Argo strana 3 z 313

Lidová vyprávění ze staré Šumavy nejsou jen tak ledasjakou kolekcí příběhů - především jsou mimořádně syrovou výpovědí o životě, strázních i radostech obyvatel překrásného, ale hodně tajemného a nevyzpytatelného pohoří. Ovšem očekávat nějaké Zlatovlásky či hloupé Honzy by bylo omylem, šumavská vyprávění jsou plná krutých zvratů, kdy se člověk stává pouhou hříčkou osudu. Není proč se divit, život je zde tvrdý i dnes, natož pak před dvěma, třemi sty i více lety. V hlubokých hvozdech tak přebývají čarodějnice, řádí zde se svou smečkou krutý divoký lovec, nezřídka narazíme na samotného satanáše - vše je ovšem neseno zvláštní, nehledanou poezií, protože "tam, kde se i to nejnepravděpodobnější stává skutečností, kde se vše reálné rozplývá ve vzduchu, oparu a mlze, kde štěstí i tíseň splývají, stává se vše opojením a snem, snem o Šumavě".

Monza, 1940. Francesca neviděla Maddalenu čtyři nekonečně dlouhé roky. Celou dobu jí psala dopisy, nikdy nedostala odpověď. Maddalenu totiž zavřeli do blázince. Když Francesca jedné noci náhodou zjistí, že ani jeden z dopisů nebyl odeslán, učiní řadu impulzivních rozhodnutí, která jí Maddalenu vrátí. Je to ale pořád ona? Co zbylo z jejich přátelství? A kam se bude ubírat uprostřed války, pod padajícími bombami, ve dnech hladu a strachu? Která z nich je Dareba a která Ničema? Ve světě, kde nejsou jasné hranice mezi dobrem a zlem, se nejen obě mladé ženy, ale i všichni ostatní musejí rozhodnout, jestli bránit svá přesvědčení a riskovat život svůj a svých nejbližších, anebo se jen pokusit to prostě nějak přežít. V prostředí fašistické Itálie se odvíjí silný příběh o přátelství, vzdoru a hledání spravedlnosti

Nemilosrdná náboženská válka mezi husity a katolíky, která zuřila ve střední Evropě v první polovině 15. století, se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. Radikální husitské síly táboritů a orebitů nepřijímají mírové podmínky, které si husité s katolíky vyměnili v Basileji. Rozkol mezi nimi a umírněným husitskými kališníky se tak jen prohlubuje. Mírumilovná Šárka se postaví mezi obě strany a snaží se konfliktu zabránit. Historické drama ze středověkých Čech, plné setkání, rozchodů, intrik, zrady, nenávisti a lásky tak spěje k nezadržitelnému konci.

Výzkum vesmíru zaznamenal v posledních desetiletích velké úspěchy; vděčíme za ně mimo jiné vesmírným dalekohledům, přístrojům umístěným ve vesmírném prostoru a monitorujících viditelné i neviditelné záření. Prvním z nich byl Hubbleův vesmírný teleskop, který zahájil pozorování v roce 1990 a umožnil vědcům nahlédnout do vesmíru hlouběji než kdykoli předtím. Jeho pokračovatelem se stal v roce 2021 Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Panek ve své čtivé knize popisuje nejen tyto přístroje, ale i týmy vědců a techniků, kteří za nimi stojí, líčí události, které předcházely jejich vypuštění, jejich provoz a objevy, které umožnily. Ilustruje na nich příběh vědeckého poznání: každý nový objev vytyčí hranice našeho vědění, a další vědci usilují o to, aby tyto hranice překročili a nastolili nový horizont, který zase budou chtít posunout dál jejich nástupci.

