Argo strana 23 z 314

Pod londýnskou Chancery Lane se už přes století nachází zvláštní svět specializovaných obchodů se stříbrem. Vítejte v Silver Vaults, kde mají víc zámků než v centrální bance, na místě, kde je prakticky nemyslitelné někoho zabít a poté beze stopy zmizet. Jenže právě k tomu nyní došlo! Záhadný zločin si vyžádá plné nasazení Petera Granta a jeho oddaných spolupracovníků, známých z předchozích vyšetřování. Jednotka vyšetřovatelů musí přijít na kloub tajemství, v němž hrají velkou roli spletité dějiny Londýna, cizí země a také… Manchester. A do toho všeho se má Peter každým dnem stát otcem; s Beverley čekají dvojčata a realita života tak úporně tlačí ze všech stran. A to Peter zatím netuší, že se setká s něčím, co nikdo nikdy nečeká… Další případ Petera Granta a jeho útvaru pro rozkrývání nadpřirozených nekalostí

Útlá próza Jana Nováka nazvaná Aljaška nabízí – v souladu se svým podtitulem – „příběh o příběhu“: autor v ní přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama. Výsledkem je překvapivě napínavá, zvláštně působivá story uťáplého, nešťastně zamilovaného řidiče jedné chicagské pekárny, který po vyhazovu propadne vražednému šílenství a rozhodne se pomstít svému bývalému šéfovi. Tato dějová linie se mísí s osobními vzpomínkami samotného Jana Nováka – a stylizovaná „fikce“ se mísí se stylizovanou „realitou“ natolik, že nelze rozeznat, kde končí jedno a začíná druhé… Jak je u Novákových děl zvykem, i Aljaška se čte jedním dechem – a čtenář má nutkavou potřebu se k ní vracet i po přečtení.

Gillian Anderson v této přelomové knize uvádí sbírku anonymních dopisů stovek žen z celého světa, včetně svého vlastního. Co chcete, když se nikdo nedívá? Co chcete, když je zhasnuto? Co chcete, když jste anonymní? Když mluvíme o sexu, mluvíme o ženství a mateřství, nevěře a zneužívání, souhlasu a respektu, spravedlnosti a rovnostářství, lásce a nenávisti, rozkoši a bolesti. A přesto o něm z nejrůznějších důvodů (některých složitých, a jiných vůbec ne) řada z nás nemluví. Své nejhlubší a nejintimnější obavy i fantazie skrýváme uzamčené v sobě, dokud se neobjeví někdo s klíčem. Ten klíč je tady. Co chcete vy?

Jestlipak se odvážíte vstoupit do světa obývaného příšerami, netvory, obludami, strašidly a přízraky všech velikostí, barev a tvarů? Pokud nemáte rádi duchy, obry, upíry, zombie, mimozemšťany, vlkodlaky ani mumie, NEČTĚTE tuhle knihu! Za žádnou cenu! Nikdy! Ani stránku, ani řádku! Vy ostatní si ale užijte další báječnou sbírku deseti děsuplných, ukrutánsky zábavných povídek o hrozitánských netvorech, s ilustracemi Adama Stowera vyvedenými v jedovatě zářivých barvách. Kniha se připojuje k oblíbené řadě Walliamsových knih započaté třemi díly Nejhorších dětí na světě, pokračující Nejhoršími učiteli na světě, Nejhoršími rodiči na světě a nakonec i Nejhoršími domácími mazlíčky na světě.

