Argo strana 19 z 313

Autor v této kontroverzní knize tvrdí, že demokracie by měla být posuzována podle svých výsledků – a ty nejsou dostatečně dobré. Stejně jako mají obžalovaní právo na spravedlivý proces, mají občané právo na kompetentní vládu. Vinou toho, jak je nastaven systém voleb politického vedení, stávají se demokracie stále častěji vládou neznalých a iracionálně rozhodujících politiků, a příliš často selhávají. Podíl na politické moci většině voličů přináší jen málo užitku. Celá řada sociálněvědních výzkumů ukazuje, že možnost politické účasti paradoxně činí nezanedbatelnou část voličů iracionálnější a zaujatější. Vzhledem k tomuto chmurnému zjištění Brennan tvrdí, že nový systém vlády, který nazývá epistokracie neboli vláda znalých, může být lepším systémem než demokracie a že je možná na čase začít s tímto nápadem experimentovat

Legendární komiksový a v posledních letech i literární čaroděj Alan Moore přichází s první částí plánované fantasy pentalogie o magii, mordech a maniacích, zasazené do Londýna těsně po hrůzách druhé světové války. Dennis Knuckleyard je osmnáctiletý zoufalec, který žije a pracuje v knihkupectví a antikvariátě. Jednou jej majitelka krámku Ada Bensonová pošle pro krabici vzácných knih; oba pak ale zjistí, že jedna z nich prostě nemůže existovat. „Procházka Londýnem“ od reverenda Thomase Hampola je totiž fiktivní dílo, které se objevilo jen v románu od Arthura Machena! Ukáže se, že kniha pochází z jiného Londýna, zvaného také Veliké Když; z verze města, která leží mimo čas a v níž historické éry splývají jedna do druhé a realita se prolíná s nerealitou. A abstraktní pojmy, jako Zločin nebo Poezie, tu jsou ztělesněné coby úchvatné a strašlivé bytosti. Navíc se Dennis dozví, že pokud knihu do toho druhého Londýna nevrátí, zabijí ho.br> Tím začínají Dennisova dobrodružství v Dlouhém Londýně. V tajuplném prostředí plném výstředních čarodějů, gangsterů a vrahů se Dennis ocitne v epicentru výbušných událostí, jež ohrožují jej samotného, ale i oba Londýny.

Píše se rok 1901 a k ostrovu Minger – „perle východního Středomoří“ ležící kdesi mezi Krétou a Kyprem – se pod rouškou tmy blíží neohlášená loď. Na palubě vedle princezny Pakize, dcery sesazeného osmanského sultána, a jejího manžela doktora Nuriho cestuje také hlavní hygienik Bonkowski. Každý z nich má zvláštní poslání, ale ne všichni ho budou moci naplnit. Nad zdánlivě idylickým krajem, který s oblibou zobrazují romantičtí umělci, se stahují temná mračna. Šíří se zvěsti o moru – zvěsti, jež je třeba v zájmu udržení moci ututlat. Jenže morová nákaza má čím dál víc obětí a není zdaleka jediná, kdo na Mingeru zabijí. Snahy o zavedení racionálních vědeckých metod narážejí na fatalistický odpor vůči protiepidemickým nařízením a zároveň se vyostřuje etnické napětí mezi Řeky a Turky, mezi křesťany a muslimy. Když pak Francouzi a Angličané uvalí na ostrov blokádu, aby se nákaza nedostala do Evropy, ospalá osmanská provincie, dokonale odříznutá od okolního světa, se náhle probere z letargie a stává se dějištěm divokého víru událostí: pučů a protipučů, boje modernistů s náboženskými fanatiky, rychlého střídání státních forem i překotného budování nového mingerského národa. Ve svém rozsáhlém, vrstevnatém a nesmírně podmanivém románu Pamuk jako ve vypouklém zrcadle zobrazuje nejen osmanskou společnost na přelomu století, ale i grotesknost vytváření oslavných národních historií a mýtů. „Nezbytně nutná četba pro dnešní dobu.“ – Margaret Atwood „Příběh o špionech, spiknutí a vraždě… překypující plnokrevnými postavami.“ – Independent „Orhan Pamuk je autor takového kalibru, pro něž byla kdysi Nobelova cena vymyšlena.“ – Daily Telegraph

