Argo strana 21 z 314

Jak mladý bezdětný makléř k 669 „Wintonovým dětem“ přišel? Příběh Sira Nicholase Wintona, který se se svými spolupracovníky zasloužil o záchranu československých a sudetských dětí před druhou světovou válkou, je sice notoricky známý, ale… Praha 1938. Mnichovská dohoda vyhnala z domovů desetitisíce uprchlíků. Nad lidmi se vznáší strach z války a v jejich hlavách víří beznaděj. Zdá se, že situace je bezvýchodná, ale někteří přece jen neztratili naději. Stejně jako sir Nicholas Winton totiž věřili, že není-li něco absolutně nemožné, musí existovat cesta, jak toho dosáhnout. Příběh komiksu Winton nebyl sám je příběhem aktivního dobra. A ukázkou toho, že k hrdinství člověk nepotřebuje neobyčejný život. Jména jako Doreen Warrinerová, Trevor Chadwick, Beatrice Wellingtonová, Marie Schmolková dnes nikomu nic neříkají. A přitom by měly. Protože Winton opravdu nebyl sám. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Ve své nové knize Lois Lowryová vypráví dojemný příběh o přátelství jedenáctileté dívky a staré ženy, o zapomínání a vzpomínkách. Každý v městečku zná nesourodou dvojici kamarádek, jež se obě jmenují Sofie. Jedna Sofie chodí do školy, druhé je 88 let. Jenže starší Sofie začíná mít problémy s pamětí a projevují se u ní první známky demence. Její syn ji hodlá vzít na vyšetření a v případě, že se diagnóza potvrdí, odvézt do vzdáleného pečovatelského domu. Malá Sofie nechce o kamarádku přijít, a tak se rozhodne ji na kognitivní testy připravit. Jedním z úkolů je udržet v paměti tři náhodná slova, dívenka proto kamarádku vybídne, aby jí ke slovům vyprávěla něco o svém dětství. Malá Sofie pak v úžasu naslouchá příběhu o válce, hladu a krutosti, ale také o laskavosti a odvaze cizích lidí, kteří se ujali židovské holčičky a vychovali ji pod jiným jménem…

Již před řadou let začal autor v Praze organizovat kulinární exkurze. Jedna z prvních otázek, na kterou se totiž turisté po příchodu do Česka většinou ptali a ptají, je: Co je typické české jídlo? Jak se ukázalo, odpověď vůbec není jednoduchá! A tak autor prostudoval desítky knih spojených s historií jídla. Časem si uvědomil, že ani místní, natož turisté, o historii českého jídla moc nevědí. Proto vznikla tato kniha. Najdete v ní informace, které by měly zpochybnit stereotypy o české kuchyni, inspirovat kuchaře při vytváření moderní české kuchyně a hlavně pobavit, protože pevně doufáme, že příběh historie českého jídla vás zaujme stejně jako nás.

U Kafků je veselo. Maminka má radost, že se synek v sanatoriu spravil, tatínek s chutí čte jeho inspekční zprávy z rodinné továrny na azbest. Franz zatím vzorně plní očekávání rodičů, ale jediné, na co při tom všem myslí, je vlastní psaní. A zas by na něj raději nemyslel, protože cítí, že v něm selhává ještě víc než v roli syna. Tolik potřebný oddech přinášejí návštěvy nevěstinců s Maxem. A ten chce ještě pozvat svou sestřenici z Berlína, nějakou Felici. O Kafkově Proměně svěže jinak. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kronika představuje jeden z hlavních primárních pramenů pro poznání dějin aztécké říše, respektive dějin celé oblasti centrálního Mexika, a to jak pro dějiny období předcházejícího prvním kontaktům s Evropany, tak i pro dějiny jejího podmanění španělskými dobyvateli. Význam Sahagúnovy Historie spočívá mimo jiné ve skutečnosti, že se jedná o dílo založené na materiálu, který jeho autor dlouhodobě a systematicky shromažďoval od místních obyvatel. Kronika ve dvanácti knihách (jedenáct je věnováno různým aspektům života obyvatel aztécké říše v období před jejím dobytím conquistadory vedenými Hernánem Cortésem v letech 1519-1521) byla vyhotovena ve dvou jazykových variantách, v nahuatlu, tj. původním jazyce obyvatel centrálního Mexika, a ve španělštině, psaných na stránce vedle sebe a s četnými obrázky. Dílo zachycuje autentický pohled původních obyvatel centrálního Mexika na život v dobách před příchodem Evropanů, byť je třeba mít na paměti, že konečný text je výsledkem práce španělského autora, který do něj rovněž vložil své vlastní představy a uspořádal ho v souladu se svými vlastními záměry. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

