Argo strana 22 z 315

Soubor povídek o počátku pandemie v New Yorku vymyšlený Margaret Atwoodovou. Koncept spočívá ve hře pro celou skupinu autorů. Výchozí situace: Kdo stihl před karanténou odjet z města na venkov, udělal to. Statisíce lidí však v New Yorku zůstalo, třeba jako obyvatelé jednoho činžáku. Skoro nikam se nesmí, ale střecha je pěkně plochá a dá se tam posedět. Někdo přinese křeslo, někdo basu piv a lidé se tam začínají scházet, bez mobilů, zato každý se svým příběhem. Soused pozná soused a hned se pandemie překonává o něco lépe. Mezi další autory povídkového souboru patří Neil Gaiman, David Byrne, John Grisham, Dave Eggers atd.

Muminkova maminka díky své kabelce vyřeší sebevětší patálii a pro všechny případy v ní nosí i náhradní pár ponožek, které sama upletla na verandě za dlouhých letních večerů. Každý hotový pár hřeje stejně jako její objetí a vy teď sobě a svým blízkým můžete vyrobit vlastní. V knize najdete 29 návodů na vyplétané kousky inspirované kouzelným světem Tove Janssonové. Publikace vám poradí, jak zvolit přízi a uplést pár, který dokonale padne. Pomocí písemných pokynů i schémat vás poté bezpečně provede celým pletením, aby se vám ze žonglování s jehlicemi a počítání ok nezatočila hlava. Propracované vzory od finských designérek hýří barvami, vyberou si z nich malí i velcí, a jakmile je obléknete, otevřou se vám dveře do muminího údolí, kde na vás za každým rohem číhá dobrodružství.

Povídkový soubor Osamělý poutník je jakýmsi koncentrovaným výtažkem z Jacka Kerouaca. Těm, kteří autora neznají, poslouží jako vynikající úvod do jeho díla, jeho čtenářům jej pak představí ve vrcholné formě. Kniha je vlastně – snad ještě více než kultovní román Na cestě – jakýmsi manifestem volnosti, touhy po cestování, věčném pohybu z místa na místo, putování nejen ve fyzickém, ale i v duchovním smyslu. Jak sám autor říká, shrnuje tu zážitky z cest, jež „pokrývají Spojené státy od jihu přes východní a západní pobřeží až k dalekému severozápadu, zahrnují Mexiko, Maroko, Paříž, Londýn, Atlantik i Pacifik na námořních cestách a taky spoustu zajímavých lidí a měst“. Vším tím svatým cestovatelským vytržením a poutnickou mystikou ovšem napořád probleskuje všudypřítomný kerouacovský smutek a předtucha konce, poněvadž: „Lesy se hemží hlídači."

Zuřivá náboženská válka mezi husitským vojskem a křižáky pokračuje. Vojevůdce Jan Žižka ale prohrává bitvu a husité se dostávají do zoufalé situace. Během honu na otroky se kumánské jezdectvo pokouší unést bojovnici Šárku a její druhy. Husité, opakovaně pobouření krutostí nepřítele, shromáždí vojsko na jejich záchranu. Jak se tato bitva bude vyvíjet dále?

