Argo strana 12 z 313

Nestandardním způsobem - šípem vystřeleným z kuše - je na vyjížďce na kole, na lesní cestě vedoucí k turistické chatě Girová, zabit bohatý podnikatel. Případ vyšetřuje major Roman Saran z ostravské kriminálky a jeho tým. Když už se zdá, že mají rozluštění této bizarní kauzy na dosah, jsou v nedaleké obci nalezeny další dvě oběti s šípy v těle. A je jasné, že nejde o omyl ani náhodu. Vyšetřování se rozjíždí nanovo… Major Roman Saran , tvrďák ze "staré školy", neřeší jen vraždy neobvyklou zbraní, ale i to, jestli nemá pověsit policejní uniformu na hřebík a konečně si uspořádat rodinný život.

Nejpopulárnější autor současnosti se vrací na scénu a nabízí své doposud nejúchvatnější dílo – akční, spletitý a myšlenkově provokativní příběh, který čtenáře pobaví tak, jak to dokáže jen Dan Brown. Robert Langdon, uznávaný profesor symbologie, přijíždí do Prahy a vydává se na přednášku Katherine Solomonové – přední badatelky v oblasti noetiky, s níž nedávno navázal romantický vztah. Katherine chystá k vydání kontroverzní knihu, jež přináší alarmující odhalení o podstatě lidského vědomí a má potenciál vyvrátit leccos, čemu lidstvo pevně věří po staletí. Poklidný průběh jejich pražského pobytu však náhle naruší brutální vražda a zavládne naprostý chaos: Katherine záhadně zmizí i se svým rukopisem a Langdon se stane objektem zájmu mocné organizace i terčem záhadného útočníka, jenž jako by se vynořil z dávných pražských legend. A zatímco se děj přelévá i do Londýna a New Yorku, Langdon zoufale hledá Katherine… a také odpovědi. Během zběsilé honičky přízračným světem futuristické vědy i prastaré mytologie objevuje šokující pravdu o tajném projektu, která navždy promění naše vnímání lidské mysli. Nejpopulárnější autor současnosti se vrací na scénu a nabízí akční, spletitý a myšlenkově provokativní příběh, který se odehrává v Praze.

Titul nového románu Ondřeje Štindla obsahuje sdělení, jež je přímočaré a jasné jen zdánlivě. Kdo a komu tohle sděluje? Kdo s kým něco sdílí? Kdo a komu něco předává? Je to dar, nebo břemeno? Hlavní postava knihy Luky, mladík z dnešní Prahy, se od těch otázek dostává až k ptaní se po tom nejzákladnějším. Co jsem zač? Kde jsou moje skutečné kořeny? Co jsem v minulosti ztratil a co můžu v současnosti získat? Co zmůže moje vůle proti dědictví po předcích, třeba neznámých a plánům mých nejbližších? Odkud kam sahá takzvaná pravdivá realita a kde začíná faleš sociálních sítí a podvod – na okolí i na sobě samém? Je snazší režírovat vlastní život, nebo přijmout roli ve smyšleném virtuálním dramatu? A co se stane, když se tyhle dva světy a dvě identity potkají a protnou? Jak jsme už zvyklí z předchozích autorových próz, výsostně existenciální otázky zde nejsou kladeny a otevírány okázale „těžkotonážní“ formou. Naopak: čtenáře čeká rafinovaně gradovaný příběh, který ho nenechá vydechnout a v němž se prolínají groteska, smutek, touha, sarkasmus, zoufalství i tlumená naděje, všechno, co k tomuto typu tázaní a často marného hledání odpovědí neoddělitelně patří.

Nejpopulárnější autor současnosti se vrací na scénu a nabízí své doposud nejúchvatnější dílo – akční, spletitý a myšlenkově provokativní příběh, který čtenáře pobaví tak, jak to dokáže jen Dan Brown. Robert Langdon, uznávaný profesor symbologie, přijíždí do Prahy a vydává se na přednášku Katherine Solomonové – přední badatelky v oblasti noetiky, s níž nedávno navázal romantický vztah. Katherine chystá k vydání kontroverzní knihu, jež přináší alarmující odhalení o podstatě lidského vědomí a má potenciál vyvrátit leccos, čemu lidstvo pevně věří po staletí. Poklidný průběh jejich pražského pobytu však náhle naruší brutální vražda a zavládne naprostý chaos: Katherine záhadně zmizí i se svým rukopisem a Langdon se stane objektem zájmu mocné organizace i terčem záhadného útočníka, jenž jako by se vynořil z dávných pražských legend. A zatímco se děj přelévá i do Londýna a New Yorku, Langdon zoufale hledá Katherine… a také odpovědi. Během zběsilé honičky přízračným světem futuristické vědy i prastaré mytologie objevuje šokující pravdu o tajném projektu, která navždy promění naše vnímání lidské mysli. Nejpopulárnější autor současnosti se vrací na scénu a nabízí akční, spletitý a myšlenkově provokativní příběh, který se odehrává v Praze.