V roce 1934 vyšla v Anglii Torquemadova kniha hádanek. Jejím autorem byl Edward Powys Mathers (1892–1939), literárně vzdělaný a nesmírně sečtělý autor slovních rébusů a různých jazykových legrácek, který v roce 1924 začal pro list Observer vymýšlet kryptické křížovky. Čtenáři a luštitelé si stěžovali, že jeho hádanky jsou nevyluštitelné, ovšem když už se někomu podařilo záhadu rozplést, radost byla o to větší. Posledních sto stran Torquemadovy knihy hádanek zaujímala právě detektivka Kainova čelist, soubor očíslovaných lístků, který je třeba podle nápovědy na každém z nich seřadit do celku, který dává smysl. Větší šanci na rozpoznání, kdo a kdy tu zavraždil koho, má člověk s literárním rozhledem – Mathers byl výjimečným znalcem anglické poezie a prózy a mimo jiné přeložil do angličtiny Pohádky tisíce a jedné noci. Dnešní čtenář má oproti těm prvním před téměř sto lety výhodu internetu. Může nejen hledat verše a literární odkazy, které neznal, ale dokonce se může dobrat i správného výsledku detektivního pátrání. To by však nebyla žádná hra! A Kainova čelist hra je – sofistikovaná, vtipná a ďábelsky rozčilující. Ono však není nutné seřadit správně úplně všechny lístky. Kdo jich dá ve správném pořadí za sebe třicet, je dobrý. Kdo padesát, je hodně dobrý. O stovce si mohou zdát jen ti nejlepší a nejtrpělivější. Složíte si detektivku ve správném pořadí?

Poprvé od vydání v roce 1931 se českým čtenářům dostává do rukou Kästnerovo nejzásadnější dílo v podobě, jak ho autor zamýšlel publikovat. V období vzmáhajícího se národního socialismu si však původní nakladatel na Kästnerovi vynutil řadu úprav a změn, které se týkaly zejména explicitních erotických scén, politických narážek a nekompromisní kritiky společenského úpadku výmarské republiky. Neprošel tehdy ani název Cesta do záhuby. Navzdory této cenzuře nacisti román později zakázali a veřejně pálili. A proč tolik humbuku? Román se odehrává v kulisách Berlína, kdy na město tvrdě dopadala realita hospodářské krize. Hlavní hrdina Fabian prochází demoralizovaným městem plným putyk a bordelů, nezaměstnaných, nácků i komunistů, hochštaplerů i záletných paniček a propadá deziluzi ze ztráty zaměstnání, přítelovy sebevraždy a milenčiny zrady. Vydání knihy podpořil Goethe Institut

Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama. Instant New York Times Bestseller. „Tohle je Sapiens roku 2020.“ —The Guardian „Humankind mě donutilo podívat se na podstatu lidskosti novým pohledem.“ —Yuval Noah Harari, author of the #1 bestseller Sapiens „Rutger Bregman si razí vlastní cestu a za vydatné pomoci historie nám dodává naději, že jako lidstvo máme vyhlídky mnohem lepší, než si momentálně umíme představit.“ Timothy Snyder, #1 New York Times bestselling author of On Tyranny and Bloodlands „Jsou knihy, při jejichž četbě přehodnocujeme své zažité myšlenky. Po přečtení této knihy budeme přehodnocovat samotnou premisu, na které je většina našich myšlenek založena. Neotřelými a přesvědčivými argumenty nás nutí znovu od základu přemýšlet o povaze společnosti, demokracii a lidské přirozenosti. Svět teď potřebuje právě takovou nepotopitelnou loď života, na níž bez ztroskotání propluje mořem současného cynismu“ Daniel H. Pink, #1 New York Times bestselling author of When and A Whole New Mind Vydání knihy podpořil Nizozemský literární fond.

