Argo strana 151 z 311

Kniha analyzuje anglické revoluce 17. století z hlediska současníků, z pohledu tvůrců dobové politické filozofie a politického myšlení a také z historického odstupu – totiž z hlediska pozdějších anglických pozorovatelů francouzské revoluce.

Děj bestselleru Da Vinciho kód, odehrávající se na skutečných a konkrétních místech především v Paříži, Londýně a Edinburghu, může inspirovat své čtenáře k návštěvám těchto míst při jejich turistických výpravách. Každé důležité místo i klíčový moment v ději má v tomto praktickém průvodci své vlastní heslo uvozené patřičným úryvkem z románu. Netradiční průvodce, vycházející z románu, ponechává prostor i čtenáři, který si může zaznamenat vlastní postřehy a pozorování a porovnat si je pak s Brownovou prózou. Grafická úprava napodobuje slavné deníky samotného da Vinciho. Součástí knihy jsou i dobové mapy.

Syntetická práce německého sociologa Wolfganga Sofského patří k významným pracím moderní zahraniční historiografie věnovaných historii nacistických koncentračních táborů a jejich postavení a úloze v systému státně institucionalizovaného násilí. Sofského kniha je nejen analýzou typologické struktury koncentračních táborů, jejich sociálních struktur, organizace a podob teroru, ale současně i historicko-sociologickou analýzou destrukce osobnosti v koncentračních táborech vycházející z poválečných svědeckých výpovědí táborových vězňů. A právě tento aspekt z ní činí dílo mimořádné kvality a významu.

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

Oceňovaný americký autor (nar. 1963) s evropskými kořeny je u nás zatím znám jen díky románu Úžasná dobrodružství Cavaliera a Claye. Chabon se stihl ovšem proslavit už dříve, zaujala už jeho prvotina The Mysteries of Pittsburgh, podle jeho druhého románu Wonder Boys byl v roce 2000 natočen film s Michaelem Douglasem v hlavní roli. Živě se zajímá o komiks, hudbu a popkulturu vůbec, na jeho webových se mj. dočteme že podíl Monty Pythonova létajícího cirkusu na utváření osobní estetiky byl primární . Modelový svět je soubor povídek z přelomu 80. a 90. let. Autor sice tvrdí, že mu více vyhovuje větší prostor románu, jeho povídky nicméně dokazují, že mu malá plocha umožňuje dokonale zkoncentrovat autorské kvality, díky nimž si získal kritiky i čtenáře.

Sci-fi román plný černého humoru o světě, kde se všechno zvrtlo tak, že čas běží obráceně. Následkem bizarního vědeckého experimentu totiž dojde na Zemi k převrácení času – mrtví vstávají z hrobů, mládnou a vracejí se do lůn, ve kterých umírají. Jednou z hlavních postav je „antipohřebák“ Hermes, který vyhledává tyto ožívající a prodává je živým. Jde o existenciálně laděný a chmurně zábavný román protkaný sarkastickými společensko-politickými komentáři.

V tomto tajemném románu přijíždí holandská restaurátorka do Otranta, nejvýchodnějšího cípu Itálie, aby pracovala na opravě starobylé mozaiky na dlažbě katedrály. Pod závojem spirituality postupně odhaluje, že sem nepřijela náhodou, ale že sem byla dovedena „pavoučími vlákny“ jedné dávné rodinné historie. Roberto Cotroneo ve svém pozoruhodném románu propojuje přediva osobních příběhů, legend, zpráv o zázracích, pověr, snů a znamení, aby v této jedinečné mozaice odkryl poselství pro dnešní dobu.

Ze slíbené románové pentalogie Roberta Fulghuma vycházejí opět v jednom svazku část třetí Miluješ můj klid, ale co když se pohnu? a část čtvrtá Valčík s býkem, kde se setkáme opět s Alicí, Alexem a Max–Pollem jako hlavními postavami. Děj nás tentokrát zavede především do vzdálenějšího Japonska, kde si Alice nechá u věhlasného mistra udělat konečně své vysněné tetování, a posléze do Athén, kde se všechny známé postavy na svých cestách zastaví a setkají se svou „věštkyní“ taxikářkou Polydorou, která každému předpoví budoucnost. Všichni se pak sejdou na Krétě v Meltemi, kde Alex uspořádá večeři na oslavu svatého Ošidného, patrona lidí, co nežijí konvenčně. Je těžké dostát přání autora a číst toto pokračování „pomalu“, ale o překvapení, tak typická pro Roberta Fulghuma, tu není nouze. Japonská část na sebe bere i japonskou literární podobu a oplývá pastelovou krásou a osudovou tragičností.

Současná skotská autorka z Glasgow se na mezinárodní literární scéně představila debutem Řezárna, za nějž získala několik cen. Její román Tamerlán musí zemřít se nese ve znamení autorčina oblíbeného žánru, a to gotického románu. Přivádí nás do Londýna na konci 16. století, sužovaného popravami a hrozbou moru i války, kde známý předalžbětínský dramatik, básník i špeh Christopher Marlowe prožívá poslední tři dny svého života, než je v mladém věku úkladně zavražděn při hospodské rvačce. Marlowe hledá nebezpečného vraha Tamburlainea, který mu utekl z jeho vlastní temné hry. Autorka nám nabízí příběh muže, který se odhodlá vzepřít Bohu i králi, a zjistí, že existuje ještě horší osud než zatracení.

