Argo strana 159 z 263

Fantasy trilogie Jeho temné esence se okamžitě po vydání stala mezinárodním bestsellerem a na literárním nebi září jasným světlem dodnes. Příběhy neobyčejné dívenky Lyry milují děti i dospělí po celém světě, podle prvního dílu byl natočen hollywoodský velkofilm. Říká se, že ta největší dobrodružství začínají docela obyčejně, a v případě Lyry, hlavní hrdinky trilogie Jeho temné esence, to rozhodně platí. Když ji napadne schovat se v kuřáckém salonku na univerzitě, kde žije v láskyplné, byť poněkud nesoustavné péči roztržitých scholárů, vede ji k tomu čirá zvědavost. Netuší, že svou přítomností zabrání rektorovi, aby otrávil jejího strýčka lorda Asriela, a že ji samou zavedou důsledky uličnického kousku až daleko na sever. Právě tam se totiž vydá hledat kamaráda Rogera uneseného tajemnými Vrahouni. Cestou se seznamuje s medvědím psancem Iorkem Byrnisonem, vzduchoplavcem Lee Scoresbym a půvabnou královnou divoženek Serafinou Pekkalou. Lyra také zjistí nečekanou pravdu o svých rodičích, naučí se zacházet s alethiometrem zlatým kompasem, který dokáže pravdivě odpovědět na každou otázku , a pochopí, že i ty nejlepší úmysly mohou vést k tragickým koncům. A co víc, Lyřin úkol, jak se zdá, zdaleka nekončí na ledových pláních severu, a ona se bude muset vydat do světa, o jehož existenci měli donedávna tušení jen největší snílkové a odvážlivci.

Svižný, vtipný a nápaditý román významného amerického autora, který se v českém překladu představí poprvé, propojuje různé roviny vyprávění, přičemž roli hraje nejen příběh a postavy, ale i jazyk a komunikace, je to kniha založená na mluvení, zvucích a smyslech. Hrdinkou je hluchá žena, která se stane obětí krádeže identity přes kreditní kartu. Policie se tím neobtěžuje zabývat, a tak žena se svým mladším přítelem, jenž vymýšlí sci-fi hry a jenž ji zbožňuje, pátrají na vlastní pěst. Souběžně na scénu přichází i ten, kdo z ukradené identity žije, žije tak už mnoho let na různá jména a na různé účty, muž s kriminální minulostí, který si užívá života na vysoké noze se sexbombou Natalií, Ruskou, a předstírá, že je lékař.

Zubovova kniha představuje osobitý pohled na ruské revoluce, únorovou a říjnovou, v roce 1917. Autor se zde formou přednášek zamýšlí nad příčinami politického a sociálního napětí v carském Rusku na počátku 20. století a nastoluje tezi, že revoluce nepropukla ze sociální bídy, ale byla spíše reakcí na pomalost a nedostatečnost politických změn. Velmi kriticky se přitom staví k vůdcům buržoazní opozice, kteří nedokázali vést zemi po rezignaci cara Mikuláše II. a svým politickým lavírováním a ustrašeností umožnili uchopit moc úzkou vrstvou bolševických revolucionářů, jejichž myšlenky měly v ruské společností velmi omezenou odezvu. Bolševici, vedení Leninem, se neštítili jakékoli brutality a dokázali využít protiválečných nálad. Zcela nedemokratickým způsobem zničili existující parlamentní demokracii a namísto ní nastolili nekompromisní režim diktatury proletariátu, jenž ve svých důsledcích ovlivňuje ruskou společnost dodnes. Teprve úplným zbavením se říjnových iluzí může podle Zubova dojít ke zrození nové ruské demokratické a liberální společnosti. Vydání knihy podpořila Nadace Mikhaila Prokhorova.

Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska, zahrnuje především anonymní arabskou kroniku popisující průběh gra nadské války, kratší zprávu z pera arabského kronikáře al-Maqqarího o osudech Granaďanů po kapitulaci a jejich emigrace do severní Afriky a text od Hernanda de Baeza. Zatímco arabská kronika sleduje dění z pohledu vojáka přímého účastníka bojů, pop isuje Hernando de Baeza spíše události ve vyšších vrstvách granadské společnosti, v nichž se pohyboval. Díky těmto různým pohledům před námi vyvstává plastický obraz významného období v dějinách Pyrenejského poloostrova, s nímž se zatím český čtenář neměl příležitost zevrubněji seznámit.