Ve stínu úlu je gotický román, který se odehrává v období první republiky v rodinné vile v horách. Mladá žena, která zde získá práci jako guvernantka, čelí však mnohem větším výzvám, než je výchova dětí. Kromě své svěřenkyně si musí najít cestu i k ostatním obyvatelům domu, který je dobře skrytý před zraky okolí a ve svých tichých chodbách skrývá mnohá tajemství. V jeho koutech se hromadí dávné hříchy a před světlem prchají mnohonohé bytosti. Chce to velkou odvahu podívat se pod masku svých bližních. A ještě větší pod tu svou.

Když ambiciózní londýnská workoholička Sarah Wellsová zjistí, že po odcizeném otci zdědila venkovské sídlo a vinohrad v Toskánsku, rozhodně si nehodlá brát dovolenou, aby řešila nějakou ruinu kdesi v tramtárii. Jenže život samozřejmě nikdy neběží úplně hladce, a když se Sarah výjimečně dopustí chyby, šéfové jí přesně tohle naordinují: delší pracovní volno. Sarah přijede do Itálie a tam se ukáže, že není výhradní otcovou dědičkou. Kvůli kličce v italském zákoně dědí z usedlosti Castel Sant’Angelo pouze část. Otec totiž vinohrad odkázal svému obchodnímu partnerovi, poněkud nabručenému Tommasu di Biasiovi, který jí za nic na světě nechce svůj podíl prodat. Sarah si plánovala, jak v Toskánsku všechno rychle „pofackuje“ a vrátí se k hektickému životu v Londýně, ale není jí to souzeno. Pod italským sluncem, při sklence dobrého vína a ve společnosti zadumaného bručouna Tommasa, který jí stojí v cestě, jí začíná docházet, že dolce vita nakonec není jen nějaký teoretický pojem… Láska roste tam, kde bychom ji čekali nejmíň…

Je dobře známo, že Tolkien měl přesnou představu o fyzické podobě svého fantazijního světa a sám nakreslil v řadě variant několik jeho map. Atlas Středozemě je samozřejmě využívá, ale vychází hlavně z Tolkienových líčení a popisů v textech. V mnoha dílčích mapách, schématech a nákresech zachycuje putování hrdinů, tažení armád, bitvy i schémata různých dějišť i staveb; nabízí i řadu map tematických věnovaných podnebí, národům či jazykům. Čtenářům Hobita, Pána prstenů a dalších Tolkienových děl umožňuje si autorův svět plastičtěji představit. Atlas Středozemě poprvé vyšel v roce 1981, později ho autorka upravovala a doplňovala v souvislosti s vydáváním neznámých Tolkienových textů. Vydání v Argu vychází z poslední verze z roku 1994 (v českém překladu 1998), je však opatřeno novými, propracovanějšími ilustracemi.

Vstupte do magického světa, ukrytého kdesi v našem kolektivním nevědomí, který je přístupný pouze po usnutí. Nejrušnějším místem fantazijního snového městečka je Dollargutův obchodní dům, kde se prodávají sny všeho druhu a který se dennodenně plní spícími zákazníky. Na své si přijdou nejen vyznavači dlouhého spánku, ale také příznivci krátkých šlofíků, děti a dokonce i domácí mazlíčci. Když Penny získá zaměstnání v Dollargutově obchodním domě, znamená to pro ni životní šanci. Spolu s ní se setkáváme s dalšími protagonisty, včetně výstředního majitele obchodu Dollarguta, s příběhy snů a jejich konzumentů. Co kdyby sny byly opravdu na prodej? Jaký byste si vybrali? Sen, který jste si objednali, právě nemáme na skladě!

