Argo strana 3 z 315

Po devítileté odmlce od vydání sbírky Volné verše, nominované na cenu Magnesia Litera, přichází Ondřej Hanus s novou, kompozičně sevřenou knihou, která jako by se zároveň vracela ke kořenům jeho poetiky. Účaří navazuje na autorovu práci s jeho erbovní formou sonetu, která obepíná zhruba třetinu básní sbírky, a s využitím principů symetrie a kontrastu buduje celek na napětí mezi rozpadem a řádem, volností a (s)vázaností, bolestí a něhou. Podobně jako sbírka Výjevy, za kterou autor obdržel Cenu Jiřího Ortena, je Účaří symetricky rozděleno do dvou zrcadlově komponovaných částí a sleduje pohyb od výchozího bodu k lyrické pointě, od vzdoru k tichému smíření, od úzkosti k útěšnosti. Tematizuje přitom jak mezní zkušenosti těla a paměti, tak samotnou možnost poezie, jazyka a rytmu jako prostorů uchování i překročení. V koncentrovaném, obrazově naléhavém jazyce se zde setkává existenciální reflexe s potřebou a hledáním řádu – a právě z tohoto pnutí se rodí Hanusova dosud nejtišší a zároveň vnitřně nejvyhrocenější sbírka. Autorem obálky a ilustrací je malíř a básník Matěj Lipavský. Souběžně se sbírkou vychází také stejnojmenné hudební album, na němž vybrané básně zhudebnil Jan Hoskovec alias Razumikhin (razumikhin.bandcamp.com).

Příběh na malém městě u Prahy se začíná odvíjet nenápadně. Končící učitel tráví poslední dny v práci, indická rodina se chystá otevřít restauraci a roční Tadeáš pronese slovo „máma“ jako už mnohokrát předtím. Jenže někde za tím všedním se skrývá cosi nezvyklého. Bývalý učitel se utápí v zoufalství, alkoholu a bezútěšné minulosti, když náhodou potká záhadnou ženu a zcela propadne jejímu kouzlu. Podaří se mu zjistit, odkud přišla a co je zač? Indická dívka Kiri vídá věci, které by vídat rozhodně neměla. Hranice mezi skutečností a iluzí se zvolna stírá. Jak moc je pevná? Existuje vůbec? A může Kiri ještě věřit sama sobě? Tadeášovi rodiče najednou musejí čelit situaci, na kterou se nemohli nijak připravit, na kterou by je dřív ani nenapadlo pomyslet. Poradí si s ní? A co všechno je to bude stát? Tři osudy, trojí vnímání světa, který možná není takový, jaký se zdá. A co když po něm kráčí někdo, kdo tu už jednou byl…

Na začátku knihy se dozvídáme o záhadném a děsivém konci jedné vědecké expedice – konci tajemně provázaném s budoucími událostmi a s manipulativními praktikami tajemné státní agentury známé jako Centrála. O mnoho let později se materiály ohledně expedice dostanou do rukou agenta Centrály Jima a podivný dojem, který z materiálů má ještě zesílí, když se ocitne v terénu na takzvaném Zapomenutém pobřeží. S mladou a nezkušenou kolegyní postupně zjišťuje, že má co do činění nejen se skupinou nebezpečných podivínů zkoumajících paranormální jevy, ale že se v okolí znovu pohybuje tajemný Renegát, zodpovědný za tragický osud oné dávné expedice. Příběh vrcholí vysláním první výpravy do Oblasti X, za tajemnou bariéru, která někdejší Zapomenuté pobřeží odřízla od okolního světa. Očima elitního, ale výstředního agenta sledujeme, jak se dobře vycvičený tým pokouší v nejisté, proměnlivé krajině nalézt „vypínač“, který by území navrátil jeho dřívější podobu. Jenomže Oblast X tak či onak vstřebá a poznamená vše, co její hranice překročí… Deset let od prvního vydání Anihilace, Autority a Adaptace, děsivé i poetické trilogie o tajemné Oblasti X, nás autor zve na další neočekávanou výpravu.

