Argo strana 25 z 311

Jak by asi dopadla skupina výletníků, poté co jejich loď ztroskotala uprostřed amazonského pralesa, kdyby nepotkala Kumewawu? Malého kluka s tetováním na tvářích, který dokáže lovit, rozdělat oheň, uplést provaz a rozpoznat nebezpečí, jež v neprostupné džungli číhá, a který neznámým lidem v nouzi nabídne pomoc. Jednoduchý, poučný a zároveň kouzelný příběh nechá malého čtenáře nahlédnout do života amazonských indiánů, přibližuje jejich zvyky, moudrost a vztah k Matce přírodě a zároveň klade důraz na nezištné chování indiánského chlapce, který za pomoc neočekává žádnou odměnu. Knihu, původně napsanou v esperantu, pro české čtenáře objevil i přeložil etnolog a cestovatel Mnislav Zelený-Atapana, který text doplnil úvodním slovem a slovníčkem pojmů. Autorem barevných ilustrací je výtvarník a hudebník Miloš Vacík. Přeloženo do 21 jazyků Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Steward je beta, tedy klon. Jeho vzpomínky však mají patnáct let zpoždění, protože si jeho alfa nenechal provést mozkový sken. Jenže za tu dobu se svět proměnil od základů. Stewardův někdejší chlebodárce, orbitální korporace Policorp, zbankrotovala, spousta jeho přátel padla ve vesmírné válce, lidstvo kontaktovala mimozemská rasa, jeho žena porodila dítě a rozvedla se s ním, jeho druhá žena jakbysmet a navíc ho někdo zavraždil. Steward kdysi pracoval jako elitní voják a ze svých schopností nic nezapomněl. Jenže v novém světě se musí proměnit také v detektiva, poskládat si dohromady střípky ztracených znalostí a uplynulých let a vypátrat svého vraha. Vichřice se odehrává sto let po událostech slavného Hardwaru. Orbitálové žijí v nezávislých, feudálních společenstvích a k dispozici mají převratnou technologii - mezihvězdný pohon. V jádru se však lidé nezměnili a politické intriky zuří v novém světě stejně jako kdykoli dříve…

Londýnská bankéřka Cleo Arendseová vůbec není typ ženy, na které je právník Luca Fioravanti zvyklý – jednak proto, že do Toskánska přijela jen dohlédnout na vinařství jeho otce, které se potápí, a pak taky proto, že je zcela imunní vůči jeho osobnímu kouzlu. Jenže Luca nikdy neuhýbá před žádnou výzvou, a když tomu okolnosti přejí, sehraje pro Cleo roli rytíře v blyštivé zbroji a překvapivým výsledkem této šarády je… falešné manželství. Situace se však následně poněkud zkomplikuje, když protagonisté fingovaného svazku zjistí, že se vzdor jejich zatvrzelosti o slovo hlásí skutečné city a nabývají podobu prudké vášně…

Kronika představuje jeden z hlavních primárních pramenů pro poznání dějin aztécké říše, respektive dějin celé oblasti centrálního Mexika, a to jak pro dějiny období předcházejícího prvním kontaktům s Evropany, tak i pro dějiny jejího podmanění španělskými dobyvateli. Význam Sahagúnovy Historie spočívá mimo jiné ve skutečnosti, že se jedná o dílo založené na materiálu, který jeho autor dlouhodobě a systematicky shromažďoval od místních obyvatel. Kronika ve dvanácti knihách (jedenáct je věnováno různým aspektům života obyvatel aztécké říše v období před jejím dobytím conquistadory vedenými Hernánem Cortésem v letech 1519–1521) byla vyhotovena ve dvou jazykových variantách, v nahuatlu, tj. původním jazyce obyvatel centrálního Mexika, a ve španělštině, psaných na stránce vedle sebe a s četnými obrázky. Dílo zachycuje autentický pohled původních obyvatel centrálního Mexika na život v dobách před příchodem Evropanů, byť je třeba mít na paměti, že konečný text je výsledkem práce španělského autora, který do něj rovněž vložil své vlastní představy a uspořádal ho v souladu se svými vlastními záměry. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Nejnovější povídkovou tvorbu oceňované kanadské autorky rámují reflexe šťastného soužití a proměny času po ztrátě nejbližší bytosti. Nejen věnování zesnulému Graemu Gibsonovi, s nímž spisovatelka sdílela téměř padesát let, zájmy i příznačný smysl pro humor, ale především láskyplnost a bolest napovídají, že jde o text silně, byť nepřiznaně autobiografický. Margaret Atwoodová dnešních dní alias Nell vzpomíná na ztřeštěnosti podzimu života, toulky milovanou přírodou či na snahu zvěčnit kocoura v přebásnění Tennysona. Probírá se tchánovou pozůstalostí a vlivem války na lidskou psychiku. Zakopává o věci, které nám zůstávají po tom, kdo vlastně nikdy tak docela neodešel. A dál píše. O matce, jež neodpovídá společenským představám, o mimozemském stvoření, které za pandemie baví lidstvo v karanténě absurditou našich dávných příběhů, o převtělení šneka do bankovní operátorky. Rozmlouvá s Orwellem nebo glosuje historii očima umučené antické filozofky. A je přitom břitká a neodolatelná jako vždycky.

