Argo strana 10 z 313

Memoáry litevské lékařky Dalii Grinkeviči?t? (1927–1987) pocházejí z různých časových období, některé vyšly už za jejího života, nikoli však v Litvě samotné. První část tvoří zápisky z vyhnanství na daleké Sibiři, kam okupační sovětský režim Daliu Grinkeviči?t? s rodinou deportoval v r. 1941, kdy jí bylo čtrnáct let. To, že je vypravěčkou dívka před prahem dospělosti, ještě zvyšuje jejich drásavost a zdůrazňuje nepochopitelnou krutost a nelidskost sovětského režimu, pro nějž lidský život nemá žádnou cenu. Ovšem ani další část memoárů, popisující její zážitky z lékařské praxe i všedního života v Kaunasu v šedesátých a sedmdesátých letech, není povzbudivým čtením – dusivá atmosféra neustálého kádrování, sledování a pronásledování obklopovala autorku až do konce života. O to obdivuhodnější je, že navzdory nebezpečí vytrvala ve svém úsilí a přinesla světu svědectví nejen o tragické historii litevského národa, ale také o nezlomnosti vlastního ducha.

Dezinformace a fake news se množí a je stále obtížnější poznat, co je pravda. Mediální prostředí se podřizuje zájmům politických stran, konkrétního byznysu nebo geopolitickým ambicím celých států. Věda se praktikuje prostřednictvím tiskových zpráv. Startupová kultura povyšuje bullshit na vysoké umění. Jsme poměrně dobře vybaveni k tomu, abychom rozpoznali bullshit starého střihu založený na efektní rétorice a laskavých slovech, ale většina z nás se necítí být kvalifikována k tomu, aby zpochybnila současný bullshit, který je prezentován jazykem matematiky, vědy nebo statistiky. V knize Tohle je bullshit nám autoři poskytují sadu účinných nástrojů, které nám pomohou proniknout i na první pohled neproniknutelnými údaji. Čerpají z hluboké studnice odborných znalostí v oblasti statistiky a výpočetní biologie a bravurně rozkrývají příklady selekčního zkreslení a zavádějící vizualizace dat. Vždycky jsme potřebovali lidi, kteří v případě potřeby nahlas řeknou „tohle je bullshit“, ať už v kruhu přátel, v komunitě vědců, nebo mezi občany národa. Nyní, když se bullshit tak masivně rozšířil, se musíme znovu naučit umění skepticismu.

Román o filmovém režisérovi v třetí říši, o umění a moci, o kráse a barbarství je mistrovské dílo. Šálivá hra světla ukazuje, co dokáže literatura: skrze fikci dát vyniknout pravdě. Jeden z největších režisérů své doby, G. W. Pabst (narozen 1885 v Roudnici nad Labem), je v době, kdy se Hitler dostane k moci, ve Francii. Před hrůzami, které se odehrávají v Německu, prchne do Hollywoodu. Jenže pod oslnivým kalifornským sluncem vypadá tenhle světoznámý režisér najednou jako trpaslík. Ani slavná Greta Garbo, kterou svým dílem učinil nesmrtelnou, mu nedokáže pomoct. A tak se Pabst ocitá zpátky ve své vlasti, Rakousku. Německý ministr propagandy Goebbels chce, aby pro něj filmový génius pracoval, a odmítá jakýkoli náznak odporu, navíc Pabstovi slibuje hodně. A zatímco si Pabst pořád ještě myslí, že vábení dokáže vzdorovat a že se nepodvolí ničemu jinému než umění, vstoupil už dávno na tenký led a beznadějně se zamotal do pavučiny moci.

