Argo strana 19 z 311

V roce 1934 vyšla v Anglii Torquemadova kniha hádanek. Jejím autorem byl Edward Powys Mathers (1892–1939), literárně vzdělaný a nesmírně sečtělý autor slovních rébusů a různých jazykových legrácek, který v roce 1924 začal pro list Observer vymýšlet kryptické křížovky. Čtenáři a luštitelé si stěžovali, že jeho hádanky jsou nevyluštitelné, ovšem když už se někomu podařilo záhadu rozplést, radost byla o to větší. Posledních sto stran Torquemadovy knihy hádanek zaujímala právě detektivka Kainova čelist, soubor očíslovaných lístků, který je třeba podle nápovědy na každém z nich seřadit do celku, který dává smysl. Větší šanci na rozpoznání, kdo a kdy tu zavraždil koho, má člověk s literárním rozhledem – Mathers byl výjimečným znalcem anglické poezie a prózy a mimo jiné přeložil do angličtiny Pohádky tisíce a jedné noci. Dnešní čtenář má oproti těm prvním před téměř sto lety výhodu internetu. Může nejen hledat verše a literární odkazy, které neznal, ale dokonce se může dobrat i správného výsledku detektivního pátrání. To by však nebyla žádná hra! A Kainova čelist hra je – sofistikovaná, vtipná a ďábelsky rozčilující. Ono však není nutné seřadit správně úplně všechny lístky. Kdo jich dá ve správném pořadí za sebe třicet, je dobrý. Kdo padesát, je hodně dobrý. O stovce si mohou zdát jen ti nejlepší a nejtrpělivější. Složíte si detektivku ve správném pořadí?

Zmije v garáži je o tom, jak je důležité, aby svět byl v rovnováze a každý přístroj v domácnosti vyvažovala nová kočka či pes nebo alespoň sýkorky nebo ježek na zahradě. Také o tom, jak dekorativní kosmetika pomohla zamaskovat okousanou lištu příborníku, jaké bylo navštívit místo, jímž prochází nultý poledník, o smetišti, kterým se stala posvátná, nejvyšší hora světa… A o radosti při zavedení obecního vodovodu, o tom, jak člověka rozzuří, když mu někdo řekne, ať se uklidní, o staré jabloni, fobii z perleťových knoflíků, jak je těžké naučit štěně nosit větve správným směrem a o mnohém dalším… Zvířatům je věnovaná velká část textů, neboť jsou pro autorku důležitá, vlastně si bez nich neumí představit život. Když naposled udělala inventuru šatníku, zjistila, že všechna trička jsou se zvířaty - lamou, vlkem, medvědem, slepicí -, letní šaty se zebrami, župan s krávami, kalhotky s vlaštovkami, ježkem, buldočkem, srnkou, peněženka s liškou, kabelka s kočkou… Zdá se, že se jí rovnováhu daří udržovat.

Kniha Přes Atlantik a zase zpět je souborem esejí, které vznikly v letech 1994-2024 jako doslovy k překladům anglofonních románů vycházejících v edici AAA nakladatelství Argo. V padesáti osmi textech se tu představuje dvacet pět autorů, vesměs předních českých anglistů. Editor Petr Onufer zvolil chronologické řazení esejí podle data vydání originálu; první esej tak pojednává o Kerouacově románu Na cestě, vydaném v roce 1957 (reeditovaný překlad Jiřího Joska byl v roce 1994 symbolicky rovněž prvním svazkem edice AAA), poslední pak o předloni vydaném románu Stella Maris od Cormaca McCarthyho, který v edici AAA vyšel na počátku roku 2024. Jednotlivé eseje přitom nenabízejí "jen" zasvěcené pojednání o anglofonní beletrii, ale také výmluvně dokládají, jakým způsobem a v jaké kvalitě se u nás během posledních třiceti let psalo a píše o jinojazyčných literaturách. V tomto ohledu je kniha přínosem nejen pro čtenáře se zájmem o anglofonní literatury nebo studenty anglistiky, ale rovněž pro bohemistickou obec či šířeji pro obecně kulturní publikum. Výbor Přes Atlantik a zase zpět přitom nemá ambici být syntetickými dějinami anglofonní literatury (je ostatně otázkou, zda lze vůbec podobnou práci dnes ještě napsat, zvláště pak v tuzemském prostředí), naopak usiluje o to být výzvou k dialogu, k společnému uvažování nad kvalitními prozaickými texty, k utváření i přehodnocování literárního kánonu anglicky psaných literatur v českém překladu. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Snítek byl ještě miminko, když ho na prahu svého obydlí uprostřed tajuplného Hvozdu našli lesní trollové a ujali se ho. Jen chlapec povyrostl, trollové mu důrazně kladli na srdce, aby se měl před Hvozdem na pozoru a neopouštěl bezpečí vyšlapané stezky. Jenže Snítek zatouží dozvědět se, odkud se vzal a kdo byli jeho rodiče, proto jedné chladné noci sejde ze stezky a vydá se na dalekou cestu. Začíná velkolepé dobrodružství, při němž se hrdina setkává se spoustou fantastických bytostí a rostlin - s krutým lebounem, bručivědem, lesní lékárnicí žvanižínkou, nenasytným krvavým dubem či konejšivým uspávačníkem. Dokáže Snítek najít místo, kam patří? Prodáno přes tři miliony výtisků po celém světě. Přeloženo do více než 20 jazyků.

Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století, tedy v období stoleté války a anglické okupace části francouzského království. Tato kronika vlády francouzských králů Karla VI. a Karla VII., a hlavně života v Paříži a střední Francii je rozčleněna do 904 paragrafů, jejichž obsah se vztahuje především k politickým a náboženským událostem, které se v tomto období odehrály v Paříži (1405–1449). Obsahuje také cenné informace o obléhání Meaux anglickým králem Jindřichem V. a hospodářských důsledcích války proti Angličanům, připomíná mj. i proces s Johankou z Arku a zmiňuje některé mimořádné přírodní jevy. V neposlední řadě poskytuje množství informací k dějinám měst jako takových a údajů o každodenním životě širších vrstev obyvatelstva: autor se často zabývá cenami potravin a vína, klimatickými podmínkami a počasím, popisuje i škody na úrodě způsobené vojáky a hmyzem apod. a obecně poskytuje úžasné množství detailních zpráv, které ocení historikové sociálních dějin Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Co kdyby stromy uměly vyprávět? To by bylo příběhů z hlubin minulosti! Vždyť kupř. sekvoje se dožívají stovek, ba tisíců let, a ani naše lípy či duby se nenechají zahanbit. Držitelka Magnesie Litery Marka Míková vdechla svým stromovým hrdinům život a propojila je napříč světem. Skrze jejich vyprávění tak zažijeme stvoření světa, Adama s Evou v ráji, podíváme se k vikingům, indiánům, do Bagdádu, Austrálie, ale i do Čech… Jako liána se mezi tím proplétá příběh kluka Adama, který v dutině jedné kalifornské sekvoje všemu pozorně naslouchá. A když se pak s tátou vrací domů do Čech, odnáší si rozhodnutí, že své dřevěné kamarády bude po celý život chránit. A podobné rozhodnutí si možná odnesete i vy. Určitě vás zaujme i neobvyklá struktura vyprávění připomínající rozvětvený strom (trošku ve stylu oblíbených gamebooků): na jedné "větvi" se příběh rozvine a na jiné pokračuje. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Předpovědi brzkého kolapsu neodmyslitelně patří k životu každé civilizace, možnost pracovat s velkými daty dodala těmto předpovědím vědečtější základ. Peter Turchin se s pomocí ohromného souboru dat o prosperitě a zániku společností v časovém rozpětí 10 000 let ("od Horního Egypta po Dolní Manhattan") pokouší objevit statistické vzorce, které ukazují, kde mají lidské civilizace v éře měst a států zabudovány mechanismy vlastní destrukce. Dva z nich jsou klíčové a komplementárně se doplňují. Pokud se totiž k rostoucí nerovnosti bohatství přidá i nadprodukce potenciálních elit, celospolečenské snahy stát se bohatou elitou jsou stále zběsilejší. Frustrovaní aspiranti na elitu poté využívají lidovou nelibost k tomu, aby se obrátili proti zavedenému řádu. Autor současně stále doufá, že komplexní matematika může budoucí nestabilitu společností nejen odhalit, ale také jí zabránit.

Dvojnásobná držitelka Newbery Medal a autorka bestsellerové tetralogie Dárce a románu Spočítej hvězdy vypráví ve své nové knize dojemný příběh o přátelství jedenáctileté dívky a staré ženy, o zapomínání a vzpomínkách. Všichni v městečku znají poněkud nesourodou dvojici kamarádek, které se obě jmenují Sofie. Jedna chodí na základní školu a té druhé je osmdesát osm. Přesto je to ta nejlepší přítelkyně, jakou si jen může holčička, která nikam příliš nezapadá, přát. Sofie spolu rády popíjejí čaj, zaníceně diskutují o všem možném a mají se moc rády. Jenže pak začne starší Sofii zlobit paměť, připaluje čajové konvice a čím dál víc toho zapomíná. Hrozí, že si pro ni přijede její syn a už napořád si ji odveze. To malá Sofie nehodlá dopustit. Ani náhodou. A tak začne se starší kamarádkou paměť trénovat. Jenže jakmile otevře stavidla Sofiiných vzpomínek, najednou k ní proudí příběhy, o nichž neměla ani tušení – příběhy o válce, hladu, krutosti a nakonec i o lásce.

