Argo strana 158 z 311

Přihlížíme právě soumraku knihy? Obstojí kniha jako nosič informací i do budoucnu, nebo se stane jen luxusním dárkovým artefaktem? Na podobné otázky hledá odpověď Jean-Philippe de Tonnac, francouzský novinář a spisovatel, v rozhovoru, který vedl s proslulým italským medievalistou, sémiotikem a spisovatelem Umbertem Ecem a s francouzským scénáristou Jeanem-Claudem Carri?rem. Oba myslitelé si nejprve kladou otázku, zda se změnou formy - to jest přechodem k e-bookům - změní i samotný pojem knihy, a rozvíjejí širší úvahy o archivaci dat, uchovávání osobních vzpomínek a funkcích knihy coby nositelky kultury. Na přetřes se však dostanou i nečekaně praktické otázky: dá se například číst e-book ve vaně?

Paulo Coelho, který je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů dnešní doby, uveřejnil své knihy, přeložené do 66 jazyků, ve 160 zemích. Právě vychází jeho třetí román z roku 1990, ve kterém navazuje v jiné poloze na svůj proslavený román Alchymista. Brida je skutečný příběh jedné z nejmladších učitelek čarodějnické tradice. Ve stále témž duchu, jemuž vděčí za svůj světový věhlas, Paulo Coelho vypráví o prvních krocích tehdy jednadvacetileté dívky, která se jednoho dne rozhodla, že svůj osud spojí s tajemstvími magie. Brida O’Fern, mladá Irka z Dublinu, se vždy zajímala o mystiku. Navštěvovala různé kurzy, v knihkupectvích listovala v knihách pojednávajících o dávných tajemstvích. Díky ponaučením Mága z Folku a své učitelky Wiccy se seznámí s Tradicí Luny, je zasvěcena za jarní rovnodennosti a poznává muže, s nímž chce spojit svůj další život, navazující na starobylé duchovní tradice. Příběh Bridy, která v osmdesátých letech minulého století hodlá jít cestou duchovního hledání podle dávných keltských tradic, spojuje autor s osudem mladé Loni v posledních dnech obléhání katarské pevnosti Montsegur v Okcitánii 13. století.

Kniha o podtextech - zhruba tak bychom asi mohli nazvat „kulturologický sborník“ Hlídka jako symptom, věnovaný fenoménu Lukjaněnkových Hlídek, respektive filmům, které podle úspěšné Lukajněnkovy „hlídkové“ řady vznikly. Většina přispívajících estetiků, sociologů, psychologů a filmových vědců se přitom zabývá ideologickou výbavou, kterou Lukjaněnkovým prózám tu právem, tu spíše sporně připisují. Faktem je, že právě Lukjaněnkova tvorba může být chápána a kriticky představena jako literární zrcadlo společnosti, která se kvůli špatným zkušenostem z 90. let a nezdaru ruských demokratických reforem vrací ke klasickému modelu ruského autoritářského státu, jemuž opět začíná vládnout všemocné a neomylné panstvo. Vrchnost usilující o to, aby novodobí upíři v podobě „nových Rusů“ nemohli pít krev prostého lidu. Lukjaněnko jako by podle řady autorů sborníku svým dílem potvrzoval utkvělou představu značné části dnešních Rusů, že „za Sověta bylo líp“.

Kronikářské dílo merseburského biskupa Dětmara, napsané přibližně v letech 1013–1018, je jedním z nejobsáhlejších pramenů k dějinám střední Evropy kolem roku 1000. Zahrnuje nejen podrobný výklad východofranských (německých) dějin za vlády saské dynastie, ale také četné zprávy o polabských Slovanech, českém státě či Polsku doby Boleslava Chrabrého. Autor, pocházející z urozeného rodu hrabat z Walbecku s úzkými kontakty na vládnoucí dynastii, poskytuje všestranný pohled na život, víru, myšlení a zvyky tehdejší doby, a jeho kronika má proto nemalý kulturně-historický význam. Pro českého čtenáře jsou obzvlášť zajímavé pasáže popisující slovanské obyčeje v polabském prostoru, které Dětmar díky svému původu ze „sasko-slovanského“ pohraničí dobře znal. Kronika dosud česky nevyšla.

Původní komiks mladé autorky čerpá svou prvotní inspiraci u egyptského mýtu o dvou znepřátelených bratrech, Sutechovi a Usirovi. Malý egyptský kluk Ratep, kterému se vrstevníci pro jeho původ vysmívají, podlehne svodům Sutecha, boha války, temnoty a hněvu, a dopomůže mu ke svobodě a moci. Za to ho stihne trest - Usir, bůh plodnosti a panovník nad říší zemřelých, mu dá nesmrtelnost a Ratepovým věčným úkolem je napravovat Sutechovy zlé skutky. Osamělý odvěký poutník bez domova a rodiny pak cestuje časem i světem a v jeho příbězích se odrážejí legendy a báje z celého světa. Ratep přitom nepřestává toužit po lásce a přátelství, leč marně. Protože však v jeho žilách koluje i Sutechova krev, nehodlá se se svým údělem smířit.

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

Román Petr Camenzind, vydaný poprvé roku 1904, založil Hesseho literární věhlas. Zachycuje vývoj mladého umělce, jenž po delším putování a sbírání zkušeností názorových i citových dospívá ke skeptickému postoji v otázce existence umělce v současné společnosti. Hesseho text navazuje na tradici německého vývojového románu a dodnes neztratil nic na svém půvabu a barvitosti.

Albánské pohádky a pověsti, u nás dosud téměř neznámé,jsou součástí bohatého folklóru, který zachycuje nejrůznější stránky života Albánců v průběhu historie a je stejně osobitý jako jejich jazyk, jímž se odlišují od všech ostatních obyvatel Balkánského po

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, ab

Paulo Coelho přináší v Čarodějce z Portobella fascinující a dramatickou zápletku, v níž čtenář odhalí dlouhou tradici, založenou na ženské síle a na lásce. Athéna má v sobě přirozený dar. Tato adoptivní dcera Libanonky a zámožného podnikatele z Bejrútu p

Román o Brazílii, zemi, kam dějiny zanesly mnoho barev pleti a řadu náboženských kultů, zemi hlubokých pralesů, dusného horka a slunce, lásky k fotbalu a nekonečných telenovel. V příběhu ze tří různých epoch – minulosti, přítomnosti a budoucnosti – se v přívalu nádherných detailů dostáváme k samotné esenci domova jednoho z největších pozemských národů. Z nespočtu drobných pramínků se v pozoruhodně vystavěném příběhu slévá dokonalý obraz největší jihoamerické země... A s ním na povrch vyvěrá nespočet otázek o samotné podstatě skutečnosti. Je vše propojeno skrze prostor i čas v křehké tkanině reality? Existuje jeden vesmír nebo mnoho vesmírů? Myšlenkově bohatý román britského prozaika poskytuje nejen odpovědi, ale i řadu dalších, neméně zajímavých otázek.

Alison Bechdelová (dosud známá svým kresleným seriálem Dykes to Watch Out For) shromáždila obrázky, které si malovala od sedmé třídy, deníky, které si psala od deseti let, mapy jednoho malého městečka v Pennsylvánii, staré papírky se seznamy nákupů, fotky, dopisy, vstupenky, a od matky dostala krabici dopisů po otci. Za nejméně přesný materiál považuje svoje vzpomínky. Několik let pracovala jako při terapii na svém knižním debutu: rodinné tragikomedii o svém úzkém, ale složitém vztahu s otcem. Kdybych si ten příběh měla vymyslet jako spisovatelka, nestál by za nic, tvrdí Bechdelová. Přesto vzniklo vzácně komplexní literární dílko, které zaujme jak svými ilustracemi, tak doprovodným textem. Kategorie

První rozsáhlejší monografie vynikajícího současného fotografa střední generace, která představuje dílo jeho dvacetileté umělecké praxe. Výjimečný fotograf střední generace Miro Švolík si v rámci bilance své tvorby zkompletoval fotografický archiv a zrodila se myšlenka vytvořit česko—anglickou monografii, která by ukázala všechny vývojové fáze jeho tvorby. Na rozdíl od převažující většiny fotografických monografií představuje tato kniha v rámci 77 černobílých fotografií ucelený příběh, přestože autor procházel různými experimenty ve fotografii — od stylizovaných plošných fotografických obrazců snímaných z ptačí perspektivy přes fotomontáže, kdy fotografie je vytvořena z více negativů, až po fotografické koláže. I když jsou fotografie Miro Švolíka navýsost umělecké, jsou natolik rozverné a hravé, že kniha je kouzelným výletem do světa neobyčejné, ale všeobecně srozumitelné fantazie.

Kniha Michaila Bachtina Francois Rabelais a lidová kultura středověku a renesance patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Po svém vydání v ruském originálu byla velmi záhy přeložena do všech světových jazyků a stala se modelovou studií o středověké a renesanční smíchové kultuře. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti, jež byly považovány díky asketickým přístupům středověkých mnichů za cizí kultuře 13.-17. století. Prostřednictvím mistrné analýzy jemného přediva tohoto myšlenkově bohatého románu se dostává na samu dřen lidové kultury, jež v jeho očích osciluje mezi světem literátů a nevzdělaných laiků.

Provokativní literární hříčka, v níž si Žid dělá kacířskou legraci z Židů. Text se tváří jako životopis profesora Günthera Wünkera, uchovávaný v archivu Německého ústavu pro dokumentaci sionismu v roce 2052, a vzbudil v Izraeli a Spojeném království zasloužený ohlas. Je nabokovovsky hravou, rothovsky erotickou parafrází Maimonidova Návodu zděšeným a řadí se mezi silné protiválečné a protirasistické manifesty nového tisíciletí.

Soubor portrétů francouzských panovníků 15.–19. století navazuje na soubornou práci Francouzští králové v období středověku a uvádí nás do období, kdy se Francie stala skutečnou světovou velmocí. Na počátku stála expanzivní politika Františka I., jenž se snažil využít oslabení habsburských panovníků v Říši, způsobeného střetem mezi reformací a protireformací. Nakonec však museli stejné problémy řešit i jeho potomci a samotná Francie se dostala v době bratrovražedných náboženských válek do obtížně řešitelné situace. Nového lesku dosáhla za vlády Ludvíka XIV., za vlády krále Slunce, jenž sice upevnil mocenské postavení státu, zároveň ho však zadlužil. Tím svým následovníkům předal problém, jenž nebyli schopni cele vyřešit až do Francouzské revoluce. Autoři, kteří do této knihy přispěli, se tak tu s větším, tu s menším úspěchem snažili vylíčit portréty panovníků, u nichž už oproti středověku můžeme nahlédnout do jejich soukromého života a individuálních představ, avšak vždy v širokém politickém či sociálním kontextu.