S Bětkou, Tomem, Danem a Matoušem se čtenáři mohli setkat už v knize Meteorit z Mušlovky, kde parta prožila strhující dobrodružství s podivuhodným kamenem z vesmíru. Teď se hrdinové vydávají mimo Prahu, do Františkových Lázní v bývalých Sudetech. Dan odtud přivezl zázračnou vodu s neobyčejnými účinky a kamarádi se pustí do pátrání po jejím prameni, obestřeném tajemstvím. Dovede je k němu mapka v německy psaném deníku, který najdou na půdě u Danových příbuzných? Jaký osud potkal jeho pisatelku, sudetskou Němku Ilse? A ten podezřelý cizinec, který je jim neustále v patách, je spojenec, či nepřítel? Prázdninová výprava do lázeňského městečka přivede kamarády až do nitra vyhaslé sopky a napínavé finále odhalí nejen záhadu pramene, ale i tři čtvrtě století starý příběh česko-německého přátelství.

Je dobře známo, že Tolkien měl přesnou představu o fyzické podobě svého fantazijního světa a sám nakreslil v řadě variant několik jeho map. Atlas Středozemě je samozřejmě využívá, ale vychází hlavně z Tolkienových líčení a popisů v textech. V mnoha dílčích mapách, schématech a nákresech zachycuje putování hrdinů, tažení armád, bitvy i schémata různých dějišť i staveb; nabízí i řadu map tematických věnovaných podnebí, národům či jazykům. Čtenářům Hobita, Pán prstenů a dalších Tolkienových děl umožňuje si autorův svět plastičtěji představit. Atlas Středozemě poprvé vyšel v roce 1981, později ho autorka upravovala a doplňovala v souvislosti s vydáváním neznámých Tolkienových textů. Vydání v Argu vychází z poslední verze z roku 1994 (v českém překladu 1998), je však opatřeno novými, propracovanějšími ilustracemi.

Jan Kepler (1571-1630) je všeobecně znám především jako astronom, jenž sehrál nejdůležitější úlohu ve vědecké revoluci přelomu 16. a 17. století. Proslavil se svými objevy ohledně pohybu planet. V knize Astronom a čarodějnice ale nevystupuje pouze jako vědec, nýbrž především jako učenec, který se na vrcholu své kariéry pokusil v roce 1615 vyvinit svoji matku Kateřinu z obvinění z čarodějnictví. Samotný inkviziční proces trval dlouhých šest let a skončil matčiným propuštěním. Autorka pojala tento příběh jako způsob vhledu do proměňujícího se raně novověkého světa v německém protestantském prostředí. Rodinné drama je zde líčeno na okraji náboženských a poliických konfliktů, jež uvrhly soudobou střední Evropu do všeobecného zmatku.

Autor ve svém díle předkládá téměř sto biografií o malířích a graficích 15. a především 16. století z dnešního Nizozemí a Belgie. Mnohé jeho údaje jsou zcela jedinečné, neboť vycházejí z osobních znalostí a zkušeností. Pozoruhodný je jeho důraz na malířské techniky, na vzájemné ovlivňování se jednotlivých umělců, na dopady ikonoklasmu pro soudobé nizozemské umění či na otázky ohledně obchodu s uměleckými díly, resp. na problematiku raně novověkého sběratelství.

Hluboce reflexivní prózy s existenciálním a společensko-kritickým přesahem. Jedenáct povídek, jedenáct momentů, kdy se čas zastaví – nebo zlomí. Hrdinové těchto textů se potýkají s vyčerpáním, tichem i vlastním stínem: v zahradnictví, na běžecké stezce, uprostřed mikulovské zimy nebo v blízkosti jaderné elektrárny. Kulminace léta znamená vrchol – ale i přechod, pád, smíření. Sbírka citlivě propojuje syrový realismus s vnitřní lyrikou, absurditu s jemnou groteskou. Každá povídka je tu jako průzračný řez místem, stavem, vztahem – bez patosu, ale s hlubokým porozuměním.