Kniha vychází z autorova dlouhodobého a komparativně pojatého výzkumu kolaborace v době druhé světové války. Prostřednictvím českého příkladu se zamýšlí nad podobou a způsobem kolaborace českých politických a hospodářských elit včetně části inteligence s nacistickými okupanty v době existence Protektorátu Čechy a Morava. Tuto komplikovanou problematiku vnímá gradualisticky a zároveň odlišuje mezi různými formami kolaborace. Hlavní pozornost věnuje protektorátní vládě, postojům prezidenta Háchy, generála Eliáše, předsedy vlády Krejčího a samozřejmě ministra propagandy Moravce. Zamýšlí se nad rolí českých fašistů, především Vlajky, i nad obtížně historicky uchopitelnou pozicí intelektuálů i obyčejných Čechů, jejichž cílem mnohdy bylo "nějak" přežít roky německé okupace.

Petr Kos debutuje knihou, na kterou sbíral materiál dlouhých patnáct let. Ale jak říká, všechno má svůj správný čas. Napřed bylo nutné kus dobrodružného života prožít, aby o něm mohl začít psát. A nejspíš i proto jeho kniha působí jako zjevení. Zčásti vznikla na palubě Anny z Troms?. Tu vlastníma rukama zachránil před osudem jiných starých lodí, které už se na moře nikdy nedostanou. Ale dno téhle knihy je ještě o hodně hlubší. Zápisky zachycující záchranu Anny a cestopisné črty o plavbách podél norského pobřeží se prolínají se vzpomínkami na dobu, kterou autor strávil mezi rybáři na Aljašce. Na hladinu se vynořují dávné příběhy o moři, o lodích, o chlapské vůli – žít dál svůj život, i když třeba zrovna za moc nestojí, když je zrovna nejtěžší nebo začíná v padesátých letech v komunistickém Československu. Jsou to příběhy, které se vypráví jen zřídka, a jen těm, kdo si to zaslouží. Tahle kniha je cítit dehtem, potem, solí a rybinou, ale především dnes už vzácnou opravdovostí. „Jsou lidé, kteří o dobrodružství sní – a pak jsou čistokrevní dobrodruzi. Petr Kos patří mezi ty, kteří se nebojí zvednout kotvy a pustit se do neznáma.“

V kavárně velkého frekventovaného nádraží sedí žena. Pije kávu a zvědavě a zároveň zdrženlivě sleduje okolí. Jmenuje se Evropa. A tohle je její příběh... Lenka Horňáková-Civade ve svém esejistickém vyprávění představuje Evropu jako živoucí bytost, vypravěčku vlastní historie, v níž se mýtus prolíná s realitou, minulost se současností a literatura s geografií a filosofií. Evropa, tajuplná žena v nádražní kavárně, vzpomíná, jak ji unesl Zeus v podobě bílého býka, vysvětluje, proč ji středověcí geografové zpodobňovali jako královnu, a zkoumá vlastní identitu skrze otázky lidí, kteří kolem ní spěchají nádražní halou a promlouvají k ní různými jazyky.

Nové vydání dnes už klasického románu Paula Coelha, který napsal roku 1992. Jde o autobiografický a zároveň široce platný příběh dvou povahově odlišných partnerů, jejichž manželství hrozí rozpad. Oba si během čtyřicetidenního pobytu v Mohavské poušti v roce 1988 uvědomují své nejvnitřnější konflikty a obstojí ve zkoušce při setkání se skupinou bojovných Valkýr hlásajících příchod doby velkých proměn. Paulo má splnit další úkol, zadaný Mistrem, známým už z Mágova deníku, aby byla zlomena kletba Paulovy dřívější zkušenosti s démonickými silami. Má totiž "mluvit s andělem", pohroužit se do nejhlubšího nitra, otevřít se intuici a cítit se součástí vesmíru.

Obuv je materiální konstantou lidské existence. Před první světovou válkou bychom v českých a rakouských zemích nalezli výrobce obuvi téměř v každé obci. Počátkem 20. století začalo obuvnictví ve střední Evropě procházet dynamickou proměnou. Naprosto zásadní roli v tomto procesu sehrála Velká válka, hromadné zakázky vojenské obuvi a postupné prosazování strojní práce. Na procesu opožděné industrializace obuvnické výroby se podílela několik aktérů, počínaje malovýrobci přes výrobní družstva obuvi až po plně mechanizované továrny soustředěné ve Vídni a v českých zemích. V meziválečném Československu se obuvnictví stalo jedním z hlavních exportních oborů. Monografie Válka ševců je věnována navrhování, výrobě, distribuci, spotřebě a recyklaci obuvi jako strategického konzumního statku v době první světové války. Interpretačně je založena na metodě životního cyklu výrobku. Důraz na životní cyklus výrobku učinil z civilní a vojenské obuvi téma odborných debat, nepostradatelnou součást vojenské výstroje, předmět výrobních experimentů s novými či úspornými materiály i druhy obuvi a v neposlední řadě rovněž symbolickou zbraň v boji proti dopadům válečné mizérie.

