Argo strana 166 z 314

Román je situován do období druhé světové války. Na Vánoce 1944 je seržant Will Knott s pěti jinými vojáky speciální průzkumné jednotky vyslán doprostřed ardenských lesů, aby zde na opuštěném zámečku zřídil pozorovatelské stanoviště. Les v zemi nikoho není sice nejbezpečnějším místem k životu, ale vojáci rádi unikají přímému dohledu svých nadřízených. Už na cestě je ovšem čekají podivné úkazy, které dlouho nezůstanou samy. Po několika dnech hlídkování a prozkoumávání zámečku jsou vojáci vysláni na tajnou výpravu k německé jednotce, která za podobným účelem jako ta jejich sídlí opodál. Ani Američané však nezůstanou dlouho nepoznáni. Začíná zvláštní hra, jejíž pravidla vymysleli Němci. Jestlipak se Knottovi a jeho kamarádům podaří rozeznat její pravidla? Jestlipak se jim podaří pravidla měnit? A podaří se jim dohrát hru až do konce?

Osud pittsburskému rodákovi Augustenu Burroughsovi nadělil dvojí – neuvěřitelně bláznivý život a mimořádný vypravěčský dar. Autor dokázal obojí skloubit tak, že sobě zachránil zdravý rozum a čtenáře vyléčil z pocitu, že už nelze o ničem novém – zvláště pak o vlastním životě – nijak nově psát. Vybrané epizody svých pubertálních let strávených v Massachusetts líčí s dovednou lehkostí a svérázným vtipem, jako by se ve dvanácti letech neocitl v domě potřeštěného psychiatra, kam ho odložila jeho duševně nemocná matka, ale žil úplně normálně. S naprostou samozřejmostí vypráví, jak nechodil do školy, hrál si s přístrojem na elektrošoky, důvěrně se přátelil s pedofilem, krotil blázny a v rámci své absolutní svobody zažíval nejneskutečnější příhody. Svižné vyprávění nabízející inteligentní zábavu prostou pitvorného humoru lze číst i jako návod na to, jak si za všech okolností uchovat duševní zdraví.

Strhující román jednoho z nejvýraznějších australských autorů vypráví o chlapci vyrůstajícím v irské přistěhovalecké rodině, o bídě a drsném životě domkářů v Austrálii 19. století a o tom, jak je snadné ocitnout se na nesprávné straně zákona, pokud se člověk nenarodil jako boháč a nemíní spolupracovat se zkorumpovanou policií. Ned Kelly, jemuž spisovatel vzdává ve své knize hold, byl skutečnou postavou?divokého jihu?, proslulý svým neprůstřelným oděvem, který mu dodával vzezření středověkého rytíře a učinil z tohoto desperáta mýtus mezi bílými přistěhovalci. Kniha získala prestižní literární cenu Booker Prize za rok 2001.

Román je situován do období druhé světové války. Na Vánoce 1944 je seržant Will Knott s pěti jinými vojáky speciální průzkumné jednotky vyslán doprostřed ardenských lesů, aby zde na opuštěném zámečku zřídil pozorovatelské stanoviště. Les v zemi nikoho není sice nejbezpečnějším místem k životu, ale vojáci rádi unikají přímému dohledu svých nadřízených. Už na cestě je ovšem čekají podivné úkazy, které dlouho nezůstanou samy. Po několika dnech hlídkování a prozkoumávání zámečku jsou vojáci vysláni na tajnou výpravu k německé jednotce, která za podobným účelem jako ta jejich sídlí opodál. Ani Američané však nezůstanou dlouho nepoznáni. Začíná zvláštní hra, jejíž pravidla vymysleli Němci. Jestlipak se Knottovi a jeho kamarádům podaří rozeznat její pravidla? Jestlipak se jim podaří pravidla měnit? A podaří se jim dohrát hru až do konce?

Tuto pozoruhodnou knihu napsal slavný autor románu Vyhoďme ho z kola ven (Přelet nad kukaččím hnízdem) spolu s kolegou Kenem Babbsem. Vypráví tu příběh skutečných lidí, dávných hvězd slavného Pendeltonského rodea, kde vystupoval mj. světoznámý Divoký Bill Cody. Vypravěč si nezadá s humorem a citem pro historický detail, přestože příběh samotný stojí na pravdivých základech jen jednou nohou ta druhá se opírá o zábavné historky, které se o hrdinech Pendeltonského rodea dodnes vyprávějí. I proto se Poslední rodeo dá číst jako napínavě napsaný šestákový román z prostředí Divokého západu. Ken Kesey patřil k nejvýraznějším americkým prozaikům 2. poloviny 20. století a Ken Babbs byl jeho přítelem a životopiscem.