Jan Kepler (1571–1630) je všeobecně znám především jako astronom, jenž sehrál nejdůležitější úlohu ve vědecké revoluci přelomu 16. a 17. století. Proslavil se svými objevy ohledně pohybu planet. V knize Astronom a čarodějnice ale nevystupuje pouze jako vědec, nýbrž především jako učenec, který se na vrcholu své kariéry pokusil v roce 1615 vyvinit svoji matku Kateřinu z obvinění z čarodějnictví. Samotný inkviziční proces trval dlouhých šest let a skončil matčiným propuštěním. Autorka pojala tento příběh jako způsob vhledu do proměňujícího se raně novověkého světa v německém protestantském prostředí. Rodinné drama je zde líčeno na okraji náboženských a poliických konfliktů, jež uvrhly soudobou střední Evropu do všeobecného zmatku.

Auschwitz-Birkenau, podzim 1944. Vězeň Kalina ranou pěsti sráží k zemi svého druha, vězně Jermana, jen vteřiny předtím, než by se Jerman ve snaze ukončit svůj život vrhnul na ostnatý drát nabitý elektřinou. „Počkej s tím ještě,“ říká mu Kalina, „tady bys moc nóbl funus neměl.“ Takto, s vědomím absurdity situace a dramatu lidské existence v okolnostech vrcholného stadia genocidy, popisuje Pavel Fischl ve své autobiografické novele martyrium v továrně na smrt, kam byl ve 22 letech deportován z Terezína. Sužován steskem po krásném dětství prožitém na Moravě, po milované sestře Mindě a bratru Viktorovi čelí Pavel hororu holocaustu statečně, s empatií, ba i s určitou dávkou černého humoru, díky nezlomnému přátelství svých souputníků, kteří ho nakonec s těžkou dyzenterií doslova dotáhnou pochodem smrti živého až k samému konci války. Rozkol, který se otevírá mezi Pavlovým poetickým, hluboce morálním niterním světem a morbidní realitou let tzv. konečného řešení židovské otázky, při němž bylo zavražděno šest milionu lidí, živí jeho imaginaci a tříbí jeho ryze humanistický postoj.

Nestandardním způsobem – šípem vystřeleným z kuše – je na vyjížďce na kole, na lesní cestě vedoucí k turistické chatě Girová, zabit bohatý podnikatel. Případ vyšetřuje major Roman Saran z ostravské kriminálky a jeho tým. Když už se zdá, že mají rozluštění této bizarní kauzy na dosah, jsou v nedaleké obci nalezeny další dvě oběti s šípy v těle. A je jasné, že nejde o omyl ani náhodu. Vyšetřování se rozjíždí nanovo… Major Roman Saran , tvrďák ze „staré školy“, neřeší jen vraždy neobvyklou zbraní, ale i to, jestli nemá pověsit policejní uniformu na hřebík a konečně si uspořádat rodinný život.

Příběh hubaté holčičky Zazi, která přijíždí do Paříže navštívit strýce Gabriela a opravdu moc touží podívat se do metra, je burleskní parodií na různé románové formy, představuje galerii pitoreskních postaviček a přináší řetězící se řadu nepravděpodobných a podivuhodných situací. Svým způsobem je ale také filozofickou úvahu o identitě a pravdě. Kniha Zazi v metru vyšla poprvé v roce 1959, hned v následujícím roce byla zfilmována a svému autorovi, do té doby oceňovanému hlavně literárními kritiky, přinesla první velký úspěch i u čtenářů. Vychází s původně nevydanými fragmenty kapitol, ve kterých se Zazi podívá i do metra.

Když ambiciózní londýnská workoholička Sarah Wellsová zjistí, že po odcizeném otci zdědila venkovské sídlo a vinohrad v Toskánsku, rozhodně si nehodlá brát dovolenou, aby řešila nějakou ruinu kdesi v tramtárii. Jenže život samozřejmě nikdy neběží úplně hladce, a když se Sarah výjimečně dopustí chyby, šéfové jí přesně tohle naordinují: delší pracovní volno. Sarah přijede do Itálie a tam se ukáže, že není výhradní otcovou dědičkou. Kvůli kličce v italském zákoně dědí z usedlosti Castel Sant’Angelo pouze část. Otec totiž vinohrad odkázal svému obchodnímu partnerovi, poněkud nabručenému Tommasu di Biasiovi, který jí za nic na světě nechce svůj podíl prodat. Sarah si plánovala, jak v Toskánsku všechno rychle „pofackuje“ a vrátí se k hektickému životu v Londýně, ale není jí to souzeno. Pod italským sluncem, při sklence dobrého vína a ve společnosti zadumaného bručouna Tommasa, který jí stojí v cestě, jí začíná docházet, že dolce vita nakonec není jen nějaký teoretický pojem… Láska roste tam, kde bychom ji čekali nejmíň…

