Argo strana 150 z 313

Autorka, Skotka žijící v Glasgow, se mnoho let zabývala obchodem s antikvárními knihami, odkud čerpala i námět pro svou veleúspěšnou prvotinu. Její ústřední postavou je Rilke, nevázaný homosexuál, odborník na starožitnosti zaměstnaný v aukční agentuře. Při likvidaci jedné pozůstalosti narazí na soubor snímků, jejichž obsahem je tzv. snuff pornografie (vyobrazené sexuální násilí končící skutečnou smrtí). Rilke začne pátrat, zda jsou fotografie reálné či jen aranžované. Při pátrání ho zvědavost a promiskuita zavádějí do všemožných bizarních míst zaplněných neméně bizarními figurkami. Román tvoří sled barvitých výjevů z glasgowského podsvětí a zřetězených setkání s jeho obyvateli – transvestity, prostituty, obchodníky s drogami a pornografií i dalšími okrajovými existencemi. Autorka postavy i situace líčí s vtipem a citem pro detail a nadsázku. Čtenářský zážitek z napínavého výletu po tajemstvích nočního města umocňuje autorčin svižný, zajímavý jazyk, přesně vystihující neobyčejnost námětu.

Českým čtenářům se již dostala do rukou kniha Skříňka s démonem , která začíná Keseyho propuštěním z vězení, kde autor v roce 1967 strávil šest měsíců kvůli obvinění z držení marihuany. Během pobytu v kriminále vznikly Zápisky z lochu, v nichž se mísí záznamy bizarních snů s ještě bizarnějšími rozhovory mezi vězni, s dopisy ženě, anekdotami a básněmi, a vznikají tak výmluvné portréty spoluvězňů i dozorců. Obraz života vězeňské komunity, šílenějšího než v pakárně , dotvářejí pestrobarevné koláže. Základem knihy byly poznámkové bloky, které Kesey ve vězení popsal a pokreslil. Při jeho propuštění byly některé ze zápisníků zabaveny a ztratily se, mnohé se ale podařilo zachránit. Po návratu domů Kesey přetvořil náčrtky a zápisky v koláže a uspořádal z nich soubor, který se podařilo vydat až téměř po třiceti letech, kdy dal autor knize její současnou podobu. Deník je nejen uměleckým dílem literárním, ale i výtvarným, a navíc slouží jako sonda do myšlení těch Američanů, kteří se v padesátých a šedesátých letech nechtěli smířit s americkou vnitřní ani zahraniční politikou.

Meyer Schapiro (23. 9. 1904, Litva – 3. 3. 1996, USA) byl jedním z nejvýznamnějších amerických historiků a teoretiků umění ve 20. století. Svou mnohostrannou erudicí, hloubkou pohledu a nezvykle širokým spektrem zájmů vytvořil předpoklady k prudkému rozmachu americké uměnovědy a vychoval množství úspěšných žáků, dále rozvíjejících jeho podněty. Vedle svých amerických učitelů Arthura K. Portera a Charlese R. Moreyho, se Schapiro ve svém díle odvolával zejména na názory hlavních představitelů vídeňské školy (Aloise Riegla, Franze Wickhoffa a Maxe Dvořáka), německých historiků umění (především Wilhelma Worringera a Wilhelma Pindera) a Francouze Henriho Focillona. Uplatňoval velmi otevřený, nedogmatický a někdy téměř experimentální způsob práce i výuky a tvůrčím způsobem se vyrovnával s aktuálními podněty z jiných oborů: současné literatury, filosofie (zvláště existencialismu a fenomenologie) a psychoanalýzy. Odmítal izolování stylových analýz od konkrétních dějinných situací, kritizoval ustrnutí v hermetické oblasti bez spojení se sociálními, politickými, ekonomickými a ideologickými zdroji. Čtenáři se dnes, v českém překladu poprvé, dostává do rukou obsáhlý průřez Schapirovým dílem, reprezentující velkou část jeho zájmového spektra. Studie o starším umění obsahují vedle ikonologických úvah z oblasti románského umění a umění rané nizozemské renesance také obsáhlou kritickou reinterpretaci knihy Sigmunda Freuda Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci. V části věnované novějšímu umění jsou zahrnuty studie o Courbetovi a lidovém umění, o Seuratovi a o Cézannových jablkách reflektující Schapirovy teorie sociálních a ekonomických aspektů uměleckého díla, zatímco ve stati o díle Pieta Mondriana se autor věnuje expresivním a intelektuálním kvalitám abstraktního stylu. V posledním oddílu jsou shromážděny práce metodologické, mezi nimiž obzvláště významné místo zaujímá studie Styl, v níž Schapiro shrnul dosavadní poznatky bádání o stylu a kriticky se vyrovnal se schematičností polaritních, cyklických i evolučních teorií.

