Argo strana 172 z 311

V románu Rudovláska Kejle nás jeho autor zavádí jak do židovské Varšavy, tak do Ameriky. K prostitutce Kejle zahoří láskou nepříliš počestný Jarme a hned po první společné noci se s ní ožení. K dvojici se však přihlásí šejdíř Max, jejich starý známý, který provozuje své pochybné obchody na obou stranách oceánu, a manželskou pohodu rozvrátí. Nešťastná Kerjle se zamiluje do rabínského synka Bunema a následuje ho do Ameriky.

Jako většina děl Jacka Kerouaca je i útlá próza Tristessa založena na autorových zážitcích a spoluutváří onu „velkou knihu autorova života“, vedle tak slavných románů jako Na cestě, Dharmoví tuláci, Andělé zoufalství či Vize Codyho. Předobrazem hlavní hrdinky knihy, indiánské dívky Tristessy, byla prostitutka a narkomanka Esperanza, s níž se Kerouac seznámil v půli padesátých let 20. století při jednom ze svých pobytů v Mexico City a s níž navázal bolestný, k neúspěchu odsouzený vztah. Kerouac líčí klíčové okamžiky jejich setkávání a míjení v intenzivních obrazech na pomezí snu a skutečnosti; k přízračné atmosféře přispívá i to, že se události zaznamenané v knize se povětšinou odehrávají v noci. S tím kontrastuje fakt, že důležitou roli v textu hraje Kerouacovo studium buddhismu a usilování o osvícení – probuzení… Ale zatímco první část knihy připomíná sen, ze kterého je možné se probudit, ve druhé části se snová atmosféra prohloubí až k noční můře spolu s tím, jak s vypravěčem sledujeme úpadek jeho hrdinky i nevyhnutelný konec jejich vztahu.

Zloději štěstí jsou druhým románem Seana Michaelse a řeší zajímavé otázky: Kde se bere štěstí? Co stojí? A kolik je ho potřeba? Hlavní hrdina Theo pracuje v rodinné samoobsluze a po večerech dělá stand-up komika, ovšem není nijak zvlášť úspěšný. Jeho přítelkyně se momentálně hledá při meditacích na poušti na druhé straně zeměkoule. A tak když v rodině dojde k několika převratným událostem po sobě, rozhodne se Theo zapomenout na staré sny a vzít štěstí do vlastních rukou. Tato snaha jej (spolu s čtenáři) odvede ze známého světa polic s olejem a košů s ovocem za dobrodružstvími v korporátních mrakodrapech, tajných sklepeních a na tropických ostrovech. O co jde matematickým géniům ze spolku Králičí pracka? A po čem pasou členové Gangu beze jména? Čtěte s námi a vsaďte se, že se nebudete nudit.

Patrně nejslavnější dílo jednoho z nejlepších francouzských komiksových tvůrců je ve světě komiksu tím, čím je první světové válce (i válce obecně) Na západní frontě klid nebo Barbussův Oheň. Jacques Tardi, kterému o Velké válce v raném dětství vyprávěli prarodiče, o ní napsal a nakreslil řadu děl, ve kterých ale na rozdíl od románů využívá toho, že se může víc opřít o obrazovou stránku. Tady nečekejte žádné hlavní hrdiny, kompozici, jednotu místa a děje, zápletky, nic podobného: zato syrovou chuť strachu, smrti a bezmoci, jakou se v podobné naléhavosti podařilo ze zákopů první světové války do našeho světa přenést málokomu.