Středověký misionář, františkánský mnich Odoricus Boemus de Portu Naonis, česky častěji označovaný Odorik z Pordenone, v českých překladech díla tradičně také Oldřich, Čech z Furlánska či Čech z Pordenone (1271/1286–1331), je autorem díla, jehož název se obvykle překládá jako Popis východních krajů světa. Autor v něm barvitě a důkladně popisuje své misijní cesty do Persie a Číny, včetně Tibetu, v letech 1316–1330, oblastí, jež byly v té době součástí mongolské říše. Text sepsaný (podle Odorikova diktátu) v dialektu byl záhy přeložen do latiny pod názvem Odorichus de rebus incognitis. Odorikův cestopis se brzy dočkal překladu do mnoha evropských jazyků a těšil se po staletí velké oblibě. Nové české vydání v moderním překladu vychází z edice Lucia Monaca a Giulia Cesara Testy (1986) podle prvního tištěného vydání z roku 1513. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Staroislandské rodové ságy z pozdního období se ve srovnání s těmi ranějšími vyznačují výraznější hrdinskou nadsázkou a větším důrazem na nadpřirozené motivy. Zásadní roli v ději hrají vedle islandských hrdinů přízraky, nemrtví, obři, trollové a draci – a k hrdinům mají často blíž, než bychom čekali. Texty v tomto svazku jsou vybrané tak, aby co nejlépe ukazovaly rozmanitost pozdních rodových ság. Sága o ?órim Zlatém vytváří zajímavý kontrast mezi běžným životem středověkých Islanďanů a epizodami plnými kouzel a bájných tvorů. V Sáze o lidech z Kjalarnesu už je osudné propojení mezi protagonistou a nadpřirozeným světem výraznější a vztah mezi oběma světy složitější. Extrémní případ pak představuje Sága o Bár?u Sn?fellsásovi, kde je bájná bytost dokonce hlavní postavou. V ostrém kontrastu ke všem třem textům naopak stojí Sága o Refovi Lstivém, která neobsahuje ani jediný nadpřirozený prvek, nepůsobí ovšem o nic méně fantaskně.

Gillian Andersonová v této přelomové knize uvádí sbírku anonymních dopisů stovek žen z celého světa, včetně svého vlastního. Co chcete, když se nikdo nedívá? Co chcete, když je zhasnuto? Co chcete, když jste anonymní? Když mluvíme o sexu, mluvíme o ženství a mateřství, nevěře a zneužívání, souhlasu a respektu, spravedlnosti a rovnostářství, lásce a nenávisti, rozkoši a bolesti. A přesto o něm z nejrůznějších důvodů (některých složitých, a jiných vůbec ne) řada z nás nemluví. Své nejhlubší a nejintimnější obavy i fantazie skrýváme uzamčené v sobě, dokud se neobjeví někdo s klíčem. Ten klíč je tady. Co chcete vy?

Nová grafická úprava dárkového boxu, který obsahuje všech základních pět knih Tolkienova eposu. Naleznete zde nejen Hobita a trilogii Pán prstenů, ale také Silmarillion, bez něhož by příběh nebyl kompletní. Komplet obsahuje vázaná vydání s ilustracemi. Na přední straně boxu naleznete první část obrázku z obálky Nedokončených příběhů, který po přiložení k druhému boxu s Tolkienovým dílem vytvoří ucelený obrázek.

Hussarova druhá velká "historická" science fiction X-TAL nás zavede na Coraab, skládku prastarých civilizací, aby nás formou osobních deníků seznámila s osudy Tala Makarda, příslušníka páté generace těžebních Pánů. Jak se samotářský mladík vypořádá se smrtí matky a s tím spojeným novým úkolem, jenž mu byl zadán? Dokáže přijmout zodpovědnost, překonat četná úskalí a dokončit stavbu největšího inženýrského projektu všech dob, jenž ponese jeho jméno? X-TAL je umně vycizelovanou kombinací survivalu, politického románu a epické odysey, vykreslující dobové kontexty i místní reálie v mimořádně sugestivních konturách. Kniha potěší nejen Hussarovy věrné čtenáře, ale je rovněž ideální příležitostí pro první seznámení s kultovním nehostinným skládkosvětem a jeho svéráznými obyvateli.

