Academia strana 159 z 163

Jiné mysli je kniha nejen o chobotnicích, sépiích, olihních, ale také o vědomí. Autor se zamýšlí nad tím, kde se vzala inteligence chobotnic, a to s ohledem na evoluci, ale připojuje také filozofický pohled. V čem se liší přemýšlení hlavonožců, ptáků a savců? Jaké to je nemít páteř, zato mít velký a složitý mozek? A co příroda sleduje tím, že vloží takový mozek se schopností cítit, vnímat a komunikovat do těla žijícího jen pár desítek měsíců? Peter Godfrey-Smith se zabývá dávnou historií Země, potápí se do mořských hloubek a čte osvícenecké i současné filozofy. Díky tomu vznikla kniha ve zcela originálním pojetí, z níž vyzařuje autorův zápal a vřelý vztah k hlavonožcům. Jedinečné barevné fotografie pořídil autor převážně v lokalitě zvané Octopolis nedaleko Sydney.

Nový překlad Rabelaisova Gargantuy, tohoto arcidíla renesančního humanismu a reformismu, této potopy rafinovaných obscenit, této brutální kritiky soudobé církve a univerzity, tohoto snění o světě lepším a svobodnějším, reflektuje proměny češtiny, a to zdaleka nejen ve vnímání vulgarismů. Nechce podat informaci o renesančním smíchu, ale přimět čtenáře skutečně, „gargantuovsky“ se smát. Navíc bere vážně skutečnost, že nemalá část rabelaisovských vtipů je vázána na konkrétní lokality v Rabelaisově rodném kraji kolem Tours, tyto vtipy však v českém kontextu nejsou vtipné. Celý Gargantua je tudíž přesazen do jižních Čech – i k poctě dávné Jihočeské Thelémy. Paralelně s překladem je veden odborný komentář, vysvětlující kulturně historické odkazy i kontexty Rabelaisova života a díla.

Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé. MARTIN HEIDEGGER (1889–1976), od roku 1919 asistent E. Husserla, se stal r. 1928 jeho nástupcem na univerzitě ve Freiburgu a v letech 1933–1934 jejím rektorem. Vyšel z Husserlovy fenomenologie a v dialogu se svými antickými i novověkými předchůdci celoživotně rozvíjel otázku po bytí.

Kniha sleduje hospodářské a finanční aktivity československých legií v Rusku během první světové války. Toto téma nebylo dosud komplexně historicky zpracováno, k dispozici jsou pouze publikace z pera přímých účastníků. Podnikatelská činnost československých legií je specifikem, jež dosud nebylo žádnou armádou překonáno. Širší vojensko-politický a diplomatický rámec je analyzován jen v té míře, která je nutná pro pochopení celkové situace. Nedílnou součástí knihy je zodpovězení kontroverzních otázek a osvětlení podstaty obvinění vznášených na adresu československého vojska týkajících se krádeže carského pokladu, násilných rekvizic, exploatace surovinového bohatství Sibiře, nesplacených půjček od protibolševických vlád v Samaře a Omsku, zrady admirála Kolčaka a protibolševických sil. Kniha je založena především na pramenech uložených v českých archivech, které převážná většina dosavadních autorů buď neexcerpovala vůbec, nebo jen velmi selektivně.

Kniha Vězeň na útěku zavede čtenáře do světa za vysokými zdmi s ostnatým drátem a představí fenomén, který je sice kvantitativně ojedinělý, zato však úzce provázaný s životy nejen vězněných osob, ale také dalších aktérů vězeňského světa. Autoři v knize diskutují možnosti definování vězeňských útěků, vysvětlují, kdo, proč a jak z vězení utíká, a na základě práce s dostupnými daty vyvrací nepravdy spojené s interpretací útěků z vězeňských zařízení. Prostřednictvím skutečných příběhů, které se odehrály v českém a zahraničím kontextu, přibližují historii i současnost vězeňských útěků a jejich rozmanitá, fascinující a překvapivá provedení.

Kniha vypráví o životě a díle opata augustiánského kláštera v Brně Gregora Mendla, zakladatele moderní genetiky. Jeho objev zákonitostí v přenášení rodičovských znaků na potomky začali oceňovat přírodovědci u nás i v zahraničí až 16 let po badatelově smrti. Ve 30. letech minulého století však genetiku zneužili nacisté a po roce 1948 byla tudíž odmítána jako reakční věda. S těmito a dalšími podrobnostmi Mendlova odkazu se mohou čtenáři seznámit v takovém rozsahu u nás poprvé.

Kniha pamětí politologa a publicisty Zdenka Slouky (* 1923) v mnoha ohledech překračuje žánr, který na první pohled reprezentuje. Je to dáno především bohatstvím životních osudů autora - brněnský rodák pracoval po válce jako novinář v Peroutkově Svobodnýc

Monografie se zabývá problematikou nerovností v šancích na dosažení vyššího vzdělání. Dětem vzdělanějších a sociálně lépe situovaných rodičů se systematicky dostává lepšího a vyššího vzdělání než dětem méně vzdělaných a chudších rodičů, přesto se mnohdy jedná o děti stejně nadané. Kniha nabízí analytický pohled na příčiny těchto nerovností, jak ze strany rodičů, tak ze strany školského systému.