Argo strana 18 z 313

Ve vyhnanství, kterým je pro klienty Rezidence Ráj, se lidem dostává skutečného milosrdenství, soucitného a důstojného zacházení pouze od některých ošetřovatelek. Životní osudy personálu i klientů vypovídají o problémech světa – emigraci, negramotnosti v Portugalsku, údělu žen v oblasti Amazonie, jež jsou od dětství vystavovány sexuálnímu násilí. Autorkou zápisků a záznamů i vypravěčkou je klientka domo- va pro seniory. Zdánlivě banální, převážně tragikomické epizody z každodenního života obyvatel domova umocňují vědomí bezmoci člověka ve stáří a vůči tělesnému opotřebení. Ve výpovědi paní Alberti však zaznívá, přes fyzické i duševní utrpení, vůle svést důstojně „poslední bitvu života“, nevzdat se radostí a lásky. Prix Médicis étranger 2023 – Fracouzská cena za nejlepší zahraničí román roku Vydání knihy podpořil DGLAB portugalského Ministerstva kultury a institut Cam?es, I.P.

Norská malířka Johanna žila posledních třicet let v USA, s manželem a synem. Syn už má ale vlastní život, manžel zemřel a Johanna dostala od galerie v Oslu nabídku na velkou samostatnou výstavu. A tak se vrací se do Norska. Skutečný důvod návratu je však jiný, Johanna se chce setkat s matkou, s níž tři desítky let neměla téměř žádný kontakt. Impulzivně zvedne telefon a zavolá jí. Na druhé straně ji však čeká odmítnutí. Přání promluvit si s matkou, pochopit pravý důvod jejich rozkolu, sahající hluboko do minulosti, se postupně mění v posedlost. Emocionální napětí se stupňuje s každým zoufalým pokusem matku kontaktovat či o ní něco zjistit a s každou další vzpomínkou na dětství a dospívání ve zdánlivě dokonalé rodině. Která verze vzpomínek je ta pravdivá? Lze matku vyškrtnout ze života? Může být matka mrtvá, i když ještě žije? Román Je matka mrtvá přináší intenzivní, horečně a úsečně vyprávěný příběh o tom nejbližším, a přitom nejsložitějším mezilidském vztahu. Vypráví o touze po blízkosti, pochopení a přijetí, ale také o potřebě seberealizace, nezávislosti a svobody.

Mia dostala košem a od té doby je oficiálně single matkou. Zrovna když si pomyslí, že prach na troskách vztahu trochu sednul, vrhá ji život do víru trochu zbytečných přátelství, vyčerpání, terapie, katarzních snění v dětské skupince a v neposlední řadě i do strašidelného světa randění přes internet. Poloautobiografické komiksové skici Anny Härmäläové nabízejí čtenářům upřímný a často zábavný pohled na vzlety a pády během rodičovství bez partnera. Dokáže se Mia dát zase dohromady s miminem v náručí a minimem spánku?

Na světě je dnes přes 6000 lidí, kteří za svůj život vděčí Nicholasi Wintonovi – jsou to potomci dětí, jež sir Nicholas v roce 1939 zachránil z nacisty okupovaného Československa. Co tehdy motivovalo mladého anglického makléře, aby se pustil do podobného monumentálního úkolu? Na tuto otázku a na mnohé další s ní spojené hledá odpověď Wintonova dcera Barbara. Její působivá, osobně laděná kniha čerpá z historických dokumentů i otcových vzpomínek a ukazuje, kým sir Nicholas – jenž který se dožil neuvěřitelných 105 let – byl a je a jak došel ke svému životnímu heslu: „Není-li to nemožné, musí existovat způsob, jak to udělat.“

Díky geniální vynalézavosti velitele Jana Žižky husité opět porážejí křižáky. V husitském vojsku to však vře, neboť husity rozdělují protichůdné plány. Zmatečnému vnitřnímu konfliktu neunikne ani bojovnice Šárka, již sice potká nečekané štěstí, nicméně je nucena učinit krutou volbu a následně čelit následkům svého rozhodnutí.

Brazilský spisovatel Paulo Coelho, který patří k pěti nejčtenějším autorům světa, vytvořil ve svém románu modelovou situaci, v níž má proběhnout boj dobra a zla. Do upadající horské vsi přijde cizinec, aby se formou ďábelského pokušení dobral podstaty lidské přirozenosti. Důležitou roli v pokušitelově plánu sehraje servírka slečna Chantal Prymová. Románem Ďábel a slečna Chantal autor končí trilogii A dne sedmého..., k niž patří knihy U řeky Piedra jsem usedla a plakala a Veronika se rozhodla zemřít.

V pořadí druhý dárkový box díla J. R. R. Tolkiena, který navazuje na box se základní pěticí tolkienovského kánonu, a to i v grafickém provedení původního boxu. Obsahuje knihy Pád Númenoru, Pád Gondolinu, Beren a Lúthien, Nedokončené příběhy, Húrinovy děti a Příběhy z nebezpečné říše. Všechny knihy obsahují bohatý ilustrační doprovod.