Vincent pracuje jako barmanka v hotelu Caiette, pětihvězdičkovém úkrytu ze skla a dřeva na ostrově Vancouver, kam se dá dostat jedině na člunu. Ve chvíli, kdy jí majitel hotelu dá spolu se spropitným i svou vizitku, se její život otočí o sto osmdesát stupňů. Nebude to poprvé ani naposledy. A také nebude jediná. Ten den zasáhne do života i jejímu nevlastnímu bratru Paulovi (závislému často na drogách, ale vždycky na hudbě) nebo vysoce postavenému manažeru lodní logistiky Leonovi. O třináct let později na jedné lodi jejich příběhy vyvrcholí. Ale možná je to jen další začátek. Protože časy, místa a děje tvoří síť, v níž se postavy setkávají. Ať jsou živé, nebo mrtvé. Okouzlující kniha, stejně výjimečná a aktuální jako ta předchozí Ve Vincent a Paulovi stvořila Emily Mandelová dvě z nejpozoruhodnějších postav současné Americké prózy. () Od začátku do konce je to napsané skvěle, stejně tak jako Stanice 11. Mandelová se nepředvádí, její styl je vždy elegantní a se svými postavami soucítí, avšak nelituje je. Skleněný hotel je mistrovské dílo, stejně dobré ne-li lepší než předchozí román. NPR Mandelová umí utkat realismus z nereálných situací. Své území má vytýčené tam, kde se setkává všední s nevšedním, kde obyčejní lidé zůstávají v úžasu stát a říkají si, jak to mohlo dojít až sem. To ona vypráví naše příběhy z jiných časových rovin. () Mandelové román mimo jiné ukazuje, že se každý člověk může vydat po zdánlivě nekonečném množství cest. The New Yorker Emily St. John Mandelová chce ve svém vyprávění nahlédnout do co nejvíce oken. Podívejte se zblízka postavy přecházejí z jednoho okna do druhého, témata se v nich odrážejí a lámou Ale nejsou to těžkopádně filozofické romány, nýbrž příběhy vyrůstající ze závažných otázek; Mandelová si dává záležet jak na ději, tak na charakteristice postav Ty jsou překvapivě propojeny v rámci jednotlivých románů i napříč mezi nimi. Čtenář může s potěšením rozplétat vlákna, uzlíky a smyčky A i když je tam hodně skla, leccos zůstává neprůhledné. Proto se Mandelové romány tak dobře čtou, jsou to pečlivě vystavěná strhující dobrodružství. Neříkejte, že se tam někdy podíváte. Zavolejte. Udělejte si rezervaci. Pokochejte se výhledem ze Skleněného hotelu. Přeju vám hezký pobyt. Chicago Review of Books Celým románem prostupuje pomíjivost Když do sebe jednotlivé kousky začnou zapadat, je to vzrušující

Co má společného míšeňský porcelán, šťavnaté klobásky, Valhala nebo design Bauhausu, Bismarck či Karel Veliký, Braniborská brána a vjezd do koncentračního tábora v Buchenwaldu? Všechno jsou to symboly Německa vztahující se k jeho vzletům i pádům. Jejich prostřednictvím zkoumá britský kunsthistorik Neil MacGregor klíčové okamžiky německých dějin. Analyzuje pozadí převratných německých úspěchů, rozvoje kultury i technického a společenského pokroku, a zároveň sleduje cestu vedoucí k děsivým tragédiím. Obsáhlá kniha vznikla paralelně k úspěšné rozhlasové sérii Německo: Vzpomínky jednoho národa, kterou produkovala stanice BBC Radio 4 ve spolupráci s Britským muzeem a Neilem MacGregorem. Každý, kdo chce porozumět Německu, by si měl tuto knihu přečíst. Observer Tato kniha, sepsaná s obrovským osobním zanícením, obstojí i při zkoumání pod drobnohledem (jemuž bude nepochybně vystavena) () Německo, Vzpomínky jednoho národa je hluboce prožitým, pečlivě zkoncipovaným a důležitým příspěvkem k úvahám nejen o charakteru moderního Německa, ale i celé Evropy. (Economist)