Když dobrodružně opouštěli naši republiku, už se nad ní stahovala válečná mračna. A právě v oblacích se potom odehrávaly důležité bitvy, které pomohly ukončit válku a osvobodit jejich okupovanou vlast. Nemalou měrou k tomu přispěli i oni - veteráni a veteránky britské Royal Air Force. Stíhací esa, piloti bombardérů, ale i radistky a mechaničky. Za co bojovali? Co riskovali ve službě na nebi i na zemi? Stýskalo se jim po domově? A co je čekalo po návratu? Pětice pamětníků (František Peřina, Imrich Gablech, Alois Šiška, Edith Weitzenová-Nettl a Margita Schneiderová-Rytířová) vyprávěla o svém životě pro sbírku Paměť národa. Pět scenáristů (Tereza Verecká, Dalibor Vácha, Tomáš Baldýnský, Marek Toman a Jan Blažek) a výtvarníků (Richard Fischer, Martin Schütz, Michal Kocián, Stanislav Setinský a Kristýna Plíhalová) teď jejich nezapomenutelné příběhy převedlo do komiksu plného letadel, odvahy, ale i lidského smutku a nesmrtelné touhy po svobodě. Ve spolupráci vydává Argo a Paměť národa

Příběh Draculy, nejslavnějšího upíra všech dob, fascinuje čtenáře už po staletí. Je to krev i láska, spravedlnost a smrt, sen o věčnosti, vše, co spočívá na dně duše každého z nás. Vydejme se tedy na cestu zpět časem do středověké Transylvánie, kde rod vládnoucího knížete právě očekává narození vytouženého dědice. Všechno ale dopadne trochu jinak. Vlada Draculu provázíme dětstvím až k dospělosti a náhle zjišťujeme, že obraz zavrženíhodné stvůry se nám rozpadá před očima a místo toho vidíme muže, který se přes všechno, čím se stal, za cenu osobního utrpení snaží bojovat se svými démony a zůstat alespoň zčásti lidskou bytostí. Napínavý, hluboce lidský příběh o lásce silnější než smrt, o vině a odpuštění je barvitou mozaikou rytířského středověku. Skoro slyšíte třesk mečů, ryk bitev a cval koní, cítíte prach a krev, dotýkáte se kamenných hradních zdí... Fiktivní události se mísí se skutečnou historií a vtahují nás hluboko do dávných časů, dávných slz i dávného štěstí.

Co kdyby stromy uměly vyprávět? To by bylo příběhů z hlubin minulosti! Vždyť kupř. sekvoje se dožívají stovek, ba tisíců let, a ani naše lípy či duby se nenechají zahanbit. Držitelka Magnesie Litery Marka Míková vdechla svým stromovým hrdinům život a propojila je napříč světem. Skrze jejich vyprávění tak zažijeme stvoření světa, Adama s Evou v ráji, podíváme se k vikingům, indiánům, do Bagdádu, Austrálie, ale i do Čech… Jako liána se mezi tím proplétá příběh kluka Adama, který v dutině jedné kalifornské sekvoje všemu pozorně naslouchá. A když se pak s tátou vrací domů do Čech, odnáší si rozhodnutí, že své dřevěné kamarády bude po celý život chránit. A podobné rozhodnutí si možná odnesete i vy. Určitě vás zaujme i neobvyklá struktura vyprávění připomínající rozvětvený strom (trošku ve stylu oblíbených gamebooků): na jedné "větvi" se příběh rozvine a na jiné pokračuje. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Předpovědi brzkého kolapsu neodmyslitelně patří k životu každé civilizace, možnost pracovat s velkými daty dodala těmto předpovědím vědečtější základ. Peter Turchin se s pomocí ohromného souboru dat o prosperitě a zániku společností v časovém rozpětí 10 000 let ("od Horního Egypta po Dolní Manhattan") pokouší objevit statistické vzorce, které ukazují, kde mají lidské civilizace v éře měst a států zabudovány mechanismy vlastní destrukce. Dva z nich jsou klíčové a komplementárně se doplňují. Pokud se totiž k rostoucí nerovnosti bohatství přidá i nadprodukce potenciálních elit, celospolečenské snahy stát se bohatou elitou jsou stále zběsilejší. Frustrovaní aspiranti na elitu poté využívají lidovou nelibost k tomu, aby se obrátili proti zavedenému řádu. Autor současně stále doufá, že komplexní matematika může budoucí nestabilitu společností nejen odhalit, ale také jí zabránit.