Po "existenciálních westernech" Všichni krásní koně (č. 1995) a Hranice (č. 1997) vydal sedmdesátiletý, cenami ověnčený americký spisovatel Cormac McCarthy v r. 2005 své další románové dílo - Tahle země není pro starý, žánrově označované za "morální thriller". Jeden muž najde šťastnou náhodou na poušti v kabele pohádkovou hotovost, výsledek války drogových gangů. Od té chvíle ho i s jeho manželkou, která se odjede skrýt ke své matce, začne pronásledovat ten, kterému peníze patřily, a všem třem je na stopě celkem stoicky uvažující šerif - těm dvěma chce život zachránit, třetího dopadnout. Netradiční detektivní příběh ve stylu "noir" z texasko-mexické hranice se ve svém průběhu plní policistovými meditacemi na téma láska, krev a občanská povinnost. Cormac McCarthy bývá označován za jednoho z nejtemnějších žalobců současného stavu americké společnosti.

Génius, nebo šílenec? Takové bylo dilema některých kritiků, když v roce 1985 tehdy ještě ne moc známý americký spisovatel Cormac McCarthy vydal svůj pátý román, historický western Krvavý poledník. V té době nevyvolal mnoho rozruchu, ale po letech se stal klasickým dílem srovnávaným svou velikostí, významem a mistrovským zpracováním s Bílou velrybou. Je třeba se rozloučit s "mayovkami" a Vinnetuem. Dobývání amerického Západu vylíčené Cormacem McCarthym není pro slabé žaludky. Román čerpající ze skutečných událostí poloviny 19. století bývá označován za "katalog" násilí, krveprolévání, brutality a krutosti. Osou příběhu je, jak se posléze stalo typickým znakem McCarthyho příběhů, putování mladého kluka. Zdá se, že McCarthyho hlavní postavy jsou svým autorem odsouzeny k tomu být věčně na cestě, a tato cesta celkem bez výjimky vede do pekel. Nevyhnutelná apokalypsa se McCarthyho dílem lakonicky vine jako krvavá stopa.

Danka Štoflová, autorka úspěšného blogu na portálu iDNES, představuje knižní podobu vtipně a s nadhledem vyprávěných příběhů ze života indiánů kmene Čerokí o velké rodině, muži a dětech, společně žijících na půdě, která indiánům po staletí patří, uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně, na úpatí pohoří Great Smoky Mountains. Vtipně, svěže a poutavě se šarmem Betty MacDonaldové předává mýty, životní postoje a jednoduché moudrosti okořeněné sžíváním se s naprosto odlišnou, evropskou kulturou v osobě samotné autorky. S pokorou vypráví příběhy indiánů a ve snaze moderního člověka jednoduše zušlechtit se zamýšlí nad svým životem, zažitými stereotypy, nad ctí, hrdostí, láskou, vztahem k rodičům, dětem, starým a nemohoucím, k přírodě, ke zvířatům, ke smrti a k hvězdné obloze. Každý si totiž hluboko uvnitř, přeje být právě tím, co v dětství tolik obdivoval. Indiánem. Její blog okamžitě uchvátil tisíce čtenářů a v roce 2022 získala hned prestižní blogerské ocenění ve dvou kategoriích.

„Všecko, co se v týhle debilní zemi za posledních padesát let semlelo, se stalo v autě, na autě, u auta, s autem nebo poblíž auta. A všichni se chtěj vrátit na místo činu.“ Harry Crews, svérázný, kritikou i čtenáři vysoce uznávaný odštěpek drsné jižanské podoby americké literatury, se konečně představuje českému publiku. V tomto „ujetém“ románu si vychutnal ikonu amerického způsobu života: automobil. Herman Mack, zaměstnanec rodinného vrakoviště, se pro slávu a lásku k autům uvolí sníst jeden obzvláště povedený exemplář, červený Ford Maverick ročník 1971.

„Všecko, co se v týhle debilní zemi za posledních padesát let semlelo, se stalo v autě, na autě, u auta, s autem nebo poblíž auta. A všichni se chtěj vrátit na místo činu.“ Harry Crews, svérázný, kritikou i čtenáři vysoce uznávaný odštěpek drsné jižanské podoby americké literatury, se konečně představuje českému publiku. V tomto „ujetém“ románu si vychutnal ikonu amerického způsobu života: automobil. Herman Mack, zaměstnanec rodinného vrakoviště, se pro slávu a lásku k autům uvolí sníst jeden obzvláště povedený exemplář, červený Ford Maverick ročník 1971.

Kniha povídek známého amerického scenáristy, režiséra a herce Woodyho Alena. V tomto souboru druhé vydání.