Epigramy, politické i smíšené písně, Brixenské skladby, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra.. Kniha se slovníčkem dobových výrazů, vysvětlivkami a rozborem Borovského díla vychází k výročí narození K. H. Borovského.

Básník a výtvarník Miroslav Huptych prošel řadu starých herbářů, knížek lékařských a bezmála kompletní bibliografii článků a knih sběratelů národopisného materiálu 19. století na téma lidového léčení. V knize se dočtete, jak se léčily tehdy běžné

Narození miminka je takovým malým zázrakem, ať se tento děj odehraje kdekoli. Je nezadatelným právem matky, aby si vybrala místo, které ji pro přivedení miminka na svět připadá nejvhodnější, nejbezpečnější, nejpřirozenější... V České republice měly ženy donedávna možnost porodit pouze v nemocnici. Ať byly nemocné či zdravé. Jinde "se nerodilo". Nebylo to zvykem. Dnes stále více maminek uvažuje o jiném způsobu porodu i o jiném prostředí než nemocničním.

Sníh, kdysi nepřekonatelná překážka, na půl roku přerušující jedinou cestu z Andorry do Francie, je leitmotivem novely, v níž je minulost dříve chudé, zapomenuté země v Pyrenejích konfrontována se současným blahobytem miniaturního státu. Ztělesněním dávných světů je babička Agnès, přesazená ze staré venkovské usedlosti do moderního bytu v hlavním městě Andorry, a její vnuk Eugeni, který si pro ni jednou týdně najde čas a hledá u ní kořeny svého rodu a ztracenou minulost, kterou jako dítě ještě zažil. Půvab Morellova vyprávění spočívá v tom, že oba protagonisté spolu nevedou dialog, nýbrž si v duchu promítají svoje setkání, vzpomínají na ně a připravují si, o čem budou příště hovořit. Záměrně neuspořádaný tok vyprávění tvoří zdánlivě nepřehlednou mozaiku, kterou čtenář vidí vcelku teprve ve chvíli, kdy zavírá knihu. Sníh už není protivný; je blahodárný, vítaný. Otázky však zůstávají: co bylo nebo je lepší? Neztrácíme v honbě za blahobytem a pohodlím svoji identitu, jsme snad teď šťastnější? Kniha Protivný sníh byla odměněna prestižní katalánskou literární Cenou Karla Velikého 1999.

Současná skotská autorka z Glasgow se na mezinárodní literární scéně představila debutem Řezárna, za nějž získala několik cen. Její román Tamerlán musí zemřít se nese ve znamení autorčina oblíbeného žánru, a to gotického románu. Přivádí nás do Londýna na konci 16. století, sužovaného popravami a hrozbou moru i války, kde známý předalžbětínský dramatik, básník i špeh Christopher Marlowe prožívá poslední tři dny svého života, než je v mladém věku úkladně zavražděn při hospodské rvačce. Marlowe hledá nebezpečného vraha Tamburlainea, který mu utekl z jeho vlastní temné hry. Autorka nám nabízí příběh muže, který se odhodlá vzepřít Bohu i králi, a zjistí, že existuje ještě horší osud než zatracení.

Děj nás tentokrát zavede především do vzdálenějšího Japonska, kde si Alice nechá u věhlasného mistra udělat konečně své vysněné tetování, a posléze do Athén, kde se všechny známé postavy na svých cestách zastaví a setkají se svou „věštkyní“ taxikářkou Polydorou, která každému předpoví budoucnost. Všichni se pak sejdou na Krétě v Meltemi, kde Alex uspořádá večeři na oslavu svatého Ošidného, patrona lidí, co nežijí konvenčně. Je těžké dostát přání autora a číst toto pokračování „pomalu“, ale o překvapení, tak typická pro Roberta Fulghuma, tu není nouze. Japonská část na sebe bere i japonskou literární podobu a oplývá pastelovou krásou a osudovou tragičností.

Sníh, kdysi nepřekonatelná překážka, na půl roku přerušující jedinou cestu z Andorry do Francie, je leitmotivem novely, v níž je minulost dříve chudé, zapomenuté země v Pyrenejích konfrontována se současným blahobytem miniaturního státu. Ztělesněním dávných světů je babička Agnès, přesazená ze staré venkovské usedlosti do moderního bytu v hlavním městě Andorry, a její vnuk Eugeni, který si pro ni jednou týdně najde čas a hledá u ní kořeny svého rodu a ztracenou minulost, kterou jako dítě ještě zažil. Půvab Morellova vyprávění spočívá v tom, že oba protagonisté spolu nevedou dialog, nýbrž si v duchu promítají svoje setkání, vzpomínají na ně a připravují si, o čem budou příště hovořit. Záměrně neuspořádaný tok vyprávění tvoří zdánlivě nepřehlednou mozaiku, kterou čtenář vidí vcelku teprve ve chvíli, kdy zavírá knihu. Sníh už není protivný; je blahodárný, vítaný. Otázky však zůstávají: co bylo nebo je lepší? Neztrácíme v honbě za blahobytem a pohodlím svoji identitu, jsme snad teď šťastnější? Kniha Protivný sníh byla odměněna prestižní katalánskou literární Cenou Karla Velikého 1999.