Příběh anglické učitelky Harriet Leeové a její šestnáctileté dcery Perdity se zprvu zdá být zcela všední. Čtenář se však brzy ocitne uprostřed surreálného víru vyprávění, jež jej ze současného Londýna unese do (možná imaginární) země Harrietina dětství, kde její rodina peče neobyčejný perník. Nejraději ze všech jej má Harrietina přítelkyně Gretel, mysteriózní figura, jež Harriet zasahuje do života zcela nepředvídatelným způsobem a kvůli níž začne o dlouhá léta později Harrietina dcera pátrat po tajemství svého původu a onen surreálný vír se roztočí ještě víc Román Perník výmluvně dokládá, proč se Helen Oyeyemi řadí k nejuznávanějším britským spisovatelům současnosti: její fantaskní vyprávění se snovým nádechem čerpá inspiraci z pohádkových příběhů, staví na archetypech, odkazuje na klasickou literaturu i pop-kulturu, a to vše činí nesmírně vytříbeným jazykem a mimořádným stylem. Perník je přenádherný a omamně originální román () Helen Oyeyemi jím prokazuje, že je jedním z nejlepších anglofonních autorů dneška. National Public Radio Číst věty Helen Oyeyemi je jako chytit za ocas ohromné a nezkrotné živoucí stvoření, aniž by čtenář byť jen tušil, jaké že stvoření to vlastně je. Všechno v jejím psaní je tak živé, nepředvídatelné, místy vrtošivé, místy zlověstné, velmi často bizarní, a vždy zcela kouzelné () Hluboce inteligentní román postavený na nespoutané imaginaci. New York Times Píše dnes vůbec někdo srovnatelně jako Oyeyemi? () Není nadsazené konstatovat, že Helen Oyeyemi je génius. Los Angeles Times Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Unikátní obrazová publikace předního české odborníka Mnislava Zeleného Atapany přináší souhrnný pohled na život jihoamerických indiánů. V knize je zastoupeno 217 etnik všech kulturních areálů v různě obsáhlých heslech s důrazem na specifika i rozmanitost jednotlivých oblastí a kmenů, a dotýká se tak témat, jako jsou porody, infanticida, souboje s kyji, kanibalismus, manželství, sex, prostitutky, boje mezi kmeny, keramika, výroba kánoí, lov velryb, šamanismus, výchova dětí, léčení, války s bělochy, únosy žen, náčelnictví, jazyky, pohřby, iniciace dospělosti, první menstruace, tance, zpěvy, rituály, láska, sběr kobylek, žárlivost, přátelství, kuvade, yurupary, duchové, stvoření světa, halucinogeny, jedy, malování těla, výrobu tsan tsy, rybolov s jedy, výroba péřové čelenky, výroba šípů, obřady pití yagé, zpěvy ícaro, magické lety, vztah k přírodě a ke kosmu, rituální odchycení kondora rukama, genocida indiánů kvůli zlatu, půdě, diamantům či kaučuku, i starost indiánů o budoucnost Země. Součástí knihy je také podrobný glosář indiány používaných rostlin, sbíraného ovoce a lovené zvěře. Text je bohatě doprovázen mapami, fotografiemi, kresbami a také barevnými malbami Jana Dolejše, které věrně rekonstruují obydlí, šaty či rituály již zaniklých etnik.

Strhující, hluboce osobní svědectví o vytváření dějin od prezidenta, jenž v nás probudil víru v moc demokracie. V napínavém, dlouho očekávaném prvním dílu prezidentských pamětí Barack Obama vypráví příběh své nepravděpodobné cesty od mladíka hledajícího vlastní identitu až na pozici vůdce svobodného světa. Se strhujícími osobními podrobnostmi popisuje své politické vzdělávání a přelomové okamžiky prvního funkčního období v prezidentském úřadu, jehož získáním vešel do historie – doby plné dramatických změn a převratných událostí. Prezident Obama provází čtenáře od svých nejrannějších politických ambicí přes zlomové vítězství v prezidentských primárkách v Iowě, jež prokázalo sílu aktivismu prostých lidí, až po historickou noc 4. listopadu 2008, kdy byl zvolen 44. prezidentem Spojených států amerických a stal se prvním Afroameričanem zastávajícím nejvyšší pozici ve státě. Ve vzpomínkách na své působení v prezidentském úřadu nabízí Barack Obama jedinečné zamyšlení nad úžasným dosahem, ale zároveň i limity prezidentské moci, ale také pozoruhodný náhled na fungování americké stranické politiky a mezinárodní diplomacie. Nechává čtenáře nahlédnout do Oválné pracovny i Krizového centra Bílého domu a bere je s sebou na cesty do Moskvy, Káhiry, Pekingu a dalších destinací. Mohou sledovat jeho úvahy při sestavování vlády, v boji se světovou finanční krizí, při hodnocení Vladimira Putina, překonávání zdánlivě nepřekonatelných překážek na cestě k prosazení zákona o dostupné zdravotní péči, sporech s generály o americkou strategii v Afghánistánu, práci na reformě pravidel pro Wall Street, reakci na zničující havárii ropné plošiny Deepwater Horizon nebo autorizaci operace Neptunovo kopí, jež vedla k smrti Usámy bin Ládina. Země zaslíbená je kniha výsostně intimní a niterná – je to příběh muže, jenž se úspěšně pokusil o nemožné, příběh o zkoušce víry komunitního koordinátora na světové scéně. Prezident Obama upřímně líčí, jak se vyrovnával s tím, že se jako první Afroameričan ucházel o prezidentský úřad, nesl na sobě očekávání celé generace povzbuzené poselstvím „naděje a změny“, ale současně zápolil s morálními dilematy rozhodování na nejvyšší úrovni. Otevřeně píše o silách, jimž musel vzdorovat doma i v zahraničí, i o tom, jak život v Bílém domě poznamenal jeho manželku a dcery, nebojí se ukázat vlastní pochybnosti či zklamání. Přesto si zachovává neochvějné přesvědčení, že v tom ohromném, nekonečném experimentu, jímž jsou USA, je pokrok vždy možný. Tato skvěle napsaná, závažná kniha zachycuje Obamovo přesvědčení, že demokracie není darem z nebes, ale musíme ji, založenou na empatii a společném porozumění, budovat den za dnem společně.

