Argo strana 13 z 260

Základní práce polského medievalisty, disidenta a dnešního ministra zahraničí věnovaná dějinám chudoby, nouze a žebráků v evropských dějinách v období mezi 13.-20. stoletím. Hlavními postavami Geremkových dějin jsou prostitutky, mrzáci, žebráci, tuláci, zloději i vrazi, kteří se během staletí dostávali stále více na okraj společnosti, která je deklasovala, marginalizovala a stále více kriminalizovala. Geremkův svět je světem ponížených, zatracených, ve skutečnosti však i vlastním způsobem žijících a myslících lidí.

Román Alchymista – největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou ( jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.

Kniha amerického viceprezidenta a kandidáta na úřad prezidenta s tematikou životního prostředí. Globální oteplování, bezhlavé chrlení odpadů, šíření pouští, destrukce ozonosféry, ztráta samočisticích schopností atmosféry, mizení lesa, ohrožení hydrosféry, to vše jsou nepříjemné věci, které se na lidstvo v současné době valí v souvislosti s globální ekologickou krizí. Gore se však nespokojuje pouze s tím, že by vyčísloval nejdůležitější hrozby, které pro nás ekologická krize představuje, ale naznačuje i cesty k dosažení východiska. Klade především důraz na každého z nás, jak se dokážeme se změnami vyrovnat nebo ztotožnit. Al Gore líčí své názory na politiku a ekonomiku, věnuje prostor vlastnostem člověka a lidské společnosti a z pozice věřícího člověka analyzuje vliv a možnosti náboženství.

Saroyanův román z roku 1964, stejně jako Kluci a holky, když jsou spolu, nese autobiografické prvky – je o spisovateli, který se zastavuje na týden v New Yorku v očekávání velkých věcí, ale přichází okamžik, který vždycky, dříve nebo později, musí nastat, jeden den v odpoledni světa, jak ho nazývá Saroyan, kdy se člověk chce jen natáhnout na postel a zavřít oči. Je to příběh muže, který hledá smíření se svým vlastním soumrakem, s vědomím nedokončených a nedokončitelných věcí.

Kniha volně navazuje na třísvazkový soubor Dějiny nábytkového umění od Františka Cimburka a kol. (Argo 1995–1996). Přináší informace o vývoji a proměnách nábytkové tvorby v Evropě a v zámoří (USA) ve druhé polovině 19. století a ve století dvacátém, až do nedávné minulosti (80. léta), s důrazem na specifičnosti vývoje v českých zemích. Textová část je doplněna černobílými a barevnými fotografiemi a reprodukcemi nábytkových předmětů z majetku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a jiných českých i zahraničních institucí a soukromníků.

Kniha je shrnutím studia středověkých hradů během posledních třiceti let na celém území České republiky a svým pojetím se poněkud odlišuje od doposud publikovaných prací. V úvodu je nastíněna koncepce knihy a přehled důležitých etap studia středověkých hradů u nás. Vlastní text se skládá ze tří částí. První část nazvaná Hradní dispozice a její prvky, která bývá v evropské literatuře označována jako Burgenkunde, si všímá jednotlivých prvků tvořících hradní dispozici, jejich morfologie, typologie, souvislostí a vývoje. Druhá část knihy je věnována hradní typologii. Třetí část tvoří do základních etap členěný nástin vývoje hradů v Čechách a na Moravě od 12. do počátku 16. století. Kniha obsahuje bohatý, většinou doposud nepublikovaný obrazový materiál — fotografie, plány, stará vyobrazení.

První moderně pojatá biografie předního českého agrárního politika období první republiky z pera amerického historika Daniela A. Millera. Antonín Švehla, ústřední postava Pětky, spolupracovník a zároveň politický rival Masarykův, patřil nejenom k zakladatelům Československé republiky v roce 1918, ale především k duchovním otcům československé vnitřní i zahraniční politiky v meziválečném období. Jako předseda nejsilnější politické strany, „agrárníků“, nesl v neklidném období dvacátých let společně s Masarykem největší odpovědnost za vývoj celé společnosti. Díky tomu, že na rozdíl od celé řady svých stranických odpůrců dokázal nalézat přijatelné kompromisy, dařilo se mu názorové proudy v agrární straně a v celé politické pravici utlumovat a převádět na řešení skutečně důležitých problémů. Monografie Daniela Millera je tudíž věnována především Švehlově politické činnosti a lze ji považovat za skutečně základní příspěvek k poznání politického života v období první republiky. Její velkou předností pak je skutečnost, že ji napsal historik, jenž není nijak zatížen stereotypy tak silně ovládajícími současný pohled české historiografie na léta 1918–1938.

