Argo

Čtyřicetiletému Higovi toho na světě moc nezbylo, jen stará Cessna, vzpomínky a pes. Jako jeden z mála přežil ničivou epidemii chřipky a nyní spolu se sousedem Bangleym, bláznem do zbraní, snaží na zchátralém letišti odrážet vpády zlodějů a rabiátů. Hig pravidelně kontroluje okolí ze svého letadla, až jednoho dne zaslechne ve vysílačce útržek cizího hlášení. Od té doby ho pronásleduje otázka: Je naděje, že by někde poblíž našel další obyčejné lidi? Sousedy, s nimiž by mohl mluvit a kteří by ho nechtěli okrást, nebo ho rovnou zabít? Opustit bezpečný perimetr a vypravit se do neznámé divočiny je ale zatraceně nebezpečný podnik a Hig váhá – až do dne, kdy už zdánlivě nemá co ztratit… V románu Psí hvězdy, jenž v sobě nese ozvuky z díla Londona, Melvilla či Hemingwaye a bývá přirovnáván k McCarthyho Cestě, se dobrodružný děj mísí s nadčasovými úvahami o smyslu přátelství, sounáležitosti, lidskosti. Kniha se stala předlohou k filmu Vzhlížet ke hvězdám zkušeného režiséra Ridleyho Scotta, z léta roku 2026.

Neuvěřitelný příběh mladičkého „básníka z Terezína“ Hanuše Hachenburga (1929–1944). Baptiste Cogitore jemně, s velkou empatií proniká do krátkého, pohnutého a přitom bohatého života židovského chlapce z Prahy, který byl do drsné reality uvržen ještě dřív, než svět začala ničit zhoubná ideologie: narodil se v roce 1929 v židovské zámožné rodině, ale v roce 1938 ho matka z osobních důvodů umístila do sirotčince. Ve třinácti letech byl deportován do ghetta Terezín a v prosinci 1943 do Osvětimi-Březinky, kde byl den před svými patnáctými narozeninami zavražděn. Předtím, ještě v Terezíně, za sebou zanechal hlubokou stopu – v jednom z baráků ghetta na čtyřicet chlapců založilo tajný časopis Vedem a „autonomní republiku ŠKID“. V této skupině si Hanuš rychle získal ústřední postavení jako mimořádně talentovaný básník a publicista. Baptiste Cogitore deset let bádal v archivech, shromažďoval informace i svědectví lidí, kteří Hanuše znali. Na základě svých rešerší natočil o Hanušovi dokumentární film Le Fantôme de Theresienstadt a poté napsal knihu Chlapec kometa (L’enfant com?te, 2025) – v nich se mj. objevují i nesmírně působivé Hanušovy básně.

Děj románu, jehož hlavními postavami jsou Nancy Wheelerová a Robin Buckleyová, se odehrává v mezidobí mezi čtvrtou a pátou řadou kultovního seriálu Stranger Things. Nancy by měla na podzim nastoupit na univerzitu, ale může z Hawkinsu vůbec odejít, když kdesi v přítmí pořád číhá Vecna? Když se začne spolužák Joey Taft chovat podivně, je Nancy přesvědčená, že si netvor vybral další oběť. A proč náhle tolik obyvatel Hawkinsu trpí dýchacími potížemi? Jakmile se Nancy s Robin pustí do vyšetřování, pověsí se jim na paty tajemný muž. Kdo to může být? Má snad něco společného s Obráceným světem?

Kultovní kyberpunkový román Neala Stephensona, pro kterého znamenal raketový start do světa science fiction, představuje Ameriku takovou, jak ji (dnes ještě) neznáme: jako změť městských státečků založených na prodejních licencích a propojených pouze hypermoderní virtuální sítí, jakýmsi internetem na třetí. Tento svět je však ohrožen novou drogou zvanou Snow Crash, která je zároveň i počítačovým virem. Na scénu tak vstupuje Hlavní Hrdina, geniální hacker, mistr bojových umění a zaměstnáním poslíček pro mafiánskou rozvážkovou službu pizzy. Jeho úkolem je zachránit civilizaci před osudem, který stihl staré Sumery při stavbě Babylónské věže… Vize postmoderní společnosti ohrožované zcela současnými riziky, přímo ďábelské tempo rozvíjení děje a lehce černý humor - to všechno jsou nepochybně důvody, proč se tato kniha stala světovým bestsellerem.