Beth Harmonová se v osmi letech dostane do sirotčince. Není to harmonické prostředí, a malá Beth si najde dvě cesty k úniku: malé zelené pilulky, které děti dostávají na uklidnění, a ŠACHY. Hra, s níž ji seznámí údržbář ve sklepě sirotčince, ji pohltí, a během několika let se ukáže, že Beth není jen na holku dost dobrá je prostě dobrá. Totiž nejlepší. V Americe rozhodně. Ale cestou na světový vrchol musí Beth překonat nejen nedůvěru okolí, ale i vlastní démony závislosti. Strhující příběh Waltera Tevise o dospívání, šachách, feminismu a nebezpečných návycích vzbudil senzaci svým televizním zpracováním na Netflixu v r. 2020. Přesvědčte se, že knižní předloha vás pohltí úplně stejně. "Skvělé" - Time Out

V prezidentských pamětech Barack Obama vypráví příběh své cesty na pozici vůdce svobodného světa. Popisuje své politické vzdělávání i přelomové okamžiky prvního funkčního období v prezidentském úřadu a provází čtenáře od svých nejranějších politických ambicí přes zlomové vítězství v prezidentských primárkách v Iowě až po historickou noc 4. listopadu 2008, kdy byl zvolen prezidentem USA a stal se prvním Afroameričanem zastávajícím nejvyšší pozici ve státě. Ve vzpomínkách na své působení v prezidentském úřadu nechává Obama čtenáře nahlédnout do Oválné pracovny Bílého domu, bere je s sebou na cesty do Moskvy, Káhiry nebo Pekingu. Mohou sledovat jeho úvahy při sestavování vlády, v boji se světovou finanční krizí, při překonávání překážek na cestě k prosazení zákona o dostupné zdravotní péči, sporech s generály o americkou strategii v Afghánistánu nebo schválení operace Neptunovo kopí, jež vedla k smrti Usámy bin Ládina. Země zaslíbená je příběh muže, jenž se úspěšně pokusil o nemožné. Prezident Obama líčí, jak se vyrovnával s tím, že se jako první Afroameričan ucházel o prezidentský úřad, čelil obrovským očekáváním, ale současně zápolil s morálními dilematy rozhodování na nejvyšší úrovni. Otevřeně píše o silách, jimž musel vzdorovat doma i v zahraničí, i o tom, jak život v Bílém domě poznamenal jeho manželku a dcery. Tato skvěle napsaná kniha zachycuje Obamovo přesvědčení, že demokracie není darem z nebes, ale musíme ji budovat den za dnem společně.

V prezidentských pamětech Barack Obama vypráví příběh své cesty na pozici vůdce svobodného světa. Popisuje své politické vzdělávání i přelomové okamžiky prvního funkčního období v prezidentském úřadu a provází čtenáře od svých nejranějších politických ambicí přes zlomové vítězství v prezidentských primárkách v Iowě až po historickou noc 4. listopadu 2008, kdy byl zvolen prezidentem USA a stal se prvním Afroameričanem zastávajícím nejvyšší pozici ve státě. Ve vzpomínkách na své působení v prezidentském úřadu nechává Obama čtenáře nahlédnout do Oválné pracovny Bílého domu, bere je s sebou na cesty do Moskvy, Káhiry nebo Pekingu. Mohou sledovat jeho úvahy při sestavování vlády, v boji se světovou finanční krizí, při překonávání překážek na cestě k prosazení zákona o dostupné zdravotní péči, sporech s generály o americkou strategii v Afghánistánu nebo schválení operace Neptunovo kopí, jež vedla k smrti Usámy bin Ládina. Země zaslíbená je příběh muže, jenž se úspěšně pokusil o nemožné. Prezident Obama líčí, jak se vyrovnával s tím, že se jako první Afroameričan ucházel o prezidentský úřad, čelil obrovským očekáváním, ale současně zápolil s morálními dilematy rozhodování na nejvyšší úrovni. Otevřeně píše o silách, jimž musel vzdorovat doma i v zahraničí, i o tom, jak život v Bílém domě poznamenal jeho manželku a dcery. Tato skvěle napsaná kniha zachycuje Obamovo přesvědčení, že demokracie není darem z nebes, ale musíme ji budovat den za dnem společně.

