Argo strana 22 z 314

Středověký misionář, františkánský mnich Odoricus Boemus de Portu Naonis, česky častěji označovaný Odorik z Pordenone, v českých překladech díla tradičně také Oldřich, Čech z Furlánska či Čech z Pordenone (1271/1286–1331), je autorem díla, jehož název se obvykle překládá jako Popis východních krajů světa. Autor v něm barvitě a důkladně popisuje své misijní cesty do Persie a Číny, včetně Tibetu, v letech 1316–1330, oblastí, jež byly v té době součástí mongolské říše. Text sepsaný (podle Odorikova diktátu) v dialektu byl záhy přeložen do latiny pod názvem Odorichus de rebus incognitis. Odorikův cestopis se brzy dočkal překladu do mnoha evropských jazyků a těšil se po staletí velké oblibě. Nové české vydání v moderním překladu vychází z edice Lucia Monaca a Giulia Cesara Testy (1986) podle prvního tištěného vydání z roku 1513. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Staroislandské rodové ságy z pozdního období se ve srovnání s těmi ranějšími vyznačují výraznější hrdinskou nadsázkou a větším důrazem na nadpřirozené motivy. Zásadní roli v ději hrají vedle islandských hrdinů přízraky, nemrtví, obři, trollové a draci – a k hrdinům mají často blíž, než bychom čekali. Texty v tomto svazku jsou vybrané tak, aby co nejlépe ukazovaly rozmanitost pozdních rodových ság. Sága o ?órim Zlatém vytváří zajímavý kontrast mezi běžným životem středověkých Islanďanů a epizodami plnými kouzel a bájných tvorů. V Sáze o lidech z Kjalarnesu už je osudné propojení mezi protagonistou a nadpřirozeným světem výraznější a vztah mezi oběma světy složitější. Extrémní případ pak představuje Sága o Bár?u Sn?fellsásovi, kde je bájná bytost dokonce hlavní postavou. V ostrém kontrastu ke všem třem textům naopak stojí Sága o Refovi Lstivém, která neobsahuje ani jediný nadpřirozený prvek, nepůsobí ovšem o nic méně fantaskně.

Gillian Andersonová v této přelomové knize uvádí sbírku anonymních dopisů stovek žen z celého světa, včetně svého vlastního. Co chcete, když se nikdo nedívá? Co chcete, když je zhasnuto? Co chcete, když jste anonymní? Když mluvíme o sexu, mluvíme o ženství a mateřství, nevěře a zneužívání, souhlasu a respektu, spravedlnosti a rovnostářství, lásce a nenávisti, rozkoši a bolesti. A přesto o něm z nejrůznějších důvodů (některých složitých, a jiných vůbec ne) řada z nás nemluví. Své nejhlubší a nejintimnější obavy i fantazie skrýváme uzamčené v sobě, dokud se neobjeví někdo s klíčem. Ten klíč je tady. Co chcete vy?

Nová grafická úprava dárkového boxu, který obsahuje všech základních pět knih Tolkienova eposu. Naleznete zde nejen Hobita a trilogii Pán prstenů, ale také Silmarillion, bez něhož by příběh nebyl kompletní. Komplet obsahuje vázaná vydání s ilustracemi. Na přední straně boxu naleznete první část obrázku z obálky Nedokončených příběhů, který po přiložení k druhému boxu s Tolkienovým dílem vytvoří ucelený obrázek.

Hussarova druhá velká "historická" science fiction X-TAL nás zavede na Coraab, skládku prastarých civilizací, aby nás formou osobních deníků seznámila s osudy Tala Makarda, příslušníka páté generace těžebních Pánů. Jak se samotářský mladík vypořádá se smrtí matky a s tím spojeným novým úkolem, jenž mu byl zadán? Dokáže přijmout zodpovědnost, překonat četná úskalí a dokončit stavbu největšího inženýrského projektu všech dob, jenž ponese jeho jméno? X-TAL je umně vycizelovanou kombinací survivalu, politického románu a epické odysey, vykreslující dobové kontexty i místní reálie v mimořádně sugestivních konturách. Kniha potěší nejen Hussarovy věrné čtenáře, ale je rovněž ideální příležitostí pro první seznámení s kultovním nehostinným skládkosvětem a jeho svéráznými obyvateli.