Guillaume, Catherine a jejich malá dcerka Élisabeth roku 1886 opustí rodnou Francii, nasednou na parník a vydají se do vysněného New Yorku. Jejich sen o svobodě se však brzy promění v noční můru – a malá Élisabeth nakonec zůstane opuštěná uprostřed amerického velkoměsta. Náhoda ji svede dohromady s bohatými manželi Woolworthovými, kteří se osamělé dívenky ujmou. Élisabeth, od nynějška Lisbeth Woolworthová, vyrůstá hýčkaná jako princezna. V den svých šestnáctých narozenin se ale dozvídá pravdu o svém původu a začne umanutě pátrat nejen po tom, co přesně se stalo, ale i po své rodině na starém kontinentě. Nečekají ji však pouze radostná shledání… Romantická sága o dospívání, zrání, hledání identity v prudce se měnícím světě mezi Amerikou a Evropou a o tom, co vlastně znamená slovo rodina.

V kavárně velkého frekventovaného nádraží sedí žena. Pije kávu a zvědavě a zároveň zdrženlivě sleduje okolí. Jmenuje se Evropa. A tohle je její příběh... Lenka Horňáková-Civade ve svém esejistickém vyprávění představuje Evropu jako živoucí bytost, vypravěčku vlastní historie, v níž se mýtus prolíná s realitou, minulost se současností a literatura s geografií a filosofií. Evropa, tajuplná žena v nádražní kavárně, vzpomíná, jak ji unesl Zeus v podobě bílého býka, vysvětluje, proč ji středověcí geografové zpodobňovali jako královnu, a zkoumá vlastní identitu skrze otázky lidí, kteří kolem ní spěchají nádražní halou a promlouvají k ní různými jazyky.

Petr Kos debutuje knihou, na kterou sbíral materiál dlouhých patnáct let. Ale jak říká, všechno má svůj správný čas. Napřed bylo nutné kus dobrodružného života prožít, aby o něm mohl začít psát. A nejspíš i proto jeho kniha působí jako zjevení. Zčásti vznikla na palubě Anny z Tromso. Tu vlastníma rukama zachránil před osudem jiných starých lodí, které už se na moře nikdy nedostanou. Ale dno téhle knihy je ještě o hodně hlubší. Zápisky zachycující záchranu Anny a cestopisné črty o plavbách podél norského pobřeží se prolínají se vzpomínkami na dobu, kterou autor strávil mezi rybáři na Aljašce. Na hladinu se vynořují dávné příběhy o moři, o lodích, o chlapské vůli - žít dál svůj život, i když třeba zrovna za moc nestojí, když je zrovna nejtěžší nebo začíná v padesátých letech v komunistickém Československu. Jsou to příběhy, které se vypráví jen zřídka, a jen těm, kdo si to zaslouží. Tahle kniha je cítit dehtem, potem, solí a rybinou, ale především dnes už vzácnou opravdovostí. "Jsou lidé, kteří o dobrodružství sní - a pak jsou čistokrevní dobrodruzi. Petr Kos patří mezi ty, kteří se nebojí zvednout kotvy a pustit se do neznáma."

Příběh o Kullervovi, hrdinovi finského eposu Kalevala, patří k pracím, které vycházejí až z Tolkienovy pozůstalosti. Doprovázejí ho i dvě studie / přednášky o samotné Kalevale, z nichž je patrný Tolkienův zájem o tuto mytologickou látku. Příběh o Kullervovi vznikal v roce 1914, a hrdinova tragédie předjímá jiného Tolkienova hrdinu Túrina Turambara. Zároveň předznamenává Tolkienovu celoživotní práci na vytváření jeho vlastního světa s vlastní mytologií, dějinami i jazykem. Strhující, tragický příběh neblahého hrdiny má v tomto svazku oporu v esejistickém komentáři; badatelsky zaměřená studie ilustruje hrdinův příběh.