Chytrá, zábavná a otevřená příručka pro dospívající kluky zodpoví všechny důležité otázky, které si kladou kluci v pubertě. Autor, původním povoláním učitel, upřímně, vtipně a beze studu vysvětluje vše o sexu, sexuální orientaci, dospívání, o holkách, tělesných změnách, pocitech nebo šikaně, ale i o praktických věcech, jako je holení a oblékání (i svlékání ?). Tato kniha řadě rodičů ulehčí trapné chvilky, kdy se osmělují vstoupit do zrádných vod zásadního rozhovoru s ratolestí na prahu dospívání. Dokonce to udělá za ně. James Dawson působil jako učitel občanské výchovy a spolupracoval na projektu, který se soustředil právě na oblasti šikany, drog, alkoholu a sexuálního vzdělávání. V současné době se věnuje pouze psaní a žije v LOndýně. Jeho autorská prvotina pro dospívající mládež Hollow Pike byla nominována na prestižní cenu Queen of Teen prize. Když zrovna nepíše děsivé knihy pro teenagery, poslouchá hudbu a sleduje Pána času a hororové filmy.

Dvacetiletá studentka Isa uspořádá v rodinné vile v Turíně na začátku léta studentskou párty. Všichni se těší ze štědrých zásob jídla, z alkoholu i hudby, když se objeví nečekaný dárek s výhružnou zprávou: pokud se do jedné hodiny ranní někdo z hostů neodváží dotknout kasuára (velkého, nebezpečného ptáka podobného pštrosu) ze sousední zahrady, zemře jejich kamarád Ezio. Parta přátel se snaží zjistit, jestli jde jen o krutý žert, nebo skutečné ohrožení, a čelí výzvě, která testuje jejich odvahu a vzájemné vztahy. Večírek s kasuárem je mimořádný románový debut, který vyniká vysokou literární kvalitou a originální zápletkou. Až surrealistické scény s kasuárem odhalují vnitřní nejistoty, strachy a touhy generace mladých lidí nejen v Itálii. Na téhle party se hraje o víc než o zábavu - hraje se o život

Kniha představuje údajně autobiografické svědectví Cataliny de Erauso (kol. 1592-1650), ženy, která se rozhodla žít jako muž, účastnit se vojenského života a jednat v rozporu s očekáváními, která na ni kladla společnost, rodina i církev. Její osud narušuje tradiční představy o ženské roli v raném novověku a dodnes zůstává jedinečným dokladem osobní odvahy, touhy po svobodě a schopnosti vytvářet si vlastní identitu navzdory rigidním normám. Catalina pocházela z baskického San Sebastianu a byla od dětství předurčena pro klášterní život. V dospívání však z kláštera utekla a pod mužským jménem se vydala do španělských kolonií v Latinské Americe, kde se zapojila do vojenské služby, účastnila se bitev, střetávala se se zákonem a neustále měnila místa i identity. Když byla její totožnost nakonec odhalena, nesetkala se s trestem, ale s nečekanou mírou pochopení. Obdržela rozhřešení a výsadu nosit mužský oděv i nadále, a to přímo z rukou papeže Urbana VIII. Její příběh se následně stal předmětem fascinace po celé Evropě a koloval v různých jazykových a literárních verzích.

"Měl jsem za to, že jsem už ve věci Lásky promyslel vše, když mi do rukou padlo kázání Henryho Drummonda. Od okamžiku, kdy jsem si přečetl jeho slova, snažil jsem se jeho učení naplňovat v praxi, a můj život se zásadně změnil," napsal Paulo Coelho o textu, který jej inspiroval ke knize Nejvyšší dar. "Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon." Každý z nás někdy slyšel tuto pasáž z Listu Korintským od svatého Pavla, ale porozuměli jsme vskutku jeho poselství? Koncem 19. století byl mladý misionář Henry Drummond povolán nahradit slavného kazatele. A i když mu zprvu posluchači naslouchali s nedůvěrou, zakrátko byli uchváceni jeho výkladem slov apoštola Pavla. Z kázání Největší věc na světě se stal klasický text, nepochybně jeden z nejkrásnějších, jaké byly kdy o lásce napsány. Drummond jej rozčlenil do devíti částí: trpělivost, laskavost, velkorysost, pokora, jemnost, oddanost, tolerantnost, upřímnost a nevinnost. Na rozdíl od toho, co jsme uvyklí slýchat, za největší poklad duchovního života nepovažuje víru, ale lásku. Nehledě na to, k jakému náboženství se hlásíte, právě tyto city váš život obohatí nejvíce. V Nejvyšším daru Paulo Coelho na základě Drummondova textu nabízí skutečně působivou zprávu, jež nám pomůže pojmout lásku do našich každodenních životů a zakusit její transformativní sílu.

