Academia strana 158 z 189

Komentovaná edice 63 dopisů Leoše Janáčka z let 1886 - 1928, adresovaných představitelům tehdejších ústředních oborových institucí v Čechách a na Moravě, a dvou jeho studií (Myšlenky cestou, 1907, a O tonině v lidové písni, 1926) z dokumentačních fondů Etnologického ústavu AV ČR. Publikace představuje Janáčka zejména jako prvořadého znalce a aktivního vědce a organizátora na širokém poli vědy i praxe moravské lidové písně a hudby. K vydání připravil Zdeněk Mišurec.

Práce je informativním a hodnotícím přehledem reflexe behaviorismu a psychoreflexologie v československé obecné, osobnostní, pedagogické a vývojové psychologii, psychoterapii, zoopsychologii, ale i v pedagogice a jiných společenskovědních disciplínách. Akcentuje zvláště rozvoj behaviorismu v 20.–30. letech 20. století. Jedná se o historickou studii – svého druhu u nás ojedinělý příspěvek k dějinám československé psychologie.

Slovo „Atlas“ vyvolává představu zmapování a zde skutečně jde o dosud nejobsáhlejší přehled kapradin v české literatuře, týkající se jejich systému, rozmnožování, pěstování, vzhledové různorodosti a podivuhodné ekologie. Bezmála 500 fotografií, pořízených

Akademická pravidla českého pravopisu přináší pravopisná pravidla, zejména úpravy zásad týkajících se psaní velkých písmen, psaní s a z, označování délky samohlásek v přejatých slovech. Dále obsahuje pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, psaní složených přídavných jmen a též interpunkce.

Slovník obsahuje 9200 hesel států, závislých území, měst, obcí, hor a pohoří, nížin, moří a oceánů, řek, jezer ostrovů a jiných geografických objektů z celého světa i z území České a Slovenské republiky. Hesla jsou doplněna stručným přehledem historického a kulturního vývoje, informacemi o archeologických nálezech, architektonických a dalších zajímavostech. Podrobně jsou zpracována hesla států (mapa, hospodářské a historické údaje, atd.). Slovník bude neocenitelnou pomůckou jak pro studenty, pedagogy, žurnalisty a překladatele, tak pro zájemce z řad široké veřejnosti.

Kniha zachycuje bouřlivý rozvoj lékařské genetiky, ke kterému došlo v 90. letech tohoto století, zejména otázky genomického imprintování, identifikace genů lidských chorob, projektu lidského genomu, mutací expanzí trinukleotidových repeticí, atd. Kniha je určena pro pre- a postgraduální studenty, lékaře i ostatní specialisty, jakož i pro další zájemce o lékařskou genetiku.

Brantova satira zahájila v Německu rozvoj žánru takzvané bláznovské literatury. Ve své době měla obrovský ohlas a vyvolávala bouře smíchu. Dnes máme jiný literární vkus, ale jistě se potěšíme zdařilými formulacemi tohoto stále aktuálního díla. Bezpochyby si totiž povzdechneme, že lidstvo se za pět set let nijak nezměnilo a že bláznů je kolem nás stále bezpočet. Na mnohé z nich se Brantovy výstižné charakteristiky hodí i dnes.

Kniha přináší úvod do základních procesů výstavby krystalické mříže materiálů vysoké strukturní dokonalosti pro optoelektroniku, ale i mikroelektroniku, dále jsou v návaznosti na popis těchto elementárních dějů uvedeny aplikační směry jejich využití v řadě případů poprvé detailně a souhrnně zpracovává perspektivní směry růstu základních optoelektronických materiálů ve formě tenkých vrstev i objemových monokrystalů.

Kniha Umberta Eca (1932) Lector in fabula vyšla poprvé italsky v roce 1979. Pochází z Ecova vědecky nejproduktivnějšího období, kdy rozvíjí jak obecnou sémiotiku, tak i problematiku interpretace textu a s ní souvisící otázku rolí, kompetencí a ohraničení čtenářovy aktivity v rámci rozumění textu. Zatímco v předchozí stěžejní práci, Teorii sémiotiky (1975), se pokusil vytvořit teoreticko-analytický model obecného fungování sémiotiky jakožto nauky o významu, v knize Lector in fabula se věnuje domýšlení sémiotických pravidel na konkrétních, především literárních textech. Jde tedy o knihu „praktičtější“, byť psanou opět s ambicí dobrat se co nejuniverzálnějších řešení. Proto se tato kniha stala nejen repertoárem podnětů, jež byly v dalších desetiletích literární vědou domýšleny a rozvíjeny, ale stala se – a dodnes je – i klíčovým textem pro výuku interpretace textu.

V úvodní části knihy je podán vývoj poznání od antiky po současnost a s ním spjatá vzrůstající úloha vědy ve společnosti, jež si vyžádala vznik vědního oboru filosofie a metodologie vědy. Rozvojem této disciplíny ve dvacátém století se zabývá druhá část práce. Autor v ní analyzuje základní koncepce vědy od novopozitivismu až k postmodernismu a ukazuje, že filosofie vědy není uzavřeným oborem, ale že pojetí vědy a vědeckosti, stejně jako okruh problémů, jimiž se věda a filosofie zabývají, se v čase proměňují.