Po třech letech života, práce a cestování v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Kyrgyzstánu napsala Nikola Hrušková osobitý deník, který přibližuje realitu v dnešní Střední Asii. Zachycuje každodenní situace a interakce s místními i naplňování cestovatelských snů při projíždění Pamírského traktu, putování uzavřeným Turkmenistánem, zobrazuje tragédii vysychání Aralského jezera nebo všechny ty pestrobarevné orientální bazary a jejich (nejen) gastronomickou nabídku. Díky osobním zkušenostem a vztahům zprostředkuje čtenářům vhled do nelehkého života žen, smýšlení společnosti, významu náboženství a rodiny. Nechybí návštěvy významných historických míst Hedvábné stezky od Samarkandu až po Chivu, a také nablýskaných metropolí. Snaží se přiblížit osudy otevřených a sdílných lidí a ukázat více do hloubky, jaká je dnešní společnost a život ve Střední Asii, pro nás Evropany často tak naprosto odlišné a nepochopitelné.

V postapokalyptickém světě, jenž zničila genetická manipulace a lidská chamtivost, se skupina přeživších snaží vybudovat nový způsob soužití – mezi sebou navzájem i s podivuhodnými, pečlivě vyšlechtěnými bytostmi, které jsou předurčeny zdědit svět. Jejich křehké společenství však čelí nejen hrozbě ze strany zmutovaných zvířat, ale i útokům agresivních a všehoschopných zločinců... Román MaddAddam uzavírá stejnojmennou dystopickou trilogii kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové v příběhu napsaném jejím typicky svižným, podmanivým a leckdy i štiplavě humorným stylem.

V antikvariátu poblíž pražského Klementina se odehrává příběh o drahocenných knihách, mluvících krysách, kouzelném inkoustu, rodičovské lásce i veliké povodni. Jeho hlavní hrdinka, jedenáctiletá Adina, žije jen se svým tatínkem, majitelem antikvariátu. Jednoho dne v nejhořejší polici knihovny najde sbírku básní. Napsala ji její maminka nedlouho před svou smrtí. Jenže verše jsou francouzsky. A pak Adina učiní ještě jeden podivuhodný objev: ve skladu přistihne krysu, přesněji krysáka, jak se ve světle svíčky hrbí nad knihou a cosi si mumlá. Hlodavec ale umí nejen číst a mluvit mnoha jazyky, umí také psát. Jmenuje se Aleph Rattus, krátce Alfréd, a zrovna sepisuje své paměti - sahají až do roku 1455, kdy si krysák v dílně vynálezce knihtisku Johannese Gutenberga lízl kouzelného inkoustu…

Čtvrtý společný případ bývalého policisty Daniela Hawthorna a jeho "Watsona" Anthonyho Horowitze vlastně ani neměl v knižní podobě spatřit světlo světa. Smlouva zněla na tři knihy a Anthonymu to bohatě stačí. A tak k Hawthornovu zklamání další spolupráci odmítne, vždyť má i jiné projekty. Například divadelní hru, která se začíná hrát, ale kritiky nenadchne. Obzvlášť obávaná Harriet Throsbyová si nebere servítky a inscenaci naprosto strhá. Druhý den je Harriet nalezena mrtvá. V srdci jí vězí dýka, která čirou náhodou patří právě Anthonymu a je pokrytá jeho otisky prstů. Bude Hawthorne ochotný bývalému parťákovi pomoct? A stihne najít skutečného vraha dřív, než Anthony skončí ve vězení.