Poutavá generační sága začínající v roce 1850 vás provede dvěma stoletími a dvěma světadíly. Ve stejné době, kdy železnice spojila Vídeň s Hamburgem a parníky vytlačily plachetnie na cestě do Ameriky, se v divokých kysuckých horách narodí Zoltán. Chudou drátenickou rodinu živí hlavně matka Maria, ale hospodářství sama nezvládá, a proto se na radu světaznalého kmotra vydává za lepším. Míří do Ústí nad Labem, donedávna ospalého města, které se díky trati, řece a nekonečným zásobám uhlí stalo přes noc neuvěřitelně kypícím centrem nové éry, s desítkami továren a s největším přístavem celé monarchie, kde se mísily osudy tisíců lidí mnoha národností. Tak začíná napínavá odysea, která čtenáře zavede z Horních Uher až do Ameriky, příběh o přátelství u táborových ohňů a o nelehké snaze obstát ve světě uhelného kouře. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje. Muchembled zkoumá sociálně a kulturně podmíněné proměny vztahu společnosti i jedinců k rozkoši v dlouhé časové perspektivě od 16. do 20. století. Při své analýze vychází především z literárních pramenů, egodokumentů i zdrojů vizuálních. Jeho vhled do dějin rozkoše je rovněž analýzou tabu a společenské morálky, jež prodělala od raného novověku do moderní doby mnoho zcela zásadních změn, v katolickém, protestantském i sekulárním prostředí. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Další dosud česky nevydané významné dílo velikánů evropského i světového komiksu se tentokrát vyhýbá všem žánrovým formám, není to SF, fantasy ani western, ale příběh z fiktivní jihoamerické diktatury. Přesto tu najdeme motivy typické pro oba autory. Juan Solo je nalezenec, který si buduje postavení mezi vyvrheli a zločinci a který postupně stoupá stále výš po společenském žebříčku zkorumpované země. Nakonec jej ale vlastní minulost i dlouho popírané lidství dostihnou a promění ve smutnou mesiášskou postavu, která se obětuje za druhé. Bess je v tomto mistrovském komiksovém díle devadesátých let ve své vrcholné tvůrčí formě a Jodorowsky žongluje s archetypy lidské povahy, mytologií, víry a legend tak zručně, jak to umí snad jen on. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Druhá kniha úspěšné blogerky přináší další vtipné a s nadhledem vyprávěné příběhy ze života indiánů z kmene Čerokí, ale i o životě v New Yorku, městě hříchu. Čtenář se opět ocitne uprostřed velké rodiny, která společně žije uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně, na úpatí Velkých kouřových hor, na půdě, která indiánům po staletí patří. Ani tentokrát nechybějí veselé i dojemné situace, které sžívání s indiánským partnerem i střet dvou zcela odlišných kultur přinášejí. Autorka s humorem předává indiánské mýty a moudrosti, každodenní život i poznání, že příroda a dobré vztahy v rodině jsou mnohem víc, než si mnohdy uvědomujeme.

Napínavý, dobrodružný příběh začíná v jednom činžáku na pražských Vinohradech. Čtveřice kamarádů slyší odněkud shora podivné pískání a vydá se po zvuku. Na půdě objeví vědecké zápisky jakéhosi doktora Schneidera a hlavně zdroj pískání: obrovský černý kámen ve tvaru zvonu. V tělese je puklina dost velká na to, aby se dovnitř mohl protáhnout člověk. A přesně to tři z dětí udělají, jen bázlivý Eda zůstane venku. Vtom se trojice uvnitř stane nedobrovolnými účastníky neobvyklého fyzikálního jevu. Zvon je přesunul do dubna 1945 a jim nezbývá než vypátrat doktora Schneidera a s jeho pomocí se dostat zpět do své doby. Snadné to nebude, světová válka ještě není u konce, navíc jim je v patách maniakální důstojník gestapa přezdívaný Řezník… Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Jedné noci přirazí ke břehu ostrova Snagov loďka se dvěma plavci. Azyl na zdejší klášterní půdě si žádá sám transylvánský kníže Vlad se svou milovanou Alexis. Potíž je jen v tom, že už před časem padl v bitvě a se vší slávou i žalem byl pohřben v kryptě svého hradu. Probuzený mrtvý chce zapomenout na svět a zmizet z očí všem živým, jenže svět nezapomíná na něho. A když se do všeho zaplete ještě klášterní lovčí, děvčátko jménem Jiskra a malý neklidný duch, je rázem všechno jinak. Ani zlo ale nikam nezmizelo a zase zvedá svou ohyzdnou hlavu.

Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie. Dobový bestseller par excellence byl přeložen do většiny evropských jazyků a zachoval se v desítkách rukopisů a mnoha variantách. Inspiraci v mnohdy zcela fantastickém vyprávění našla i řada moderních autorů včetně Umberta Eca. Specifickou a významnou stopu zanechal Mandevilův cestopisl iv českých zemích: první překlad do češtiny pořídil už v 15. století Vavřinec z Březové, v českém prostředí vznikl i unikátní iluminovaný rukopis dnes uložený v Britské knihovně. Novou edici (a překlad do moderní francouzštiny) na základě dosud nevydaného rukopisu pořídila významná francouzská medievistka Christiane Deluzová.

