Argo

"Naproti Dantově soše vylézají každou noc z pekla transky… aby navrátily světu jaro." Román Potvory působí jako iniciační rituál: nevratně promění vaše vnímání. Je to děsivý příběh plný podivuhodných bytostí, provokativní manifest oslavující sounáležitost lidí, kteří jsou nuceni přežívat ve stínu, ale touží po světle; závratná procházka po zákoutích autorčiny imaginace i literární kronika jedné trans komunity. S nefalšovanou empatií se v něm ukazuje vše, co tzv. "slušnou společnost" na trans prostitutkách nejvíc děsí: jejich výstřední jinakost, schopnost bezuzdné, osvobodivé radosti, ale i bolest, bída a stud, které život na okraji přináší. Silou literární výpovědi, za niž se ručí vlastním životem, Camila Sosa Villada připomene Marguerite Durasovou, Wisławu Szymborskou či Carson McCullersovou.

Nejpopulárnější autor současnosti se vrací na scénu a nabízí své doposud nejúchvatnější dílo – akční, spletitý a myšlenkově provokativní příběh, který čtenáře pobaví tak, jak to dokáže jen Dan Brown. Robert Langdon, uznávaný profesor symbologie, přijíždí do Prahy a vydává se na přednášku Katherine Solomonové – přední badatelky v oblasti noetiky, s níž nedávno navázal romantický vztah. Katherine chystá k vydání kontroverzní knihu, jež přináší alarmující odhalení o podstatě lidského vědomí a má potenciál vyvrátit leccos, čemu lidstvo pevně věří po staletí. Poklidný průběh jejich pražského pobytu však náhle naruší brutální vražda a zavládne naprostý chaos: Katherine záhadně zmizí i se svým rukopisem a Langdon se stane objektem zájmu mocné organizace i terčem záhadného útočníka, jenž jako by se vynořil z dávných pražských legend. A zatímco se děj přelévá i do Londýna a New Yorku, Langdon zoufale hledá Katherine… a také odpovědi. Během zběsilé honičky přízračným světem futuristické vědy i prastaré mytologie objevuje šokující pravdu o tajném projektu, která navždy promění naše vnímání lidské mysli. Nejpopulárnější autor současnosti se vrací na scénu a nabízí akční, spletitý a myšlenkově provokativní příběh, který se odehrává v Praze.

Osobně pojatý pohled na dějiny Československa od 30. do 90. let minulého století založila historička a antropoložka Daniela Spenser na osudech vlastní rodiny. Autorka usiluje o objektivní vylíčení historických událostí, jež vystupují z osudů jejích prarodičů stižených tragédií holokaustu. Věnuje se především životnímu příběhu své matky překladatelky Ruth Tosekové a jejího manžela významného redaktora a novináře Vladimíra Toseka. Oba byli aktivními účastníky společenského dění v 50. v 60. letech a aktivně se zapojili do událostí Pražského jara. Po odchodu z Československa se pohybovali v blízkosti představitelů exilu, včetně Jiřího Pelikána. V závěru se kniha zabývá i vztahem exulantů k české polistopadové společnosti. Autorka se nevyhýbá ani kontroverzním tématům, např. doložené spolupráci svých blízkých s StB, aniž by je však nějak soudila. Díky pečlivému studiu pramenů i schopnosti zachovat si od líčených událostí odstup se Daniele Spenser daří skloubit tzv. malé a velké dějiny 20. století.

