Argo strana 28 z 314

Román Když jsme byli sirotci patří k vrcholným dílům britského nositele Nobelovy ceny za literaturu Kazua Ishigura. Autor zde v mnohém navazuje na své předchozí čtyři prózy, v nichž zkoumá nejistý vztah člověka k prožité skutečnosti a jeho věčnou náchylnost k sebeklamu. Tentokrát tak činí skrze vzpomínky a osudy Christophera Bankse, jenž poté, co se stane slavným detektivem, napne všechny své síly, aby vyřešil případ svých rodičů, kteří beze stopy zmizeli v době jeho dětství prožitém v čínské Šanghaji. Román se geograficky pohybuje mezi Dálným východem a Londýnem v době před druhou světovou válkou a zdá se, že v něm nejde o nic menšího než o záchranu světa před zlem, které ho má brzy pohltit. Je však také možné, že realita tohoto světa, již Ishiguro zobrazuje optikou archetypu geniálního soukromého detektiva, nakonec bude úplně jiná. Autor prostřednictvím odkazů ke klasickým britským autorům, ke zlatému věku anglické detektivky či Kafkovým románům vytváří na první pohled ishigurovsky nenápadnou, ale čtenářsky vzrušující fikci, která mu podprahově klade ty nejzákladnější otázky týkající se paměti, historie a mechanismů, jimiž si tvoříme příběh vlastního života.

Soubor vzájemně propojených příběhů starého pána Šóheie Higašiho, bývalého ředitele školy, postiženého Alzheimerovou chorobou. Postupná proměna dopadá na jeho manželku, tři dospělé dcery a vnoučata, kteří se pokoušejí vyrovnat s jeho stavem a během deseti let dennodenně řešit praktické problémy, jež testují pouta jejich vztahů. Zpočátku se snaží jeho stav zakrýt, později jej chránit a zároveň povzbuzovat. I v trapných situacích se však setkáváme s okamžiky rodinné soudržnosti a jemného humoru. Jak se příznaky Šóheiovy demence zhoršují, jeho rostoucí dezorientace vede k novým, nečekaným setkáním s lidmi kolem. Nakonec se sami sebe ptáme: „Co z nás bez vzpomínek dělá toho, kým jsme?“ Příběhy se odehrávají na pozadí života v současném Japonsku, kde se přežívající tradice střetávají s postojem a každodenními problémy mladé generace.

Historický román o rozhodujících životních bodech několika osudem propojených rodin od nástupu nacismu až do hluboké normalizace v Československu. Evička Tomschitschová, dcera Židovky a českého Němce, po "dobrovolném" odchodu maminky strávila dětství v klášteře a dětském domově. Sára Lebensternová přežila koncentrák i pochod smrti a stále čeká na návrat své ztracené dcery, a rodina Franze Schwarze alias Františka Švarce se snaží bez skrupulí vytěžit z každého režimu výhody a moc. Dva totalitní režimy se tu projevují ve vší své podlosti, protože v člověku probouzejí a podněcují jeho horší já.

Jaké to je, když vám na cestu přestane svítit slunce a celý svět zešedne? Váš život postupně ztrácí smysl a vy nevíte, co dál? Ve stejné situaci se ocitla sedmadvacetiletá Veronika. Syndrom vyhoření jí vzal všechny barvy ze života. Z posledních sil udělá to jediné, co je v dané chvíli možné - od všeho se odstřihne a vydává se do své zamilované Itálie s nadějí, že jí kolébka renesance vlije do žil trochu života a opět uvidí na světě duhu. Autorka a vypravěčka v jedné osobě s humorem a dávkou sebeironie objevuje překrásné historické město, učí se italsky, poznává nové přátelé i odlišný životní styl. Podaří se Veronice během sta dní znovu nelézt smysl života? Varování: Kniha způsobuje touhu navštívit Florencii