V období klasicismu tvořily náhrobní plastiky podstatnou část sochařského umění. Autoři proto mohli skulpturální náhrobky učinit východiskem poznání předních umělců této doby u nás. Kniha obsahuje kapitoly o významných i méně známých umělcích, upozorňuje na charakteristické prvky tvorby, jimiž se navzájem v detailech odlišují, přináší informace o zákaznících, nápisech, pomnících, hrobkách a hřbitovech a v dosud největším rozsahu tyto památky dokumentuje.

Česká republika tvoří prostor, který byl v průběhu dějin ovlivněn islámem velice slabě. Islám a jeho stoupenci se k nám dostávali vždy spíše zprostředkovaně a české dějiny ani národní kulturu bezprostředně neovlivňovali. V tomto ohledu jsme v Evropě raritou. Tím spíše platí: Chceme-li se považovat za součást multikulturní demokratické Evropy, nezbývá, než abychom se obeznámili i s historickými okolnostmi, za nichž se ve většině evropských zemí islám etabloval, učinili takové kroky, které pomohou českou společnost připravit na reálný styk s islámem a období adaptace se snažili překonat bez vážnějších prohřešků proti pravidlům, které již platí v integrující se Evropě.

Druhý díl sedmidílné řady o českých a moravských pralesovitých rezervacích se zabývá problematikou lužních lesů – nejdynamičtěji se rozvíjejících lesních společenstev v ČR a objasňuje historický vývoj rezervací i současnou dynamiku vývoje zkoumaného ekosystému.

Klíčem k pochopení formy je vývoj - ontogeneze - proces, jehož prostřednictvím z jednobuněčného vajíčka vzniká složitý živočich, který sestává z mnoha miliard buněk. Tohle úžasné divadlo odolávalo jako jedna z velkých nevyřešených záhad biologie po téměř dvě století. Pokroky v biologii ontogeneze a v evolučně ontogenetické biologii, přezdívané evo-devo, odhalují mnohé o neviditelných genech a určitých jednoduchých pravidlech, která konstruují živočišnou formu a evoluci. Mnohé z toho, co jsme se už dozvěděli, je tak ohromující a neočekávané, že to pronikavě přetváří náš obraz o tom, jak evoluce funguje. Tato kniha líčí příběh zmíněné nové revoluce evo-devo a jejích vhledů do problematiky, jak se živočišná říše vyvíjí.

Jedinec je zpravidla brán jako uspořádaná a nedělitelná celistvá živá bytost. Záměrem autora knihy je doložit, že jedinec existuje také jako děj. Je uspořádán a nedělitelný nejen v prostoru, ale také v čase. Tento způsob nedělitelnosti a uspořádanosti je podstatou jedincovy celistvosti. Jedinec jako proces integruje po dobu své existence početné děje. Takový způsob existence je závislý na vodném prostředí, v němž se dějem stávají buňky, buněčné membrány nebo bílkovinné molekuly apod. Aby bylo možno uvést elementární děje probíhající ve vodném prostředí do patřičných souvislostí s tímto pojetím existence jedince, bylo třeba zavést poněkud netradiční způsob výkladu o předmětech pojednávaných v jednotlivých kapitolách. Zdůrazňuje se více význam genové exprese a bílkovin jako jejího produktu než - dnes populární - možnost cílené transformace genomu. Typy prostředí se odlišují podle toho, jak se jedinec podílí na jejich utváření, a jednotlivá prostředí jsou pojímána jako produkty i strůjci funkcí. Vývoj se podává jako nástroj prostoročasového způsobu existence jedince. Spis je určen především biologům, ale je též vhodným doplňkem pro studenty medicíny, jimž by mohl pomoci nalézt představu o souvislostech dějů probíhajících v živém organizmu, a lépe tak porozumět tomu, co se při diagnóze chorobného stavu odkrývá. Kniha může být zajímavá také pro širší vzdělanou veřejnost.

Obchod na korze se odehrává během druhé světové války v malém městečku Sabinov na Slovensku. Základním motivem novely je dilema hlavního hrdiny, truhláře Tóny Brtka (ve filmu jej ztvárnil Jozef Kroner), zda dokáže odporovat zlu ztělesněnému protižidovskými zákony a jejich vykonavateli – hlinkovskými fašisty – a odolá výhodné šanci, která se mu nabízí: získat postavení a majetek na úkor druhého člověka, hluché majitelky galanterie, Židovky Rozalie Lautmannové (ve filmu ji ztvárnila Ida Kaminská). Tóno Brtko pod nátlakem své ženy a vysoce postaveného švagra získává arizační dekret na obchod a majetek právě paní Lautmannové. V obchodě i přes jeho nevýnosnost zůstává a nepřestává věřit v tradiční hodnoty – úctu ke stáří a k práci. Starou paní chrání před ostatním světem a nacistickým nebezpečím. Brzy však přijde den, kdy všichni Židé obdrží předvolání do transportu…