Karin není jen hrdinkou knihy. Je hlavně hrdinkou svého života, který nebyl vždy takový, jaký si ho představovala. Na první pohled má všechno - zdravého syna, manžela, rodinu, přátele. Přesto cítí, že jí chybí něco zásadního. Potřebuje se smířit se svým životem. A o to se pokusí. Ještě chvíli celé jablko vypráví příběh ženy po pětačtyřicítce, která se ohlíží za svým dosavadním životem a glosuje milníky, kterými si prošla. Chvíle, kdy musela v dívčím věku čelit znásilnění, či byla svědkem domácího násilí na své kamarádce nebo když vyrůstala s otcem alkoholikem. Jednotlivé příběhy se pro Karin staly zásadními natolik, že zatočily koulí jejího života, aby se vydala dalším, netušeným směrem. Kniha z obsahově drsných výstřižků života je psaná vypilovaným břitkým jazykem a je netypická svým časovým uspořádáním.

24 skutečných milostných příběhů z dob temna Jak by vypadal příběh Romea a Julie, kdyby žili v poválečných Sudetech, ve stalinistických padesátých letech nebo v době normalizace? Ve čtyřiadvaceti povídkách ožívají lásky a rozchody skutečných lidí, kteří svěřili své příběhy Paměti národa. Jsou plné křehkých emocí i pevného odhodlání a vzdoru. Jejich kulisy jsou rozmanité: polepšovna pro náctileté, terezínské ghetto, statek postižený kolektivizací, undergroundový klub, ale i Západní Berlín nebo vietnamská džungle. Některé končí hořkosladce, jiné tragicky. Všechny ale spojuje nadčasová naděje a touha, která přetrvává, ať už milence rozděluje ostnatý drát, vězeňská zeď nebo železná opona.

Malířka Johanna žila posledních třicet let s manželem a synem v USA. Syn už má ale vlastní život, manžel zemřel a Johanna dostala od galerie v Oslu nabídku na velkou samostatnou výstavu. A tak se vrací do Norska. Skutečný důvod návratu je však jiný, Johanna se chce setkat s matkou, s níž tři desítky let neměla téměř žádný kontakt. Impulzivně zvedne telefon a zavolá jí. Na druhé straně ji však čeká odmítnutí. Přání promluvit si s matkou, pochopit pravý důvod jejich rozkolu, sahající hluboko do minulosti, se postupně mění v posedlost. Emocionální napětí se stupňuje s každým zoufalým pokusem matku kontaktovat či o ní něco zjistit a s každou další vzpomínkou na dětství a dospívání ve zdánlivě dokonalé rodině. Která verze vzpomínek je ta pravdivá? Lze matku vyškrtnout ze života? Může být matka mrtvá, i když ještě žije? Román Je matka mrtvá přináší intenzivní, horečně a úsečně vyprávěný příběh o tom nejbližším, a přitom nejsložitějším mezilidském vztahu. Vypráví o touze po blízkosti, pochopení a přijetí, ale také po seberealizaci, nezávislosti a svobodě. Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.

Dosud vcelku bezvýznamný ostrov Minger ve Středozemním moři zasáhne v roce 1901 morová rána. Na boj s epidemií je z Istanbulu vyslán lékařský výbor, jehož členy jsou i dcera a zeť sesazeného sultána Murata V. Vrchní hygienik je za záhadných okolností zavražděn a ostrov vře nejen střetem mezi zastánci racionálních vědeckých metod a fatalistickým odporem k protiepidemickým nařízením, ale i etnickým napětím mezi Řeky a Turky, mezi křesťany a muslimy. Když pak Francouzi a Angličané uvalí na ostrov blokádu, aby se nákaza nešířila do Evropy, ospalá osmanská provincie, dokonale odříznutá od okolního světa, jako by se náhle probudila z letargie a stává se dějištěm nekonečného kolotoče zvratů: pučů a protipučů, boje modernistů s náboženskými fanatiky, rychlého střídání státních forem i překotného a absurdního budování nového mingerského národa. Jako ve vypouklém zrcadle prezentuje Pamuk ve svém rozsáhlém, dramatickém historickém románu s velmi aktuálním přesahem nejen osmanskou společnost na přelomu století, ale i grotesknost vytváření oslavných národních historií a mýtů.

Historiografie a sociologie jsou od 19. století dvě navzájem prorostlé disciplíny. Vzájemné ovlivňování, v němž hrálo dějepisectví původně prim, ale v posledních desetiletích ustalo. Sociologie se osamostatnila. Nadále sice zůstala empirickou a kvantitativní, avšak téměř výhradně prézentistickou vědou. Na počátku téměř symbiotické cesty historiografie a sociologie se stále více rozcházely, až se nakonec rozešly téměř úplně. Cílem knihy Historiografie, sociologie a politika paměti je ukázat, že dialog mezi historiografií a sociologií může být nadále přínosný pro obě společenské vědy. Dějepisectví sociologii umožňuje ukotvit současné uvažování o společnosti v nedávné i vzdálenější minulosti. Sociologie naopak pod vlivem kritické teorie historii vede k uvědomění si nesamozřejmosti společenských pravidel. Díky sociologii historici rovněž mohou nahlížet společenské jevy jako sociálně konstruované. V dějinně proměnlivém vztahu dvou sociálních věd, sociologie a historie, je sociologie nenahraditelná z hlediska pochopení a důrazu na sociální a kulturní podstatu utváření společenských jevů, přítomnosti třídních, genderových či rasových stop v historickém materiálu.