Čtyři povídky z prvotiny kanadského spisovatele, autora světového bestselleru "Pí a jeho život", zaktualizované pro nové vydání a doplněné jeho předmluvou (2004). Příběhy ukazují na zcela originálního autora, který má nejen fascinující nápady, ale i nezaměnitelný dar tyto nápady zcela mistrovsky ztvárnit a zprostředkovat svým čtenářům. Martel vždycky vychází ze silných emocí, a tak nás nepřekvapí témata jeho čtyř povídek: nemoc a dějiny 20. století, antikoncert ve Washingtonu, popravy a zrcadla a vzpomínky.

Sci-fi román plný černého humoru o světě, kde se všechno zvrtlo tak, že čas běží obráceně. Následkem bizarního vědeckého experimentu totiž dojde na Zemi k převrácení času – mrtví vstávají z hrobů, mládnou a vracejí se do lůn, ve kterých umírají. Jednou z hlavních postav je „antipohřebák“ Hermes, který vyhledává tyto ožívající a prodává je živým. Jde o existenciálně laděný a chmurně zábavný román protkaný sarkastickými společensko-politickými komentáři.

V tomto tajemném románu přijíždí holandská restaurátorka do Otranta, nejvýchodnějšího cípu Itálie, aby pracovala na opravě starobylé mozaiky na dlažbě katedrály. Pod závojem spirituality postupně odhaluje, že sem nepřijela náhodou, ale že sem byla dovedena „pavoučími vlákny“ jedné dávné rodinné historie. Roberto Cotroneo ve svém pozoruhodném románu propojuje přediva osobních příběhů, legend, zpráv o zázracích, pověr, snů a znamení, aby v této jedinečné mozaice odkryl poselství pro dnešní dobu.

Ze slíbené románové pentalogie Roberta Fulghuma vycházejí opět v jednom svazku část třetí Miluješ můj klid, ale co když se pohnu? a část čtvrtá Valčík s býkem, kde se setkáme opět s Alicí, Alexem a Max–Pollem jako hlavními postavami. Děj nás tentokrát zavede především do vzdálenějšího Japonska, kde si Alice nechá u věhlasného mistra udělat konečně své vysněné tetování, a posléze do Athén, kde se všechny známé postavy na svých cestách zastaví a setkají se svou „věštkyní“ taxikářkou Polydorou, která každému předpoví budoucnost. Všichni se pak sejdou na Krétě v Meltemi, kde Alex uspořádá večeři na oslavu svatého Ošidného, patrona lidí, co nežijí konvenčně. Je těžké dostát přání autora a číst toto pokračování „pomalu“, ale o překvapení, tak typická pro Roberta Fulghuma, tu není nouze. Japonská část na sebe bere i japonskou literární podobu a oplývá pastelovou krásou a osudovou tragičností.

Další soubor Singerových brilantních povídek. Autor na minimální ploše svým nezaměnitelným stylistickým uměním vykresluje portréty postav a postaviček které zalidňují scénu židovského štetlu. Vybaven dokonalou znalostí lidských povah i osobní zkušeností s životem v tomto prostředí předvádí lidskou komedii nesenou lidskými slabostmi i vášněmi touhou po druhém člověku i po Bohu pozemským plahočením i směřováním k věčnosti.

Vlastními zážitky inspirovaný román mistrného vypravěče. Kosinského krutý, ironický, podivně perverzní, přesto však vysoce morální svět je imponuje příběhy hledačů citového vzrušení a fyzického napětí, kterým sex otvírá dveře a odhaluje jim pravdu o jejich vlastním já. George Levanter se neustále pohybuje prostorem i časem. Na svých cestách po Evropě a Spojených státech střídá nejrůznější prostředí a setkává se s mnoha zajímavými, mnohdy však ideologicky, citově či fyzicky deformovanými lidmi. Prožívá řadu nevšedních dobrodružství, za kterými však vždy stojí autorův záměr postavit svého hrdinu do situací, které mu umožňují odhalit něco nového o našem životě a o světě, v němž žijeme.