Ekonomie může pomoci realizovat společné dobro, pokud ekonomové opustí své obvyklé role: psaní odborných článků do vědeckých časopisů, které čtou jen jejich kolegové, nebo vypouštění zjednodušených pouček v televizních debatách, které už veřejnost i politici znají nazpaměť. Autor sám jde v této knize příkladem, vymaňuje se z role akademického ekonoma a věnuje se široké škále oblastí, které aktuálně ovlivňují naše každodenní životy i budoucnost lidstva: klimatické změně, nezaměstnanosti, světovému finančnímu řádu po roce 2008, digitální revoluci, inovaci, právu na soukromí nebo správné rovnováze mezi trhem a regulací. Vysvětluje příčiny řady palčivých společenských problémů, podrobuje kritice převládající ekonomické teorie, vyvrací běžné představy o ekonomii, odmítá přistoupit na polarizované debaty o pravici a levici či státu a trhu. S nakažlivou vehemencí, intelektuální důsledností, skepsí k jednoduchým vysvětlením a důrazem na nepřetržité korekce našich politik podává důkaz, že pokud bude ekonomie identifikovat klíčové společenské cíle a nástroje potřebné k jejich dosažení v této podobě, může dobře sloužit potřebám nás všech.

Kniha Mýty Západu původně vyšla v roce 1964 jako třetí svazek monumentální čtyřdílné série Masky bohů a stejně jako nová vydání předchozích dílů, Primitivní mytologie a Orientální mytologie, i tato kniha začleňuje aktuální poznatky z archeologie, antropologie a psychologie. V tomto svazku autor sleduje mytologické základy západních náboženství a proměnu, k níž došlo při přechodu od mytologií zaměřených na ženský princip k patriarchálním náboženským systémům. Ukazuje, jak kdysi ústřední postavení plodné bohyně Země - matky a dárkyně života - postupně nahradily kulty mužských božstev spojených s mocí, válkou a zákonem. Autor zde zkoumá mytologické kořeny judaismu, křesťanství, islámu a zoroastrismu a sleduje jejich vzájemné ovlivňování v průběhu dějin.

Některé životní příběhy jsou ve skutečnosti nesdělitelné, nepřenositelné. Když vás od útlého dětství zneužívá vlastní otec. Když matka předstírá, že se to neděje. Když vám nikdo nevěří, nedá lásku, domov, důvěru. Když spadnete v jedenácti letech do koloběhu závislostí, prostituce, kriminality. Když vás celé dětství a dospívání zavírají do ústavů a vy se snažíte o jediné: přežít. A dokážete to.... Autobiografická novela o síle vůle napřené proti nepřízni osudu

Dějepisectví jako výzva je výsledkem výzkumů, publikovaných během posledních šesti let, výrazně ovlivněných dobou covidovou. Eseje a studie zde uveřejněné se zaobírají problémy, koncentrovanými do tří tematických celků: sociální dějiny, historická paměť a politika paměti a osobnosti středoevropské historiografie 50.-80. let 20. století. Vedle analytických studií, věnovaných genezi tak významných pojmů, jakými jsou táborský komunismus, buržoasní revoluce či chudí a bohatí, autor kriticky zkoumá vědecký přínos tří významných českých historiků (Jaroslav Mezník, František Šmahel, Josef Válka, Robert Kalivoda) evropské vědě. Spolu s tím je v knize možné číst programatické úvahy, věnované současným výzvám sociálních dějin nebo podobám politiky paměti, resp. vědomému zneužívání politiky paměti, v České republice. Dějepisectví jako výzva navazuje na dvě předchozí autorovy práce, věnované dějinám a teorii historiografie 19. a 20. století: Dějepisectví mezi vědou a politikou: Úvahy o historiografii 19. a 20. století (2007) a Na vlnách dějin: minulost, přítomnost a budoucnost českého dějepisectví (2020).