Zmije v garáži je o tom, jak je důležité, aby svět byl v rovnováze a každý přístroj v domácnosti vyvažovala nová kočka či pes nebo alespoň sýkorky nebo ježek na zahradě. Také o tom, jak dekorativní kosmetika pomohla zamaskovat okousanou lištu příborníku, jaké bylo navštívit místo, jímž prochází nultý poledník, o smetišti, kterým se stala posvátná, nejvyšší hora světa… A o radosti při zavedení obecního vodovodu, o tom, jak člověka rozzuří, když mu někdo řekne, ať se uklidní, o staré jabloni, fobii z perleťových knoflíků, jak je těžké naučit štěně nosit větve správným směrem a o mnohém dalším… Zvířatům je věnovaná velká část textů, neboť jsou pro autorku důležitá, vlastně si bez nich neumí představit život. Když naposled udělala inventuru šatníku, zjistila, že všechna trička jsou se zvířaty - lamou, vlkem, medvědem, slepicí -, letní šaty se zebrami, župan s krávami, kalhotky s vlaštovkami, ježkem, buldočkem, srnkou, peněženka s liškou, kabelka s kočkou… Zdá se, že se jí rovnováhu daří udržovat.

Kniha Přes Atlantik a zase zpět je souborem esejí, které vznikly v letech 1994-2024 jako doslovy k překladům anglofonních románů vycházejících v edici AAA nakladatelství Argo. V padesáti osmi textech se tu představuje dvacet pět autorů, vesměs předních českých anglistů. Editor Petr Onufer zvolil chronologické řazení esejí podle data vydání originálu; první esej tak pojednává o Kerouacově románu Na cestě, vydaném v roce 1957 (reeditovaný překlad Jiřího Joska byl v roce 1994 symbolicky rovněž prvním svazkem edice AAA), poslední pak o předloni vydaném románu Stella Maris od Cormaca McCarthyho, který v edici AAA vyšel na počátku roku 2024. Jednotlivé eseje přitom nenabízejí "jen" zasvěcené pojednání o anglofonní beletrii, ale také výmluvně dokládají, jakým způsobem a v jaké kvalitě se u nás během posledních třiceti let psalo a píše o jinojazyčných literaturách. V tomto ohledu je kniha přínosem nejen pro čtenáře se zájmem o anglofonní literatury nebo studenty anglistiky, ale rovněž pro bohemistickou obec či šířeji pro obecně kulturní publikum. Výbor Přes Atlantik a zase zpět přitom nemá ambici být syntetickými dějinami anglofonní literatury (je ostatně otázkou, zda lze vůbec podobnou práci dnes ještě napsat, zvláště pak v tuzemském prostředí), naopak usiluje o to být výzvou k dialogu, k společnému uvažování nad kvalitními prozaickými texty, k utváření i přehodnocování literárního kánonu anglicky psaných literatur v českém překladu. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Snítek byl ještě miminko, když ho na prahu svého obydlí uprostřed tajuplného Hvozdu našli lesní trollové a ujali se ho. Jen chlapec povyrostl, trollové mu důrazně kladli na srdce, aby se měl před Hvozdem na pozoru a neopouštěl bezpečí vyšlapané stezky. Jenže Snítek zatouží dozvědět se, odkud se vzal a kdo byli jeho rodiče, proto jedné chladné noci sejde ze stezky a vydá se na dalekou cestu. Začíná velkolepé dobrodružství, při němž se hrdina setkává se spoustou fantastických bytostí a rostlin - s krutým lebounem, bručivědem, lesní lékárnicí žvanižínkou, nenasytným krvavým dubem či konejšivým uspávačníkem. Dokáže Snítek najít místo, kam patří? Prodáno přes tři miliony výtisků po celém světě. Přeloženo do více než 20 jazyků.

Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století, tedy v období stoleté války a anglické okupace části francouzského království. Tato kronika vlády francouzských králů Karla VI. a Karla VII., a hlavně života v Paříži a střední Francii je rozčleněna do 904 paragrafů, jejichž obsah se vztahuje především k politickým a náboženským událostem, které se v tomto období odehrály v Paříži (1405–1449). Obsahuje také cenné informace o obléhání Meaux anglickým králem Jindřichem V. a hospodářských důsledcích války proti Angličanům, připomíná mj. i proces s Johankou z Arku a zmiňuje některé mimořádné přírodní jevy. V neposlední řadě poskytuje množství informací k dějinám měst jako takových a údajů o každodenním životě širších vrstev obyvatelstva: autor se často zabývá cenami potravin a vína, klimatickými podmínkami a počasím, popisuje i škody na úrodě způsobené vojáky a hmyzem apod. a obecně poskytuje úžasné množství detailních zpráv, které ocení historikové sociálních dějin Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.