Po románu Jeden musí z kola ven je Ctihodný školáček druhým počinem autorovy volné trilogie spojené tajemným sovětským superšpionem "Karlou"... Je rok 1974 a George Smiley se snaží postavit britskou tajnou službu přezdívanou Cirkus znovu na nohy, poté co její pověst a síť kontaktů zničil dvojitý agent Bill Haydon. Úzký tým jeho spolupracovníků přijde na to, že v Hongkongu operuje vážený obchodník Drake Kao ve prospěch Karly a tím britské kolonii škodí; ale agenti objeví i to, že Drake má v rudé Číně bratra Nelsona, vysoce postaveného státního úředníka, a že se bratři mají v Hongkongu tajně setkat. O únos a vytěžení Nelsona usiluje i CIA, sice spolupracovník Britů, ale jen občasný a málo spolehlivý. Aby operace únosu proběhla úspěšně, Smiley najme spícího agenta Jerryho Westerbyho, jemuž se sice přezdívá "ctihodný školáček", protože jako šlechtic vychodil ty nejlepší školy, ale jeho otec zbankrotoval. Jerry se tedy živí jako člověk na špinavou práci v nebezpečných situacích.

Autor v této kontroverzní knize tvrdí, že demokracie by měla být posuzována podle svých výsledků – a ty nejsou dostatečně dobré. Stejně jako mají obžalovaní právo na spravedlivý proces, mají občané právo na kompetentní vládu. Vinou toho, jak je nastaven systém voleb politického vedení, stávají se demokracie stále častěji vládou neznalých a iracionálně rozhodujících politiků, a příliš často selhávají. Podíl na politické moci většině voličů přináší jen málo užitku. Celá řada sociálněvědních výzkumů ukazuje, že možnost politické účasti paradoxně činí nezanedbatelnou část voličů iracionálnější a zaujatější. Vzhledem k tomuto chmurnému zjištění Brennan tvrdí, že nový systém vlády, který nazývá epistokracie neboli vláda znalých, může být lepším systémem než demokracie a že je možná na čase začít s tímto nápadem experimentovat.

Píše se rok 1926 a Británie se dosud vzpamatovává z první světové války. V nočních klubech londýnské čtvrti Soho to ale kypí životem, šlechta se tu potkává s hvězdami showbusinessu, zahraničními diplomaty i gangstery a za šilink si každý může koupit taneček s jednou z místních dívek. Královnou tohohle nablýskaného polosvěta je Nellie Cokerová, žena, která je ochotná jít přes mrtvoly, jen aby zajistila rodinu – svých šest dětí, včetně tajemného prvorozeného Nivena, který si prošel peklem u Sommy. Jenže úspěch se neodpouští, a tak si musí své impérium hlídat před nepřáteli zvnějšku i zevnitř. Protože Soho, to nejsou jenom ohňostroje veselí, ale také temný labyrint, kde se člověk snadno může ztratit.

Děj románu je – jak tomu je u autorčiných próz obvyklé – spletitý, ne-li přímo snový. Když protagonistka knihy Hero Tojosoa zdráhavě přijme pozvání své dávné přítelkyně Sofie a vydá se s ní a dalšími kamarádkami na dámskou jízdu do Prahy, netuší, že se ocitne ve městě, jež si s nic netušícími turisty rádo zahrává, ve městě, které je živoucí bytostí, jež si člověka snadno omotá kolem prstu nebo jej lhostejně odkopne. Kniha, kterou si s sebou Hero přiveze, jako by nějak podivně deformovala její mysl: text knihy se mění v závislosti na tom, kdy ji kdo čte, a odhaluje stále nové, překvapivé příběhy fiktivních Pražanů z minulosti i současnosti, jež se pak zvláštně odrážejí v realitě. Na skupinku kamarádek se navíc nalepí nezvaní společníci; a když se pak nečekaně zjeví žena, na niž by Hero i Sofie nejraději zapomněly, začnou se dít podivuhodné věci. Fantaskní kaleidoskopický román se zamýšlí nad hranicemi mezi iluzí a klamem, skutečností a interpretací, a ukazuje, jak ošidné může být vyprávění o místech, o lidech i o historii. Nakolik je příběh ovlivněn svým čtenářem, a naopak? A je v roztržce mezi přáteli lepší být slunečníkem, nebo sekerou? Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Poprvé od vydání v roce 1931 se českým čtenářům dostává do rukou Kästnerovo nejzásadnější dílo v podobě, jak ho autor zamýšlel publikovat. V období vzmáhajícího se nacionálního socialismu si však původní nakladatel na Kästnerovi vynutil řadu úprav a změn, které se týkaly zejména explicitního sexuálního obsahu a politických narážek. Neprošel tehdy ani název Cesta do záhuby a… A proč tolik humbuku? Román se odehrává v kulisách Berlína, kdy na město tvrdě dopadala realita hospodářské krize. Hlavní hrdina Fabian prochází demoralizovaným městem plným putyk a bordelů, nezaměstnaných, nácků i komunistů, hochštaplerů i záletných paniček a propadá deziluzi ze ztráty zaměstnání, sebevraždy přítele a zrady milenky.

