Argo strana 173 z 311

Daryck měl svůj domov ve městě zničeném při nájezdu Kostních obrů. On a jeho skupina válečníků se teď touží pomstít za všechny milované, které ztratili. Hanima patří k nové generaci mágů s mimořádným nadáním – dokáže hovořit s fantastickými zvířaty. Když její dar začne představovat hrozbu pro současné vládce, postaví se do čela hnutí, které chce pomocí její magie poskytnout moc všem. Koesha je kapitánkou čistě ženské posádky lodi zkoumající nebezpečné a neznámé vody. Nehledá však pouze možnou cestu kolem světa – pátrá i po své sestře, která před dvěma lety zmizela na moři. Jenže tam, kde mapy končí, číhá něco mnohem nebezpečnějšího než bouře a mořské obludy! Tito tři, a zdaleka nejen oni, se pokusí přinést naději do světa zmítaného válkou. Ale i hrdinové mívají strach…

V této naprosto originální, fantasmagorické knize sleduje Edward Carey životní kroky Marie Grosholtzové, maličké Švýcarky, která se dostala do revoluční Paříže a nakonec se proměnila v legendární Madame Tussaud. Tento barvitý příběh o revoluci, paměti, ztrátě a lásce vás zavede do tří zemí, setkáte se se ztracenými dětmi, ztracenými rodiči, opičími duchy, krejčovskými pannami, králem, princeznami i doktory a s mužem, který prochodil celou Paříž. Budete se smát, plakat i kulit oči překvapením. „Carey na každém kroku zvyšuje laťku.“ Jeff Vandermeer „Jeden z nejkurióznějších spisovatelů, jakými se tato země může honosit. V jeho díle lze nalézt ozvuky dalších výstředníků, od Angely Carterové po Russella Hobana, ale on je svou ujetostí ještě překonává.“ Observer

Líbilo by se ti, kdyby se příběh v knize odvíjel, jak určíš? Nevěříš, že to jde? Tak schválně! Paříž s vůní zločinu je tak trochu jinak napsaná detektivka. Malý čtenář má při její četbě možnost ovlivnit děj: na konci kapitol se rozhoduje, jak by měl příběh dál pokračovat, a podle toho postupuje na zvolenou stranu knihy. Pan Lupička, poněkud kulatější účetní, se vydává na vysněnou dovolenou do Paříže, aniž tuší, že na něj čeká velké detektivní pátrání. Záhy se totiž seznámí s panem Armaňakem. Je mu na něm cosi divného. No tě pic! Vždyť mu chybí nos! Ano, čtete správně. Armaňakovi ve spánku ukradli jeho jedinečný nos! A proč? Protože je to nos nejlepšího parfuméra ve Francii. Pan Lupička si odjakživa přál být detektivem, a tak se chopí příležitosti a vyrazí za první stopou. Pomoz mu a rozhodni, kam ho pátrání zavane a jak toto napínavé dobrodružství dopadne. Barevné ilustrace vytvořila Petra Waldauf Slabá, a můžete se těšit i na jednu rozkládací ilustraci. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Ann Patchettová, autorka bestselleru Společenství, napsala svůj dosud nejsilnější román, dojemný příběh o nezničitelných poutech mezi sourozenci, o domě jejich dětství a minulosti, které se nelze zbavit. Na konci druhé světové války se Cyrilu Conroyovi souhrou štěstí a chytré investice podaří položit základ obrovskému realitnímu impériu, a tím rodinu katapultovat z chudoby do nezměrného bohatství. První, co udělá, je, že koupí Holandskou vilu, luxusní sídlo na předměstí Filadelfie. Překrásný dům ale rodinu rozbije a na dlouhá desetiletím se pro mnohé stane posedlostí i prokletím. Vypravěčem je Cyrilův syn Danny, kterého nakonec z domu, kde vyrostl, vypudí nevlastní matka, a s ním i jeho starší sestru, báječně jízlivou, sebevědomou Maeve. Oba zámožní sourozenci jsou uvrženi zpátky do chudoby, z níž se rodičům povedlo vymanit, a zjistí, že se mohou spoléhat jen jeden na druhého. A právě jejich nerozlučné pouto jim zachrání život a zajistí budoucnost. Holandská vila, román s temnými podtóny, vypráví na rozsahu pěti desetiletí o dvou chytrých lidech, jimž se nedaří setřást minulost. Je to příběh ztraceného ráje, který zkoumá problémy dědictví, lásky a odpuštění, i toho, jak sami sebe chceme vidět, a kým jsme doopravdy.

Nejnovější Falconesův román je fascinující výpravou do Barcelony dvacátého století, do doby, kdy nejen v katalánské metropoli vládla secese a dala tam vzniknout tolika unikátním stavbám, které obdivujeme dodnes. Mladý nadějný tvůrce keramiky Dalmau Sala nás díky své práci nezavede jen do těchto úžasných budov, ale mnohem dál: do světa lidí, z jejichž potu a mnohdy i krve se tyto stavby rodily. Mezi dělníky, kteří dřou za nuznou mzdu a neustálými stávkami často marně bojují o pro nás dnes samozřejmá práva. Vypravíme se s ním do temného, bizarního světa šantánů mezi umělce, bohémy a ztroskotance, ale i do drsného prostředí dětí ulice. Malíř duší je silný příběh o lásce, vášni pro umění, sociální revoltě i pomstě.

