Argo strana 22 z 311

Druhá kniha úspěšné blogerky přináší další vtipné a s nadhledem vyprávěné příběhy ze života indiánů z kmene Čerokí, ale i o životě v New Yorku, městě hříchu. Čtenář se opět ocitne uprostřed velké rodiny, která společně žije uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně, na úpatí Velkých kouřových hor, na půdě, která indiánům po staletí patří. Ani tentokrát nechybějí veselé i dojemné situace, které sžívání s indiánským partnerem i střet dvou zcela odlišných kultur přinášejí. Autorka s humorem předává indiánské mýty a moudrosti, každodenní život i poznání, že příroda a dobré vztahy v rodině jsou mnohem víc, než si mnohdy uvědomujeme.

V českém prostředí je Milan Rastislav Štefánik nahlížen téměř výhradně v souvislosti s jeho podílem na vzniku Československa v roce 1918. Ve skutečnosti byl ale jeho život mnohem bohatší. V biograficky pojaté monografii se Michal Kšiňan snaží postihnout všechny aspekty Štefánikovy osobnosti. První velký Štefánikův životopis je založen na zevrubném studiu dochovaných pramenů, včetně dobového tisku, fotografií i intimních egodokumentů. Na rozdíl od většiny politiků přelomu 19. a 20. století získal M. R. Štefánik kvalitní technické vzdělání, které si následně doplnil všestranným studiem fyziky a astronomie. Díky nim mohl před první světovou válkou navštívit téměř všechny světadíly. Jako skutečný světoběžník získal ohromné zkušenosti, jež uplatnil jak během první světové války, tak především při poválečných vyjednáváních ve prospěch nově se rodícího Československa. Autor v této souvislosti ukazuje, v čem se Štefánikovy politické názory lišily od představ Masarykových a Benešových. Oproti Benešovi byl ale Štefánik skutečně charizmatickým mužem, jenž dokázal okouzlit nejen nejvýznamnější evropské politiky, ale i jejich manželky. Vedle politických aktivit ale Kšiňan věnuje nemenší pozornost i Štefánikovu podílu na utváření se slovenské národní identity na konci 19. století, resp. v prvních desetiletích století následujícího. Stranou přitom nenechává ani Štefánikův druhý život v podobě zneužívání jeho osobnosti v ideologických střetech předválečného i poválečného Československa, jež v mnoha ohledech zatemnily jeho pravou tvář. Vydání knihy podpořilo Slovenské literární centrum.

Kniha Přes Atlantik a zase zpět je souborem esejí, které vznikly v letech 1994–2024 jako doslovy k překladům anglofonních románů vycházejících v edici AAA nakladatelství Argo. V padesáti osmi textech se tu představuje dvacet pět autorů, vesměs předních českých anglistů. Editor Petr Onufer zvolil chronologické řazení esejí podle data vydání originálu; první esej tak pojednává o Kerouacově románu Na cestě, vydaném v roce 1957 (reeditovaný překlad Jiřího Joska byl v roce 1994 symbolicky rovněž prvním svazkem edice AAA), poslední pak o předloni vydaném románu Stella Maris od Cormaca McCarthyho, který v edici AAA vyšel na počátku roku 2024. Jednotlivé eseje přitom nenabízejí „jen“ zasvěcené pojednání o anglofonní beletrii, ale také výmluvně dokládají, jakým způsobem a v jaké kvalitě se u nás během posledních třiceti let psalo a píše o jinojazyčných literaturách. V tomto ohledu je kniha přínosem nejen pro čtenáře se zájmem o anglofonní literatury nebo studenty anglistiky, ale rovněž pro bohemistickou obec či šířeji pro obecně kulturní publikum. Výbor Přes Atlantik a zase zpět přitom nemá ambici být syntetickými dějinami anglofonní literatury (je ostatně otázkou, zda lze vůbec podobnou práci dnes ještě napsat, zvláště pak v tuzemském prostředí), naopak usiluje o to být výzvou k dialogu, k společnému uvažování nad kvalitními prozaickými texty, k utváření i přehodnocování literárního kánonu anglicky psaných literatur v českém překladu.

Novou knihu Jána Košturiaka charakterizuje nejlépe tato citace z knihy: "Myslím si, že podnikání a svoboda, to je hlavně dřina a odpovědnost, někdy i probdělé noci a nepovedené plány. Je to především hledání, napravování chyb, učení se, skládání složité mozaiky. Nemám pro lidi, kteří si vybrali tuto cestu, žádné rady. Mohu jim říct jen to, aby vydrželi! Věřte, že pokud jste k něčemu povoláni, jste k tomu i vybaveni, přestože se vám dnes podlamují kolena a nevíte, co dál. Setkávejte se druhými lidmi, mluvte s nimi o svých problémech a hledejte svoji cestu. Pokud je třeba, vraťte se a pokračujte jiným směrem. Vnímejte signály z okolí, buďte citliví, rozvážní a mírní. Nedělejte kompromisy, pokud jde o vaše sny, svědomí nebo rodinu." Jedním z velkých přínosů knihy je to, že Ján se v ní dělí o své letité zkušenosti ze spolupráce především s českými a slovenskými podnikateli s velkým citem pro naše podnikatelské prostředí. V knize se dozvíte: - jak podnikat tak, aby firma byla svobodná, zodpovědná a zároveň prosperující - jak hacknout zaměstnanecký, na konzumu postavený systém a jak vyrazit po svých - řadu tipů na to, jak najít svůj důlek - proč víc než osm z deseti lidí nemá ke své práci vztah - obecně, co jsou hlavní příčiny nefunkčnosti dnešního přístupu k podnikání postaveného na ideálu růstu a maximalizaci zisku - co je to úspěch a jak moc důležitý je i ne-úspěch - na čem staví úspěšné české podniky jako Bernard nebo Linet - v čem při dnešních úvahách o podnikání sáhnout do baťovské, křesťanské a dalších tradic - že "radost = láska – strach" - nespočet drobných, oči-otevírajících postřehů 5 důvodů proč přečíst: 1. Seznámíte se nejnovějšími myšlenkami Jána Košturiaka v českém jazyce. 2. Získáte jeden z nejlepších dostupných popisů příčin nefunkčnosti dnešního byznysu. 3. Získáte mnoho praktických rad na to, jak budovat originální, prosperující, udržitelné podnikání. 4. Je velmi pravděpodobné, že kniha vás nakopne, povzbudí do chuti vydat se zase o kus víc vlastní cestou. 5. Velmi pravděpodobně se při čtení místy též i vydatně pobavíte.

Labe je Elbe. Elbe je cesta. Víc než tisíc kilometrů dlouhá cesta. Cesta snů z Čech k moři, k oceánu. Elbe je řeka Čechů a Němců, Němců a Slovanů, Západu a Východu. Tepna, která spojuje českou kotlinu, Čechy, Böhmen, s okolním světem, kam se prodrala Českou branou v hradbách našich hor. Elbe je příběh, příběh nás lidí kolem řeky. Tisíc a více let příběhů, které jsme žili. Které žijeme dodnes, spojeni s touto řekou. Příběhů velkých, malých, krvavých, vznešených, tragických, svatých, krásných, nadějných, beznadějných i snových. Elbe je řeka příběhů. A tato kniha je vypráví.

Pod londýnskou Chancery Lane se už přes století nachází zvláštní svět specializovaných obchodů se stříbrem. Vítejte v Silver Vaults, kde mají víc zámků než v centrální bance, na místě, kde je prakticky nemyslitelné někoho zabít a poté beze stopy zmizet. Jenže právě k tomu nyní došlo! Záhadný zločin si vyžádá plné nasazení Petera Granta a jeho oddaných spolupracovníků, známých z předchozích vyšetřování. Jednotka vyšetřovatelů musí přijít na kloub tajemství, v němž hrají velkou roli spletité dějiny Londýna, cizí země a také… Manchester. A do toho všeho se má Peter každým dnem stát otcem; s Beverley čekají dvojčata a realita života tak úporně tlačí ze všech stran. A to Peter zatím netuší, že se setká s něčím, co nikdo nikdy nečeká… Další případ Petera Granta a jeho útvaru pro rozkrývání nadpřirozených nekalostí.

Jedné noci přirazí ke břehu ostrova Snagov loďka se dvěma plavci. Azyl na zdejší klášterní půdě si žádá sám transylvánský kníže Vlad se svou milovanou Alexis. Potíž je jen v tom, že už před časem padl v bitvě a se vší slávou i žalem byl pohřben v kryptě svého hradu. Probuzený mrtvý chce zapomenout na svět a zmizet z očí všem živým, jenže svět nezapomíná na něho. A když se do všeho zaplete ještě klášterní lovčí, děvčátko jménem Jiskra a malý neklidný duch, je rázem všechno jinak. Ani zlo ale nikam nezmizelo a zase zvedá svou ohyzdnou hlavu.

Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století, tedy v období stoleté války a anglické okupace části francouzského království. Tato kronika vlády francouzských králů Karla VI. a Karla VII., a hlavně života v Paříži a střední Francii je rozčleněna do 904 paragrafů, jejichž obsah se vztahuje především k politickým a náboženským událostem, které se v tomto období odehrály v Paříži (1405–1449). Obsahuje také cenné informace o obléhání Meaux anglickým králem Jindřichem V. a hospodářských důsledcích války proti Angličanům, připomíná mj. i proces s Johankou z Arku a zmiňuje některé mimořádné přírodní jevy. V neposlední řadě poskytuje množství informací k dějinám měst jako takových a údajů o každodenním životě širších vrstev obyvatelstva: autor se často zabývá cenami potravin a vína, klimatickými podmínkami a počasím, popisuje i škody na úrodě způsobené vojáky a hmyzem apod. a obecně poskytuje úžasné množství detailních zpráv, které ocení historikové sociálních dějin Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Londýnská bankéřka Cleo Arendseová vůbec není typ ženy, na které je právník Luca Fioravanti zvyklý - jednak proto, že do Toskánska přijela jen dohlédnout na vinařství jeho otce, které se potápí, a pak taky proto, že je zcela imunní vůči jeho osobnímu kouzlu. Jenže Luca nikdy neuhýbá před žádnou výzvou, a když tomu okolnosti přejí, sehraje pro Cleo roli rytíře v blyštivé zbroji a překvapivým výsledkem této šarády je… falešné manželství. Situace se však následně poněkud zkomplikuje, když protagonisté fingovaného svazku zjistí, že se vzdor jejich zatvrzelosti o slovo hlásí skutečné city a nabývají podobu prudké vášně…

Význačná a mnoha cenami ověnčená americká spisovatelka Lois Lowryová, podobně jako v prvním svazku své světoznámé tetralogie, který vyšel česky pod názvem Dárce, stvořila v Hledání modré tajuplný svět budoucnosti: Lidské společnosti vládne krutost a klam. Slabí, staří a nemocní jsou nežádoucí. Když Kiře zemře maminka, dívce hrozí, že ji vesnické společenství zapudí, protože ji jako chromou už nemá kdo chránit. Rada Strážců ale rozhodne, že Kira, jež se od maminky naučila tkát a vyšívat, vyspraví složitě vyšívané slavnostní roucho Zpěváka, které v obrazech vypráví lidské dějiny a předpovídá budoucnost. I další dvě děti mají úkol, jeden chlapec má Zpěvákovi opravit vyřezávanou hůl, další dívka má Zpěváka jednou dokonce nahradit. Trojici dětí zdánlivě nic nechybí, jsou dobře zaopatřené, a přece v Kiře začne hlodat nedůvěra, pochybnosti a pocit, že jsou vlastně zajatci. A že Strážci nejednají s čistými úmysly...

Mexické zpěvy přinášejí český překlad písní a básní v rozličných žánrech, které se uchovaly v unikátním rukopisném svazku z druhé půle 16. století, který dnes patří k největším pokladům Mexické národní knihovny. Obsahuje nestarší dochované ukázky tvořivosti, myšlení a cítění původních národů na území dnešního Mexika. Umělecká tvorba prehispánských Nahuů, jež se rozvíjela v podobě zpěvů a tanců, byla zahalena do množství symbolů, jež jsou dnes z velké části převedeny do srozumitelné podoby. Ukázka : Svého srdce ptám se, kde krásné voňavé květiny najdu? Koho se zeptám? Snad zeptám se krásného kolibříka, kolibříka barvy nefritu? Či motýla barvy zacuana zeptat se mám? Neboť oni znají, oni vědí, kde raší krásné voňavé květiny

Poznejte současné Spojené státy americké a zápas o jejich i naši budoucnost skutečně zevnitř. Jak přemýšlejí příznivci Donalda Trumpa a proč mu propadli? Jak na své americké občanství nahlížejí původní domorodí obyvatelé? Proč potomci černošských otroků mluví o přetrvávajícím systémovém rasismu? Co prožívají ti, kdo se do USA snaží dostat přes jižní hranici? Autor se coby zpravodaj Českého rozhlasu šest let v terénu zaměřoval právě na tyto "hlasy Ameriky" a nechává je promluvit daleko nad rámec běžného zpravodajství. V knize najdete i příběhy, které ve zvukové podobě dva roky po sobě zvítězily v mezinárodní kategorii Reportáž na festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio.

Nejnovější povídkovou tvorbu oceňované kanadské autorky rámují reflexe šťastného soužití a proměny času po ztrátě nejbližší bytosti. Nejen věnování zesnulému Graemu Gibsonovi, s nímž spisovatelka sdílela téměř padesát let, zájmy i příznačný smysl pro humor, ale především láskyplnost a bolest napovídají, že jde o text silně, byť nepřiznaně autobiografický. Margaret Atwoodová dnešních dní alias Nell vzpomíná na ztřeštěnosti podzimu života, toulky milovanou přírodou či na snahu zvěčnit kocoura v přebásnění Tennysona. Probírá se tchánovou pozůstalostí a vlivem války na lidskou psychiku. Zakopává o věci, které nám zůstávají po tom, kdo vlastně nikdy tak docela neodešel. A dál píše. O matce, jež neodpovídá společenským představám, o mimozemském stvoření, které za pandemie baví lidstvo v karanténě absurditou našich dávných příběhů, o převtělení šneka do bankovní operátorky. Rozmlouvá s Orwellem nebo glosuje historii očima umučené antické filozofky. A je přitom břitká a neodolatelná jako vždycky.

Ve svém třetím a zatím posledním románu Časokryt, přeloženým do několika světových jazyků, v Bulharsku oceněným jako nejlepší román roku, a ověnčeným také prestižní Mezinárodní Bookerovou cenou (2023), využívá Georgi Gospodinov fiktivní postavu Gaustina k tomu, aby popsal život s deficitem budoucnosti. Život, ve kterém čas neplyne lineárně, ale stává se součástí nás samých. Gaustin, který dokáže přeskakovat čas jako lesní potůček, se snaží o zdánlivě nemožné – léčit lidi pomocí minulosti. Gaustin, Gospodinovovo alter ego, našel způsob, jak vytvořit kliniky času, kde se lidé trpící ztrátou paměti mohou vrátit do doby, kdy se cítili nejlépe. Tato nemoc, jakási dlouhotrvající časová amnézie, se během vyprávění proměňuje v nemoc, kterou trpí celá společnost. Ta se stává obětí jakési kolektivní „Alzheimerovy choroby“, což vede různé země v Evropě k rozhodnutí dát občanům možnost volby, aby v referendu rozhodli, v jaké historické epoše chtějí žít. Časokryt je kniha osobní i politická. Její autobiografické prvky vyprávějí životní příběh svého autora. Trefnými komentáři minulého, současného a vlastně i budoucího dění je ale také hluboce společenská. Od svého vydání opakovaně generuje paralely se současným politickým a společenským děním.

Seznamte se s Robopsem, poslední nadějí v boji se zločinem! Zlotřilov je jedním z nejnebezpečnějších míst planety. Město ovládá banda všehoschopných padouchů. Každý se před nimi třese strachy a jen opravdový superhrdina by je dokázal zneškodnit. Jenže kde ho vzít? Přichází Robopes! Nováček psí policejní akademie má úžasné schopnosti a prahne po dobrodružství. Ale nebude na nejobávanější zločineckou dvojici krátký? Podaří se mu překazit její plány na zničení Zlotřilova?

Útlá próza Jana Nováka nazvaná Aljaška nabízí – v souladu se svým podtitulem – „příběh o příběhu“: autor v ní přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama. Výsledkem je překvapivě napínavá, zvláštně působivá story uťáplého, nešťastně zamilovaného řidiče jedné chicagské pekárny, který po vyhazovu propadne vražednému šílenství a rozhodne se pomstít svému bývalému šéfovi. Tato dějová linie se mísí s osobními vzpomínkami samotného Jana Nováka – a stylizovaná „fikce“ se mísí se stylizovanou „realitou“ natolik, že nelze rozeznat, kde končí jedno a začíná druhé… Jak je u Novákových děl zvykem, i Aljaška se čte jedním dechem – a čtenář má nutkavou potřebu se k ní vracet i po přečtení.