V českém prostředí je Milan Rastislav Štefánik nahlížen téměř výhradně v souvislosti s jeho podílem na vzniku Československa v roce 1918. Ve skutečnosti byl ale jeho život mnohem bohatší. V biograficky pojaté monografii se Michal Kšiňan snaží postihnout všechny aspekty Štefánikovy osobnosti. První velký Štefánikův životopis je založen na zevrubném studiu dochovaných pramenů, včetně dobového tisku, fotografií i intimních egodokumentů. Na rozdíl od většiny politiků přelomu 19. a 20. století získal M. R. Štefánik kvalitní technické vzdělání, které si následně doplnil všestranným studiem fyziky a astronomie. Díky nim mohl před první světovou válkou navštívit téměř všechny světadíly. Jako skutečný světoběžník získal ohromné zkušenosti, jež uplatnil jak během první světové války, tak především při poválečných vyjednáváních ve prospěch nově se rodícího Československa. Autor v této souvislosti ukazuje, v čem se Štefánikovy politické názory lišily od představ Masarykových a Benešových. Oproti Benešovi byl ale Štefánik skutečně charizmatickým mužem, jenž dokázal okouzlit nejen nejvýznamnější evropské politiky, ale i jejich manželky. Vedle politických aktivit ale Kšiňan věnuje nemenší pozornost i Štefánikovu podílu na utváření se slovenské národní identity na konci 19. století, resp. v prvních desetiletích století následujícího. Stranou přitom nenechává ani Štefánikův druhý život v podobě zneužívání jeho osobnosti v ideologických střetech předválečného i poválečného Československa, jež v mnoha ohledech zatemnily jeho pravou tvář. Vydání knihy podpořilo Slovenské literární centrum.

Někdy se říká, že praví majordomové se vyskytují pouze v Anglii. V ostatních zemích mají – i když jsou nazýváni různě – jenom sluhy. Já se k tomuto názoru přikláním. Evropané nemohou být majordomy, protože svou přirozeností nejsou schopni potlačovat city tak, jak to dokážou jen příslušníci anglické rasy,“ říká o sobě majordom Stevens, vypravěč románu Sou- mrak dne, který celý svůj život zasvětil oddané službě na panství Darlington Hall. A jeho charakteristika trefně vystihuje především jeho samého: jeho loajalitu vůči pánovi i ochotu nevidět znepokojivé dění na panství předčí právě jen jeho schopnost potlačovat city, včetně těch milostných, jejichž adresátkou byla po dlouhá léta společného zaměstnání hospodyně slečna Ken- tonová. Vytěsněné city i tužby se ovšem rády vracejí, a nejinak tomu je i u Stevense: během šestidenní dovolené se mu jeho minulost zpřítomní s nečekanou silou – a on se s ní musí chtě nechtě vyrovnat. Román Soumrak dne, oceněný prestižní Booker Prize, je obec- ně považován za vrcholné dílo Kazua Ishigura; k jeho nesmírné popularitě nepochybně přispělo i mistrné filmové zpracování s Anthony Hopkinsem a Emmou Thompsonovou.

Hvozd, Světakraj, Soumračné lesy, Močál a Kamenné zahrady. Dolní Město a Svatý Frax. Řeka Krajice. Jména na mapě. Každé jméno však v sobě tají tisíce příběhů... Malý Snítek žije od narození v osadě uprostřed tajuplného, divokého Hvozdu. Vychovali ho lesní trollové, ale je docela jiný než oni. Proto by rád zjistil, kdo byli jeho otec a matka. A tak jednoho dne opustí bezpečí dosavadního domova, sejde z vyšlapané stezky táhnoucí se napříč Hvozdem a vydává se vstříc dobrodružství, o jakém se mu ani nesnilo. Cestou potká spoustu podivuhodných tvorů – krutého lebouna, bručivěda, lesní lékárnici žvanižínku, masožravý dub či konejšivý uspávačník. Každou chvíli se ocitne ve smrtelném nebezpečí, přesto putuje dál. Třeba se na něj štěstí přece jen usměje a nakonec se s rodiči shledá, kdoví… Cesta za tajemný Hvozd je první díl výpravné bestsellerové řady Kroniky Světakraje, která byla přeložena do 26 jazyků a celosvětově se jí prodalo přes tři miliony výtisků.