V těchto dnech stejně jako po celé věky byla Broceliande strašným místem, pradávným temným lesem pokrývajícím mlžná údolí a zapomenuté kameny, plným skrytých jezer a záhadných houštin. Ačkoli samotné jádro Broceliande nemohlo být nikdy objeveno, pach zkázy se šíří až k jeho okrajům a s ním se z něj sypou duchové jako listí na podzim. Je to ten les, kde podle pověsti usnul začarovaným spánkem samotný Merlin, aby ho čarodějka Vivien mohla připravit o jeho magii… Martin a Rebecca uprchli před lesem už dávno. Ale když se o mnoho let později vrátili na pohřeb své matky, byli znovu lapeni do magické sítě lesa – do sítě zla, která drží místní vesničany ve svém sevření. A když se Rebecce narodí syn Daniel – nádherné, ale hluché a slepé dítě – zjišťuje, že je vtahována do děsivého světa, v němž ztrácí schopnost zpívat a vidí jen zvláštní, tajemné stíny. Krátký román Merlinův les je v novém vydání doplněn několika povídkami, z nichž některé vycházejí v českém překladu poprvé.

Steward je beta, tedy klon. Jeho vzpomínky však mají patnáct let zpoždění, protože si jeho alfa nenechal provést mozkový sken. Jenže za tu dobu se svět proměnil od základů. Stewardův někdejší chlebodárce, orbitální korporace Policorp, zbankrotovala, spousta jeho přátel padla ve vesmírné válce, lidstvo kontaktovala mimozemská rasa, jeho žena porodila dítě a rozvedla se s ním, jeho druhá žena jakbysmet a navíc ho někdo zavraždil. Steward kdysi pracoval jako elitní voják a ze svých schopností nic nezapomněl. Jenže v novém světě se musí proměnit také v detektiva, poskládat si dohromady střípky ztracených znalostí a uplynulých let a vypátrat svého vraha. Vichřice se odehrává sto let po událostech slavného Hardwaru. Orbitálové žijí v nezávislých, feudálních společenstvích a k dispozici mají převratnou technologii – mezihvězdný pohon. V jádru se však lidé nezměnili a politické intriky zuří v novém světě stejně jako kdykoli dříve…

Slavný rozvodový advokát celebrit je nalezen ve svém bytě mrtvý. Někdo mu rozbil hlavu láhví vína za 2 000 liber. Což vzhledem k faktu, že on sám byl abstinent, působí trochu podivně. Stejně jako trojciferné číslo, které vrah napsal na zeď. Právník si stačil nadělat pár nepřátel, ale který z nich ho nenáviděl natolik, že ho zabil? A jak s tím vším souvisí smrt jeho dávného přítele, k níž došlo jen o den dřív? Policie je v koncích, a tak je znovu povolán neoblíbený, leč brilantní soukromý vyšetřovatel Daniel Hawthorne, který si přizve svého „Watsona“, známého spisovatele a scenáristu Anthonyho Horowitze. Anthony by si ale rád trochu zapátral i na vlastní pěst. Zvlášť když má pocit, že před ním jeho společník řadu věcí tají. Navíc mu tahle spolupráce, začíná nepříjemně zasahovat do života. Poutavé a zábavné vyprávění plné holmesovských dedukcí a falešných stop, které ve čtenáři s ostřížím zrakem vyvolává příjemný pocit, že má navrch. Horowitzovi vraždy zkrátka vycházejí – a to nejen knižně. Sherlock Holmes a doktor Watson současnosti

Román Když jsme byli sirotci patří k vrcholným dílům britského nositele Nobelovy ceny za literaturu Kazua Ishigura. Autor zde v mnohém navazuje na své předchozí čtyři prózy, v nichž zkoumá nejistý vztah člověka k prožité skutečnosti a jeho věčnou náchylnost k sebeklamu. Tentokrát tak činí skrze vzpomínky a osudy Christophera Bankse, jenž poté, co se stane slavným detektivem, napne všechny své síly, aby vyřešil případ svých rodičů, kteří beze stopy zmizeli v době jeho dětství prožitém v čínské Šanghaji. Román se geograficky pohybuje mezi Dálným východem a Londýnem v době před druhou světovou válkou a zdá se, že v něm nejde o nic menšího než o záchranu světa před zlem, které ho má brzy pohltit. Je však také možné, že realita tohoto světa, již Ishiguro zobrazuje optikou archetypu geniálního soukromého detektiva, nakonec bude úplně jiná. Autor prostřednictvím odkazů ke klasickým britským autorům, ke zlatému věku anglické detektivky či Kafkovým románům vytváří na první pohled ishigurovsky nenápadnou, ale čtenářsky vzrušující fikci, která mu podprahově klade ty nejzákladnější otázky týkající se paměti, historie a mechanismů, jimiž si tvoříme příběh vlastního života.