Říká se, že irský a český smysl pro humor k sobě mají blízko. Novela velikána irskojazyčné literatury Máirtína Ó Cadhaina to potvrzuje. Věčná škoda, že si ji nemohl přečíst Franz Kafka, najisto by se rozveselil. Klíč pojednává o malém dublinském úředníčkovi, jehož život je naplněn přesouváním šanonů, lepením štítků a vyplňováním formulářů. Když však jednoho dne odjede jeho nadřízený na dovolenou a zamkne jej v kanceláři, dojde k existenciálnímu zápasu. Takový úřední klíč, to není žádná legrace, o jeho výrobu je třeba zažádat na příslušném lejstru orazítkovaném náležitými odbory. Vyvázne náš hrdina živ a zdráv?

Rok 1794, Stockholm. Matka oplakává dceru zavražděnou o svatební noci. Jejím podezřením však nikdo nenaslouchá, a tak poprosí o pomoc jediného, který zbyl: jednorukého drába truchlícího nad smrtí přítele. V nemocnici na periferii zatím mladého aristokrata mučí myšlenky na strašlivý čin, ze kterého je obviněn. V 1794, druhém díle historické noir trilogie Niklase Natt och Daga, se čtenář opět setkává s Mickelem Cardellem, Annou Stinou Knappovou a chaotickým, prohnilým světem konce osmnáctého století. Stockholm čekají jeho nejtemnější dny pozlátko starých časů se rozpadá a dává průchod temnotě skrývající se v městských zákoutích. finalista the Swedish Storytel Awards Je to strašidelné - a strašidelně dobré. Dagens Nyheter, Sweden 1794 je úžasně misantropický portrét utrpení z dávno zmizelého Stockholmu. Budete se tetelit strachy. BTJ, Sweden Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.

Kdo stavěl monumentální megalitické stavby a proč? Žili na zemi obři nebo jde jen o skrytý význam pro velikány ducha? Odkud přišli druidové a co s tím vším má společného posvátná geometrie? To jsou jen některé z otázek, které si klade francouzský spisovatel, badatel a mystik Louis Charpentier v této knize. Stejně jako ve svých ostatních dílech, i tentokrát pátrá po tajemstvích, která provázejí lidský rod už od počátku věků. Po proudu času se s ním vydáváme na cestu z doby kamenné až do časů mocných Keltů a zjišťujeme, že se dějiny nemusely ani zdaleka odvíjet tak, jak nás to učili ve škole.

Haličsko-volyňský letopis sleduje pod zorným úhlem aktivit místních knížat z rjurikovského rodu dění v širokém prostoru střední a východní Evropy 13. století. Haličsko--volyňské knížectví se rozvíjelo na velmi exponovaném pomezí střední a východní Evropy a bylo nuceno žít v neustálém kontaktu se světem pravoslaví a katolicismu, světem baltského pohanství a stepních etnik. Jak dokazuje i místní letopis, kultura Haliče a Volyně překonala konfesní bariéry a díky stýkání se odlišných kulturně-geografických celků umožnila Haličsko-volyňskému knížectví stát se na jistou dobu originální kontaktní zónou, prvkem spojujícím střední a východní Evropu. Haličsko-volyňský letopis dosud nebyl přeložen do češtiny, a to ani formou ukázek v antologiích středověkého písemnictví.

Výbor latinských středověkých visiones, tj. vidění, zahrnuje okolo dvaceti nejznámějších textů, mezi nimi např. Thurkillovo, Dryhthelmovo, Fursovo či Barontovo vidění. Jedná se o velice významné doklady specificky středověkého žánru, vyprávění revenantů, tedy lidí, kteří zdánlivě zemřeli a při cestě na onen svět jim bylo povoleno nahlédnout do pekla, očistce či ráje. Někdy se takového vidění mohlo dostat člověku ve spánku. Ve všech případech se však jednalo o vyprávění s evidentním moralistickým podtextem, plné hrozivých i fantastických výjevů, jež tak dobře známe z obrazů Hieronyma Bosche nebo dalších středověkých malířů.

Knížka přináší texty od řady zahraničních publicistů, odborníků, politiků i zástupců nevládních organzací, ve ktrerých se autoři snaží vysvětlit a dokázat kontraproduktivnost represe při řešení drogové problematiky. PŘEKLAD: Olga Čechurová, Jan Jař ab