Po smrti pětiletého synka se venkovský dům Richarda a Juliette Willoughbyových promění k nepoznání, namísto radosti a smíchu příbytek na okraji vřesoviště zaplní smutek a neodbytné přízraky. Juliette je přesvědčená, že Ewan v nějaké jiné podobě stále žije, a pomoc hledá u místní okultistické skupiny. Richard se pokouší zbavit tíživých vzpomínek na chlapce tím, že umanutě překopává pusté políčko naproti domu a snaží se najít pozůstatky prastarého dubu. Avšak některá místa je lépe nechat na pokoji. Hladový lán možná skrývá víc než jen staré kořeny.

„Kabát a kabelka, hm, a co s nimi?“ řeknete si. To byste ale nevěřili, jaká úžasná dobrodružství může taková dámská růžová kabelka nebo pánský zimní kabát prožít. Zvlášť když jsou ulice liduprázdné, hospody zavřené… no ano, je vyhlášen nouzový stav! Jenže na lásku je čas vždycky. A tak když se kabelka poprvé potká s kabátem, přeskočí jiskra… Než se ti dva ale dají opravdu dohromady, zažijí jízdu jako na tobogánu. Marka Míková, hudebnice, divadelnice a spisovatelka čtyřikrát nominovaná na Magnesii Literu, a Galina Miklínová, oceňovaná režisérka a výtvarnice, jejíž ilustrace se objevily např. v sérii Lichožrouti, se sešly v jedné skvělé knize pro všechny generace. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

V nezapomenutelném příběhu Jany Honzlové, neprokádrované členky souboru písní a tancí Sedmikráska, dokázala tehdy začínající autorka to, na čem ztroskotalo předtím i později mnoho slavnějších a zkušenějších spisovatelů: pro dnešní i budoucí generace věrně zachytila a spoutala do živého tvaru frašku zvanou "budování socialismu". Román s výrazně autobiografickými prvky začala psát Zdena Salivarová ještě v Praze, dokončila jej až v Torontu, kam se po roce 1968 přestěhovala se svým manželem J. Škvoreckým.

Všechny děti jednou určitě svému nejbližšímu dospělákovi položí zvídavou otázku: A jakpak se dostalo to miminko mamince do bříška? Neošívejte se rozpaky, přestaňte rudnout a hledat vytáčky. Anna Fiskeová svou knihou odpoví zábavně a srozumitelně za vás. Téma staré jako lidstvo samo autorka pojednala pěkně od začátku, věcně, názorně a s humorem; vypomáhá si nejen slovem, ale i skvělými ilustracemi. Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.

Životopis Jan Žižka vznikl v intelektuálně výbušné atmosféře roku 1968, vydán byl ale až po sovětské invazi. Na Žižkově biografii je nejpřínosnější, jak autor pojímá jeho osobnost. Není tolerantním utrakvistou, neuznává koexistenci různých pravd či různých přístupů k poznání Boha. Koná a chová se přímočaře. Poznaná víra má platit pro každého, pro posledního vojáka stejně jako pro vojevůdce. Žižka je přitom především voják, jenž vyžaduje poslušnost a disciplínu. Veškeré úchylky od pravé víry tvrdě trestá. Zároveň však zůstává šlechticem, jenž ctí uspořádání světa, daného od Boha, do společenských stavů a řádů. V politické rovině však Žižka nebyl takovým radikálem jako ve věcech víry. Velmi dobře věděl, že musí činit kompromisy a přizpůsobovat se odlišným názorům spřízněných stran. Možná toužil po sjednocení země, po řádu, jenž by odpovídal jeho představám, zároveň si ale uvědomoval faktickou nedosažitelnost této mety. V tom se patrně lišil od Jana Husa, s nímž ho naopak spojovala omezená tolerance k názorům druhých.

Román S večerem přichází tíseň je kniha, na jakou se nezapomíná. Zadírá se pod kůži díky neotřelé obraznosti, s níž o svém soukromí a každodenním dění na mlékařské farmě vypovídá desetiletá dívka přezdívana Bunda. Poté co život rodiny rozvrátí tragická smrt nejstaršího ze sourozenců, je na prahu puberty ponechána na pospas vlastním nejistotám a neodbytným pocitům viny. Bez pomoci rodičů, kteří se neprostupně uzavřeli ve vlastním zármutku, se marně snaží vyznat sama v sobě a oddává se čím dál nebezpečnějším fantaziím. Nekompromisní prozaický debut se stal v Nizozemsku literární senzací a dlouho se držel v čele bestsellerových žebříčků. Pochmurný lyrismus a unikátní jazyk oslovily i celou řadu zahraničních nakladatelů. Anglický překlad Michele Hutchinsonové vynesl mladé básnířce, jež se identifikuje jako nebinární osoba, prestižní Mezinárodní Bookerovu cenu za rok 2020. Je nejen nejmladší držitelkou této ceny, ale získala ji jako historicky první nizozemský spisovatel. Vydání knihy podpořil Nizozemský literární fond.