Pokračování vybraných sloupků slavného moderátora a novináře o jeho farmářských eskapádách, úspěších i prohrách. Dozvíme se, jak se nahánějí toulavé krávy, jak se dá nabourat traktor značky Lamborghini nebo jak si nepřestavět bývalý ovčinec na restauraci podávající jídla z místní zemědělské produkce. Úřední šiml řehtá i v Anglii a Jeremy si na to stěžuje se svým nezaměnitelným humorem. Brexit je dávno realitou a Jeremy to glosuje s hořkou ironií – má zkušenost podnikatele, kterého nesmyslné vystoupení Velké Británie z Evropské unie silně poškodilo a připravilo o finance důležité pro chod jeho farmy. Jeremy Clarkson se narodil roku 1960 v Doncasteru v hrabství Yorkshire do rodiny učitelky a obchodního cestujícího. Jako středoškolský student byl vyloučen ze soukromé školy v Reptonu za požívání alkoholu, kouření a nevhodné chování. Jeho prvním zaměstnáním bylo prodávat pro otcovu firmu plyšové figurky medvídka Paddingtona. Poté začal psát pro různé anglické listy, nejdříve lokální a pak i celostátní. Časem se vyprofiloval jako odborník na automobily. Začal psát pro prestižní časopis Top Gear a od roku 1988 se stal světoznámým moderátorem stejnojmenném pořadu televize BBC, kde vydržel do roku 2015. Později začal s Amazonem spolupracovat na show The Grand Tour. Žije na své farmě Diddly Squat, postupně se stává farmářem a o svých zkušenostech píše sloupky.

Je silvestr roku 1938, v Lowellu v Massachusetts chumelí a parta šestnáctiletých kluků vesele a trochu nejistě kráčí na taneční zábavu. Pro jednoho z nich bude tenhle večer osudový: Jack Duluoz, autorovo alter ego, totiž v tančírně potká sedmnáctiletou Maggie Cassidyovou. Touhle scénou začíná útlý román, který Jack Kerouac napsal v roce 1953 a líčí v něm historii první lásky na maloměstě a hrdinův první šok a okouzlení z oslnivého New Yorku. Prostý příběh prvního vzplanutí je psán typickým Kerouakovým překotným stylem s chaotickou interpunkcí a „jazzovou“ větnou stavbou, balancujícím na pomezí prózy a poezie. Autobiografický text o nesmělém, nezkušeném vzájemném poznávání a různících se snech dvou mladičkých lidí vznikl už v roce 1953, ale nakladatele našel teprve o šest let později, když už se jeho autor vezl na vlně slávy po vydání svého nejslavnějšího opusu Na cestě.

Jason Taverner, televizní hvězda, kterou každý den sledují milióny oddaných diváků, se probouzí v levném hotelovém pokoji a následně zjišťuje, že ho nikdo nezná. Bez dokumentů prokazujících pouhou jeho existenci se ocitl v klaustrofobickém policejním světě plném informátorů a udavačů, kde je jen otázkou času, kdy vzbudí pozornost mocných a bude zatčen. Před více než pětačtyřiceti lety vytvořil Philip K. Dick ve své fantazii svět, v němž jsou lidé sledováni na každém kroku. Svět, v němž se nelze vyhnout slídivým očím a žít svobodně. Svět nemálo podobný tomu, ve kterém žijeme dnes… Román Kaňte, mé slzy, řekl policista získal Pamětní cenu Johna W. Campbella a byl nominován na ceny Hugo a Nebula.

První a nejdojemnější kapitola fiktivního Kerouacova životopisu, „Duluozovy legendy“, kterou psal v podstatě celý život, protože látkou i palivem jeho psaní vždy byly vlastní, intenzivně prožívané zkušenosti. Vize Gerarda jsou tím, co si Jack Kerouac – či jeho prozaické alter ego Duluoz – pamatuje o svém bratrovi Gerardovi; je to sled výjevů, vizí či vidění, detailů přetvořených v básnickou pravdu, střípků viděných očima dítěte, matných vzpomínek na milovanou, důvěrně blízkou, andělskou bytost, kterou odvedla z jeho života smrtelná choroba, když bylo Gerardovi devět let a Jackovi pouhé čtyři roky. Knihu napsal Kerouac během dvou týdnů v roce 1956, ve stejném roce, kdy rozepsal Anděly zoufalství a dokončil Tristessu, a jako by v ní utíkal ke vzpomínkám na dětskou čistotu a nevinnost, na šťastná léta prožitá po boku milujícího a milovaného bratra, kterého vidí jako svého prvního učitele.

K českému čtenáři se konečně dostává kniha o „baby-led weaning" (BLW), tedy o zřejmě nejpřirozenějším způsobu zavádění pevné stravy u kojenců, kdy celý proces řídí samo dítě- účastní se rodinného stolování, samo se krmí a samo si vybírá, co bude jíst. Díky tomu se rozvíjejí přirozené dovednosti a schopnosti dítěte, koordinace ruka-oko, jemná motorika, samostatnost… Není potřeba vařit žádná pyré, kašičky nebo přesnídávky. Jídlo je zábava a jídelní stůl se nemění v bojiště, jak tomu často bývá při klasickém krmení lžičkou. Autorky- odbornice na stravování malých dětí a novinářka- v knize popisují celý proces „dítětem vedeného odstavení", radí kdy, jak a s čím začít, ale i na co dávat pozor a čemu se vyhnout. Především však čtenářům poradí, jak dítěti pomoci k tomu, aby si zamilovalo dobré jídlo.