V této naprosto originální, fantasmagorické knize sleduje Edward Carey životní kroky Marie Grosholtzové, maličké Švýcarky, která se dostala do revoluční Paříže a nakonec se proměnila v legendární Madame Tussaud. Tento barvitý příběh o revoluci, paměti, ztrátě a lásce vás zavede do tří zemí, setkáte se se ztracenými dětmi, ztracenými rodiči, opičími duchy, krejčovskými pannami, králem, princeznami i doktory a s mužem, který prochodil celou Paříž. Budete se smát, plakat i kulit oči překvapením. „Carey na každém kroku zvyšuje laťku.“ Jeff Vandermeer „Jeden z nejkurióznějších spisovatelů, jakými se tato země může honosit. V jeho díle lze nalézt ozvuky dalších výstředníků, od Angely Carterové po Russella Hobana, ale on je svou ujetostí ještě překonává.“ Observer

Oceňovaný komentátor a psycholog ve své předchozí knize 12 pravidel pro život nabídl „protilátky proti chaosu“ v našich životech: odvěké pravdy, uzpůsobené pro moderní život plný úzkostí. Ve své nové knize ukazuje, že smysluplného života nedosáhneme, když budeme ignorovat sféru přesahující to, co víme, a bez schopnosti přizpůsobit se neustále se proměňujícímu světu. Přemíra chaosu nás ohrožuje nejistotou, přemíra řádu zase vede k úbytku zvídavosti a tvořivé vitality a hrozí zkostnatělostí a totalitárními rysy. Kniha Řád není všechno nás tedy vyzývá k hledání rovnováhy mezi oběma principy. Autor opět čerpá z hluboké znalosti psychologie, mytologie i popkultury, uvádí také řadu příkladů ze své klinické praxe, a přichází s dvanácti novými principy, které čtenáře vedou k odvážnějšímu, pravdivějšímu, smysluplnému životu. Věnuje se zejména každodenním situacím, v nichž se všichni ocitáme ve společnosti, v zaměstnání i v rodině a manželství; a ukazuje, že cestou k překonání problémů v těchto situacích je pochopení vlastní zodpovědnosti a přijetí aktivní role. Dlouho očekávané pokračování knihy 12 pravidel pro život, které se po celém světě prodalo více než 5 milionů výtisků.

Každá rodina má svá tajemství, mnohdy tíživá, a dobrat se pravdy je často složité. Zvláště když má být objasněna smrt rodinného příslušníka. Své o tom ví také rusko-židovská rodina, jejíž jednotliví členové postupně emigrovali na Západ, z Moskvy přes Prahu do Hamburku a Curychu. V novém románu se ze šesti úhlů pohledu vypráví příběh velké zrady. Obětí je vypravěčův dědeček, kterého na základě záhadného udání popravili sovětští komunisté. A podezřelým z udavačství je někdo z příbuzenstva. Jenže kdo? V bezmála detektivním pátrání mají své místo tajné složky KGB i StB, sexem posedlí kulturní aparátčíci a jejich intriky, osobnosti české kultury i rozvrácené milostné vztahy. Zároveň je to ale také příběh o životě tady a teď, o našem moderním, rozpolceném světě, v němž skoro nikdo není doma tam, kde se narodil a vyrostl.

Kniha Vyšetřování Piera je pokusem přenést koncept mikrohistorie do prostředí uměleckého světa 15. století. Ginzburg zde zkoumá společenské a kulturní vlivy, jež působily na malířské ztvárnění klasických biblických textů, Kristova křtu v Arezzu a Bičování Krista v Urbinu, jejichž autorem byl italský malíř Piero della Francesca. Na základě rozboru korespondence vzdělanců a humanistů, mezi nimiž nechyběli ani vlivní kardinálové usilující o unii s řeckou církví, kteří stáli v pozadí vzniku obou děl, ukazuje, jak se představy zadavatelů promítaly do umělecké řeči renesančního malíře, jak se vzájemně ovlivňovaly a do jaké míry působily na to, že v Pierově tvorbě představují obě fresky zcela výjimečná díla. Prostřednictvím psaných textů se tak Ginzburg snaží proniknout do nitra obrazu a velmi nápaditě přitom ukazuje cesty, jež mohou vést ke zcela novému čtení a chápání uměleckých děl, stejně jako k rozkrytí jejich druhého života. Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha.