Argo strana 153 z 311

Na tento román života od autora Mateřské školky, Postele, Ach jo, atd… se čekalo několik let. Byl v plánu. Dlouho. Ještě se však „žil“. V Třetím přání jsou obsaženy zatím jenom jeho první dva díly, přičemž ten druhý končí oznámením: „Pokračování příště“. Plánuje se pět dílů, aby toho, když už, v životě románů podle Fulghuma nebylo málo, třetí je už skoro na papíře, a zbývající dva se teprve musí odžít. Jak typické pro Roberta Fulghuma, umělce života, který vždycky o umění žití psal. Vyprávění doplňují ilustrace s popisky, písničky s notami a rozverné veršovánky.

"Člověku nakonec nezbude, než sám na sobě provádět vivisekci. Ale musí to dělat nestranně, to znamená s určitou dávkou cynismu. Protože kdyby to dělal se zadostiučiněním nebo dokonce s radostí, tak by se z něj stal buď magor, nebo snob", říká vypravěč textu s názvem Blízká setkání z této knihy. Spisovatel se v ní vrací zpět k žánru povídky, tentokrát obohacené o nové vypravěčské prvky, zároveň však zůstává věrný svému sebeironickému stylu, který dokáže ve čtenáři vyvolat pobavený smích a mrazení v zádech současně. Vždyť: Jak je to dlouho, co takhle žijem? Kudy zpátky ke křižovatce, kde by se to dalo ještě zachránit? Žijem akorát ze slov? A jak ty se cítíš v tomto životě?

Protagonistou románu současného německého autora (narozen 1975) je mladý fyzik David Mahler, který se vědecky zabývá problémem času. Jedné noci zjistí, že druhý termodynamický zákon neplatí, čas nepostupuje lineárně dopředu. Ve stavu snového vytržení sepíše třicet stran matematicko-fyzikálního zdůvodnění. Čísla a vzorce jsou správné, základní fyzikální axiom tedy neplatí, minulost není minulost, zítřek může být včerejškem, minulé se teprve stane. Mahler se snaží svůj objev, který otřásá světem v samých základech, zveřejnit. Nepodaří se mu však proniknout do vnitřních kruhů vědeckého establishmentu, proto hledá podporu slavného fyzika, nositele Nobelovy ceny Borise Valentinova. Při honbě za nedostižitelným vědcem prožívá Mahler realitu tak, jako by byl jeho převratný objev potvrzen — svět se vykolejil z času. Mahlerovi se Valentinova nepodaří dostihnout, slavný vědec uniká. Osamělost, kterou Mahler trpí už od dětství, se stupňuje do nesnesitelnosti. Při osudném míjení Valentinova na závěr, kdy je setkání zdánlivě na dosah, a přesto nemožné, Mahler pod obrovitým zářícím sluncem umírá.

Jan Pauer rekonstruuje ve své práci průběh událostí, které vedly k invazi vojsk států Varšavské smlouvy do Československa v srpnu roku 1968 a následně k první etapě nástupu normalizace v Československu. Na základě své spolupráce s bývalou československou vládní historickou komisí pro přezkoumání událostí roku 1968 v Československu měl k dispozici nejen materiály pocházející z archivů bývalého Československa, ale mohl také jako jeden z prvních pracovat i s dokumenty z archivů bývalého Sovětského svazu, Bulharska, bývalé Německé demokratické republiky a Polska, které neměla odborná veřejnost doposud k dispozici. Díky tomu přináší rozsáhlá práce Jana Pauera, vysoce ceněná českými i zahraničními historiky, zcela nový pohled jak na politické a vojenské pozadí okupace Československa v srpnu roku 1968, tak i na samotný její průběh.

Werner Maser patří k největším znalcům dějin Třetí říše. Jeho poutavě napsaná biografie Hermanna Göringa, jenž svým intelektem přesahoval většinu tvůrců a ideologů nacistického režimu, si klade za cíl ozřejmit všechny stránky života muže, jenž se za své

Francouzský historik Alain Corbin dokázal jako jeden z prvních aplikovat metodické postupy školy Annales na moderní společnost 18. a 19. století. Jeho prozatím nejuznávanější práce je věnována zdánlivě odtažitému tématu — dějinám pachů. Právě na dějinách užívání lidských smyslů, na vztahu k vlastnímu okolí však zachycuje velké civilizační změny, k němž docházelo v různých sociálních prostředích. Původně téměř homogenní společnost se totiž podle jeho názoru začíná pod vlivem nových hygienických zvyklostí, užívání parfémů či naopak nových druhů kanálů a záchodů radikálně měnit a "čistí" se stávají citliví, až přecitlivělí k masám "špinavých". Flaubert nemůže spát, protože se nadýchal pachu dělníků — v této zkratce se odrážejí nové postoje elit, jež se začínají štítit a stranit spodiny. V souvislosti s tím se dle Corbina mohutně rozvíjí narcisismus, neurotické představy a nový význam získávají i pojmy jako delikátnost, soukromý prostor a komfort.

Termínem historická antropologie možná ne zcela přesně opisujeme velké dobrodružství ponoření se do tajů člověka jako jedince i příslušníka společnosti. Profesor Carlo Ginzburg v této své práci, obírající se tématem čarodějnictví a sabatu, ještě ne tak dávno označovaným za okrajové, ne-li přímo bizarní, podnikl vzrušující cestu v čase, aby vyhledal kořeny lidské povahy, chování a myšlení, spojených s čarodějnickými představami a s vírou v reálnou existenci čarodějnického sabatu. Jakmile koncem 17. století skončil hon na čarodějnice, sabat se rozplynul. Popřený jako reálný fakt podněcoval představivost malířů, básníků a filologů. Ale prastaré mýty, které splynuly do tohoto heterogenního stereotypu, přežily. A zůstávají dosud aktivní. Zkušenost, kterou lidstvo po celá tisíciletí vyjadřovalo prostřednictvím mýtů, obřadů, vytržení trvá jako jedno z ohnisek naší kultury, našeho způsobu pobývání na tomto světě.

Druhá z cyklu bajek o fretkách se z větší části odehrává ve vzduchu, což je konečně pro Bacha příznačné. Dvojice fretek-pilotů se na pravidelném letu do Kalifornie dostává do největší bouře, jakou ve své letecké kariéře zažila. Katastrofální počasí je přinutí neplánovaně přistát v naprosto neznámé oblasti. Napínavý boj s nepřízní počasí se stává osudovou zkouškou, ve které projde testem nejen jejich odborná způsobilost, ale i individuální lidské, tedy fretčí kvality: odhodlanost, věrnost ideálu, schopnost nalézt v sobě lásku, i když ztrácíme naději.

Leckdy krutá a těžko pochopitelná se pro nás mohou zdát vyprávění lidí žijících v „primitivních“ materiálních podmínkách, obklopených džunglí, která je pro ně alfou i omegou životního koloběhu. Tato vyprávění jsou však hlubokou studnicí moudrosti a pouček, které jsou od útlého věku vštěpovány dětem a pomáhají jim částečně se zorientovat v neúprosném světě. Jsou i zdrojem zábavy a rozptýlení dlouhých večerů při olejových lampách. Díky této ústní tradici jsou uchovávány po generace příběhy významných lidí, příběhy o původu přírodních jevů, příběhy z říše zvířat aj. Kniha je souborem autentických vyprávění etnoložky, která strávila na Borneu několik měsíců mezi příslušníky kmene lovců lebek.

Mešuge byl původně napsán v jidiš a publikován na pokračování v letech 1981–1983. Pro Singerovy příznivce bude příjemným objevem, že volně navazuje na příběh jednoho z nejkrásnějších autorových románů – na Šošu. Děj románu Mešuge se odehrává už po válce v New Yorku, kam se podařilo uniknout před peklem druhé světové války vypravěči Šoši Aronu Greidingerovi. Aron se nečekaně setkává se svým přítelem Maxem, který měl to štěstí a přežil holocaust v Evropě. Je mu teď 67 let, ale přes svůj věk je vyhlášený tím, že naplno užívá všeho, co muži může poskytnout jídlo, pití a ženy. Max Arona seznamuje se svou bystrou a charismatickou milenkou Miriam, která rovněž přežila druhou světovou válku ve Starém světě. Aron v průběhu děje odkrývá pravdu o její minulosti, což ho přivede k úvahám o vlastním životě...

Překlady děl proslulého amerického židovského prozaika se už na naší literární scéně zabydlely a mezi čtenářsky nejpřitažlivější patří určitě jeho povídky. V nich se mohl uplatnit jako vynalézavý vypravěč a podat směsici příběhů o obyčejných i kuriózních lidech a věcech. Novodobě navazuje na staré lidové vypravěčství - jeho povídky mají zápletku a vyústění, udržují čtenáře v napětí a skýtají kromě děje i mnoho symbolických významů.

Kořeny poezie Tomáše Míky tkví v tradici hudebního a kulturního hnutí New wave z přelomu 80. let, u nás zatím doposud nepříliš využívané. Míka se soustředí zejména na popis zdeformovaných vztahů ty – já, ve kterých operuje s mírnou nihilistickou pózou, ironií a černým humorem… Mnohdy jsou východiska Míkových básní poznamenána existenciálním ztracením… ve světě, nikoliv však v rovině pouhého hledání, jak by se na debutanta zdálo. Opravdovost a osamocení… jsou vedle zvolněného verše zajímavým hlasem v současné poezii. Za zmínku jistě stojí i jistá modelovost prostředí, v němž se Míkův poetický svět odehrává, i bolestnost vlastní bezmoci, která není s to v tomto světě učinit vzpouru proti konvenčnosti, erotické vyprázdněnosti vztahů či samotě. (Michal Jareš) Tomáš Míka patří k předním českým překladatelům. Jeho vlastní tvorba zatím vycházela časopisecky. Kniha je doplněna CD ROMem s videozáznamy autorských čtení a promítání textů, ilustrace mají formu aktivních scanů.

Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám krásným a poutavým jazykem a předkládá rodák ze severočeského Liberce a známý německý spisovatel Otfried Preussler, je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému (neboli k bílé i černé magii, jak se kdysi říkávalo). V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku.

Anglické vydání monografie o životě a díle Ladislava Sutnara. Jeho česká tvorba je mezinárodně uznávána a reprezentovala české umění na důležitých zahraničních výstavách. Jde o klíčové dílo amerického designu, které ´předběhlo´ svou dobu. Ladislav Sutnar v USA založil moderní vizuální komunikaci, např. firemní vizuální styl nebo různé formy informativních pomůcek v oblastech průmyslu, marketingu, popularizace vědy a ekologie. Jeho práce s informacemi předznamenává internet. Zároveň design odráží a často předstihuje soudobý vývoj volného umění. Sutnar se stal také jedním z prvních publicistů a teoretiků grafického designu. Jeho americká tvorba představuje dnes již klasickou kapitolu ve všech encyklopediích designu.

Po I. B. Singerovi nejznámější americký židovský spisovatel vydal roku 2001 trilogii novel, které jsou propojeny postavou ženy, jejíž život se dotkne tří velmi odlišných mužů. V námětech novel se odrážejí nejsložitější témata 20. století. Ilana Davita Dinnová se náhodou ocitá v roli posluchačky životních osudů tří mužů: první se týká dobytí jednoho polského města německou armádou a dění v místní synagoze, druhý idealistického ruského lékaře v době ruské občanské války a pak studené války, zaznamenaný písemně bývalým agentem KGB, a třetí významného profesora historie vojenství, který píše své memoáry. Osu knihy tvoří také životní příběh samotné posluchačky. Ze studentky, která dává hodiny angličtiny, je v poslední novele již slavná spisovatelka.

Šedesátka mikropříběhů z varšavského ghetta na počátku století, jak je odposlouchal malý chlapec za dveřmi světnice, v níž jeho otec rabín rozsuzoval spory sousedů a řešil otázky, co je člověku podle zákona dovoleno a co zakázáno. Defilé ostře načrtnutých postav, tragických i směšných, bezohledných i bezradných, které svým jednáním a osudem uváděli vypravěče do hořkých tajemství světa dospělých.