Příběh na malém městě u Prahy se začíná odvíjet nenápadně. Končící učitel tráví poslední dny v práci, indická rodina se chystá otevřít restauraci a roční Tadeáš pronese slovo "máma" jako už mnohokrát předtím. Jenže někde za tím všedním se skrývá cosi nezvyklého. Bývalý učitel se utápí v zoufalství, alkoholu a bezútěšné minulosti, když náhodou potká záhadnou ženu a zcela propadne jejímu kouzlu. Podaří se mu zjistit, odkud přišla a co je zač? Indická dívka Kiri vídá věci, které by vídat rozhodně neměla. Hranice mezi skutečností a iluzí se zvolna stírá. Jak moc je pevná? Existuje vůbec? A může Kiri ještě věřit sama sobě? Tadeášovi rodiče najednou musejí čelit situaci, na kterou se nemohli nijak připravit, na kterou by je dřív ani nenapadlo pomyslet. Poradí si s ní? A co všechno je to bude stát? Tři osudy, trojí vnímání světa, který možná není takový, jaký se zdá. A co když po něm kráčí někdo, kdo tu už jednou byl…

Strata, tedy vrstvy. Román, v němž Terry Pratchett poprvé zkoumá myšlenku plochého světa - dávno předtím, než vznikla jeho slavná Zeměplocha. Nacházíme se prozatím v žánru science fiction, ale autor už s typickým kacířstvím a nadhledem přemítá o původu vesmíru, civilizací i samotné reality. Na cestu za největším tajemstvím všech dob se vydává posádka složená ze tří bytostí různých ras, a jejich výprava je stejně dobrodružná jako podvratná. Pratchett zde spojuje humor, filozofii a nápady, které později dozrály v jeho nejslavnějších knihách. Po třiceti letech se tak českým čtenářům vrací pozoruhodný titul, který ukazuje autora na prahu jeho největších objevů.

Konec 19. století v Londýně byl přelomovým obdobím pro ženy a jejich práva. Do této doby bylo až strašidelně snadné označit ženu za vyšinutou hysterku a zavřít ji do ústavu pro duševně choré, odkud už se nemusela nikdy dostat. Tento osud hrozí Eleanor, kterou tyranizuje despotický manžel, a dokonce i mladičké, nervově labilní Lavinii, o níž má zase přehnanou starost její vlastní otec. A nejlépe se nevede ani mladé Američance Rose, která se těžko prosazuje ve vyšší anglické společnosti a jejíž snoubenec je v tuhém područí svého šosáckého bratra. Naštěstí je tady též lady Duxburyová, která všechny tři ženy, jimž je zakazováno číst romány, spojí ve svém Tajném čtenářském spolku…

Když se Ema, česká emigrantka žijící v Nizozemí, rozhodne s partnerem Basem koupit opuštěnou usedlost ve španělských horách Las Alpujarras, věří, že začíná nová, idylická kapitola života. Namísto růžového sadu se však hned po dramatickém odjezdu uprostřed první vlny pandemie a tvrdého lockdownu noří do nelítostného boje s vlhkostí, nefunkčním topením a zarostlou džunglí namísto zahrady. Rychle však pochopí, že těžší než práce na pozemku je Basova emocionální zeď, kterou si před světem vytvořil, a její vlastní strach z opuštění, čímž se hledání hnízda mění v cestu za vnitřní svobodou.

Během čtyřiceti týdnů roku 2025 psal Michal Horáček básně převážně koncipované jako promluvy nebo rozhovory rozmanitých biblických postav. Pravidelným rytmem, rýmem a refrénem jeho texty umožňovaly budoucí zhudebnění. Postupně tak vznikala sbírka, jež ve vybraných čtyřiceti zastaveních nabízí pohled na Starý i Nový zákon nikoliv z náboženské, ale spíše obecně lidské a osobní perspektivy. Vedle ústředních událostí, mluvčích a aktérů Bible (stvoření světa i apokalypsa, pád babylonské věže i Jericha, zvěstování, ukřižování i vzkříšení; Abraham, Jákob, Mojžíš, David, Šalomoun, Jonáš, Jeremjáš, Daniel, Ježíš, Maria či apoštolové) autor akcentuje děje, situace a postavy vedlejší a skryté (stařec Metuzalém, prorokyně Mirjam, pastevci, hříšnice, Veronika, vojáci pod křížem, andělé na různých příčkách hierarchie). Cyklus doprovodil fotografiemi Jan Šibík, doslovem evangelický teolog Miloš Rejchrt a poznámkou o vzniku knihy editorka Daniela Iwashita.