Sába byl osmiletý kluk, když se starším bratrem a otcem z rodného Tbilisi uprchl před občanskou válkou do dalekého Londýna. Za sebou museli nechat matku, s níž se už nikdy neshledali. Otec Irakli sužovaný vinou a vzpomínkami na ztracenou manželku bojuje sám se sebou, než se po téměř dvaceti letech odhodlá vrátit domů. A když se pak po zvláštním vzkazu přestane synům ozývat, vyrazí za ním do Gruzie starší z nich, Sandro. Netrvá dlouho, a ztratí se tam i on. Sába ví, co musí udělat, i když to znamená čelit démonům z minulosti, které se tak dlouho snažil umlčet. Přijíždí do města, kde se po ulicích prohánějí zvířata, jež unikla ze zatopené zoo; do města, které voní jeho dětstvím; do města, v němž přetrvává postsovětský systém kontroly a korupce, ale kde s pomocí taxikáře Nodara zachytí stopu svého otce. Ta jej jako drobečky v pohádkách zavede až do hlubokých lesů, kde číhá zlo horší než pohádková čarodějnice. A pak ještě dál… Leo Vardiashvili napsal nesmírně čtivý román, v němž se skutečné dějiny setkávají s mýtem a osud jedné rodiny zrcadlí osudy zástupů, jimž do života nezvratně zasáhla válka; neuhýbá před žádnou lidskou slabostí, ale zároveň se v něm i v nejtemnějších chvílích mihotá naděje a víra ve smysl sounáležitosti, odvahy a obětavosti. „Tbilisi je zamořené vzpomínkami, které na mě číhají jako nášlapné miny. Uplynulo tolik času, aby mi tu všechno připadalo dost cizí. Hlasy, které jsem dávno a za značnou cenu umlčel, se teď bez mého svolení vrátily. Pak je tu ta biblická potopa, zoo na útěku, chaos ve městě, zabavené pasy a pohřešovaní otcové a bratři. Situace si žádá někoho, kdo má plán. A já si nepřivezl ani pastu na zuby.“ Tenhle román mě dostal do kolen. Během četby jsem střídavě lapal po dechu, smál se a plakal. Příběh o dobrodružné cestě mladého gruzínského uprchlíka, který se po letech vrací do vlasti, aby zachránil svou rodinu, je prosycen ironií a přitom překypuje lidskostí – a i když mi potlučené srdce usedalo, toužilo číst dál a dál. – Khaled Hosseini Tenhle román proniká přímo do nitra minulosti... Je to něžná, syrová a vtipná kniha o ztrátě domova a výsostné roli vyprávění, která se zatraceně dobře čte. – Colum McCann

Nepříliš úspěšného nezávislého experta Hermana jednoho rána probudí nepříjemný telefonát: jeho bratr, majitel benzínky kdesi ve východoukrajinské stepi, záhadně zmizel. Herman se musí vypravit do svého rodného města, aby tam převzal rodinný podnik. Během dramatického zápasu s oligarchickou konkurencí znovu objevuje ztracený vztah k domovu, sílu přátelství i lásku. Hledání to však není snadné, neboť realita je zde, na okraji Evropy, věcí proměnlivou a nejistou. Průmyslový Donbas se v podání Serhije Žadana stává fantaskní krajinou plnou pašeráků a kočovníků, kde se odehrává archetypální příběh o návratu domů. V silné, poetické a expresivní próze se magický realismus proplétá s prvky road movie. Jazz na Donbase je jedno z nejvýznamnějších beletristických děl napsaných v ukrajinštině od získání nezávislosti země. Vydání knihy podpořil překladatelský program Translate Ukraine.

Soubor povídek o počátku pandemie v New Yorku vymyšlený Margaret Atwoodovou. Koncept spočívá ve hře pro celou skupinu autorů. Výchozí situace: Kdo stihl před karanténou odjet z města na venkov, udělal to. Statisíce lidí však v New Yorku zůstalo, třeba jako obyvatelé jednoho činžáku. Skoro nikam se nesmí, ale střecha je pěkně plochá a dá se tam posedět. Někdo přinese křeslo, někdo basu piv a lidé se tam začínají scházet, bez mobilů, zato každý se svým příběhem. Soused pozná soused a hned se pandemie překonává o něco lépe. Mezi další autory povídkového souboru patří Neil Gaiman, David Byrne, John Grisham, Dave Eggers atd.

