dosavadních zkoumání, rozborů a výkladů různých složek a problémů základního díla české poezie. Autor však předkládá také výsledky vlastních výzkumů a analýz z poslední doby. Důstojně vypravená publikace obsahuje kromě samotné básně část věnovanou Máchově osobnosti a genezi jeho arcidíla, dále rozsáhlý oddíl s rozbory a interpretacemi různých složek stavby básně, a konečně třetí část zabývající se vývojem recepce a ohlasů Máje. Kromě vyobrazení v textu, vztahujících se k Máchovu životu a ke vzniku a prvnímu vydání Máje, kniha obsahuje obrazovou přílohu s ukázkami ilustrací Máje a portrétů K. H. Máchy a CD s výběrem nahrávek přednesů Máje v interpretaci předních herců z minulosti i současných.

Kniha obsahuje třináct studií, které významná literární historička PhDr. Růžena Grebeníčková, CSc., (1925-1997) věnovala dílu Karla Hynka Máchy. Studie vznikaly v letech 1966-1996; první část obsahuje texty, které vyšly v roce 1984 v samidatu, ve druhé části jsou studie publikované v různých sbornících či časopisech. Jak editor knihy píše, přestože studie vznikaly postupně, autorka sledovala dlouhodobější záměr a komponovala je do určitého celku, který představuje základ důkladného komentáře k Máchovu dílu na úrovni, jaké se dostává velkým postavám evropské literatury v jejich zemích. Studie Růženy Grebeníčkové se vyznačují nápaditou prací s textovým výřezem, srovnávacím přístupem a polemickým nasazením. Zvláštní pozornost je věnována Máchovu vztahu k německé literatuře.

Vzpomínky Marie Czapské (* 1894 v Praze, † 1981 v Paříži), hraběnky pocházející z jednoho z nejbohatších rodů usazených na někdejším polsko-litevském území, jsou nejen archeologií rodinné paměti, v níž vystupují přední evropští politici, diplomati a důstojníci 18. a 19. století a kde se stýkají šlechtické rodiny z Ruska, Polska, Livonska, Rakouska či Čech (matkou Marie Czapské byla Josefina z děčínské větve rodu Thun-Hohensteinů, usazených v Čechách), ale především vzpomínkami na obrovský politický a mentální převrat, který se ve střední a východní Evropě odehrál po první světové válce, během něhož celý tento "svět včerejška" zanikl. Velké dějiny státníků a celých oblastí jsou tak transformovány optikou dívky, která je nahlíží zezdola, z uzavřeného prostředí rodového sídla poblíž Minsku, a která prožívá vlastní komplikované zrání jak na pozadí hroutícího se světa velkých monarchií, tak v atmosféře povstávání nových států a idejí. Díky tomu jsou paměti Marie Czapské působivým svědectvím nejen o zaniklé slávě multikulturního regionu táhnoucího se přes dnešní Polsko, Litvu, Bělorusko a Ukrajinu, ale též o duchu, který formoval celou poválečnou Evropu.

Že Západ má v sobě, ve svém civilizačním úspěchu, již připraven svůj zánik - tato hrozivá, ale současně i temně přitažlivá myšlenka se vracela znovu a znovu, ve chvílích krizí různého druhu, celozápadních i lokálních i jen personálních, autorských. Vracela se v dílech vědeckých, myslitelských i literárních - a ovšem zvláště v dílech, v nichž se prvek odborný a umělecký různě prolínají a vzájemně potencují. Jedním z vůbec nejvlivnějších děl s tímto tématem se ve dvacátém století stala kniha Oswalda Spenglera, která svým názvem vrací do hry onu prapůvodní významovost pojmu Západ, sugerující zánik, soumrak, tmu a smrt: Untergang des Abendlandes, Zánik Západu.

O jistotě je Wittgensteinova posmrtně vydaná kniha, která vznikla z nedokončených zápisků, jejichž poslední řádky autor napsal dva dny před svým skonem. Vede v ní diskurs o důkazu existence vnějšího světa - o tom, že o některých věcech není možno pochybovat, aby člověk vůbec mohl žít - inspirovaný esejemi anglického filosofa G. E. Moora. "Zde je ruka" - to je jeho výchozí argument, od kterého zkoumá situaci našeho vědění. Jiným důležitým momentem je předpoklad, že všechny pochybnosti jsou vloženy do základních přesvědčení, a že tedy ty nejradikálnější formy pochybností musejí být odmítnuty, neboť vytvářejí systémový rozpor. Wittgenstein si je vědom, že vždycky budeme pochybovat. Jeho koncept jistoty nemíří k tomu, aby ukázal, kudy můžeme přistoupit k pravdě, nýbrž k tomu nakolik mohou být pochybnosti bezdůvodné nebo nepochopitelné díky jejich zakořenění v jazykové hře. Takto dovozuje, že struktura našeho jazyka může vést k tomu, že tvoří pochybnosti tam, kde není třeba pochybovat, a analyzuje gramatické struktury přirozeného jazyka i pravidla jeho používání. Tato zkoumání představují další rozvinutí jeho známé koncepce "jazykových her" jako základního kritéria sémantického smyslu a významu jazykových výrazů. Vychází v edici Europa.