Akcent Print strana 15 z 44

Byl jsem lesníkem, celý život sloužil v Jeseníkách a mým velkým koníčkem byla myslivost. Jako vedoucí polesí, hlavní inženýr a ředitel lesního závodu, stejně jako ředitel divize lesní výroby v akciové společnosti jsem měl k výkonu práva myslivosti vždycky velmi blízko. Hrdě jsem se hlásil k těm, kteří měli zelenou krev stejně jako já. Chodil jsem za různou zvěří sám anebo v daném času doprovázel na lovech pozvané lovecké hosty. Většinu dnů z mého žití jsem pracovně, ale i s myslivostí strávil uprostřed Jeseníků nedaleko pod Pradědem. V hlubokých lesích jsem prožil podstatný kus života, za což jsem svému osudu mnohokrát poděkoval. Roky uběhly jako rychlé vody v bystřině a já si do téhle knihy dovolil vybrat a sepsat několik loveckých příběhů i něco z mého, jistě nepromarněného lesáckého života. Přeji vám, milí čtenáři, ať se na stránkách knihy a snad po mnou trochu pootevřených stezkách krásných Jeseníků v klidu procházíte. Pěkné fotografie zvěře a přírody pořízené panem Pecháčkem půjdou s vámi. Ota Bouzek, Karlova Studánka

Smutné i humorné příběhy skrývají často trpké stáří vesničanek, zvláště, pokud jim neslouží zdraví a nemohou se samy o sebe starat. A pokud nemají hodné děti nebo jak se říká z božího dopuštění musí chodit po vsích žebrotou. Mohou skončit život za nepříznivého drsného vysočinského počasí tragicky a bez lidské pomoci. Samy mnohdy pomáhaly dětem na svět, ale také někdy dokázaly i bez příčiny značně ublížit; jim i lidem ve svém okolí. Problémy, na vsi viditelné mnohem lépe, se však nevyhýbají ani městu, ani dnešní době, která se je marně snaží skrývat.

Čtyři povídky odehrávající se na venkově počátkem 20. století vypráví o rodinných vztazích, které zásadně ovlivňuje pouto k půdě a majetku. V první povídce syn v zájmu udržení hospodářství odjíždí do Ameriky vydělat peníze, zatímco doma jeho rodiče a sestry majetek prohospodaří. Ve druhé povídce zasáhne tragicky do života stárnoucího zvoníka a jeho dcery svedené četníkem válka. Pro zachování majetku se ve třetí povídce musí dcera podvolit přání otce a provdat se za švagra-vdovce. Dosáhne však pro sebe i děti štěstí tak jako Mařka, která si nemůže ve čtvrté povídce vzít za muže pro svůj nízký původ milovaného Toníka ze statku.

Další povídková kniha oblíbené spisovatelky ze žďárských hor Vlasty Pittnerové přináší líčení příběhů venkovských lidí v časech, kdy bylo vskutku nelehké se uživit. Ani těžká práce a víra v Boha nedokázaly vždy ochránit člověka před bídou a tak si mnozí z našich předků užili hladu, zimy a tmy dost a dost. Snad proto si také dokázali vážit chvil hezkých a uměli lépe vzdorovat nepřízni osudu v situacích, které si my už ani nedovedeme představit. Po stu letech tak autorka bezděčně kladei lidem dnešním velmi naléhavou otázku: jak se vy budete umět vypořádat s nepřízní osudu? S bídou, která, podle mnohých, už opět klepe na dveře.

Osudy lásky Štěpána Šlapánka a jeho ženy Bětušky Tondlové popisuje ve svém dalším románu oblíbená spisovatelka ze „Žďárských hor“ Vlasta Pittnerová. Příběh však není jen venkovskou idylou líčící, jaké bývaly obyčeje mezi selskými lidmi. Nepíše se v něm jen o dobrém otci, laskavé matce a věrné staré Rozáře. Idyla se totiž mění v drama, ve kterém pes Tygr dovede Bětuščina otce bránit proti lupiči vrahu. Tím je ovšem její muž Štěpán…

Tři povídky z pera Vlasty Pittnerové mají společné téma. Vlasta Pittnerová, jedna z nejčtenějších autorek Vysočiny, ve svých povídkách ukazuje na osudech lidí šťastný i nešťastný život na venkově i malém městě. Její povídky z přelomu 19. a 20. století se z povahového hlediska hrdinů moc neliší od dnešní doby.