Mezioborové výzvy Městské prostředí bylo od středověku prostorem inovací. Od 13. století byla města v české a moravské sociokulturní krajině součástí mohutného transformačního procesu, který zásadním způsobem proměnil celou společnost. Dopady této komplexní proměny pociťujeme dodnes, i když v mnoha ohledech byly překryty procesy moderní industrializace a pozdější deindustrializace, politické liberalizace, zestátnění v socialistické éře i polistopadové radikálně tržní transformace. Tyto změny se sice povětšinou dotýkaly celé společnosti, avšak právě v městském prostředí, jež se mezitím stalo bydlištěm většiny obyvatelstva, byly v dějinném období od středověku po současnost nejmarkantnější. Každá transformace ale pro městskou společnost vždy představovala jisté ohrožení, které mohlo vyústit v úspěšnou racionální reakci, nebo také úpadek či zánik. Moderní města čelí v dnešní době nejrůznějším výzvám: politickým, hospodářským, sociálním a ekologickým. Cílem knihy Město jako laboratoř změny je ukázat, že spojením pohledů nejrůznějších odborných disciplín (archeologie, historie, sociologie, politologie či klimatologie) můžeme nahlédnout historické kořeny současných problémů, odpovědně přistupovat k budoucnosti. Na odolnost města autoři této knihy pohlížejí v historické perspektivě, neboť jsou přesvědčeni, že se moderní město může z minulosti poučit. Odpovědi na výzvy hospodářské, sociální, politické či ekologické musí být nejen neotřelé, ale i mnohotvárné. Nelze sázet na jednu kartu, jak se dnes mnohdy činí. Město i nadále zůstává laboratoří změny, v níž se mohou nejrůznější obory setkávat a obohacovat, přinejmenším tak, jak se o to pokouší naše kniha.

Ostravský kriminalista major Roman Saran tráví příjemné vánoční svátky s Johankou a s Ninou. Během Silvestra jej na Javorovém vrchu v Třinci osloví neznámý muž, nevybíravými slovy mu sdělí, jaký bude následující rok, a zmizí. Toto podivné proroctví se začne plnit hned po Novém roce. Započne série traumatických událostí, které bolestně zasáhnou Romanovu rodinu i přátele. Ostravský kriminalista je z vyšetřování vyloučen pro podjatost a je mu přidělen jiný případ. Nebyl by to však náš „blonďatý pitbul“, aby přesto po osobě, která si vzala na mušku jeho blízké, nezačal pátrat na vlastní pěst. Významnou roli ve vyšetřování sehraje jeho dcera Johana, která zdědila „saranovské“ geny. Z osamoceného lovce se ale snadno může stát kořist…

Eitan rád hraje na housle a tráví čas se svou kamarádkou Rivkou. Vysedávají vysoko na střeše a pouštějí draka. Jenže život je těžký, píše se rok 1943, a do města vtrhnou černí ptáci a po nich i vojáci v černých uniformách, mluvící cizím jazykem. Od té chvíle musejí židovští obyvatelé města nosit žlutou hvězdu a nesmějí opustit ghetto. Když přece jen někdo vyjde branou ven, už nikdy se nevrátí zpět. Něžný, dojemný příběh vypráví o dvou židovských dětech, které rozdělí hrůzy holocaustu. Po letech se oba někdejší kamarádi zase shledají díky kamínku, symbolu síly, vzpomínek i posmrtného života. Kniha byla přeložena do 14 jazyků. Vydání knihy podpořil Litevský kulturní institut.

Píše se 16. století a vojevůdce Oda Nobunaga je na nejlepší cestě sjednotit politicky roztříštěné Japonsko, ukončit dlouhou válku a stát se šógunem. Jenže než stihne svůj úkol dokončit, postaví se mu do cesty jeho věrný vazal Akeči Micuhide a zavraždí jej… nebo ne? Co by se stalo, kdyby se v kritickém okamžiku japonských dějin rozštěpil svět vedví a rozdílné reality existovaly paralelně vedle sebe v podobě dvou hradů, jejichž obyvatelé by mohli přecházet z jednoho do druhého? Vrchol- né dílo mistra japonského komiksového stylu guro plné chaosu a bizarní erotiky.

U Kafků je veselo. Maminka má radost, že se synek v sanatoriu spravil, tatínek s chutí čte jeho inspekční zprávy z rodinné továrny na azbest. Franz zatím vzorně plní očekávání rodičů, ale jediné, na co při tom všem myslí, je vlastní psaní. A zas by na něj raději nemyslel, protože cítí, že v něm selhává ještě víc než v roli syna. Tolik potřebný oddech přinášejí návštěvy nevěstinců s Maxem. A ten chce ještě pozvat svou sestřenici z Berlína, nějakou Felici. O Kafkově Proměně svěže jinak. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.