Academia strana 99 z 164

Hluboké město Pavel Kalina Vyjde03.07.2019 „Přestože se v této knize mluví převážně o tom, jak města vypadala v minulosti,“ píše autor v úvodu, „skutečná otázka, kterou si klade, zní, jak město bude vypadat v nadcházejícím tisíciletí.“ Kniha se zabývá nepřeberným znakovým bohatstvím měst, vytvářejícím stabilní rámec životů jejich obyvtel. „Hluboké město“, které svou sémantickou hloubku často čerpá z imaginárních vztahů k antickému Římu, umožňuje maximum komunikace i sociálních interakcí. Evropská historická města k tomuto typu měst vesměs patří, ale vlivem sílícího turistického průmyslu a developerských projektů se jejich „hloubka“ vytrácí a těmto městům hrozí komunikační a sociální „plochost“. Kromě kapitol věnovaných Římu, Benátkám, Berlínu, Istanbulu, New Yorku, Praze a dalším městům kniha přináší i zhodnocení několika klíčových stavebních typů – nákupních center, stadionů, muzeí, knihoven a kostelů – a to právě z hlediska jejich schopnosti vytvářet, či naopak potlačovat historickou paměť. Jak autor naznačuje, základem cesty k městu budoucnosti by mělo být neustálé a nesmírně složité vyvažování relativní chaotičnosti vznikání a vývoje měst na jedné straně a cílevědomé a pro města životně nutné integrace všech těchto procesů na straně druhé.

V polských popisech situace za druhé světové války se lze pravidelně setkat s názorem, že „se objevili Němci a odstranili Židy“. Autor této knihy, polsko-kanadský historik Jan Grabowski se na základě pečlivého studia archivních materiálů pokouší odpovědět na otázku, proč a jak němečtí okupanti věděli, kde Židy hledat, a odkrýt okolnosti, jež vedly k odhalení ukrývajících se nešťastníků. V letech 1942 a 1943 se po likvidaci ghett podařilo uniknout tisícům polských Židů, ale jen málokteří se dožili konce války. Výraz Judenjagd – lov na Židy – používali němečtí policisté a četníci pro pátrání po židovských uprchlících, kteří na okupovaném území hledali úkryt v nežidovském prostředí. Židé se porůznu skrývali, ale postupně byli zrazováni a vydáváni Němcům či vlastní polské „modré“ policii. Za války existovali v Polsku na jedné straně lidé, kteří lovili Židy nebo je vraždili z chamtivosti či rasové nenávisti. Na druhé straně byli také lidé, kteří Židy chránili a pomáhali jim. Tato skupina byla početnější, ale ti první byli ve svém konání mnohem úspěšnější a efektivnější. „Prakticky všichni Poláci vzdorovali, ať už pasivně či aktivně, německé okupaci,“ vzpomíná jeden z přeživších židovských uprchlíků. „Avšak většina polské populace napomáhala Němcům v jejich snaze o vyhlazení Židů. Neexistuje žádný morální závazek být hrdinou, ale podílet se na vraždě je kriminální čin.“

Druhé vydání komplexního přehledu savců navazuje svým obsahem a grafickou podobou na vydání z roku 2012. Text pro každý z téměř 90 současných druhů zahrnuje vedle popisu a hlavních znaků také celkové rozšíření, výskyt v rámci ČR, informace o stanovištích, hrubý náčrt ekologie a bionomie, jakož i údaje týkající se početnosti a ochranářského statusu, připojeny jsou i nejdůležitější citace. Nedílnou součástí charakteristiky každého druhu, graficky většinou zpracované formou dvoustrany, jsou kvalitní fotografie (celkový vzhled, typický biotop), síťová mapa rozšíření v ČR a graf výskytu podle nadmořské výšky. Doprovodné kapitoly se zabývají obecnou charakteristikou savců, vývojem české fauny savců během posledního století, základními metodami sledování savců, jakož i vyhubenými druhy a nepůvodními druhy chovanými u nás v minulosti. V novém vydání byly aktualizovány hlavně datové zdroje (mapy rozšíření, grafy početnosti) a odpovídající pasáže textu (zejména Výskyt v ČR), doplněny byly i změny statusu ochrany (nová verze Červeného seznamu ČR), jakož i významnější literární zdroje vyšlé po roce 2012.

První část knihy Česká trilogie líčí cestu M. Šeborové do protinacistického odboje, v němž úzce spolupracovala s dr. Vl. Krajinou, jedním z vedoucích činitelů odbojové organizace ÚVOD. V r. 1941 byla zatčena a zbytek války 1945 strávila v koncentračním táboře Ravensbrück. V době po osvobození, námětu druhé části, pracovala na sekretariátu strany národně socialistické. Byla znovu zatčena a v jednom z prvních politických procesů po únoru 1948 odsouzena na pět let, jejichž peripetie popisuje v druhé části. Poslední nejkratší část oživuje syrovou realitu života třídních nepřátel v komunistickém Československu padesátých let, z nějž se Šeborové a jejímu manželovi podařilo v r. 1956 utéci na Západ.