Vzpomínky vylíčené v jednotlivých povídkách jsou inspirovány celoživotními zážitky oddaného milovníka přírody a myslivce tělem i duší. Odehrávají se v chodských lesích pod Haltravou a jsou určené všem, kteří jsou nejen milovníky zvěře, ale především všímavými pozorovateli přírody, kteří vnímají jedinečnou krásu lesů, vod i hvězd, tuto jedinečnou symbiózu, již by měl člověk udržet a chránit pro další generace.

Vypravování o osudech několika lidí z Českomoravské vysočiny v období první republiky, za protektorátu a v poválečných letech. Dramatický příběh o lásce, lidské závisti, zlobě i odpuštění.

Příběh inženýra Prokopa líčí jeho snahu vyrobit trhavinu nezměrné síly a odkrýt dosud nepoznané možnosti tohoto vynálezu. Během komplikovaného pátrání si ale Prokop uvědomuje, že svým objevem ohrožuje existenci celého lidstva. Svádí boj nejen s těmi, kteří chtějí jeho vědomosti zneužít k chorobným snahám ovládnout svět, ale i s vášnivou láskou, musí projevit osobní odvahu, vynalézavost, obětavost a moudrost. Postupně dochází k poznání, že jeho gigantický vynález by přinesl lidstvu pouze de?nitivní zkázu. Proto nasadí všechny svoje síly k tomu, aby ke katastrofě nemohlo dojít…

Román Na faře o lásce a citovém zrání farské schovanky Gusty vždy patřil a patří k nejlepším a nejhledanějším knihám Vlasty Javořické. Poutavě také zachycuje život na Českomoravské vysočině v druhé desítce let minulého století.

Účastník studentské stávky z listopadu 1989 skrz vzpomínky na své dětství a mládí popisuje dobu reálného socialismu a její zánik. Kniha otevírá pohled do ontogenese jedince vychovávaného propagandou totalitního režimu, který dospívá k přesvědčení, že systém založený na lži se nakonec vnitřně zhroutí. Současně autor podrobuje kritice vývoj společnosti za posledních více než sto let, zdůvodňuje své konservativní postoje a varuje před moderními tendencemi, vedoucími k odklonu od hodnot, které pokládá za nadčasové. Cestu k řešení vidí v obnově monarchie.

Autorka vypráví na základě skutečné události příběh Václava, jehož konflikty s politicky angažovanými sousedy nepříznivě ovlivňují v jeho dětství nejen vztahy v rodině, ale po návratu do rodného města způsobí i rozpad jeho vlastní rodiny. Kam až sahá lidská pomstychtivost si uvědomí, když skončí na základě intrik manželky komunistického funkcionáře ve vězení a přichází jak o svoji ženu, tak i tříletou dceru.

Život na zámku nemusí být vždy selankou, i tady žijí mladé dívky toužící po lásce a bránící se vůli rodičů, matky-hraběnky, které prožívají trpký osud společně se svými dětmi, vdovy po úřednících, jež se snaží sňatky zaopatřit své dcery. Autorka nejen poutavě popisuje prostředí, ale výstižně zachycuje zdejší mluvu, která je směsicí češtiny, němčiny a francouzštiny.

Spisovatelka Vlasta Javořická byla výbornou vypravěčkou. Ze šesti povídek vynikají nad jiné Obrázek z války, který je situován do nádherné slovenské přírody, Vánoční dar s napínavým sledem událostí, zatímco děj Žárovek kaštanů se rozvíjí postupně v rozkvetlé kaštanové aleji.

Povídky z okolí Žďáru nad Sázavou, kde autorka prožila ve druhé polovině 19. století řadu těžkých let, jsou podloženy jejími osobními zážitky a zkušenostmi. Vypravuje o bídném životě nejchudších na venkově; o smutném osudu zestárlé matky, k níž se vrací dcera s dítětem, o svobodné matce, jejíž malá dcerka přinese oběma šťastnější život, a slepém harfenistovi, jehož provází po žebrotě sestra toužící vymanit se z bídy a utrpení.

Životní příběhy venkovanů odehrávající se ve „žďárských horách“ ve druhé polovině 19. století spojuje slovo napraveno; smutný osud vdovy a jejich dětí vychovávaných zlým otčímem napravuje synova láska k matce, Jenofčin hřích zase odpuštění manžela, těžká nemoc pak nešťastné manželství, moudrost starce pomluvy o Jozlových, avšak chamtivost příbuzných ve smutném životě sirotků je bohužel napravena příliš pozdě.