V českém prostředí je Milan Rastislav Štefánik nahlížen téměř výhradně v souvislosti s jeho podílem na vzniku Československa v roce 1918. Ve skutečnosti byl ale jeho život mnohem bohatší. V biograficky pojaté monografii se Michal Kšiňan snaží postihnout všechny aspekty Štefánikovy osobnosti. První velký Štefánikův životopis je založen na zevrubném studiu dochovaných pramenů, včetně dobového tisku, fotografií i intimních egodokumentů. Na rozdíl od většiny politiků přelomu 19. a 20. století získal M. R. Štefánik kvalitní technické vzdělání, které si následně doplnil všestranným studiem fyziky a astronomie. Díky nim mohl před první světovou válkou navštívit téměř všechny světadíly. Jako skutečný světoběžník získal ohromné zkušenosti, jež uplatnil jak během první světové války, tak především při poválečných vyjednáváních ve prospěch nově se rodícího Československa. Autor v této souvislosti ukazuje, v čem se Štefánikovy politické názory lišily od představ Masarykových a Benešových. Oproti Benešovi byl ale Štefánik skutečně charizmatickým mužem, jenž dokázal okouzlit nejen nejvýznamnější evropské politiky, ale i jejich manželky. Vedle politických aktivit ale Kšiňan věnuje nemenší pozornost i Štefánikovu podílu na utváření se slovenské národní identity na konci 19. století, resp. v prvních desetiletích století následujícího. Stranou přitom nenechává ani Štefánikův druhý život v podobě zneužívání jeho osobnosti v ideologických střetech předválečného i poválečného Československa, jež v mnoha ohledech zatemnily jeho pravou tvář. Vydání knihy podpořilo Slovenské literární centrum.

Někdy se říká, že praví majordomové se vyskytují pouze v Anglii. V ostatních zemích mají – i když jsou nazýváni různě – jenom sluhy. Já se k tomuto názoru přikláním. Evropané nemohou být majordomy, protože svou přirozeností nejsou schopni potlačovat city tak, jak to dokážou jen příslušníci anglické rasy,“ říká o sobě majordom Stevens, vypravěč románu Sou- mrak dne, který celý svůj život zasvětil oddané službě na panství Darlington Hall. A jeho charakteristika trefně vystihuje především jeho samého: jeho loajalitu vůči pánovi i ochotu nevidět znepokojivé dění na panství předčí právě jen jeho schopnost potlačovat city, včetně těch milostných, jejichž adresátkou byla po dlouhá léta společného zaměstnání hospodyně slečna Ken- tonová. Vytěsněné city i tužby se ovšem rády vracejí, a nejinak tomu je i u Stevense: během šestidenní dovolené se mu jeho minulost zpřítomní s nečekanou silou – a on se s ní musí chtě nechtě vyrovnat. Román Soumrak dne, oceněný prestižní Booker Prize, je obec- ně považován za vrcholné dílo Kazua Ishigura; k jeho nesmírné popularitě nepochybně přispělo i mistrné filmové zpracování s Anthony Hopkinsem a Emmou Thompsonovou.

Hvozd, Světakraj, Soumračné lesy, Močál a Kamenné zahrady. Dolní Město a Svatý Frax. Řeka Krajice. Jména na mapě. Každé jméno však v sobě tají tisíce příběhů... Malý Snítek žije od narození v osadě uprostřed tajuplného, divokého Hvozdu. Vychovali ho lesní trollové, ale je docela jiný než oni. Proto by rád zjistil, kdo byli jeho otec a matka. A tak jednoho dne opustí bezpečí dosavadního domova, sejde z vyšlapané stezky táhnoucí se napříč Hvozdem a vydává se vstříc dobrodružství, o jakém se mu ani nesnilo. Cestou potká spoustu podivuhodných tvorů – krutého lebouna, bručivěda, lesní lékárnici žvanižínku, masožravý dub či konejšivý uspávačník. Každou chvíli se ocitne ve smrtelném nebezpečí, přesto putuje dál. Třeba se na něj štěstí přece jen usměje a nakonec se s rodiči shledá, kdoví… Cesta za tajemný Hvozd je první díl výpravné bestsellerové řady Kroniky Světakraje, která byla přeložena do 26 jazyků a celosvětově se jí prodalo přes tři miliony výtisků.