Pozoruhodný cestopis téměř románové povahy. Carlos de Sigüenza y Góngora, významný novošpanělský literát, dílo sepsal v květnu roku 1690 na základě ústního vyprávění Alonsa Ramíreze. Hlavní hrdina příběhu, dnes již doložená historická postava, pocházel z chudé rodiny z Portorika a ve věku třinácti let se rozhodl z vlasti odejít a hledat štěstí v Novém Španělsku. Poté odplul na vzdálené Filipíny, kde se uchytil jako námořník. Naděje na pohodlnější život se rozplynuly, když jeho loď v roce 1687 zajali angličtí piráti. S nimi se pak Alonso plavil něco přes dva roky, než ho nakonec u pobřeží Brazílie propustili. Poté se zbytkem svojí posádky na vlastní lodi proplul Karibikem a uvázl na mělčinách u břehů Yucatánu. Výčet míst, jež Alonso navštívil, udiví i moderního cestovatele: pracoval v novošpanělských městech Mexiku a Pueble, žil v Manile, podíval se do Malakky, Makaa i na Jávu, s piráty přistál na Borneu, v Austrálii a na Madagaskaru, přeplul Tichý, Indický i Atlantický oceán a po šesti letech na cestách po světě se vrátil do Mexika. Alonso poznal různé kouty španělského impéria i místa patřící jiným evropským mocnostem a byl také svědkem řádění anglických pirátů, jež se v díle barvitě popisuje. Snad právě podrobnosti o jejich krutém chování zaujaly místokrále Nového Španělska. Tamní přístavy často čelily pirátským útokům a Alonsův příběh se místokráli hodil, aby mohl na nebezpečí poukázat a žádat pomoc od španělského krále. Útrapy se tedy dostaly do nejvyšších kruhů královského dvora v Madridu a sehrály roli v místokrálových politických zájmech. Řádky poutavého cestopisu však možná neodráží Alonsův příběh zcela věrně. Některé detaily i jistá bílá místa ve vyprávění naznačují, že Alonso se ve skutečnosti mohl k pirátům přidat, a neplavil se jako jejich zajatec, nýbrž jako jeden z nich. Jsou tedy Útrapy vyprávěním zajatce, nebo vyprávěním piráta? Pravdu se již nedozvíme, v každém případě Alonsova dobrodružná cesta kolem světa zaujme čtenáře i dnes. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Tak tohle jsou Packallovi: otec Percival a matka Penelopa, děti Pipin a Pamela, jejich milovaná babička, stará lady Packallová, a ochočený pštros Cedrik. Pštrosa by si nejspíš žádný rozumný člověk jako domácího mazlíčka nepořídil, jenže Packallovi rozhodně rozumní lidé nejsou. Tahle rodinka nóbl hňupů žije ve zchátralém panském sídle jménem Packall Hall. Když Percival dům zadluží, rodině hrozí, že o svůj domov přijde. Musejí proto stůj co stůj sehnat peníze, aby dluh splatili. A to nebude snadné, protože Packallovi jsou zkrátka a dobře nebetyční packalové.

Reportérka Ela Jánská přijíždí do hor k německým hranicím, aby se vzpamatovala z bolestné ztráty miminka. Je zlomená a postrádá smysl žít. Ve staré chalupě, kde se dočasně zabydlí, však najde dopis, který ji přiměje sebrat síly a vypátrat, co se stalo pisateli. Když zjistí, že se v okolí na konci 80. let beze stopy ztratilo sedm sotva dospělých chlapců, novinářka v ní se zvedne z popela. Cítí závazek dát všem zoufalým rodinám odpovědi. Nikdo jiný totiž chlapce dávno nehledá. Policie případ odložila a rodiče se vzdali naděje. Nevědomost jim už před třicet let ničí životy. Emigrovaly jejich děti? Zastřelila je pohraniční stráž, když chtěly utéct do Německa? Žije snad jejich vrah stále mezi horaly? Ela se sbližuje s místními a zdejší kraj se jí svou krásou zakusuje pod kůži. Kousek po kousku rozplétá letitou záhadu a přichází na to, co mladé muže spojovalo. S každým dalším dnem je odhalení pravdy blíže. Někomu se to však hodně nelíbí… Bude pro Elu Jánskou pomoc druhým cestou ven z osobní tragédie nebo ji šťourání se v minulosti bude stát život?