Francouzské nakladatelství Glénat zdařile pokračuje ve vydávání věrných, ale výtvarně moderních adaptací největších klenotů a nejproslulejších děl světové dobrodružné a fantastické literatury. Po velmi úspěšné sérii adaptací povídek R. E. Howarda o Conanovi došlo i na díla E. R. Burroughse, včetně těch o Tarzanovi. Převedení prvního svazku Tarzanových dobrodružství do komiksové formy si vzal na starost Eric Corbeyran a výtvarně mu skvěle sekunduje Roy Allan Martinez. Verze těchto dvou autorů je dějově poměrně věrná Burroughsově předloze, ale inspiruje se také různými filmovými podobami světově proslulého příběhu a její vizuální stránka rozhodně není žádné retro; pokud autoři v něčem příběh modernizují, pak právě v obrazovém zachycení, nicméně dělají to vkusně a s mírou.

Ve Spojených státech se blyští zlato ryzí i kočičí, zvláště v nejvyšších politických kruzích těsně před volbou prezidenta. Stejně působivě se prý třpytí krystalky ledu v nejzapadlejších končinách Antarktidy – a právě v tu dobu a na těchto místech začíná Dan Brown vyprávět strhující příběh o vědeckém objevu, který zásadně mění pohled na život na Zemi i ve vesmíru. V románu, kde jedna dramatická událost rychle střídá druhou, autor hýří pečlivě vybranými informacemi ze světa vědy a nejmodernější techniky, vyslovuje se však i k nečekaně vážným otázkám týkajícím se například soukromého podnikání nebo morálky politiků, vojáků, vědců i novinářů. Kam až lze zajít v zájmu bezpečnosti státu? Skutečně účel světí prostředky? Novéí vydání bestselleru Dana Browna (první vydání vyšlo pod názvem "Pavučina lží").

V souborném vydání volné "provensálské" trilogie je možné s autorem nerušeně znovu prožívat radosti i strasti života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, jež dosud znal pouze jako turista. Pro přistěhovalce je všechno nové, barevnější, voňavější, a to se netýká pouze výborného vína a kuchyně. Ani poté, co v nové zemi zapustí kořeny a nerozlučně je proplete s kořeny jihofrancouzských olivovníků, levandule a vinné révy, jej však nepřestává udivovat a bavit umění života starousedlíků, což glosuje s humorem ryze anglickým. Dobré jídlo a pití a schopnost místních obyvatel obojí vychutnat do posledního drobku a kapky je však pro něj jedním z mnoha důvodů, proč na Provence nedá dopustit. Peter Mayle (1939) je jedním z nejznámějších současných anglických spisovatelů. Dlouho žil v USA a pracoval v reklamní agentuře, poté se stal novinářem, publicistou a spisovatelem na plný úvazek. Koncem 80. let 20. století se přestěhoval do Francie s odhodláním napsat román. Výsledkem jeho snah se stala kniha Rok v Provenci, která mu přinesla mezinárodní úspěch a získala řadu ocenění. Postupně následovaly další úspěšné knihy, které byly přeloženy do více než dvaceti jazyků, česky vyšly např. Navždy Provence, Hotel Pastis, Psí život, Znovu Provence, Podfuk jako víno, Dobrý ročník, Francouzské hodokvasy, Tajnosti francouzského pekaře a Podfuk na Korsice. Kniha Rok v Provenci se stala předlohou pro TV seriál, román Dobrý ročník pro romantickou filmovou komedii. Rok v Provenci vyvolal takovou vlnu popularity a s ní související ztrátu soukromí, že Mayle musel Francii na přechodnou dobu opustit. Nyní žije se svou ženou a psy opět v provensálském Luberonu, ale jeho přesnou adresu znají jen jeho nejbližší sousedé. Od roku 2002 je nositelem řádu Rytíře Čestné legie, jehož udělením francouzská vláda ocenila Mayleho přínos pro kulturu a Francii.