První svazek kritické edice Komenského korespondence zahrnuje 71 listů odeslaných a obdržených od roku 1628 do prosince 1638. Jedná se o dopisy z prvého lešenského pobytu, kdy Komenský navázal kontakty s předními představiteli dobové republiky učenců. Nejvýznamnějšími centry Komenského korespondenční sítě, kde byly dopisy z tohoto období psány či kam směřovaly, byly Lešno, Londýn, Gdaňsk a Amsterdam. Svazek obsahuje vedle předmluvy textově kritický aparát a věcné komentáře, regesty jednotlivých dopisů, bibliografický soupis, obrazové přílohy a rejstříky osob, prací a geografických názvů. První svazek korespondence Jana Amose Komenského připravili pracovníci oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR PhDr. Martin Steiner, PhDr. Markéta Klosová, Ph.D., PhDr. Vladimír Urbánek, Ph.D., PhDr. Lucie Storchová, Ph.D. Mgr. Tomáš Havelka, Ph.D., , Mgr. Marcela Slavíková, Ph.D., a externí spolupracovníci Mgr. Kateřina Šolcová, Ph.D., a prof. PhDr. Václav Bok, CSc.

Dne 31. srpna 1939 zinscenoval SS sturmbannführer Alfred Naujocks přepadení rozhlasového vysílače v Gliwicích. Událost již druhý den posloužila německé propagandě jako záminka pro přepadení Polska. Naujocks tedy zřejmě utvářel dějiny, ale jinak, než jak tvrdil jeden z jeho biografů, který svou knihu nazval The Man Who Started the War. Předstírané přepadení totiž nevyvolalo druhou světovou válku a Naujocks nebyl duchovním otcem této akce. Alfred Helmut Naujocks nicméně patří mezi nejznámější důstojníky Sicherheitsdienstu (SD), nacistické zpravodajské služby založené Reinhardem Heydrichem. Mezi lety 1935 a 1940 Naujocks zodpovídal za celou řadu mimořádných akcí, jež utvářejí obraz SD dodnes. Naujockse považovali nadřízení za bezohledného desperáta a darebáka, pouličního rváče, který se líbil ženám a kterému mohli svěřit každý úkol. Byl zkrátka ideální tajný agent. A tak se Naujocks stal únoscem, vrahem, padělatelem peněz a teroristou, inscenoval nepokoje v Československu Předkládaná kniha ovšem sleduje Naujocksův život i po válce. Poté co se nechal na podzim roku 1944 zajmout Američany v belgicko-německém pohraničí, ocitl se v rukou nejen britské, ale nakrátko také československé zpravodajské služby. Svědčil během norimberského procesu a hned v několika evropských státech bylo proti němu vedeno vyšetřování. Při procesu v Kodani v lednu 1949 byl Naujocks za vraždy, jichž se dopustil v rámci tzv. protiteroru, odsouzen na patnáct let, avšak o rok později mu byl trest v revizním procesu snížen na pět let. V červnu 1950 se dočkal předčasného propuštění a vrátil se do rodného Kielu. V 50. a 60. letech Naujocks obratně využíval média nejen k popularizaci nacionálního socialismu, ale hlavně svých husarských kousků. Zemřel v Hamburku 4. dubna 1966.

Životní příběh českého právníka Bohuslava Ečera je zatím takřka neznámý, přitom právě on reprezentoval Československo v průběhu poválečných norimberských procesů a svou prací významně přispěl k formování moderního mezinárodního trestního práva.

Ambiciózní mladík Arvid Stjärnblom se zamiluje do Lydie, dcery krajináře Stilleho. Nechce se ale vázat a není ani jediným Lydiiným nápadníkem. Po letech, kdy už jsou oba spoutáni konvenčním manželstvím, se pokusí navázat na svou někdejší lásku a osvobodit se od společenských pout. Ale zatímco Lydia odejde od rodiny, Arvid k takovému činu jen těžko hledá sílu. Časem si také uvědomí, že Lydiina potřeba lásky je větší, než tušil, a že totéž platí i pro její erotickou touhu. Román je prostoupen lyrikou, ale také kousavou ironií a pohledem na život, který je zbaven všech iluzí a pochybuje o možnosti dosažení skutečné lásky. Ve Švédsku patří k nejoblíbenějším klasickým prózám a byl celkem třikrát (1945, 1977 a 2016) zfilmován.

Česká květena je díky své poloze uprostřed Evropy velmi bohatá a různorodá. V době ledové ji obohatily rostliny chladného severu, později teplomilné rostliny z jižní Evropy a stále ji ovlivňuje blízkost dvou velkých evropských pohoří, Alp a Karpat. Mnohé další rostliny se k nám dostaly vlivem člověka jak záměrně, tak jako nežádoucí zavlečenci. Všechny tyto rostliny, celkem více než 3 700 druhů a poddruhů, jsou popsány s využitím nejnovějších poznatků ze systematiky i terénní botaniky v novém, zcela přepracovaném Klíči ke květeně České republiky. Určování usnadní vynikající perokresby a stručný text s popisy rostlin a údaji o jejich rozšíření, nejčastějších stanovištích a době květu. Klíč je určen všem zájemcům o určování rostlin, zejména botanikům, studentům, učitelům a ochranářům.

Dvaadvacátý sešit Biografického slovníku českých zemí předkládá čtenářům životopisy osobností, jejichž jméno začíná písmeny Han–Hau, a představuje další svazek rozsáhlého encyklopedického projektu, který vzniká ve spolupráci dnes už s více než stovkou autorů z akademických, univerzitních a dalších pracovišť pod vedením Biografického oddělení Historického ústavu AV ČR. V jeho rámci bude zpracováno na 25 000 biogramů osobností všech dob a oborů lidské činnosti spjatých s českými zeměmi (bez rozdílu etnického původu), jež se narodily, žily a pracovaly v uvedeném teritoriu, a to i pokud zde strávily jen část svého života.