Argo strana 143 z 313

Romanopisec, scenárista a dramatik, laureát Pulitzerovy ceny Cormac McCarthy patří bezesporu k nejvýznamnějším americkým autorům současnosti. Monografie Svět v hrsti prachu si klade za cíl představit některé stěžejní zahraniční interpretace McCarthyho tvorby a současně analyzovat jeho románová díla ve světle vybraných filozofických a náboženských koncepcí, jako je kupříkladu křesťanská mystika, negativní teologie, učení Jakuba Böhma, dynamický vztah násilí a posvátna, motiv obětního beránka či eschatologická symbolika. Zdůrazňuje přitom jedinečnou rozmanitost a promyšlenou mnohoznačnost McCarthyho autorského stylu spolu s jeho četnými mytologickými a metafyzickými přesahy. Látka je pojednána takovým způsobem, aby poskytla přitažlivé a provokativní myšlenkové podněty laickému čtenáři i odborné veřejnosti.

Velká obrazová publikace popisuje jednotlivé vánoční svátky, s nimi spojené rituály a jídla, tradiční i netradiční, která se k jednotlivým dnům připravovala. Kromě zapomenutých receptů jsou tu i návody na výrobu figurálních pečiv, využívaných ke zdobení vánočních stromečků, k výrobě betlémů, dárků a podobně. Dozvíme se zajímavosti o jednotlivých plodinách, ovoci, okrasných rostlinách vhodných ke kuchyňskému zpracování, o zelenině a potravinách. Zmíněno je i cizokrajné ovoce, vánoční vůně a koření. Samostatnou kapitolou publikace je část nazvaná "Vzpomínky a recepty z Pošumaví".

Haličsko-volyňský letopis sleduje pod zorným úhlem aktivit místních knížat z rjurikovského rodu dění v širokém prostoru střední a východní Evropy 13. století. Haličsko--volyňské knížectví se rozvíjelo na velmi exponovaném pomezí střední a východní Evropy a bylo nuceno žít v neustálém kontaktu se světem pravoslaví a katolicismu, světem baltského pohanství a stepních etnik. Jak dokazuje i místní letopis, kultura Haliče a Volyně překonala konfesní bariéry a díky stýkání se odlišných kulturně-geografických celků umožnila Haličsko-volyňskému knížectví stát se na jistou dobu originální kontaktní zónou, prvkem spojujícím střední a východní Evropu. Haličsko-volyňský letopis dosud nebyl přeložen do češtiny, a to ani formou ukázek v antologiích středověkého písemnictví.

Uznávaný americký psychiatr v knize Dále nevyšlapanou cestou navazuje na témata diskutovaná ve své první knize: otázky víry, svobodné vůle, duchovního růstu, sexuálních vztahů a budování smysluplné komunity.

Po dvou románech z viktoriánské Anglie: Zlodějce a Špičkou jazyka, se současná nejúspěšnější britská spisovatelka kvalitní beletrie představí v jiné době, jiném prostředí i jiném druhu vztahů. Malý vetřelec je zasazený do doby po druhé světové válce, na anglický venkov - do dříve opuletního, nyní chátrajícího sídla, a jeho středobodem je tentokrát heterosexuální vztah. Sídlo je přes dvě stě let domovem zámožné rodiny Ayresových: syn Roddy, který se vrátil z války, se pokouší v rychle se měnící době majetek spravovat, jeho matka usiluje o zachování dekoru, obyčejů a starého pořádku a jeho sestra Caroline, která se vůbec nehodí do role příslušnice vyšší třídy, na sebe bere úkoly, jež dříve plnilo početné služebnictvo, a v holinkách pracuje na zahradě. Do rodiny zcela zásadně zasáhne lékař z blízkého městečka, dr. Faraday, který jako chudý kluk kdysi dům navštívil při jakési dobročinné akci pro chudinu. Celý román má svoji druhou, velice temnou stránku, díky které se zatím poslední román Watersové může směle řadit mezi nejlepší díla duchařské literatury.

