Akcent Print strana 21 z 39

Zámožný mladý muž se se svou inteligentní a hezkou sestrou přestěhuje do starého domu z doby krále Jiřího II. Ale v domě prý straší. Žádný ze sloužících v domě společně s novým panstvem dlouho nevydrží, protože v něm kromě nich přebývají i duchové. Strach z nadpřirozených bytostí je žene ze služby. Nákaza různých domněnek a stálého strachu mezi nimi doslova řádí. A začínají se dít stále divnější věci. Pána domu navštěvuje duch a ráno se v posteli probudí s kostrou po boku. Nakonec se mu začne zdát, že je majitelem harému. „V nejvyšší radosti a v nejvyšším blahu byl jsem hluboce rozrušen. Počal jsem vzpomínat na svou matku, co by tomu řekla, kdybych jí přivedl s sebou domů v polovici léta osm nejhezčích dcer lidských, všechny neočekávaně…“ líčí pocity hlavního hrdiny své knihy klasik anglické literatury a jeden z největších romanopisců 19. století Charles Dickens.

Vážení čtenáři, před mnoha lety jsem nalezl starý rukopis knihy Karla Littlocha „Mauthausen, lágr smrti“. Autor v úvodu píše: „Prožívajíce mauthausenské peklo, slíbili jsme si, že kdo je přežije, vylíčí, z jakých obětí rostla svoboda evropských národů a svoboda naší vlasti.Těmito vzpomínkami plním svůj slib. Nosil jsem je v paměti tři roky. Kdybych byl událostí sám neprošel, snad bych si myslel, že je líčení scén mauthausenských nadsazeno, že neodpovídá pravdě a skutečnosti. Bohužel musím přiznat, že prožitá utrpení byla mnohonásobně větší a že mé vzpomínání je po časovém odstupu až příliš klidné a ovšem neúplné.“ Tyto věty mi nedaly oddechnout až do úplného přečtení celé jeho výpovědi. Jako vydavatel jsem hledal informace o panu Littlochovi a jeho rodině. Pokud byly mé stopy správné, zjistil jsem pouze to, že po válce ještě nějaký čas učil. Příbuzné či známé jsem nedohledal, vím, že byl veden jako osoba, která se z koncentračního tábora vrátila.Chci, aby tato kniha byla vzpomínkou a uznáním těch, kteří si takové životní peklo museli prožít. Pokud má někdo z Vás informace o panu Littlochovi nebo jeho rodině, prosím o kontakt. Drahomír Rybníček

Na začátku příběhu je nadšení a zápolení dvou mladých antropologů ohledně původu českého národa, což vypadá zábavně a neškodně. Jenže pak se začnou dít divné věci a postupně i nevysvětlitelné tragédie. Jakou roli v tom hraje příběh mladé dívky a jejích přátel z období počátku nacistické okupace? Jaké místo v tom má údajný poklad dávných Bójů? Jak souvisí naše keltská minulost s jihoamerickými indiány? Jaký máme vztah k našim elitám? Jak lze naše dějiny zneužít bezskrupulózními nacionalisty? S těmito otázkami se potýkají hrdinové příběhu plného záhadných tajemství.

Když se řekne Saturnin, každému se nepochybně vybaví jeho autor Zdeněk Jirotka, člen kdysi slavného kruhu Sedmilhářů. Je však také autorem o něco méně známé detektivky Muž se psem. Odehrává se v ní pátrání po největším podvodníkovi všech dob. Ani tato kniha nepostrádá Jirotkův svérázný humor. Obálku a frontispis namaloval Adolf Born.

Myslivecký rok na počátku 21. století je odlišný od let minulých. Postupně se měnil, myslivost jako taková ve své podstatě zůstává stejná. Myslivost chrání a tvoří hodnoty hmotné, vedle toho však její provoz v sobě ukrývá také hodnoty duševní a mravní.

Příběhy obyčejných lidí, jejich omyly i úspěchy, smutky i radosti, marné i naplněné naděje, sobectví i ušlechtilost, a především touha každého člověka – nalézt spřízněnou duši, opětovat lásku a štěstí.

Tentokrát předkládá čtenáři opět knížku o americkém severu. Popisuje v ní cestu v treking kánoi a raftu po čtyřech řekách, jakož i populární pěší přechod přes legendární Chilkoot Pass. Zvláště zajímavá byla pro něj cesta po divokých řekách Tatshenshini–Alsek, které tečou napříč vysokým pobřežním pohořím Saint Elias Mountains a ústí do Aljašského zálivu. Kniha obsahuje šest barevných příloh.

Příběh české umělecké rodiny, které se podařilo legálně překročit železnou oponu mezi zeměmi pod panstvím Sovětského svazu a svobodným světem. Vyjeli do Japonska za prací, za krásami země, exotickou kulturou i odlišnými lidmi - nadýchat se života ve svobodě. Nadšení od okamžiku příjezdu do vysněné země bude však kroceno bolestí zrady a zničením lásky.

Dojemné příběhy oblíbených autorů první poloviny minulého století jsou sice plné smutku a zklamání, ale jsou také plné lásky, optimismu a životní moudrosti. Nenápadně nutí i k zamyšlení, jak hluboké kořeny může mít absence lásky, která nebyla dopřána už v dětství.

Trapné povídky vyšly poprvé v roce 1921. Karel Čapek se v nich svým nezaměnitelným stylem zaměřuje na osudy lidí a jejich charaktery. Po přečtení knihy zjistíte, že od doby napsání těchto povídek se vlastně moc nezměnilo.

Kniha vypovídá příběh Emy, která jako řada jí podobných manželek a matek poctivě pomáhá svému muži získat restituovaný majetek a podnikat, aby posléze s úžasem zjistila, že ji manžel vyměnil za „novější model“. Problém je v tom, že jí nechá na krku také pubertálního synka, který v žádném případě nehodlá brát ohledy na matčiny možnosti a problémy. V takovém případě není divu, že se člověk hroutí pod tíhou toho, co mu osud naložil. Je jen dobré, když se objeví někdo, kdo je schopen a ochoten pomoci. Bohužel se však může také stát, že bývalý manžel začne žárlit, nebo zjistí, že jeho nová manželka není taková, jak si ji představoval, a hledá řešení.

Kariéra obrněnce „Stonewall“ Německo-francouzská válka na moři Lodní děla proti Alexandrii Pula: akce ponorky „Curie“ Loď, která zničila Halifax „Surcouf“ a jeho zmizení Zkáza force Z a jiné námořní příběhy.

Myslivci, pytláci a lesáci je kniha povídek, která vypráví, jaká bývala a je myslivost na Drahanské vrchovině, která byla vždy dobře zazvěřena. A proto také lákala pytláky nejen pro kus dobré zvěřiny, ale i pro lovecké zážitky a lovecké vzrušení. Nej ednou se setkali pytláci s hajnými a pak třeba také svištěly hrubé broky nad hlavami obou stran. Ale krása drahanských vrchů a lesních údolí skýtá balzám na každou mysliveckou duši.