Paříž roku 1900. Po tisíc let žili draci skrytí přede všemi, uzavření v sochách a chrličích nesoucích jejich podobu. Podle pověsti může pouze obětování kouzelného stvoření uchránit Paříž před jejich hněvem a zachovat kouzlo, jež je drží ve spánku. Když však mořskou pannu, které byl tento osud předurčen, zachrání v nejzazší chvíli havajská princezna, jež propadla jejímu kouzlu, nad Městem světla se opět rozhostí zlověstný stín draků…

Záhadná světla na obloze. Únosy mimozemšťany. Vládní zatajování. Oddaní ufologové strávili roky dokumentováním nevysvětlitelných jevů od létajících talířů po mimozemský život. Odhalte historii UFO v ilustrovaném průvodci, který odděluje vědeckou fikci od faktů. Záhadné dějiny létajících talířů se dočkaly prozkoumání do hloubky, od potenciálních mimozemských návštěvníků u Stonehenge až po UFO kulty a tajemství Oblasti 51. Adam Allsuch Boardman ve svém charakteristickém stylu podrobně popisuje letadla a artefakty spojené s hledáním pravdy o UFO.

Průměrná pracovní kariéra čítá přibližně dva tisíce pracovních týdnů, takže výběr činnosti, jejímž vykonáváním tento čas strávíme, je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí našeho života. Přestože si toho jsme vědomi, miliony lidí dál trčí v nudných, nesmyslných nebo škodlivých zaměstnáních. Na toto plýtvání talentem existuje protilék: morální ambice. Tato kniha je o hnutí průkopníků, kteří mají vůli patřit mezi nejlepší, ovšem podle jiných, než obvykle uznávaných měřítek úspěchu. Roli zde ani tak nehraje astronomický plat, honosný titul nebo prostorná kancelář, jako spíš to, zda svým dílem přispívají k nejlepším řešením největších problémů světa. Kniha je návodem, jak se i vy můžete vydat cestou morálních ambicí. Vydání knihy podpořil Nizozemský literární fond

Urbex, to je průzkum opuštěných a zchátralých objektů. Nejde o veřejně přístupná místa, ale naopak o objekty, do kterých se člověk běžně nepodívá. Napospas ničemu zanechané vily plné věcí a jídla dávno zemřelých obyvatel. Velké industriální kolosy, požírající samy sebe. Zámky jako z pohádky Kráska a zvíře. Prázdné nemocniční chodby s oloupanou omítkou a čpící dezinfekcí. Mechem porostlé hotely, v nichž svůj řád obnovuje příroda. Prokleté domy, v nichž nechce nikdo žít. Minulost všech těchto budov je často stejně temná jako jejich budoucnost. Na takováto tajemná místa se teď můžou podívat i čtenáři z bezpečí svého křesla. Stačí otevřít knihu, nechat z ní promlu vit fotografie a začíst se do příběhů tzv. moderních ruin – objektů, které se pomalu propadají do zapomnění.

On se považoval za rebela a ona za vzorňačku. Na prvním rande Václav Kamilu podrobil vědomostnímu testu, který hravě zvládla. A zvládala i všechno další, co manželství s básníkem, literárním kritikem, filozofem, matematikem, chartistou, kotelníkem, vězněm a politikem Bendou obnášelo: šest dětí, domovní prohlídky, návštěvy manžela v kriminálu, revoluční radost i porevoluční tlak a výhrůžky. Manželé Bendovi nevyvěšovali praporky, chodili do kostela a v době, kdy vrcholila hysterická kampaň proti Chartě 77, ji Václav Benda podepsal. Bylo mu třicet let a mezi disidenty ho skoro nikdo neznal. To se ale brzy změnilo. Dvakrát se stal mluvčím Charty 77, byl jedním ze zakladatelů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Státní bezpečnost ho považovala za jednoho ze svých nejnebezpečnějších protivníků. Potrestali ho tím, že ho poslali na čtyři roky do vězení, kde seděl s dalšími „vonsáky“ Václavem Havlem a Jiřím Dienstbierem. Kamila s dětmi za ním jezdila na návštěvy, posílala balíčky a dopisy, ale zároveň bez „generála“ Bendy objevila svoji vlastní sílu. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Můj otec byl zahradníkem. Nyní je zahradou. Příběh otce, syna a posledního úsvitu – milosrdného a nelítostného zároveň. „Tato kniha nemá jednoduchý žánr,“ píše Georgi Gospodinov, „musí si ho vynalézt sama. Stejně jako smrt nemá žánr. Jako život. Jako zahrada. Román elegie, román zahrada, memoár nebo memoromán – copak záleží na botanice smutku? Příběh o odcházejících otcích v odcházejícím světě. O těch tragických kuřácích, ulpívajících na šnorchlu cigarety, plujících v jiných vodách a na jiných oblacích. O mém otci, který na svých bedrech nesl tuny minulosti a nikdy je nepřestal vyprávět.“ Není to kniha o smrti, ale o životě, který mizí. A v tom je rozdíl.