Příběh z jedné malé jihočeské vesnice o tom, že někdy na člověka čeká štěstí tam, kde by ho nikdy nehledal. Blanka si vždycky představovala sama sebe jako ženu s oslnivou kariérou, neméně oslnivým manželem a třemi šikovnými a dokonale vychovanými dětmi. Škoda, že šlo jenom o představy. Škoda, že oslnivý muž po narození prvního potomka zpanikařil a teď hledá své pravé já na Novém Zélandu. Škoda, že její kariéra skončila dřív, než vůbec mohla začít a že jediné, co vlastně za posledních několik let úspěšně vybudovala, je obří tuková zásoba v oblasti pupku. A teď se k tomu všemu musí vrátit do rodné vsi, kam se vrátit už nikdy nechtěla. Vždyť tam bydlí její bývalý přítel Marek, který ji z mnoha oprávněných důvodů nenávidí, kamarádka Lucka, která její odchod nikdy nepochopila a vedle které si Blanka připadá jako zoufalec, ale také paní Kahounová, před níž nikdo nic neutají a která si nic nenechá pro sebe. Příběh z jedné malé jihočeské vesnice o tom, že někdy na člověka čeká štěstí tam, kde by ho nikdy nehledal.

Kromě toho, že jsou bratři, toho Peter a Ivan Koubek nemají příliš společného. Peterovi je přes třicet a v Dublinu pracuje jako právník. Je úspěšný, schopný a působí jako člověk, jehož nic nevyvede z míry. Po otcově smrti však neusne bez prášků a přes hlavu mu přerůstá i vztah se dvěma velmi odlišnými ženami – jeho první láskou Sylvií, k níž pořád něco cítí, a vysoko- školačkou Naomi, které je celý svět k smíchu. Ivan je dvaadvacetiletý závodní šachista. Vždycky si připadal jako společensky neobratný samotář, který se nonšalantnímu staršímu bratrovi nepodobá ani pramálo. Krátce po ztrátě otce se Ivan seznámí s Margaret, o několik let starší ženou s vlastní pohnutou minulostí, a rychle spolu navážou intenzivní vztah. Pro oba truchlící bratry i jejich lásky nastává nové mezidobí. Čas touhy, beznaděje i nenadálých možností, během něhož dostanou šanci zjistit, kolik jejich život unese, aniž by se docela rozpadl.

Píše se rok 1926 a Británie se dosud vzpamatovává z první světové války. V nočních klubech londýnské čtvrti Soho to ale kypí životem, šlechta se tu potkává s hvězdami showbusinessu, zahraničními diplomaty i gangstery a za šilink si každý může koupit taneček s jednou z místních dívek. Královnou tohohle nablýskaného polosvěta je Nellie Cokerová, žena, která je ochotná jít přes mrtvoly, jen aby zajistila rodinu – svých šest dětí, včetně tajemného prvorozeného Nivena, který si prošel peklem u Sommy. Jenže úspěch se neodpouští, a tak si musí své impérium hlídat před nepřáteli zvnějšku i zevnitř. Protože Soho, to nejsou jenom ohňostroje veselí, ale také temný labyrint, kde se člověk snadno může ztratit. Kate Atkinsonová nás až s dickensovským zápalem nechává nahlédnout do ztraceného světa. Chrámy veselí vás pobaví, nadchnou smyslem pro detail a uchvátí napínavým dějem. Dokonale ilustrují všechny stránky talentu Kate Atkinsonové, díky němuž patří mezi nejuznávanější autory současné britské literatury