Předpovědi brzkého kolapsu neodmyslitelně patří k životu každé civilizace, možnost pracovat s velkými daty dodala těmto předpovědím vědečtější základ. Peter Turchin se s pomocí ohromného souboru dat o prosperitě a zániku společností v časovém rozpětí 10 000 let („od Horního Egypta po Dolní Manhattan“) pokouší objevit statistické vzorce, které ukazují, kde mají lidské civilizace v éře měst a států zabudovány mechanismy vlastní destrukce. Dva z nich jsou klíčové a komplementárně se doplňují. Pokud se totiž k rostoucí nerovnosti bohatství přidá i nadprodukce potenciálních elit, celospolečenské snahy stát se bohatou elitou jsou stále zběsilejší. Frustrovaní aspiranti na elitu poté využívají lidovou nelibost k tomu, aby se obrátili proti zavedenému řádu. Autor současně stále doufá, že komplexní matematika může budoucí nestabilitu společností nejen odhalit, ale také jí zabránit.

Vyrůstat mezi samými elfy není vždycky úplná pohoda, zvlášť když jste člověk. A to má malá Amélie Darrecková ty nejlepší adoptivní rodiče, jaké si mohla přát: samotného Otce Vánoce a jeho manželku, usměvavou Mary. Jenže elfská škola je docela otrava. Kdo má vydržet to věčné zpívání vánočních koled - dokonce i v červenci! A v testech prověřujících zručnost při výrobě hraček Amélie pokaždé propadne. A taky je v Elfhelmu pořád dost zima. Když ale žárlivý Velikonoční králíček se svou králičí armádou ukuje plán, jak zarazit Vánoce, musí Amélie, její rodina i všichni elfové vyrazit do boje za záchranu svátků, než bude pozdě. "Napínavý, veselý příběh, který nám kromě podmanivé atmosféry Vánoc přináší i podnět k zamyšlení nad tím, co znamená někam patřit, a co vede lidi (a také elfy a zajíce) k nenávisti." (Daily Mail) "Úžasná knížka plná kouzel, legrace a dobrodružství je jako stvořená ke čtení pod vánočním stromkem." (The Week)

Ostravský kriminalista major Roman Saran tráví příjemné vánoční svátky s Johankou a s Ninou. Během Silvestra jej na Javorovém vrchu v Třinci osloví neznámý muž, nevybíravými slovy mu sdělí, jaký bude následující rok, a zmizí. Toto podivné proroctví se začne plnit hned po Novém roce. Započne série traumatických událostí, které bolestně zasáhnou Romanovu rodinu i přátele. Ostravský kriminalista je z vyšetřování vyloučen pro podjatost a je mu přidělen jiný případ. Nebyl by to však náš "blonďatý pitbul", aby přesto po osobě, která si vzala na mušku jeho blízké, nezačal pátrat na vlastní pěst. Významnou roli ve vyšetřování sehraje jeho dcera Johana, která zdědila "saranovské" geny. Z osamoceného lovce se ale snadno může stát kořist…

Anotace Soubor Tolkienových pohádek-povídek Tulák Rover, Sedlák Jiljí z Oujezda, Kovář z Velké Lesné, List od Nimrala a Příhody Toma Bombadila, doplněný studií O pohádkách, která vlastně dala celé knize jméno: hned v jejím úvodu Tolkien píše, že Faerie, říše pohádek, je „nebezpečná zem“ - snad proto, že se v ní může stát cokoli... „Člověk se snad může považovat za šťastného, že do té říše zabloudil, avšak samo její bohatství a podivuhodnost poutají jazyk poutníka, jenž by o nich chtěl vyprávět. A dokud tam přebývá, není radno, aby se příliš vyptával, jinak se brány uzavřou a klíče od nich budou ztraceny,“ píše Tolkien. Soubor poprvé vychází s ilustracemi Alana Leea.