Severočeské maloměsto plné zchátralých domů a opuštěných továren je kulisou napínavé městské fantasy pro dospívající čtenáře. Gymnazistku Simonu temná krása těchto staveb fascinuje. Na jedné toulce ulicemi potká Larina, který také rád prolézá staré budovy, třebaže z jiných důvodů. Než se o nich Simona může dozvědět víc, Larina někdo unese a ona se ocitá ve víru nebezpečného dobrodružství. V jeho středu stojí tajemné ovum, čtyři sta let staré stolní hodiny ve tvaru vejce s podivuhodně složitým strojkem. Jde o sběratelskou raritu, jejímž posledním známým vlastníkem byl místní továrník. Ten svým potomkům odkázal záhadné indicie, jak se k ovu dostat. Proč s tím ale dělal takové tajnosti? A co jsou vlastně Larin a jeho nekonvenční kamarádka Alice zač?

Existenciálně laděné vyprávění nás přenese do podkrušnohorského města sužovaného smogem a jedovatými výpary. Beznadějné a vyprázdněné jsou i osudy hlavních hrdinů, barvitých postav reprezentujících spodní patro společnosti: Číča pracuje ve fabrice a jediný smysl spatřuje v budování své muskulatury v posilovně, kamioňák Čambáro, vyčerpaný stereotypním ježděním po evropských dálnicích, Adam hledá naplnění ve čtení detektivních příběhů. Šárka obsluhuje na baru štamgasty a je vděčná, že nedopadla jako její matka, která si na živobytí vydělávala vlastním tělem. Celá parta se každý pátek schází u Mirouše, sledují fotbal a vzájemně se ujišťuje o marnosti svého každodenního pachtění. Zavedené stereotypy se pokusí narušit Jakub, který se nedobrovolně vrátil po studiích v Praze, a především jeho přítel Jonáš. Jámy jsou nejen příběhem z bohy zapomenuté periferie, ale i podobenstvím o tom, co pro každého z nás znamená žít naplněný život. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Když budoucnost přestane existovat, můžeme najít útěchu v minulosti? Spisovatelka potratí a ztratí schopnost mluvit a psát. Z Nebeského výzkumného úřadu vyšlou svého zástupce. Ale něco se zvrtne. Objeví se kočka. A ne v Helsinkách v roce 2020, nýbrž na Ostrově daleko na severu v roce 1917. Tam začíná nový život v manželství mladé ženě Eevě. Nakonec se ale kočka ke Spisovatelce do Helsinek přece dostane. A místa, lidé a životy se propojí. V románu kombinujícím autofikci s magickým realismem odhaluje Katja Kettu ženský úděl nejen na finském pomezí. Vydání knihy podpořila nadace FILI - Finnish Literature Exchange.