Další ze známých Ecových románů, ve kterém autor mistrně vystihl duchovní rámec Evropy během třicetileté války, období protireformace a Bílé hory.

Stěžejní dílo prvního velkého klasika literatury v jazyce jidiš, dodnes udivující svěžestí myšlenek i stylu. Třebaže jeho autor byl vychován v tradičním prostředí, ochotně vstřebával vlivy evropské literatury, v tomto případě především vliv Cervantesův. Benjamin, židovská obdoba Dona Quijota, žije v uzavřené konzervativní komunitě, zahloubán do studia náboženských spisů. Jednoho dne se však vydá se svým rodákem Senderlem na cestu do neznámého okolního světa, který jim uchystá nejedno kruté překvapení. Na cestu, která příznačně začíná u venkovského větrného mlýna.

Český překlad proslulého a sběratelsky ceněného sedmisvazkového díla o českých hradech Böhmens Burgen, Vesten und Bergslösser z poloviny 19. století. Cyklus je uspořádán na rozdíl od původního německého vydání do pěti svazků po jednotlivých krajích. Důraz je kladen na vysokou kvalitu reprodukce nádherných rytin, pro které je dílo obzvlášť ceněno.

Reprezentativní soubor dvaceti pěti vnitřně provázaných úvah, studií a esejů předního českého historika, proslaveného jak syntetickou a monumentální čtyřsvazkovou Husitskou revolucí, tak knihou Idea národa v husitských Čechách, pojednávající o středověkém nacionalismu. Pětadvacet Šmahelových textů patří k tomu nejlepšímu, co česká medievalistika během posledních třiceti let představila. K řadě témat představují fakticky jediný příspěvek české historiografie: pohřby českých králů, gramotnost venkovských vrstev, prostitutky a farářské konkubíny, vztah mezi textem a obrazem, náboženská tolerance, husitství a humanismus apod. Kniha od středověku k renesanci odráží v našem prostředí výjimečný interdisciplinární přístup, v němž se odrážejí poznatky historie, kunsthistorie, antropologie i archeologie.

Duchovní svět indiánských kočovníků očima francouzského etnologa. Autor, přední znalec araguayských kultur, strávil rok na východě země mezi příslušníky kmene Guayaquí a o svém pobytu napsal mimořádně výstižnou knihu. Všímá si v ní všech aspektů života zmíněného společenství, od narození dítěte až po projevy kanibalismu. Hluboký psychologický vhled se prolíná s líčením materiálních podmínek života kmene.Perokresby v textu.

Habsburkové patřili od druhé poloviny 13. století k nejvýznačnějším soupeřům českých královských dynastií, Přemyslovců i Lucemburků. Do širšího evropského vědomí vstoupili až v osobě římského krále Rudolfa Habsburského (1218–1291), jenž byl v době oslabení panovnické moci v říši zvolen „německým králem“ a jako soupeř Přemysla Otakara II. se úspěšně pokusil dobýt pro svůj rod rakouské dědictví po Babenbercích. Přemyslova porážka na Moravském poli a obhájení zájmů v rakouských oblastech učinilo z Rudolfa a jeho potomků jeden z nejmocnějších rodů středověké Evropy a zajistilo silnou mocenskou základnu, jež dřívějším římským panovníkům scházela. Z hlediska Habsburků nebyli jejich soupeři ale pouze Přemyslovci či Lucemburskové – obdobné politické střety museli vést i s Wittelsbachy či se švýcarským spříseženstvím. Ve 14. století i přes mohutné snahy mnoha panovníků (Fridrich Sličný, Rudolf IV.) došlo k oslabení jejich postavení a do velké politiky je vrátil až císař Fridrich III. (1415–1493), jenž dokázal mistrným způsobem využít nestabilní politické situace a především svoji sňatkovou politikou připravil cestu svému synovi, Maxmiliánovi I.