"Naproti Dantově soše vylézají každou noc z pekla transky… aby navrátily světu jaro." Román Potvory působí jako iniciační rituál: nevratně promění vaše vnímání. Je to děsivý příběh plný podivuhodných bytostí, provokativní manifest oslavující sounáležitost lidí, kteří jsou nuceni přežívat ve stínu, ale touží po světle; závratná procházka po zákoutích autorčiny imaginace i literární kronika jedné trans komunity. S nefalšovanou empatií se v něm ukazuje vše, co tzv. "slušnou společnost" na trans prostitutkách nejvíc děsí: jejich výstřední jinakost, schopnost bezuzdné, osvobodivé radosti, ale i bolest, bída a stud, které život na okraji přináší. Silou literární výpovědi, za niž se ručí vlastním životem, Camila Sosa Villada připomene Marguerite Durasovou, Wisławu Szymborskou či Carson McCullersovou. "Literární senzace… Sosa Villada stvořila vlastní jazyk, jako vytržený ze sna, pohádek a dobrodružných románů." Rolling Stone "Fantastický svět, stejnou měrou brutální i něžný. Nesmírně barvitý jazyk… Tenhle literární debut konfrontuje soudobé úvahy o genderu, sexuality a lásky s magickým kouzlem pohádek." Wall Street Journal

Karin není jen hrdinkou knihy. Je hlavně hrdinkou svého života, který nebyl vždy takový, jaký si ho představovala. Na první pohled má všechno - zdravého syna, manžela, rodinu, přátele. Přesto cítí, že jí chybí něco zásadního. Potřebuje se smířit se svým životem. A o to se pokusí. Ještě chvíli celé jablko vypráví příběh ženy po pětačtyřicítce, která se ohlíží za svým dosavadním životem a glosuje milníky, kterými si prošla. Chvíle, kdy musela v dívčím věku čelit znásilnění, či byla svědkem domácího násilí na své kamarádce nebo když vyrůstala s otcem alkoholikem. Jednotlivé příběhy se pro Karin staly zásadními natolik, že zatočily koulí jejího života, aby se vydala dalším, netušeným směrem. Kniha z obsahově drsných výstřižků života je psaná vypilovaným břitkým jazykem a je netypická svým časovým uspořádáním. Ženský román, který je jiný. Otevírá témata, jež bychom nejraději nechaly spát. A otevírá je způsobem, který je laskavý a jenž zaznívá s nadějí.

Legendární komiksový a v posledních letech i literární čaroděj Alan Moore přichází s první částí plánované fantasy pentalogie o magii, mordech a maniacích, zasazené do Londýna těsně po hrůzách druhé světové války. Dennis Knuckleyard je osmnáctiletý zoufalec, který žije a pracuje v knihkupectví a antikvariátě. Jednou jej majitelka krámku Ada Bensonová pošle pro krabici vzácných knih; oba pak ale zjistí, že jedna z nich prostě nemůže existovat. „Procházka Londýnem“ od reverenda Thomase Hampola je totiž fiktivní dílo, které se objevilo jen v románu od Arthura Machena! Ukáže se, že kniha pochází z jiného Londýna, zvaného také Veliké Když; z verze města, která leží mimo čas a v níž historické éry splývají jedna do druhé a realita se prolíná s nerealitou. A abstraktní pojmy, jako Zločin nebo Poezie, tu jsou ztělesněné coby úchvatné a strašlivé bytosti. Navíc se Dennis dozví, že pokud knihu do toho druhého Londýna nevrátí, zabijí ho. Tím začínají Dennisova dobrodružství v Dlouhém Londýně. V tajuplném prostředí plném výstředních čarodějů, gangsterů a vrahů se Dennis ocitne v epicentru výbušných událostí, jež ohrožují jej samotného, ale i oba Londýny.

Kniha vychází z disertační práce, obhájené v roce 2020 na Masarykově univerzitě v Brně. Autor v ní analyzuje české dějepisectví v letech 1938-1945. Neomezuje se ale pouze na historiografii českou, neboť ji srovnávání i s dějepisectvím sudetoněmeckým a slovenským, s všestranným důrazem na jejich vzájemné vztahy. Pozornost přitom věnuje institucionálnímu provozu historie v období protektorátu, knižnímu trhu v této době či uplatňování se historických témat v rozhlasu a denním tisku. Vedle toho se na historiografii v letech 1938-1945 dívá i biografickým prizmatem osudů jednotlivých aktérů, jež se mnohdy diametrálně lišily. Cílem autorovy práce je rovněž odhalit, jaké obrazy dějinné paměti historici zprostředkovávali svým čtenářům a posluchačům. Spolu s tím se ale rovněž ptá, jak na to široká veřejnost v období protektorátu reagovala, jak historické obrazy recipovala a jak se sama často stávala aktivními tvůrci státní politiky paměti.