Jak mladý bezdětný makléř k 669 „Wintonovým dětem“ přišel? Příběh Sira Nicholase Wintona, který se se svými spolupracovníky zasloužil o záchranu československých a sudetských dětí před druhou světovou válkou, je sice notoricky známý, ale… Praha 1938. Mnichovská dohoda vyhnala z domovů desetitisíce uprchlíků. Nad lidmi se vznáší strach z války a v jejich hlavách víří beznaděj. Zdá se, že situace je bezvýchodná, ale někteří přece jen neztratili naději. Stejně jako sir Nicholas Winton totiž věřili, že není-li něco absolutně nemožné, musí existovat cesta, jak toho dosáhnout. Příběh komiksu Winton nebyl sám je příběhem aktivního dobra. A ukázkou toho, že k hrdinství člověk nepotřebuje neobyčejný život. Jména jako Doreen Warrinerová, Trevor Chadwick, Beatrice Wellingtonová, Marie Schmolková dnes nikomu nic neříkají. A přitom by měly. Protože Winton opravdu nebyl sám. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Kronika představuje jeden z hlavních primárních pramenů pro poznání dějin aztécké říše, respektive dějin celé oblasti centrálního Mexika, a to jak pro dějiny období předcházejícího prvním kontaktům s Evropany, tak i pro dějiny jejího podmanění španělskými dobyvateli. Význam Sahagúnovy Historie spočívá mimo jiné ve skutečnosti, že se jedná o dílo založené na materiálu, který jeho autor dlouhodobě a systematicky shromažďoval od místních obyvatel. Kronika ve dvanácti knihách (jedenáct je věnováno různým aspektům života obyvatel aztécké říše v období před jejím dobytím conquistadory vedenými Hernánem Cortésem v letech 1519-1521) byla vyhotovena ve dvou jazykových variantách, v nahuatlu, tj. původním jazyce obyvatel centrálního Mexika, a ve španělštině, psaných na stránce vedle sebe a s četnými obrázky. Dílo zachycuje autentický pohled původních obyvatel centrálního Mexika na život v dobách před příchodem Evropanů, byť je třeba mít na paměti, že konečný text je výsledkem práce španělského autora, který do něj rovněž vložil své vlastní představy a uspořádal ho v souladu se svými vlastními záměry. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Ve své nové knize Lois Lowryová vypráví dojemný příběh o přátelství jedenáctileté dívky a staré ženy, o zapomínání a vzpomínkách. Každý v městečku zná nesourodou dvojici kamarádek, jež se obě jmenují Sofie. Jedna Sofie chodí do školy, druhé je 88 let. Jenže starší Sofie začíná mít problémy s pamětí a projevují se u ní první známky demence. Její syn ji hodlá vzít na vyšetření a v případě, že se diagnóza potvrdí, odvézt do vzdáleného pečovatelského domu. Malá Sofie nechce o kamarádku přijít, a tak se rozhodne ji na kognitivní testy připravit. Jedním z úkolů je udržet v paměti tři náhodná slova, dívenka proto kamarádku vybídne, aby jí ke slovům vyprávěla něco o svém dětství. Malá Sofie pak v úžasu naslouchá příběhu o válce, hladu a krutosti, ale také o laskavosti a odvaze cizích lidí, kteří se ujali židovské holčičky a vychovali ji pod jiným jménem…

Již před řadou let začal autor v Praze organizovat kulinární exkurze. Jedna z prvních otázek, na kterou se totiž turisté po příchodu do Česka většinou ptali a ptají, je: Co je typické české jídlo? Jak se ukázalo, odpověď vůbec není jednoduchá! A tak autor prostudoval desítky knih spojených s historií jídla. Časem si uvědomil, že ani místní, natož turisté, o historii českého jídla moc nevědí. Proto vznikla tato kniha. Najdete v ní informace, které by měly zpochybnit stereotypy o české kuchyni, inspirovat kuchaře při vytváření moderní české kuchyně a hlavně pobavit, protože pevně doufáme, že příběh historie českého jídla vás zaujme stejně jako nás.