Práce amerického historika, profesora moderních dějin na Americké univerzitě ve Washingtonu a šéfredaktora prestižních "Holocaust and Genocide Studies", Richarda Breitmana přináší obsáhlý a zasvěcený portrét říšského vůdce SS, šéfa německé policie a říšského ministra vnitra Heinricha Himmlera. Poprvé na základě dlouholetého studia dobových pramenů zachycuje podrobně Himmlerovu centrální úlohu v nacistickém programu zničení evropských Židů za druhé světové války a díky tomu se stala jedním z mezníků nejnovější historiografie šoa. Jasně a především na základě precizní znalosti dobových pramenů dokládá, že to byl právě Heinrich Himmler, kdo vtiskl nacistickému "konečnému řešení" židovské otázky jeho podobu a dynamiku, a kdo v praxi realizoval se šokující byrokratickou důsledností Hitlerův ideologický program obsažený již v jeho programovém spise Mein Kampf z dvacátých let 20. století.

V druhé části Fionavarské tapiserie žije pět studentů, které známe z prvního dílu, v pohodlí a blahobytu, ale po zkušenostech s paralelním světem jim něco chybí. Když je pak Jennifer napadena temnými silami z Fionavaru, rozhodnou se přátelé vrátit se na druhou stranu. Tam je čeká nelehký úkol: Jennifer musí porodit dítě, které bylo počato při znásilnění, a ostatní se musí postavit po bok mágům a králům, dokonce samotnému Artušovi, aby svedli krvavou bitvu se strašlivým Rakothem Maugrimem -lotrem, který znásilnil jejich kamarádku.Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Triton.

Román se odehrává v polovině 90. let minulého století, v době, kdy v Čechách obyčejní lidé zkoušeli rozjíždět podnikání. Původně vyšel v roce 2002. Nyní se dostává čtenáři do ruky ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě. Autor říká: Sabrina byla můj první román. Psal jsem ho v zajetí dojmu, že se musí fabulovat, aby to byla ta správná literatura. Dnes to vidím tak, že je pro mě zajímavější vrátit dobu a lidi do jejich původních souvislostí. A tak jsem původní text přemontoval a přepsal podle toho, jak si popsané události pamatuji. Jinými slovy, pokusil jsem se vyházet z románu zbytečnou veteš. Zda to bylo k něčemu dobré či ne, je na čtenáři...

Praktický rádce pro porodní asistentky a zídavé rodiče Normální porod je spíše sociální událostí než zdravotní krizí. Během normálního porodu, bez ohledu na to, kde probíhá, jsou rodiče a porodní asistentka spolupracující tým. Knížka předkládá souborné informace o vlastnostech a dovednostech, které porodní asistentky pracující v komunitním prostředí potřebují proto, aby mohly ženám poskytnout kvalitní, bezpečnou a efektivní péči během těhotenství, porodu a v době poporodní. Odhaluje souvislosti a návaznosti jednotlivých fází normálního těhotenství a porodního procesu a porod předkládá jako holistický obraz nejdůležitější události v životě každého člověka. Porodní asistentky mohou knihu využít jako studijní materiál. Zvídaví rodiče zde najdou zajímavé informace.

Po Andělech a démonech a Da Vinciho kódu je to již třetí příběh se symbologem Robertem Langdonem. Tentokrát neopustí domácí půdu a po svých předchozích zběsilých šetřeních v Evropě (Římě, Vatikánu, Paříži a Londýně) se prvně zaplete do noční dešifrovací honičky na území USA, a to přímo v jeho hlavním městě Washingtonu D. C. K řešení záhady je vyzván hrůzostrašným předmětem ležícím na zemi v Kapitolu, ukazujícím na nástropní fresku s obrazem George Washingtona, který je tam zpodobněn jako pohanský bůh. A není samozřejmě náhodou, že bývalý americký prezident George Washington se zednářským kladívkem a zednářskou lžící položil roku 1793 základní kámen Kapitolu. Ve Washingtonu se odehrává honba za legendárním zednářským pokladem. Přeložili Michala Marková a David Petrů, ilustrované vydání.

