Argo strana 2 z 260

Dva vtipné eseje italského historika, poprvé vydané v roce 1976 v USA a roku 1988 v Itálii, popisují dva zásadní fenomény lidské společnosti: pepř a lidskou blbost. Autor spatřuje v pepři hybatele evropských dějin a původce technologického pokroku společnosti od starověku po průmyslovou revoluci a své postoje dokládá konkrétními historickými příklady. V hlupácích pak vidí skupinu mnohem mocnější nežli různé mafie a průmyslové lobby a explicitně formuluje pět zákonů lidské blbosti, z nichž vyplývají základní kritéria pro dělení osob podle toho, jak prospívají, nebo škodí sobě a druhým.

Tento v češtině dosud nevydaný román je založen na autorových vzpomínkách na rodný Lowell. Zároveň se z kontextu jeho díla poněkud vymyká, protože Kerouac zde opouští svou oblíbenou a obvyklou kronikářskou polohu a vytváří tajemnou, fabulovanou prózu , v níž se vzpomínky prolínají se sny. Doktor Sax bývá označován za nejlepší Kerouacovu knihu.

V knize je představena řada tradičních oblud, nestvůr a bájných bytostí, které již od starověku tvořily zlatý fond fantastických vyprávění. Najdeme mezi nimi fénixe, salamandra, úrobora, létající i vodní hady, draky, bazilišky, Sfingu, Chiméru, Kyklópy, kentaury, Pégasa, jednorožce, Bisclareta, upíry, vampy, lamie, strygy, zombie, Satyry, Pana, Syléna, Fauny, Lorelei, rusalky, vodopanenky, Meluzinu, Sirény, mořské panny, mořské mnichy, ptáka Noha a velké množství dalších. Základní osnova knihy je tvořena přibližně čtyřmi stovkami pečlivě vybraných a dosud nepublikovaných knižních ilustrací z období 14. až 16. století, které pocházejí z knižních fondů Národního muzea a byly uvolněny pouze pro vydání v této knize. Ilustrace - většinou dřevořezy nesporně vysoké umělecké hodnoty - zachycují výsek přírodovědeckých a náboženských postojů doby tvořící předěl středověku a novověku. Obrazovou část spolu s rozsáhlým textovým doprovodem je možné vnímat ve více rovinách, neboť kniha má přesahy do alchymické, magické i kabalistické symboliky, ale zřejmě hlavním cílem autora bylo nastavit fantazijní svět konce středověku jako zrcadlo soudobému postoji k realitě.

Dnes už klasický román Paula Coelha Valkýry (napsaný roku 1992) je autobiografický a zároveň široce platný příběh dvou povahově odlišných partnerů, jejichž manželství hrozí rozpad. Oba si během čtyřicetidenního pobytu v Mohavské poušti v roce 1988 uvědomují své nejvnitřnější konflikty a obstojí ve zkoušce při setkání se skupinou bojovných Valkýr hlásajících příchod doby velkých proměn. Paulo má splnit další úkol, zadaný Mistrem, známým už z Mágova deníku, aby byla zlomena kletba Paulovy dřívější zkušenosti s démonickými silami. Má totiž "mluvit s andělem", pohroužit se do nejhlubšího nitra, otevřít se intuici a cítit se součástí vesmíru.

V románu Červená tráva , který je Vianovým nejautobiografičtějším dílem, postavil proti dvěma mužským protagonistům, Wolfovi a Safíru Lazulimu, dvě ženy, Lil a Folavril. Wolfovy cesty ve stroji času mají charakter psychoanalytických seancí a evokují paral

Proslulý brazilský spisovatel Paulo Coelho vyznává jedno krédo: mluvit o tom, co ho znepokojuje, nikoliv o tom, co chtějí lidé slyšet. Autor se ve svém románu inspiroval příběhem mladé Brazilky. Venkovská dívka podepíše v Rio de Janeiru s evropským podnik

Poprvé dostáváme do ruky úplné dějiny světa od začátku času po dnešní den v té podobě, jak je viděly a vidí tajné společnosti. Vše je jinak, vzhůru nohama, naruby. Úhelným kamenem těchto dějin je víra, že můžeme dosáhnout změněného stavu vědomí, díky němuž odhalíme, co za běžných okolností zůstává skryto – jako se to díky tajným technikám podařilo takovým osobnostem, jako jsou Leonardo da Vinci, Isaac Newton nebo George Washington.