Příběh císařovny, manželky posledního íránského šáha. Příběh, který začal jako romantická pohádka… Jedenadvacetiletá Farah Díba se provdá za Muhammada Rezu Pahlavího a život mladé dívky se v průběhu několika málo měsíců od základu změní. Píše o ní světový tisk, je považována za módní ikonu a jednu z nejkrásnějších žen planety, později je mladá královna korunována na íránskou císařovnu. Přivede na svět čtyři děti a přitom plní úkoly, které se od panovnice očekávají: věnuje se kultuře, charitě, setkává se s obyvateli své země, reprezentuje ji v cizině... O dvacet let později se sláva mění v noční můru: demonstrace, krvavé bouře, spěšný odjezd již vážně nemocného šáha, exil bez možnosti najít trvalé útočiště, protože s novým íránským režimem, s režimem ajatolláhů, chtějí zůstat zadobře všechny státy světa. USA šáha přijmou kvůli nutné operaci, ale islamisté si chtějí vynutit jeho vydání do Íránu a zajmou diplomaty amerického velvyslanectví v Teheránu. Rodina se přesouvá do Panamy, ovšem ani tam nejsou v bezpečí, nakonec najdou útočiště v Egyptě, kde šáh záhy zemře. Život pokračuje dál, děti dospívají, svět se proměňuje - a jméno Rezá Pahlaví se opět objevuje v titulcích světových médií. Farah Pahlaví doplnila nové vydání svých Pamětí o aktuální úvod a doslov. Jak tyto doplňující texty, tak vlastní kniha jsou ryze osobní výpovědí ženy, která byla svého času v centru dění v zemi, jež má dodnes potenciál změnit celý svět. Paměti nikdy nemůžou už ze své podstaty být objektivní, jsou ale důležitou součástí celého obrazu a mnohdy i základem hlubšího poznání regionu nebo doby.

Ekonomie může pomoci realizovat společné dobro, pokud ekonomové opustí své obvyklé role: psaní odborných článků do vědeckých časopisů, které čtou jen jejich kolegové, nebo vypouštění zjednodušených pouček v televizních debatách, které už veřejnost i politici znají nazpaměť. Autor sám jde v této knize příkladem, vymaňuje se z role akademického ekonoma a věnuje se široké škále oblastí, které aktuálně ovlivňují naše každodenní životy i budoucnost lidstva: klimatické změně, nezaměstnanosti, světovému finančnímu řádu po roce 2008, digitální revoluci, inovaci, právu na soukromí nebo správné rovnováze mezi trhem a regulací. Vysvětluje příčiny řady palčivých společenských problémů, podrobuje kritice převládající ekonomické teorie, vyvrací běžné představy o ekonomii, odmítá přistoupit na polarizované debaty o pravici a levici či státu a trhu. S nakažlivou vehemencí, intelektuální důsledností, skepsí k jednoduchým vysvětlením a důrazem na nepřetržité korekce našich politik podává důkaz, že pokud bude ekonomie identifikovat klíčové společenské cíle a nástroje potřebné k jejich dosažení v této podobě, může dobře sloužit potřebám nás všech.

Kultovní kyberpunkový román Neala Stephensona, pro kterého znamenal raketový start do světa science fiction, představuje Ameriku takovou, jak ji (dnes ještě) neznáme: jako změť městských státečků založených na prodejních licencích a propojených pouze hypermoderní virtuální sítí, jakýmsi internetem na třetí. Tento svět je však ohrožen novou drogou zvanou Snow Crash, která je zároveň i počítačovým virem. Na scénu tak vstupuje Hlavní Hrdina, geniální hacker, mistr bojových umění a zaměstnáním poslíček pro mafiánskou rozvážkovou službu pizzy. Jeho úkolem je zachránit civilizaci před osudem, který stihl staré Sumery při stavbě Babylónské věže… Vize postmoderní společnosti ohrožované zcela současnými riziky, přímo ďábelské tempo rozvíjení děje a lehce černý humor – to všechno jsou nepochybně důvody, proč se tato kniha stala světovým bestsellerem.

Čtvrtý společný případ bývalého policisty Daniela Hawthorna a jeho „Watsona“ Anthonyho Horowitze vlastně ani neměl v knižní podobě spatřit světlo světa. Smlouva zněla na tři knihy a Anthonymu to bohatě stačí. A tak k Hawthornovu zklamání další spolupráci odmítne, vždyť má i jiné projekty. Například divadelní hru, která se začíná hrát, ale kritiky nenadchne. Obzvlášť obávaná Harriet Throsbyová si nebere servítky a inscenaci naprosto strhá. Druhý den je Harriet nalezena mrtvá. V srdci jí vězí dýka, která čirou náhodou patří právě Anthonymu a je pokrytá jeho otisky prstů. Bude Hawthorne ochotný bývalému parťákovi pomoct? A stihne najít skutečného vraha dřív, než Anthony skončí ve vězení.