U Kafků je veselo. Maminka má radost, že se synek v sanatoriu spravil, tatínek s chutí čte jeho inspekční zprávy z rodinné továrny na azbest. Franz zatím vzorně plní očekávání rodičů, ale jediné, na co při tom všem myslí, je vlastní psaní. A zas by na něj raději nemyslel, protože cítí, že v něm selhává ještě víc než v roli syna. Tolik potřebný oddech přinášejí návštěvy nevěstinců s Maxem. A ten chce ještě pozvat svou sestřenici z Berlína, nějakou Felici. O Kafkově Proměně svěže jinak. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama. Instant New York Times Bestseller. „Tohle je Sapiens roku 2020.“ —The Guardian „Humankind mě donutilo podívat se na podstatu lidskosti novým pohledem.“ —Yuval Noah Harari, author of the #1 bestseller Sapiens „Rutger Bregman si razí vlastní cestu a za vydatné pomoci historie nám dodává naději, že jako lidstvo máme vyhlídky mnohem lepší, než si momentálně umíme představit.“ Timothy Snyder, #1 New York Times bestselling author of On Tyranny and Bloodlands „Jsou knihy, při jejichž četbě přehodnocujeme své zažité myšlenky. Po přečtení této knihy budeme přehodnocovat samotnou premisu, na které je většina našich myšlenek založena. Neotřelými a přesvědčivými argumenty nás nutí znovu od základu přemýšlet o povaze společnosti, demokracii a lidské přirozenosti. Svět teď potřebuje právě takovou nepotopitelnou loď života, na níž bez ztroskotání propluje mořem současného cynismu“ Daniel H. Pink, #1 New York Times bestselling author of When and A Whole New Mind Vydání knihy podpořil Nizozemský literární fond.

Když dobrodružně opouštěli naši republiku, už se nad ní stahovala válečná mračna. A právě v oblacích se potom odehrávaly důležité bitvy, které pomohly ukončit válku a osvobodit jejich okupovanou vlast. Nemalou měrou k tomu přispěli i oni - veteráni a veteránky britské Royal Air Force. Stíhací esa, piloti bombardérů, ale i radistky a mechaničky. Za co bojovali? Co riskovali ve službě na nebi i na zemi? Stýskalo se jim po domově? A co je čekalo po návratu? Pětice pamětníků (František Peřina, Imrich Gablech, Alois Šiška, Edith Weitzenová-Nettl a Margita Schneiderová-Rytířová) vyprávěla o svém životě pro sbírku Paměť národa. Pět scenáristů (Tereza Verecká, Dalibor Vácha, Tomáš Baldýnský, Marek Toman a Jan Blažek) a výtvarníků (Richard Fischer, Martin Schütz, Michal Kocián, Stanislav Setinský a Kristýna Plíhalová) teď jejich nezapomenutelné příběhy převedlo do komiksu plného letadel, odvahy, ale i lidského smutku a nesmrtelné touhy po svobodě. Ve spolupráci vydává Argo a Paměť národa

Příběh Draculy, nejslavnějšího upíra všech dob, fascinuje čtenáře už po staletí. Je to krev i láska, spravedlnost a smrt, sen o věčnosti, vše, co spočívá na dně duše každého z nás. Vydejme se tedy na cestu zpět časem do středověké Transylvánie, kde rod vládnoucího knížete právě očekává narození vytouženého dědice. Všechno ale dopadne trochu jinak. Vlada Draculu provázíme dětstvím až k dospělosti a náhle zjišťujeme, že obraz zavrženíhodné stvůry se nám rozpadá před očima a místo toho vidíme muže, který se přes všechno, čím se stal, za cenu osobního utrpení snaží bojovat se svými démony a zůstat alespoň zčásti lidskou bytostí. Napínavý, hluboce lidský příběh o lásce silnější než smrt, o vině a odpuštění je barvitou mozaikou rytířského středověku. Skoro slyšíte třesk mečů, ryk bitev a cval koní, cítíte prach a krev, dotýkáte se kamenných hradních zdí... Fiktivní události se mísí se skutečnou historií a vtahují nás hluboko do dávných časů, dávných slz i dávného štěstí.