Po dvaadvaceti letech. Jeden z architektových synů Jehans vyrostl u pěstounů, stal se z něj zdatný lovec a hospodář. Pastor si stále vyčítá své selhání, kdy nechal odvézt kostel i zvony, a nepřestává hledat záhadný tkaný obraz s vyobrazením Noci zmaru, kdy skončí náš svět. Jehans je hlava otevřená a usmyslí si, že zaostalou obec rozsvítí prvními elektrickými lampami. Jeho dvojče, Victor, vyrostl v Anglii ve zcela jiných podmínkách. Setkají se na lovu sobů v norských horách a prožijí dramatické chvíle. Za přispění místního pastora pochopí, že jsou bratři a měli by se pokusit vytáhnout zvon z jezera. Po dalších deseti letech Victor odchází bojovat do Velké války jako jeden z prvních letců - a jeho zážitky v mnohém připomínají obraz konce světa vytkaný na starém gobelínu. Lars Mytting udržel vysoko nasazenou laťku i ve druhém dílu. "Epický a okouzlující historický román uvádí odlehlou norskou vesnici do moderní doby… V této fascinující historické sáze mají láska a tradice téměř kouzelný účinek." Foreword Reviews

Minulost, která se zdála být dávno mrtvá se opět zpřítomňuje v příběhu vypravěče a jím vybraných hrdinů. V dramatické zápletce, prokládané obrazy odkazujícími až k templářskému řádu se prolínají otázky po smyslu vlastního života s touhou po nalezení spravedlnosti. Ideály rytířství na straně jedné, zrada a podlost na straně druhé. Osud jedince usilujícího o pomstu protínající se s tužbami těch, kteří sledují i jiný cíl: zmocnit se tajemného a mocného templářského artefaktu, o jehož existenci mluvily dávné kacířské prameny i protokoly inkvizitorů. To vše prodchnuto duchem doby Karla Čtvrtého, v níž se odehrává příběh, který nakonec dospěje k překvapivému finále.

Zahraniční zpravodaj České televize Lukáš Dolanský několik let denně mapoval britskou společnost a místní události. Tato reportážní kniha postřehů z Londýna pak shrnuje jeho zážitky a zkušenosti, ale i pozadí práce zpravodaje v zahraničí. Jaká atmosféra panovala před Buckinghamským palácem přesně ve chvíli, kdy zemřela britská královna Alžběta II.? Co vyprávěl spolužák krále Karla III., který s ním bydlel na vysokoškolské koleji? A proč stál Karl Marx u začátku vztahu prince Harryho a jeho ženy Meghan? Doslova barvitým vyprávěním prostupují i osobní a rodinné strasti v Británii. Čtenáři se dozví, co znamenalo zažít brexit na vlastní kůži. Jaké bylo zákulisí natáčení s posledním československým válečným veteránem v Anglii, k čemu soužil kolíček na prádlo Sigmundu Freudovi, jak gin málem vyhubil celé město nebo kam se v Londýně vydat po stopách Jamese Bonda. A k tomu v ní naleznou i pár tipů na místa, která Lukáš v Londýně objevil, která si oblíbil a která v turistických průvodcích nenajdete.

Od autora bestsellerů Vyměřování světa a Tyll. Román o filmovém režisérovi v třetí říši, o umění a moci, o kráse a barbarství je mistrovské dílo. Jeden z největších filmových režisérů své doby, G. W. Pabst (narozen 1885 v Roudnici nad Labem, vyrůstal ve Vídni, zemřel 1967 tamtéž), je v době, kdy se Hitler dostane k moci, ve Francii. Před hrůzami, které se odehrávají v Německu, prchne do Hollywoodu. Jenže pod oslnivým kalifornským sluncem se jeho sláva rozplývá. Ani Greta Garbo, kterou objevil a svými filmy učinil nesmrtelnou, mu nedokáže pomoct. A tak se Pabst ocitá, téměř bezděčně, zpátky ve své vlasti, v Rakousku, kterému se teď říká Východní marka. Říšský ministr propagandy Goebbels chce, aby pro něj filmový génius pracoval, a láká ho velkorysými nabídkami, přičemž odmítnutí nepřipadá v úvahu. A zatímco si Pabst pořád ještě myslí, že vábení dokáže vzdorovat a že se nepodvolí ničemu jinému než nárokům umění, vstoupil už dávno na tenký led a beznadějně se zamotal do pavučiny moci. Překladová práva prodána do 20 zemí včetně USA a Velké Británie. „Velký román o morálním selhání.“ (Die Zeit) „Uzavři mír s netvorem, a on se objeví znovu, u tebe doma, připlíží se ze sklepa, a pak už bude pozdě. O tom vypráví Kehlmann.“ (The Daily Telegraph) „Román se zabývá aktuálním tématem: pasivním kolaborantstvím s režimem.“ (NDR)