Román se odehrává v polovině 90. let minulého století, v době, kdy v Čechách obyčejní lidé zkoušeli rozjíždět podnikání. Původně vyšel v roce 2002. Nyní se dostává čtenáři do ruky ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě. Autor říká: Sabrina byla můj první román. Psal jsem ho v zajetí dojmu, že se musí fabulovat, aby to byla ta správná literatura. Dnes to vidím tak, že je pro mě zajímavější vrátit dobu a lidi do jejich původních souvislostí. A tak jsem původní text přemontoval a přepsal podle toho, jak si popsané události pamatuji. Jinými slovy, pokusil jsem se vyházet z románu zbytečnou veteš. Zda to bylo k něčemu dobré či ne, je na čtenáři...

Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci. Důsledně přitom vychází z jím formulované a prosazované komparativní metody. Jeho komparativní pohled na středověké dějiny se však nesoustředí na vývoj v jednotlivých teritoriích, nýbrž naopak na sledování konkrétních jevů (lenní vztahy, obchod, intelektuální inovace, proměny zemědělství, rytířská kultura, zrození měšťanstva) v různých prostorových a časových souřadnicích, s důrazem na neustálou dynamiku středověkých dějinných procesů.

Paní Ramotswe, majitelka První dámské detektivní kanceláře ve státě Botswana, tentokrát na návrh své asistentky, paní Makutsi, absolventky Botswanské školy pro sekretářky, úspěšně rozšíří pole svého působení o školu psaní na stroji pro muže. Kromě toho se paní Ramotswe v pracovním i osobním životě potýká se spoustou dalších nečekaných situací. Jednak se poprvé setká s konkurencí, když se přímo v jejím bydlišti, hlavním městě Gaborone, objeví druhá detektivní kancelář s názvem Zaručená spokojenost, jejímž majitelem je sebevědomý Cephas Buthelezzi. Dále musí paní Ramotswe zastat roli matky dvou dětí, chlapce Pusa a dívky Motholeli, které před časem pan Matekoni, její snoubenec a majitel autoservisu Rychlé motory z naší ulice, adoptoval z místního sirotčince. Aby toho nebylo málo, pokusí se paní Ramotswe své stále svobodné asistentce najít manžela. A v neposlední řadě ji čekají hned dva svérázné detektivní případy, z nichž jeden se bezprostředně týká jejího nejbližšího okolí.

V jihovýchodní Asii vznikaly a zanikaly mocné říše, které po sobě zanechávaly podivuhodné architektonické areály. Monumentální kamenná města byla opouštěna, ztratila se v džungli, upadla v zapomnění. Tři místa jsou výjimečná: Angkor, Pagan, Borobudur. Fotografie, doprovázené krátkým textem, ukazují krásu těchto chrámových areálů i jejich působivé zasazení do krajiny.

Prezydent Krokadýlů se svého času stal na české literární scéně senzací. Tento baladický příběh o předčasně dospělých dětech, zajatých v ghettu, které si úctu ostatních můžou zjednat jen násilím, je sepsán z perspektivy jedné z postav, a také jejím jazykem. Pokud chtěl překladatel text adekvátně převést, musel udělat takřka revoluční krok: přeložit text důsledně slangem, což v roce 1963 rozhodně nebyla samozřejmost. Také proto nebylo tehdy nijak snadné prosadit vydání hotového překladu. (Bdělému dozoru pochopitelně vadily i americké reálie, narážky na sex a drogy.) Román vychází v češtině už potřetí; slang zachycený v překladu se pochopitelně liší od současné mluvy, ale i tak jde o překlad živý, čtivý, šťavnatý, a příběh, který vypráví, neztratil nic ze své působivosti.

Román se odehrává v polovině 90. let minulého století, v době, kdy v Čechách obyčejní lidé zkoušeli rozjíždět podnikání. Původně vyšel v roce 2002. Nyní se dostává čtenáři do ruky ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě. Autor říká: Sabrina byla můj první román. Psal jsem ho v zajetí dojmu, že se musí fabulovat, aby to byla ta správná literatura. Dnes to vidím tak, že je pro mě zajímavější vrátit dobu a lidi do jejich původních souvislostí. A tak jsem původní text přemontoval a přepsal podle toho, jak si popsané události pamatuji. Jinými slovy, pokusil jsem se vyházet z románu zbytečnou veteš. Zda to bylo k něčemu dobré či ne, je na čtenáři...