Argo strana 170 z 263

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími žánry píše romány, povídky i dětské knížky. Když jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to. Právě na tomto ledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se zakladateli Islandské glaciologické společnosti. Tehdy v 50. letech 20. století byli přesvědčeni, že ledovce jsou věčné existovaly dávno před příchodem člověka a také jej přetrvají. Také výzvě k sepsání knihy o klimatické krizi se Magnason nejdřív bránil: Není něco takového spíš záležitostí vědců? Ale nakonec jej přesvědčili. Všechny vědecké poznatky totiž máme k dispozici, ale nedokážeme si je vyložit, nedokážeme si doopravdy představit, co z nich vyplývá. Autor v knize O času a vodě dokázal zkombinovat prastaré mýty, vlastní rodinnou historii a vědecká fakta do přesvědčivého, znepokojivého obrazu: náš svět, tak jak ho známe, mizí, a chceme-li, aby se i naše děti mohly šťastně sejít u rodinného stolu se svými vnoučaty, každý z nás musí proměnit slova v činy.

Inženýr Leon Hebvábný je stejně výstřední jako jméno, které nese, a přesto se snaží žít výhradně svou prací a pro svou rodinu. Vystudovaný technik, který stál u počátků neonového rozsvěcení Prahy ve 20. letech 20. století, je pro svou tvořivost a činorodost zlákán zdánlivě jiným oborem: má vylepšovat společenský obraz Ústředních pražských jatek. Těm totiž vymyslí přezdívku továrna na maso, která se chytne nejdřív v pozitivním, později ale v čím dál negativnějším smyslu. Největší jatka ve střední Evropě jsou neohrozitelná a jejich pověst čištěná a bělená Leonovým šarmem a důvtipem, když tu přijde do podniku nová zaměstnankyně a obrátí Leonův svět na ruby. Jako by nestačilo, že v kafilerii na Maninách byly mezi zvířecími objeveny i lidské kosti

Poutavý, noirový grafický román o odhalování mocných tajemství světa přírody je komiksový debut francouzského výtvarníka Lucase Harariho (*1990). Pierre je mladý muž na rozcestí. Přeruší studium architektury a rozhodne se odjet do Vals ve švýcarských Alpách, kde se nachází komplex termálních lázní vysoko v horách. Komplex, který navrhl slavný švýcarský architekt Peter Zumthor, byl předmětem Pierrovy diplomové práce. Hora skrývá mnohá tajemství – říká se, že má ústa, která pravidelně pohlcují lidi. Pierre se skicákem v ruce objevuje záhadné síly hory a jejích pramenů a pokouší se odhalit pravdu, která se za nimi skrývá. Soupeře však najde v muži jménem Valeret, který je podobně posedlý a který si nepřeje nic jiného než konkurenta zlikvidovat.

Jana Osterkamp si v knize Řád v rozmanitosti vytkla za cíl prozkoumat prozatím nedostatečně zpracovanou problematiku federalizace habsburské monarchie. Za katalyzátor federalizačních úvah považuje revoluční události, politické krize (revoluce 1848/1849, ústavodárná léta 1860/1861, k národnostnímu vyrovnání směřující rok 1867/1868, propuknutí první světové války a hledání nového státoprávního uspořádání císařem Karlem) a ekonomické i hospodářské změny v podobě nerovnoměrné modernizace a industrializace. Samotnou myšlenku federalizace spojuje se snahami o nalezení funkčního modelu habsburského státu a spravedlivějšího uspořádání mnohonárodnostní monarchie, v níž se po celé 19. století výrazně uplatňovaly partikulární zájmy národně definovaných politických společenství. Česká otázka v podobě trialismu se tak v jejím pohledu jeví jako pouze jedna z mnoha otázek habsburské monarchie, byť české záležitosti patřily k těm nejdůležitějším. Problematika federalizace nejsilněji rezonovala v nacionalistickém a později v socialistickém politickém prostředí, avšak nebyla cizí ani liberálům či konzervativcům. V protikladu vůči zažité představě o neúspěchu federalizace autorka inspirativně ukazuje, že na rovině víceúrovňové správy sedmnácti rakouských zemí, rozdělených do Předlitavska a Zalitavska, se přece jen vyvinul systém, který je možné označit za federativní. Jana Ostrkamp tak boří zažitou představu, v níž je federalizace tradičně spojována až se snahami o nové uspořádání monarchie císařem Karlem na konci první světové války, a v opozici vůči tomu ukazuje, že rok 1918 rozhodně nebyl z hlediska federalizace jedinečný a že ho je naopak třeba vnímat jako logický důsledek dlouholetého politického a společenského vývoje. Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Nadešel konec civilizace. Pryč jsou internet, televize i mobilní telefony. Zůstalo jen málo z toho, co by člověku připomínalo, že je stále lidským tvorem. Nastala apokalypsa. Zbývá už jen jediný cíl: PŘEŽÍT. V nitru Evropy opanované nemrtvými se skrývá něco, co má blíž ke konečnému zatracení než k vytoužené spáse. Mladý španělský právník, žena, kterou miluje, a jeho bojem zocelený přítel se po záchraně před jistou smrtí na moři ocitají v pevnosti nenávisti. Ve Spojených státech zpustošených zombie nákazou nabízí útočiště pouze Gulfport v Mississippi... ovšem za cenu naprosté podřízenosti fašistickému diktátorovi a jeho brutálním vymahačům. Jejich hrůzovláda však nemusí mít dlouhého trvání

Ve své knize autor zkoumá, jak došlo k tomu, že Steven Hawking je považován za jednoho z největších géniů lidstva. Hawking sice strávil svou vědeckou dráhu řešením hlubokých fyzikálních problémů, jeho proslulost však nespočívá na vědě. Byl totiž i mistrem sebepropagace pořádal večírky pro cestovatele časem, prohlašoval se za řešitele problémů, které nevyřešil, vlichocoval se miliardářům. Byl sice upoután na invalidní vozík a odkázán na péči oddaných příznivců, přesto si však dokázal lidi kolem sebe podmanit a využít pro své cíle. Skutečný Hawking je kontroverzní odhalení i vynikající biografie současně. Odkrývá skutečnou osobu skrytou pod nánosem výmyslů. Je to příběh muže, jehož genialitě ve vědě se plně vyrovnala jeho schopnost budovat mýtus o sobě samém. Nelichotivá, ale výtečná biografie jednoho z gigantů fyziky 20. století.