Příběh z jedné malé jihočeské vesnice o tom, že někdy na člověka čeká štěstí tam, kde by ho nikdy nehledal. Blanka si vždycky představovala sama sebe jako ženu s oslnivou kariérou, neméně oslnivým manželem a třemi šikovnými a dokonale vychovanými dětmi. Škoda, že šlo jenom o představy. Škoda, že oslnivý muž po narození prvního potomka zpanikařil a teď hledá své pravé já na Novém Zélandu. Škoda, že její kariéra skončila dřív, než vůbec mohla začít a že jediné, co vlastně za posledních několik let úspěšně vybudovala, je obří tuková zásoba v oblasti pupku. A teď se k tomu všemu musí vrátit do rodné vsi, kam se vrátit už nikdy nechtěla. Vždyť tam bydlí její bývalý přítel Marek, který ji z mnoha oprávněných důvodů nenávidí, kamarádka Lucka, která její odchod nikdy nepochopila a vedle které si Blanka připadá jako zoufalec, ale také paní Kahounová, před níž nikdo nic neutají a která si nic nenechá pro sebe. Příběh z jedné malé jihočeské vesnice o tom, že někdy na člověka čeká štěstí tam, kde by ho nikdy nehledal.

Po románu Jeden musí z kola ven je Ctihodný školáček druhým počinem autorovy volné trilogie spojené tajemným sovětským superšpionem „Karlou“... Je rok 1974 a George Smiley se snaží postavit britskou tajnou službu přezdívanou Cirkus znovu na nohy, poté co její pověst a síť kontaktů zničil dvojitý agent Bill Haydon. Úzký tým jeho spolupracovníků přijde na to, že v Hongkongu operuje vážený obchodník Drake Kao ve prospěch Karly a tím britské kolonii škodí; ale agenti objeví i to, že Drake má v rudé Číně bratra Nelsona, vysoce postaveného státního úředníka, a že se bratři mají v Hongkongu tajně setkat. O únos a vytěžení Nelsona usiluje i CIA, sice spolupracovník Britů, ale jen občasný a málo spolehlivý. Aby operace únosu proběhla úspěšně, Smiley najme spícího agenta Jerryho Westerbyho, jemuž se sice přezdívá „ctihodný školáček“, protože jako šlechtic vychodil ty nejlepší školy, ale jeho otec zbankrotoval. Jerry se tedy živí jako člověk na špinavou práci v nebezpečných situacích.

Kosmolog Andrew Pontzen vysvětluje, jak nekonečný vesmír dostat do skladné a přenosné krabice - do počítače. Záhadné dění ve vesmíru, které přesahuje lidské chápání i lidská měřítka času a prostoru, je možné uchopit pomocí počítačových simulací; s pomocí simulací lze popsat vývoj galaxií, splývání černých děr či úlohu temné hmoty. Tato metoda byla vyvinuta pro modelování pochodů v zemské atmosféře a předpovídání počasí, od té doby se neustále zpřesňuje, zdokonaluje a nalézají se nové způsoby jejího využití. Autor, sám tvůrce simulací kosmu, vypráví příběh této metody, lidí, kteří ji rozvíjeli, i objevů, ke kterým přispěla. Proměňuje a rozšiřuje naše porozumění vesmíru, to vše v podivuhodně lehkém podání. - The Times (London) Elegantní podání... vzrušující zprávy bezprostředně z předních linií kosmologie. - The Wall Street Journal Skutečná pokladnice podmanivých příběhů... přináší hluboké úvahy o lidské snaze porozumět vesmíru - Science Splétá rigorózní vědu a nesnadnou teorii v podmanivé vyprávění... z komplikovaného dokáže udělat snadno pochopitelné. - New Scientist

Kniha, která vyšla v roce 1848 pod názvem Mährens Burgen und ihre Sagen je posledním a nedokončeným dokladem celoživotního úsilí F. A. Hebera o zachycení historie hradů a tvrzí v českých a moravských zemích.

Kniha vychází z disertační práce, obhájené v roce 2020 na Masarykově univerzitě v Brně. Autor v ní analyzuje české dějepisectví v letech 1938–1945. Neomezuje se ale pouze na historiografii českou, neboť ji srovnávání i s dějepisectvím sudetoněmeckým a slovenským, s všestranným důrazem na jejich vzájemné vztahy. Pozornost přitom věnuje institucionálnímu provozu historie v období protektorátu, knižnímu trhu v této době či uplatňování se historických témat v rozhlasu a denním tisku. Vedle toho se na historiografii v letech 1938-1945 dívá i biografickým prizmatem osudů jednotlivých aktérů, jež se mnohdy diametrálně lišily. Cílem autorovy práce je rovněž odhalit, jaké obrazy dějinné paměti historici zprostředkovávali svým čtenářům a posluchačům. Spolu s tím se ale rovněž ptá, jak na to široká veřejnost v období protektorátu reagovala, jak historické obrazy recipovala a jak se sama často stávala aktivními tvůrci státní politiky paměti.