Soubor vzájemně propojených příběhů starého pána Šóheie Higašiho, bývalého ředitele školy, postiženého Alzheimerovou chorobou. Postupná proměna dopadá na jeho manželku, tři dospělé dcery a vnoučata, kteří se pokoušejí vyrovnat s jeho stavem a během deseti let dennodenně řešit praktické problémy, jež testují pouta jejich vztahů. Zpočátku se snaží jeho stav zakrýt, později jej chránit a zároveň povzbuzovat. I v trapných situacích se však setkáváme s okamžiky rodinné soudržnosti a jemného humoru. Jak se příznaky Šóheiovy demence zhoršují, jeho rostoucí dezorientace vede k novým, nečekaným setkáním s lidmi kolem. Nakonec se sami sebe ptáme: „Co z nás bez vzpomínek dělá toho, kým jsme?“ Příběhy se odehrávají na pozadí života v současném Japonsku, kde se přežívající tradice střetávají s postojem a každodenními problémy mladé generace.

Historický román o rozhodujících životních bodech několika osudem propojených rodin od nástupu nacismu až do hluboké normalizace v Československu. Evička Tomschitschová, dcera Židovky a českého Němce, po "dobrovolném" odchodu maminky strávila dětství v klášteře a dětském domově. Sára Lebensternová přežila koncentrák i pochod smrti a stále čeká na návrat své ztracené dcery, a rodina Franze Schwarze alias Františka Švarce se snaží bez skrupulí vytěžit z každého režimu výhody a moc. Dva totalitní režimy se tu projevují ve vší své podlosti, protože v člověku probouzejí a podněcují jeho horší já.

Jaké to je, když vám na cestu přestane svítit slunce a celý svět zešedne? Váš život postupně ztrácí smysl a vy nevíte, co dál? Ve stejné situaci se ocitla sedmadvacetiletá Veronika. Syndrom vyhoření jí vzal všechny barvy ze života. Z posledních sil udělá to jediné, co je v dané chvíli možné - od všeho se odstřihne a vydává se do své zamilované Itálie s nadějí, že jí kolébka renesance vlije do žil trochu života a opět uvidí na světě duhu. Autorka a vypravěčka v jedné osobě s humorem a dávkou sebeironie objevuje překrásné historické město, učí se italsky, poznává nové přátelé i odlišný životní styl. Podaří se Veronice během sta dní znovu nelézt smysl života? Varování: Kniha způsobuje touhu navštívit Florencii

Vozovou hradbu, neporazitelnou pýchu husitského vojska, rozpráší až křižácký vojevůdce, rytíř Dračího řádu Filippo Scolari, česky zvaný Pípa Vlach. Pomáhá mu jízdní pluk lučištníků tvořený krutými Kumány. Během bojů padne i hejtman Petr Hromádka a krutý osud neušetří ani dívky Andělského sboru – čeká je zotročení. Žižka se konečně dostává do Kutné Hory, aby se se svými dvanácti tisíci muži střetl se statisícovým vojskem křižáků, které nakonec přinutí k panickému útěku.

Barva léta je poslední román, který Reinaldo Arenas napsal před svou dobrovolnou smrtí v roce 1990. Velkoryse rozvržené dílo je groteskní a parodickou alegorií autorova života i historie jeho země. Děj je situován do jediného dne roku 1999, v němž se na oslavu padesáti let vlády diktátora Fifa koná velký karneval. Sled krutě žertovných a rabelaisovsky komických, zhusta erotických až pornografických epizod a scén, ale i pasáží úvahových a lyrických má společného jmenovatele, kterým je touha podat vášnivé svědectví o vítězství lidského ducha nad politickým a sexuálním útlakem. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Druhá kniha vybraných článků, esejů a blogů známého etnologa a cestovatele Mnislava Zeleného- -Atapany přináší další postřehy, zkušenosti, nekompromisní a leckdy kontroverzní názory, které autor publikoval v letech 2009–2023. Výbor opět zahrnuje autorovy příspěvky komentující civilizaci sběračů, rybářů a lovců, ať v Amazonii, nebo v jiných částech světa, a „naši“ civilizaci euroatlantickou, technologickou. Autor v nich „naši“ civilizaci kriticky nahlíží a srovnává ji s civilizacemi indiánskými, které měl možnost dobře poznat, zdůrazňuje jejich přirozenost a obává se o „náš“ budoucí vývoj, který visí nad propastí. V dalších článcích se autor věnuje různým fenoménům lidské civilizace a na závěr představuje několik osobností, se kterými se sešel a které, ač se zapsaly do naší české kultury, nejsou v širším povědomí.

Uzdravená Šárka, bojovnice v řadách husitského vojska, vypomáhá jako sanytrník. Jezdí městem a sbírá lidské výkaly, aby z nich vyráběla surový krystalický ledek (dusičnan draselný), základní surovinu pro výrobu černého střelného prachu. Jako nová posila husitů se na scéně objevují adamité, hnutí tvořené zcela nahými muži a ženami. Šárka se znovu setkává se svou starou přítelkyní Gabrielou, která se mezitím k novému hnutí přidala a pozve Šárku na adamitskou mši. Šárku zde ohromí pohled na věřící v transu oddávající se bezuzdným orgiím. Žižka se začíná mít před jinověrnými adamity stále více na pozoru.