Barva léta je poslední román, který Reinaldo Arenas napsal před svou dobrovolnou smrtí v roce 1990. Velkoryse rozvržené dílo je groteskní a parodickou alegorií autorova života i historie jeho země. Děj je situován do jediného dne roku 1999, v němž se na oslavu padesáti let vlády diktátora Fifa koná velký karneval. Sled krutě žertovných a rabelaisovsky komických, zhusta erotických až pornografických epizod a scén, ale i pasáží úvahových a lyrických má společného jmenovatele, kterým je touha podat vášnivé svědectví o vítězství lidského ducha nad politickým a sexuálním útlakem. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Druhá kniha vybraných článků, esejů a blogů známého etnologa a cestovatele Mnislava Zeleného- -Atapany přináší další postřehy, zkušenosti, nekompromisní a leckdy kontroverzní názory, které autor publikoval v letech 2009–2023. Výbor opět zahrnuje autorovy příspěvky komentující civilizaci sběračů, rybářů a lovců, ať v Amazonii, nebo v jiných částech světa, a „naši“ civilizaci euroatlantickou, technologickou. Autor v nich „naši“ civilizaci kriticky nahlíží a srovnává ji s civilizacemi indiánskými, které měl možnost dobře poznat, zdůrazňuje jejich přirozenost a obává se o „náš“ budoucí vývoj, který visí nad propastí. V dalších článcích se autor věnuje různým fenoménům lidské civilizace a na závěr představuje několik osobností, se kterými se sešel a které, ač se zapsaly do naší české kultury, nejsou v širším povědomí.

Vozovou hradbu, neporazitelnou pýchu husitského vojska, rozpráší až křižácký vojevůdce, rytíř Dračího řádu Filippo Scolari, česky zvaný Pípa Vlach. Pomáhá mu jízdní pluk lučištníků tvořený krutými Kumány. Během bojů padne i hejtman Petr Hromádka a krutý osud neušetří ani dívky Andělského sboru – čeká je zotročení. Žižka se konečně dostává do Kutné Hory, aby se se svými dvanácti tisíci muži střetl se statisícovým vojskem křižáků, které nakonec přinutí k panickému útěku.

České království roku 1420. Vojevůdci a nájemnému husitskému žoldnéři Janu Žižkovi se za pomoci nově sestrojené ruční palné zbraně píšťaly a víry v Boha podaří z rolníků, žen i dětí sestavit neotřesitelnou armádu. Jsme svědky bitvy dvoutisícového vojska táboritů s křížovou výpravou čítající na sto tisíc katolických rytířů - bitvy, jež změnila dějiny a účastní se jí teprve dvanáctiletá bojovnice Šárka.

Podvlčí je příběh o vztahu učitelky a žákyně, který hluboce ovlivní život mladé ženy a její budoucí rozhodnutí. Hlavní postavy, Kornelie a Narcisa, se od sebe odlišují věkem, společenským postavením a také rozdílnými životními zkušenostmi. Kornelie je teenagerka vyrůstající v chudých poměrech pod dohledem své chladné a vzdálené matky. Narcisa je naopak zralá žena, významná majitelka půdy v okolí, která se po určitých obviněních z nemorálního chování izoluje od okolního světa. Jednoho dne se tyto dvě ženy setkají a zjistí, že jejich duše jsou spřízněné. Excentrická Narcisa je pravý opak Koreniliiny matky, zasvěcuje ji do tajů umění, krás života, kupuje jí krásné moderní věci, žije bohémský život. Jak na to zareaguje okolí? A jak tento vztah ovlivní Korneliinu budoucnost? Kniha je plná tajemství silného ženského světa, v němž muži zaujímají spíš podružnou roli, ale nejde o román pro ženy. Podvlčí je napínavý text plný zvratů, osob, které jako by nepatřily do tohoto světa, a laskavosti a hravosti spojené s oddaným plemenem kníračů.

Když se Lexie Sinclairová setká s kultivovaným šéfredaktorem a obchodníkem s uměním Innesem Kentem, uvědomí si, že už nemůže dál jen čekat, až její život doopravdy začne. Odjíždí z venkova do Londýna a v srdci umělecké scény Soho padesátých let si vybuduje nový život. V současnosti se Elina a Ted vzpamatovávají z těžkého porodu svého prvního dítěte. Elina se snaží sladit nároky mateřství se svou identitou malířky a Teda trápí vzpomínky na vlastní dětství, které se neshodují s verzí událostí jeho rodičů. Když Ted začne hledat odpovědi, odhalí se neobyčejný portrét dvou žen, jež od sebe sice dělí padesát let, ale jsou spojeny způsobem, který by ani jedna z nich nečekala.