Historicky věrná detektivka z Anglie 18. století, odehrávající se v londýnské věznici pro dlužníky, o níž psal Charles Dickens, který tam se zavřeným otcem sám pobýval, měla před reformou pověst místa, kam se člověk snadno dostane, ale ven už třeba nikdy. Píše se rok 1727 a Thomas Hawkins, mladý karbaník, floutek a pijan se chystá splatit dluh, aby nemusel do vězení Marshalsea. Podaří se mu sice vyhrát peníze, ale je přepaden a okraden a tak do obávané trestnice nakonec musí. Teprve tady poprvé v životě zalituje, že se nedal na dráhu duchovního, jak si přál jeho otec. V Marshalsea platí jiná pravidla než mimo vysoké zdi, a absolutním pánem je tu správce. Kdo má nějaké peníze od příbuzných, může si koupit suchou postel a dobré jídlo. Kdo je nemá, dostane se do odděleného křídla pro chudáky, prolezlého krysami a úplavicí a postiženého vysokou úmrtností. Jako kdyby toho nebylo dost, je zavražděn kapitán Roberts, jeden z prominentních vězňů, a Thomas, aby se dostal ven, musí chytit jeho vraha.

Ano, stopovat po Galaxii se dá, dokonce za méně než třicet altairských dolarů na den. Zde je seznam toho, co k tomu budete potřebovat: pivo; parťáka, který už má projetou většinu galaktických barů a ví, jak přežít i bez altairských dolarů; ručník; pouze reziduální pud sebezáchovy; vstřícnost k jiným formám života. Co potřebovat nebudete: vlastní kosmickou loď, společenský oděv, jazykové příručky. Co byste možná potřebovali, ale nejspíš to neseženete: čaj. A nesmí vás znervózňovat, že se možná nestihnete dostat na Vánoce domů. To je přesně případ Arthura Denta, kterému bez přehánění hoří Země pod nohama, a ať chce nebo nechce, vydat se stopem nekonečnou rozlohou prostoru a času je pořád lepší, než spolu se zbytkem lidstva padnout za oběť budování dopravní infrastruktury. Proslulé dílo galaktického stopaře Douglase Adamse vydáváme v jediném svazku s ilustracemi Pavla Trávníčka a Vládi Chalupy.

Zemi ovládají orbitální mocnosti a její znesvářené národy mohou jen bezmocně přihlížet, jak jsou drancovány zbytky jejího bohatství. Ve špinavých neony osvícených ulicích se lidská spodina živí, jak se jen dá, aby si vydělala na vytouženou letenku z gravitační studny. Avšak kdyby se zločinecké i povstalecké podsvětí spojilo, rovnováha moci by se mohla nečekaně vychýlit. Vypukla by válka, v níž by se střetla augmentovaná komanda na zemi, piloti deltaplánů vysoko ve vzduchu a geniální hackeři v nervovém rozhraní. Román Hardware je jedním z vrcholných děl kyberpunku a jako takový mimo jiné posloužil i jako prvotní inspirace ke vzniku RPG hry Cyberpunk a následně tak i k počítačové hry Cyberpunk 2077. Strhující dílo, jež svým významem náleží ke zlatému fondu žánru science fiction.

Příběhy z osmi zemí východní a jihovýchodní Asie, které autor novinářsky pokrýval z pozice stálého zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu. Zvláštní, záhadný případ ztracených dětí v nebezpečné thajské jeskyni, děsivé utrpění rohyngských uprchlíků, kterým svět neumí pomoct a nakonec se jich ujímá jedna z nejchudších zemí světa, nebo zákulisí obou summitů Donalda Trumpa a nejtvrdšího diktátora současnosti Kim Čong Una. Případně první dny pandemie covidu 19 tam, odkud se rozšířila a kde její původ dodnes tají přímo v Číně. A také opakované cesty českého prezidenta tamtéž, ze kterých zbyla jen hořkost a obří účty. Více než na všechny mocné a bohaté se autor zaměřuje na příběhy těch, které život drtí den co den, a přitom právě oni jsou podle něj těmi nejstatečnějšími bojovníky. Dozvíte se, jak se mstí siamští duchové, jak nesmlouvavá je drogová mafie nebo jak hrůzně propracovaný je systém čínské komunistické moci.

Sbírka pětadvaceti naturalistických povídek o světě plném děsivých děr. Jak si povšimla Donna Tarttová, přední americká spisovatelka současnosti, titulní povídka je také hororová, ale v těch ostatních je hrozba více skrytá a ne zcela jednoznačná. Až má čtenář někdy zprvu pocit, jako by se postavám nic vážného nedělo a potom mu dojde, jak strašný je jejich dosavadní život, nebo teprve bude v důsledku toho, co se jim právě při hodilo. Povídky jako Elizabeth, Sedm druhů víceznačnosti, Květinová zahrada nebo Můj život s R. H. Macym ukazují obyčejné lidi konfrontované s nezájmem, snobismem, rasismem nebo neschopností vybočit ze zajetých kolejí či se vymanit z vlastních nereálných fantazií. Často v nich zajiskří černý humor.