V roce 1934 vyšla v Anglii Torquemadova kniha hádanek. Jejím autorem byl Edward Powys Mathers (1892–1939), literárně vzdělaný a nesmírně sečtělý autor slovních rébusů a různých jazykových legrácek, který v roce 1924 začal pro list Observer vymýšlet kryptické křížovky. Čtenáři a luštitelé si stěžovali, že jeho hádanky jsou nevyluštitelné, ovšem když už se někomu podařilo záhadu rozplést, radost byla o to větší. Posledních sto stran Torquemadovy knihy hádanek zaujímala právě detektivka Kainova čelist, soubor očíslovaných lístků, který je třeba podle nápovědy na každém z nich seřadit do celku, který dává smysl. Větší šanci na rozpoznání, kdo a kdy tu zavraždil koho, má člověk s literárním rozhledem – Mathers byl výjimečným znalcem anglické poezie a prózy a mimo jiné přeložil do angličtiny Pohádky tisíce a jedné noci. Dnešní čtenář má oproti těm prvním před téměř sto lety výhodu internetu. Může nejen hledat verše a literární odkazy, které neznal, ale dokonce se může dobrat i správného výsledku detektivního pátrání. To by však nebyla žádná hra! A Kainova čelist hra je – sofistikovaná, vtipná a ďábelsky rozčilující. Ono však není nutné seřadit správně úplně všechny lístky. Kdo jich dá ve správném pořadí za sebe třicet, je dobrý. Kdo padesát, je hodně dobrý. O stovce si mohou zdát jen ti nejlepší a nejtrpělivější. Složíte si detektivku ve správném pořadí?

Poprvé od vydání v roce 1931 se českým čtenářům dostává do rukou Kästnerovo nejzásadnější dílo v podobě, jak ho autor zamýšlel publikovat. V období vzmáhajícího se národního socialismu si však původní nakladatel na Kästnerovi vynutil řadu úprav a změn, které se týkaly zejména explicitních erotických scén, politických narážek a nekompromisní kritiky společenského úpadku výmarské republiky. Neprošel tehdy ani název Cesta do záhuby. Navzdory této cenzuře nacisti román později zakázali a veřejně pálili. A proč tolik humbuku? Román se odehrává v kulisách Berlína, kdy na město tvrdě dopadala realita hospodářské krize. Hlavní hrdina Fabian prochází demoralizovaným městem plným putyk a bordelů, nezaměstnaných, nácků i komunistů, hochštaplerů i záletných paniček a propadá deziluzi ze ztráty zaměstnání, přítelovy sebevraždy a milenčiny zrady. Vydání knihy podpořil Goethe Institut

Snítek byl ještě miminko, když ho na prahu svého obydlí uprostřed tajuplného Hvozdu našli lesní trollové a ujali se ho. Jen chlapec povyrostl, trollové mu důrazně kladli na srdce, aby se měl před Hvozdem na pozoru a neopouštěl bezpečí vyšlapané stezky. Jenže Snítek zatouží dozvědět se, odkud se vzal a kdo byli jeho rodiče, proto jedné chladné noci sejde ze stezky a vydá se na dalekou cestu. Začíná velkolepé dobrodružství, při němž se hrdina setkává se spoustou fantastických bytostí a rostlin - s krutým lebounem, bručivědem, lesní lékárnicí žvanižínkou, nenasytným krvavým dubem či konejšivým uspávačníkem. Dokáže Snítek najít místo, kam patří? Prodáno přes tři miliony výtisků po celém světě. Přeloženo do více než 20 jazyků.

Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století, tedy v období stoleté války a anglické okupace části francouzského království. Tato kronika vlády francouzských králů Karla VI. a Karla VII., a hlavně života v Paříži a střední Francii je rozčleněna do 904 paragrafů, jejichž obsah se vztahuje především k politickým a náboženským událostem, které se v tomto období odehrály v Paříži (1405–1449). Obsahuje také cenné informace o obléhání Meaux anglickým králem Jindřichem V. a hospodářských důsledcích války proti Angličanům, připomíná mj. i proces s Johankou z Arku a zmiňuje některé mimořádné přírodní jevy. V neposlední řadě poskytuje množství informací k dějinám měst jako takových a údajů o každodenním životě širších vrstev obyvatelstva: autor se často zabývá cenami potravin a vína, klimatickými podmínkami a počasím, popisuje i škody na úrodě způsobené vojáky a hmyzem apod. a obecně poskytuje úžasné množství detailních zpráv, které ocení historikové sociálních dějin Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.