Sbírka lyrických básní prince Václava Českého, nejmladšího syna Jana Lucemburského a bratra římského císaře a českého krále Karla IV., kterou slavný kronikář francouzského středověku Jean Froissart vtělil do svého veršovaného rytířského románu „Méliador“. Mnohá z těchto písní zaujme neobyčejnou zpěvností a vycizelovaností i toho, kdo zná soudobou milostnou lyriku, šířící se již od 12. století po všech známých evropských dvorech. Václav je skládal francouzsky, v jazyce své matky Beatrix, spřízněné s francouzským královským rodem.

Současná skotská autorka z Glasgow se na mezinárodní literární scéně představila debutem Řezárna, za nějž získala několik cen. Její román Tamerlán musí zemřít se nese ve znamení autorčina oblíbeného žánru, a to gotického románu. Přivádí nás do Londýna na konci 16. století, sužovaného popravami a hrozbou moru i války, kde známý předalžbětínský dramatik, básník i špeh Christopher Marlowe prožívá poslední tři dny svého života, než je v mladém věku úkladně zavražděn při hospodské rvačce. Marlowe hledá nebezpečného vraha Tamburlainea, který mu utekl z jeho vlastní temné hry. Autorka nám nabízí příběh muže, který se odhodlá vzepřít Bohu i králi, a zjistí, že existuje ještě horší osud než zatracení.

Moderně pojednaná, bohatě ilustrovaná publikace vyplňuje bílé místo v nabídce odborné a populárně naučné literatury, zaměřené na sídla nižší šlechty. Publikace je dělena do dvou oddílů. První oddíl zahrnuje obecně historický a stavební popis vzniku, vývoje a typů sídel a tvrzí (včetně přechodných typů) od 11. do 17. století (s důrazem na stavby 14.-16. století).

Moderně pojednaná, bohatě ilustrovaná publikace vyplňuje bílé místo v nabídce odborné a populárně naučné literatury, zaměřené na sídla nižší šlechty. Publikace je dělena do dvou oddílů. První oddíl zahrnuje obecně historický a stavební popis vzniku, vývoje a typů sídel a tvrzí (včetně přechodných typů) od 11. do 17. století (s důrazem na stavby 14.-16. století).

Román Miloše Urbana je nebezpečným pátráním po tajemství univerzální věty. Existuje vůbec? Nebo je to chiméra? A proč někdo neváhá prolít krev, jen aby zůstala utajena? Martin Urann je zaměstnancem reklamky, kterému docházejí nápady, a tak mu hrozí propuštění. Dostane však ještě jednu šanci, úkol, do něhož se nikomu jinému nechce a nikdo nevěří v jeho splnitelnost. Martin Urann musí vymyslet slogan, který by platil pro všechny lidi a všechny situace a mohl by prodat jakékoli zboží. Ve svém zoufalství se hrdina chytne toho, co mu jako první přijde do cesty. Je to dívka, jež čte v metru knihu o světcích, hvězdách a kostelech. Odpověď je možná právě v této knize a inkoustem může být krev. První Urbanův román od dob Poslední tečky za Rukopisy, který není tak úplně černý. Lze jej rovněž číst jako volné pokračování románu Stín katedrály.

Pověsti a legendy ze všech koutů Nizozemska i Flander v převyprávění Eelka de Jonga a výběr nejhezčích povídaček z waterlandského kraje v podání místních vypravěčů ze sbírek Meertensova ústavu v Amsterdamu. Brusle sviští, dřeváky klapou, přístavy se utápějí v mlze, vlkodlaci skučí hlady… Překvapivá škála strašidelných i humorných příběhů z krajů, které si spojujeme spíše s nudnou, poklidnou rovinou. Ale domky ze škatulky skrývají za vycíděnými okny nejedno tajemství a dokonce i ve Waterlandu, kam je to z hlavního města co by kamenem dohodil, jsou podivné úkazy na denním pořádku.

Současná skotská autorka z Glasgow se na mezinárodní literární scéně představila debutem Řezárna, za nějž získala několik cen. Její román Tamerlán musí zemřít se nese ve znamení autorčina oblíbeného žánru, a to gotického románu. Přivádí nás do Londýna na konci 16. století, sužovaného popravami a hrozbou moru i války, kde známý předalžbětínský dramatik, básník i špeh Christopher Marlowe prožívá poslední tři dny svého života, než je v mladém věku úkladně zavražděn při hospodské rvačce. Marlowe hledá nebezpečného vraha Tamburlainea, který mu utekl z jeho vlastní temné hry. Autorka nám nabízí příběh muže, který se odhodlá vzepřít Bohu i králi, a zjistí, že existuje ještě horší osud než zatracení.