Důležitá, nedobytná pevnost v držení katolíků - Vyšehrad. Husitské vojsko vedené hejtmanem Janem Žižkou se Vyšehrad bezúspěšně snaží dobýt. Žižkovi na pomoc přispěchá Lieselotte, vnučka geniálního vojenského inženýra, lékaře a spisovatele Konráda Keisera. Její důmyslný plán sice nakonec dovede husity dovnitř pevnosti, ale boj uvázne na mrtvém bodě, dojde k přerušení přísunu potravin a oběma stranám uvnitř pevnosti hrozí hladomor. Žižka se nemilosrdně rozhodne zvítězit za každou cenu, když vtom zasáhne Šárka, která se sama ocitá na prahu smrti vyhladověním.

České království roku 1420. Dvanáctiletá Šárka, jež i po brutálním znásilnění jako jediná přežila z katolíky nemilosrdně vyvražděné vesnice, nachází záchranu u největšího českého vojevůdce Jana Žižky a jeho hrdinné husitské armády, aby se se svými družkami a druhy celou svou duší a tělem oddala boji proti katolicismu. Historický manga velkoopus, volně adaptující motiv husitských válek v Českých zemích, jež v Evropě 15. století zažehly doutnák náboženských reforem, vykreslující hrůzy nelítostných bojů neotřelým pohledem malé dívky.

Vozovou hradbu, neporazitelnou pýchu husitského vojska, rozpráší až křižácký vojevůdce, rytíř Dračího řádu Filippo Scolari, česky zvaný Pípa Vlach. Pomáhá mu jízdní pluk lučištníků tvořený krutými Kumány. Během bojů padne i hejtman Petr Hromádka a krutý osud neušetří ani dívky Andělského sboru – čeká je zotročení. Žižka se konečně dostává do Kutné Hory, aby se se svými dvanácti tisíci muži střetl se statisícovým vojskem křižáků, které nakonec přinutí k panickému útěku.

Pouhým dvěma tisícovkám mužů, žen a dětí z armády táboritů pod vedením legendárního vojevůdce Jana Žižky se podaří zvítězit nad stotisícovou křížovou armádou tvořenou katolickými rytíři. Teprve dvanáctiletá Šárka stále tápe, zda se má nelítostných bojů i nadále účastnit, nicméně vítězství husitské armády nad daleko početnějším nepřítelem je pro mnoho lidí přesvědčivým důkazem, aby se k hrdinnému vojsku rekrutovali. V momentě, kdy vojenská síla husitů dosahuje vrcholu, dochází k velikému spiknutí vedoucímu k novým bojům.

Uzdravená Šárka, bojovnice v řadách husitského vojska, vypomáhá jako sanytrník. Jezdí městem a sbírá lidské výkaly, aby z nich vyráběla surový krystalický ledek (dusičnan draselný), základní surovinu pro výrobu černého střelného prachu. Jako nová posila husitů se na scéně objevují adamité, hnutí tvořené zcela nahými muži a ženami. Šárka se znovu setkává se svou starou přítelkyní Gabrielou, která se mezitím k novému hnutí přidala a pozve Šárku na adamitskou mši. Šárku zde ohromí pohled na věřící v transu oddávající se bezuzdným orgiím. Žižka se začíná mít před jinověrnými adamity stále více na pozoru.

Smrt dítěte je nejhorší věc, jaká se může rodičům stát. Předčasný porod je proti tomu těžká pohoda. Pokud to tedy nezažijete na vlastní kůži. Situace sice není beznadějná, ale zoufalá ano. Stres, vyčerpání, nemožnost být spolu tak, jak byste si přáli, kupící se diagnózy a palčivý strach o život toho křehkého tvora kdesi v inkubátoru. Mít předčasně narozené půlkilové dítě je zdlouhavá opotřebovávací válka, kde záleží jen na tom, jak dlouho vydržíme být stateční. Přes den držet linie a brečet až po nocích. Autorka ve své druhé knize navazuje na předchozí román Těhotnej Buddha.