Existenciálně laděné vyprávění nás přenese do podkrušnohorského města sužovaného smogem a jedovatými výpary. Beznadějné a vyprázdněné jsou i osudy hlavních hrdinů, barvitých postav reprezentujících spodní patro společnosti: Číča pracuje ve fabrice a jediný smysl spatřuje v budování své muskulatury v posilovně, kamioňák Čambáro, vyčerpaný stereotypním ježděním po evropských dálnicích, Adam hledá naplnění ve čtení detektivních příběhů. Šárka obsluhuje na baru štamgasty a je vděčná, že nedopadla jako její matka, která si na živobytí vydělávala vlastním tělem. Celá parta se každý pátek schází u Mirouše, sledují fotbal a vzájemně se ujišťuje o marnosti svého každodenního pachtění. Zavedené stereotypy se pokusí narušit Jakub, který se nedobrovolně vrátil po studiích v Praze, a především jeho přítel Jonáš. Jámy jsou nejen příběhem z bohy zapomenuté periferie, ale i podobenstvím o tom, co pro každého z nás znamená žít naplněný život.

Na průzračných náhorních plošinách i v bujících tropech, na ka- ribském pobřeží, v pustinách i v přelidněných městech, v moderních supermarketech i v zaostalých vesnicích poznamenaných předsudky a dávnými mýty – tam všude se pod povrchem skrývá a kvasí násilí, jež až příliš snadno vybuchuje a ničí vztahy mezi lidmi i lidí ke světu. Dvě desítky výrazných talentů soudobé španělské a hispanoamerické literatury ve svých povídkách ukazují rozličné formy krutosti, podivnosti a rozpadu (nefunkčního státu, rodiny a nejrůznějších vztahů), ale i obdivuhodnou tvůrčí energii a nápaditost. Goticky děsivé, hnilobně hororové, ale i vtipně hravé texty představují řadu tvůrců, jejichž práce dosud česky v knižní podobě nevyšly. Antologie vychází ve spolupráci s Institutem Cervantes v Praze a s Ústavem translatologie FF UK.

Meredith a Nina Whitsonovy jsou tak rozdílné, jak jen sestry mohou být. Jedna zůstala doma, aby vychovávala své děti a spravovala rodinný jabloňový sad, druhá se vydala za svým snem a procestovala svět, aby se stala slavnou fotoreportérkou. Když však jejich milovaný otec onemocní, ocitnou se Meredith a Nina opět spolu a vedle své chladné a odtažité matky Anyi, která ani teď neposkytuje svým dcerám žádnou útěchu. V dětství je spojovala pouze pohádka, kterou Anya dívkám občas vyprávěla. Na smrtelné posteli si jejich otec od své manželky vynutí slib, že pohádku svým dcerám odvypráví znovu - a to až do konce. Tak začíná nečekaná cesta za pravdou a Meredith a Nina střídavě procházejí minulostí a přítomností a poprvé vyslechnou otřesný příběh života své matky, a to, co se dozvědí, je tajemství tak strašné a děsivé, že otřese samotnými základy jejich rodiny a změní to, kým si myslí, že jsou.

Kniha provází čtenáře nejdůležitějším děním uplynulého století, jež vymezují letopočty 1914 až 1989, tedy od počátku první světové války až do zániku Sovětského svazu. Dvacáté století označuje za americké století, neboť Spojené státy americké v něm sehrály rozhodující roli na poli mocenských vztahů, ale i v oblasti novátorského, "moderního" způsobu života a kultury. Autor se hlásí ke zdánlivě překonanému pojetí dějin, jež dává přednost roli mimořádných jedinců před vlivem ideologií a obecně společenských trendů. Říká, že Josef Stalin a Adolf Hitler a na druhé straně Winston Churchill a Franklin Roosevelt byli prvořadými hybateli 20. století. Nebýt jich, jeho dějiny by se ubíraly velice odlišnými cestami. Kniha se zaměřuje hlavně na dění v Evropě, neboť to formovalo poměry na celém světě. Nyní se ovšem dostává do popředí mimoevropský vývoj, daný vzestupem Číny i jiných neevropských zemí. V závěru tedy konstatuje, že končí jak věk světových válek, tak rozdělení Evropy, ale také evropský věk. I tak vyznívá kniha optimisticky: vidí sice příznaky úpadku ve sféře kultury a umění, ale v politické oblasti je demokracie při všech nesnázích celosvětově na vzestupu.