Zdánlivě nudné Moldánkovské věže se opět stávají dějištěm záhad, napínavých pátrání a nemilosrdných slovních soubojů. Zdejší škola pro ne právě bystré syny ne právě bohatých rodičů je na mizině a hrozí jí zánik. Nemohl by ale situaci zachránit poklad piráta Zelenovouse, který kdysi sloužil v rodinném sídle Moldánků, později přeměněném na školu? Kde je ale poklad zakopán? Podaří se ho Rosolovi a Piškotovi najít? A proč je neustále sleduje jejich spolužák Pustoryl? Co má za lubem? Kam se poděly peníze z prodeje Školního diamantu ukryté v časohybném křesle? Když navíc záhadně zmizí celý učitelský sbor a ve škole se objeví horda pirátů převlečených za učitele, musejí Rosol a Piškot urychleně jednat Chris Priestley, autor populárních Příšerných příběhů strýce Montaguea nebo Příšerných příběhů z Černé lodi, si v cyklu Modlánkovské věže pohrává s motivy dobrodružné četby, uvolněně a s parodickou nadsázkou, která mu umožňuje vytvářet absurdní, komické zápletky a zvraty. První díl řady, Kletba vlkodlačího chlapce, byl oceněn Zlatou stuhou za překlad.

Teresa a Angelina jsou dvě sestry, které nemůžou být odlišnější. Jedna jemná, plachá a tichá, druhá živá a zvídavá. Jsme na začátku čtyřicátých let minulého století na italském jihu v Apulii. Kraji stejně tak krásném, jako chudém. Obyčejní venkované svádějí marný boj s bohatou šlechtou, která je vykořisťuje. Když otec odejde od rodiny do války, matka Caterina zůstane sama s krásnými dcerami a dává se do služeb bohatého barona. Od té doby se do osudu celé rodiny jako jed vpíjí hanba a pomluvy a drží se jí jako klíště. Ostuda se ještě více prohlubuje, když se Angelina zamiluje do baronova syna a uteče z domu. Silný příběh o hanbě jedné rodiny se prolíná s dějinami Itálie a je podpořen vynikajícím evokativním a sugestivním psaním.

Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiografie. Vedle metodologických studií, jež se zaobírají tragickým koncem české poznámky, interpretováním morových epidemiemi či husitské revoluce se v knize nacházejí texty zkoumající pojetí národních dějin Jana Slavíka, historickou paměť ve středověku i moderní paměť ve vztahu k holokaustu a totalitním společnostem. Samostatnou kapitolu knihy tvoří zamyšlení o stavu českého dějepisectví a jeho perspektivách či o nedozírných škodách, jež by pro českou společnost znamenala rezignace na uvědomování si a reflexi vlastní minulosti. Poslední část knihy zahrnují biografické črty významných historiků, kteří zásadním způsobem ovlivnili moderní historické myšlení (Fernand Braudel, Georges Duby, Bronisław Geremek, František Graus). Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha.

Historici se nemohou shodnout, jestli jí mají říkat třetí kosmická válka (či snad čtvrtá), nebo jestli se lépe hodí označení první mezihvězdná válka. My jí říkáme prostě válka s brouky. Všechno do té doby i všechno poté byly jenom incidenty, potyčky, nebo policejní akce. Jenže jakmile to schytáte při pouhém incidentu, jste stejní mrtví, jako když to koupíte v regulérně vyhlášené válce Slovo kontroverzní provází velkou část díla velmistra žánru Roberta A. Heinleina, ovšem pro jeho Hvězdnou pěchotu jde v podstatě o synonymum. Lidé tento vědecko-fantastický román, jenž byl v roce 1960 odměněn nejvyšší žánrovou cenou Hugo, buď milují, nebo... nebo ho nepochopí. Nové české vydání vám přinášíme v novém překladu Tomáše Jeníka spolu s předmluvou spisovatele Neala Ashera.

První novočeské vydání dvou nejobsáhlejších dopisů (Cartas de Relación) španělského conquistadora, dobyvatele říše Aztéků Hernána Cortése (1485-1547), které zaslal svému králi a císaři Karlu V., které ačkoli jsou pojímany jako zprávy o postupu výbojů, nelze jim upřít jistou literární hodnotu. Oba dopisy jsou nejen kultivovaně podaným svědectvím o historických událostech, k nimž došlo na počátku 16.sloletí, a o dnes již zaniklé civilizaci. Vypovídají také o výjimečné osobnosti Hernána Cortése, jenž na rozdíl od většiny svých současníků dokázal nejen chápat, ale i popsat kulturu zcela odlišnou od kultury jeho rodného Španělska.