1759, Ipswich. Sestry Peggy a Molly Gainsboroughovy jsou nejlepší přítelkyně a nehnou se od sebe na krok. Špehují tatínka při malování a zlobí maminku, která se stará o účetnictví, běhají bosy přes blátivá pole kolem domu. Ale jejich nerozlučnost má ještě jeden důvod: Molly už odmalička občas zapomíná, kdo je, bývá zmatená a Peggy instinktivně tuší, že na to nikdo nesmí přijít. Když se rodina přestěhuje do Bathu, stane se z Thomase Gainsborougha vyhledávaný portrétista a jeho dcery se zapojí do místního rušného společenského života vyšších vrstev. Nejdůležitějšími hodnotami tu jsou vybrané chování a výhodný sňatek, a v takovém prostředí je mnohem obtížnější zachovat tajemství. Peggy se snaží sestru za každou cenu ochránit, jenže se zamiluje, a dlouho udržovaná rovnováha se začne rychle rozpadat. Příběh vycházející ze skutečných osudů rodiny Gainsboroughovy, plný dramatických zvratů i fascinujících popisů prostředí luxusního lázeňského města v 18. století, dojemným způsobem ilustruje význam umění, nezávislosti a sesterství. A k tomu hledá odpověď na otázku, co všechno jsme ochotni obětovat pro lásku. Dramatický životní příběh inspirovaný osudy dcer malíře Thomase Gainsborougha.

Otravuje tě mladší sourozenec? A co kdyby si ho odvezli třeba piráti a konečně by byl od něj pokoj? Nechceš si čistit každý den zuby? Přání splněno! Nutí tě maminka jíst zeleninu a ovoce, bílý jogurt a sýr? Co kdyby najednou změnila názor, a tak se můžeš ládovat zmrzlinou, hotdogem, hamburgrem a jinými nezdravými dobrotami? Nebaví tě uklízet si hračky? Světe, div se, maminka na úklidu přestala trvat. No to je bájo! Kdo by po tom všem netoužil?! Jenže… co když ti to nakonec štěstí nepřinese? Deset pohádek o dětech, kterým se splnila všechna tajná přání, napsala populární herečka, blogerka, spisovatelka a hlavně maminka jedné malé nezbedy a jednoho malého rošťáka.

Gertie MacIntyreová měla vždycky hlavu v oblacích a neustále snila o tom, jaké by to bylo, kdyby sebrala odvahu a vyrazila z malého městečka na severu Skotska. Jádrem komunity, kde všichni vědí o všech všechno, je klub pletařek, silných, samostatných a taky zvědavých žen, které tvrdě pracují, pletou a navzájem se podporují. Ve středu klubu stojí Gertiina matka a babička, jež spolu žijí obklopeny vlnou v malé chaloupce u pobřeží. Jenže přichází kolotoč změn – nová práce v místních aerolinkách se spolužačkou Morag, noví přátelé, snad i nová láska. Před Gertie se otevírá úplně nový svět. Dokáže v něm naplnit své sny? Srdceryvný příběh o pletení, romantice a ženských poutech od královny feel-good literatury.2025

Vypravěč příběhu žije předvídatelný život v korporátní i rodinné rutině - excelové tabulky, dvě obligátní kávy denně, jedna manželka, jedno dítě, jedna hypotéka a večerní návrat domů. Šeď každodennosti prozařuje hluboká láska k malému synkovi. Jednoho dne se v jeho kanceláři nečekaně objeví mladší kolegyně, do firmy přijde nový, podivínský spolupracovník a mezi živé lidi vstoupí umělá inteligence... Pečlivě uspořádaný svět se začne rozpadat na nejmenší kousky a nic už nebude jako dřív. Příběh s nádechem proroctví, které se brzy stane realitou. Příběh o lásce, smutku, úzkostech, setkávání, míjení a psaní.