Příběh o Kullervovi, hrdinovi finského eposu Kalevala, patří k pracím, které vycházejí až z Tolkienovy pozůstalosti. Doprovázejí ho i dvě studie / přednášky o samotné Kalevale, z nichž je patrný Tolkienův zájem o tuto mytologickou látku. Příběh o Kullervovi vznikal v roce 1914, a hrdinova tragédie předjímá jiného Tolkienova hrdinu Túrina Turambara. Zároveň předznamenává Tolkienovu celoživotní práci na vytváření jeho vlastního světa s vlastní mytologií, dějinami i jazykem. Strhující, tragický příběh neblahého hrdiny má v tomto svazku oporu v esejistickém komentáři; badatelsky zaměřená studie ilustruje hrdinův příběh.

Devadesátá léta skončila, doba se změnila. V podsvětí se už tak nestřílí, ale o krk jde pořád. Sázky jsou vysoké, černá hra bere nejen život, ale i duši. Jozef Karika tentokrát přináší velký román o tenké hranici mezi dobrem a zlem, úspěchem a pádem, minulostí a současností Slovenska i o křižovatce, na níž se jako společnost ocitli. Schyluje se k velké srážce a Milan se ocitá mezi mlýnskými kameny. Čím víc poznává odvrácenou stranu moci, tím rychleji ztrácí půdu pod nohama. Která cesta vede k naplněnému životu, a která do zatracení? Velkolepé kriminální drama s prvky thrilleru od mistra napětí Jozefa Kariky.

Lidová vyprávění ze staré Šumavy nejsou jen tak ledasjakou kolekcí příběhů – především jsou mimořádně syrovou výpovědí o životě, strázních i radostech obyvatel překrásného, ale hodně tajemného a nevyzpytatelného pohoří. Ovšem očekávat nějaké Zlatovlásky či hloupé Honzy by bylo omylem, šumavská vyprávění jsou plná krutých zvratů, kdy se člověk stává pouhou hříčkou osudu. Není proč se divit, život je zde tvrdý i dnes, natož pak před dvěma, třemi sty i více lety. V hlubokých hvozdech tak přebývají čarodějnice, řádí zde se svou smečkou krutý divoký lovec, nezřídka narazíme na samotného satanáše – vše je ovšem neseno zvláštní, nehledanou poezií, protože „tam, kde se i to nejnepravděpodobnější stává skutečností, kde se vše reálné rozplývá ve vzduchu, oparu a mlze, kde štěstí i tíseň splývají, stává se vše opojením a snem, snem o Šumavě“.

Dobrodružství, které zažili v zakletém klášteře, je poznamenalo. Nejraději by na ono krveprolití zapomněli. Jenže když se Adam Šarkan a Zuzana Kráľovičová přidají k Pavlovi Dobšinskému na další výpravě za lidovými pověstmi, do jejich životů znovu vtrhne temnota. Polapení zvráceného vraha spustí lavinu událostí, které Šarkana přinutí sáhnout po zbrani a probudit v sobě instinkty lovce lidí. Mezitím na Gemer přichází několik podivuhodných cizinců. Sikulský šlechtic, jeho tajemný pobočník z časů války v Mexiku a turecký vzdělanec jsou po převratném archeologickém nálezu v dolním Podunají na stopě dalšího pokladu. Ten by údajně mohl probudit síly, které se vymykají lidskému chápaní, a změnit tvář světa. Cesty obou skupin se brzy protnou. Ve druhé části cyklu Šarkanovy poklady se opět splétá mysteriózní příběh s téměř westernovým dobrodružstvím v prostředí Uherska druhé poloviny 19. století.