Argo strana 170 z 311

Román je opatřen podtitulem "Mašínovi a největší příběh studené války", velkých příběhů však v sobě nese vícero - jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20. století; jde o citlivý, rafinovaně prokreslený portrét několika mimořádných postav (od otce Mašína, legionáře, vojáka, jednoho z protektorátních "Tří králů", přes jeho manželku Zdenu, tchyni Emmu či dceru Nendu, až po jeho syny, Josefa a Ctirady Mašínovy a jejich přátele a spolupracovníky); jde o strhující, napínavý western, v němž se pětice mladíků s pistolemi postaví po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei, a třem z nich se podaří prostřílet do svobodného Západního Berlína; jde o elegantně vystavěné umělecké dílo, jež umně využívá četných vypravěčských perspektiv a protikladných úhlů pohledu, aniž by sklouzlo do mravního relativismu. Autor za svůj román obdržel cenu Magnesia Litera 2005 pro nejlepší knihu roku.

Topeka, Kansas. Rok 1997. Adam Gordon, student čtvrtého ročníku střední školy, se připravuje na celoamerické finále v debatní soutěži. Ta ovšem k jeho zklamání připomíná spíš jakýsi absurdní rituál, protože v ní už nejde ani tak o obsah a smysl jako o množství argumentů vznášených rychlostí tří set slov za minutu s cílem převálcovat soupeře. Adama zajímá řeč ve všech jejích extrémních podobách, je nadaný básník, věnuje se freestylovému rapu, ale pod tlakem okolí se snaží být typický chlapák, chodí do posilovny, pije, užívá drogy, rve se. Z napětí mezi těmito dvěma světy trpí migrénami a úzkostmi, z nichž se mu snaží pomoct rodiče, kteří působí v topeckém psychiatrickém institutu. Oba pak v knize vyprávějí po dvou kapitolách, v nichž předkládají svůj pohled na rodičovství a Adamovo dospívání. Další pohled vnáší mentálně handicapovaný ztracený kluk Darren s omezenými vyjadřovacími schopnostmi, tedy přesný opak Adama. A tato působivá polyfonie vyprávěcích hlasů se postupně skládá v nesmírně citlivou a zároveň čtivou anamnézu jednotlivých hrdinů i nelehké doby, v níž žijí. Ben Lerner ve svém třetím románu svým vytříbeným stylem spojuje žhavou aktuálnost a literární nadčasovost a dokazuje, proč je považován za nejtalentovanějšího spisovatele své generace. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

První díl velkolepé historické fantasy z dob Kyjevského knížectví, kdy na pozadí vojenských výprav knížete Svjatoslava vznikla legenda o udatných bohatýrech. Odlehlou vesnici na území kmene Muromců přepadnou lovci otroků. Unikne jim jen Ilja, místní mrzák. Díky setkání se třemi tajemnými poutníky však mladík zlomí kletbu a zázračně se vyléčí. Plný nepředstavitelné síly vyrazí na cestu za pomstou a osvobození svých soukmenovců. Stopa ho vede do povodí Volhy – Itylu, kde o moc soupeří bulharský chán a obávaní mágové z Dračí věže. Stejným směrem v tu chvíli postupuje vojsko knížete Svjatoslava. V žilách mladého vládce koluje dobyvačná krev vikinských předků. Osudy mladého bojovníka a ctižádostivého vojevůdce se zanedlouho protnou. Ilja, zvaný Muromec, se připojí k elitní družině knížecích bohatýrů a zúčastní se největší válečné výpravy, jakou tyto končiny zažily.

Kniha Dobrodruh Conan představuje slavného válečníka stvořeného divokou fantazií texaského spisovatele Roberta E. Howarda v barbarově nejdivočejší podobě během jeho dobrodružné cesty plné krvavých bojů, troufalých činů a lásky nespočtu žen. Conan zde pátrá po podivuhodně broušených drahokamech, brání hranice Aquilonie proti pomstychtivým piktským kmenům, objevuje pirátský poklad, bojuje proti nemilosrdným lidojedům a zaplétá se do krvavé občanské války v rozlehlých síních zapomenutého města. Sbírka obsahuje povídky Služebníci Bit-Jakinovi, Za Černou řekou, Černý cizinec, Zambulští lidožrouti a Rudé hřeby v novém překladu Romana Tilcera s přihlédnutím k původním Howardovým textům. V dodatcích mimo jiné naleznete v českém překladu dosud nepublikované pracovní verze autorem nedokončené povídky Vlci za hranicí, posmrtně vydané povídky Černý cizinec a proslulé novely Rudé hřeby.

Píše se rok 1974 a čtrnáctiletá Kate se už smířila s tím, že ve škole patří mezi vyvrhele a musí se obejít bez přátel. To se však rázem změní, když se naproti přes ulici přistěhuje Tully, „nejúžasnější holka na světě“. Obě se cítí osamělé, přestože každá jinak, společné tajemství je ale sblíží a brzy mezi nimi vznikne přátelství na život a na smrt. Nebojácná, extrovertní Tully je pravým opakem uzavřené, přemýšlivé a nesmělé Kate, jako kamarádky ale dokážou držet při sobě v dobrém i zlém. Léta plynou, z dívek se stávají ženy a jejich životy, v nichž se zrcadlí proměny americké společnosti a popkultury, se přehoupnou do dospělosti. Ctižádostivá Tully chce dobýt svět a všem (v první řadě své nepřítomné matce) dokázat, že za něco stojí, kdežto Katiny touhy jsou mnohem skromnější. Zůstanou kamarádkami i poté, co se každá rozhodne vydat vlastní cestou, na níž pro tu druhou nezbývá příliš místa? Obstojí jejich přátelství ve zkoušce času a překoná všechny nesnáze, nedorozumění a drobné i větší zrady? Román Děvčata z Firefly Lane na prostoru více než třiceti let mapuje vztah dvou zcela rozdílných žen, které však – snad právě díky vzájemným odlišnostem – pojí nesmírně silné pouto. Jejich příběh, v němž nechybí komické chvilky ani dojemné okamžiky, je tak především velkolepou oslavou ženského přátelství. Velkolepá oslava ženského přátelství.

Manželský pár, který žil v osmdesátých letech šestnáctého století v Henley Street ve Stratfordu, měl tři děti, starší Susannu a mladší dvojčata Hamneta a Judith. Hamnet zemřel v roce 1596 ve věku jedenácti let. Zhruba o čtyři roky později napsal jeho otec hru Hamlet. Hamnet se inspiruje životem slavného dramatika. Je to příběh o poutu mezi dvojčaty a o manželství poznamenaném žalem. A také o neobyčejné ženě, jejíž jméno se většinou zmiňuje jen na okraj, o bleše, která se nalodí v Alexandrii, a o synovi rukavičkáře, jenž se pro milovanou ženu vzepře konvencím. Ze všeho nejvíc je to ale něžné a nezapomenutelné vyprávění o chlapci, na nějž se téměř zapomnělo, avšak jeho jméno přetrvává v jedné z nejslavnějších her literární historie. Women's Prize for Fiction 2020 National Book Critics Circle Award 2020 Britský bestseller roku 2020.

Kapitán Stein a notář Barbarič vyšetřují zločin v kremnické mincovně. Žhavé léto roku 1601. V kremnické mincovně, kde z drahých kovů vytěžených v uherských hornických městech razí nejlepší dukáty, tolary a groše v celé říši, došlo k vážnému incidentu z pokladnice zamčené na tři zámky zmizela razidla. Nevysvětlitelný zločin si žádá zkušeného vyšetřovatele, a proto komorský hrabě vyšle do zlatého města notáře Barbariče. Schemnitský vyšetřovatel doufá v rychlé vyřešení záhady, jenže ke krádeži želez přibude loupež mincí ze zásilky střežené proslulými stříbrnými jezdci a vzápětí i první vražda. Navíc Barbariče vyhledají kapitán Stein a seržant Jaroš jejich přítomnost celý případ ještě více zkomplikuje.

Tohle je Island. 10. století. Vikinský válečník Hallstein se po sedmi letech vyhnanství vrací domů. Ví dobře, že na něj nikdo nečeká s otevřenou náručí, vždyť zabil svého nejlepšího přítele... Přesto se plaví zpátky, jeho trest skončil. Chce všechno urovnat a po letech harcování začít žít konečně v míru. Erik Kriek (jemuž už v Argu vyšla komiksová adaptace povídek H. P. Lovecrafta s názvem Z neznámého světa a další příběhy) je ale skvělý vypravěč a příběh se začne odvíjet zcela jiným směrem. Nečekejte velké dějiny. Psanec vypráví komorní drama odehrávající se na Islandu v hlubokém středověku. A vypráví ho zatraceně dobře.

Román z lékařského prostředí s výraznými autobiografickými prvky, který při svém uvedení na americký knižní trh v roce 1978 způsobil doslova poprask v literárních i medicínských kruzích a je od té doby přirovnáván k Hellerovu románu Hlava 22 - tak jako Heller demýtizoval armádu, tak Shem píchl do vosího hnízda amerického zdravotnictví. Vylíčení poměrů v severoamerické nemocnici by se mohlo zdát příliš kruté, příliš syrové, příliš šokující, příliš přesexualizované, příliš přitažené za vlasy... je ale pravdivé. A dlužno podotknout, že není nijak zvlášť specifické jen pro americké poměry.

Ve své knize autor zkoumá, jak došlo k tomu, že Steven Hawking je považován za jednoho z největších géniů lidstva. Hawking sice strávil svou vědeckou dráhu řešením hlubokých fyzikálních problémů, jeho proslulost však nespočívá na vědě. Byl totiž i mistrem sebepropagace pořádal večírky pro cestovatele časem, prohlašoval se za řešitele problémů, které nevyřešil, vlichocoval se miliardářům. Byl sice upoután na invalidní vozík a odkázán na péči oddaných příznivců, přesto si však dokázal lidi kolem sebe podmanit a využít pro své cíle. Skutečný Hawking je kontroverzní odhalení i vynikající biografie současně. Odkrývá skutečnou osobu skrytou pod nánosem výmyslů. Je to příběh muže, jehož genialitě ve vědě se plně vyrovnala jeho schopnost budovat mýtus o sobě samém. Nelichotivá, ale výtečná biografie jednoho z gigantů fyziky 20. století.

Jana Osterkamp si v knize Řád v rozmanitosti vytkla za cíl prozkoumat prozatím nedostatečně zpracovanou problematiku federalizace habsburské monarchie. Za katalyzátor federalizačních úvah považuje revoluční události, politické krize (revoluce 1848/1849, ústavodárná léta 1860/1861, k národnostnímu vyrovnání směřující rok 1867/1868, propuknutí první světové války a hledání nového státoprávního uspořádání císařem Karlem) a ekonomické i hospodářské změny v podobě nerovnoměrné modernizace a industrializace. Samotnou myšlenku federalizace spojuje se snahami o nalezení funkčního modelu habsburského státu a spravedlivějšího uspořádání mnohonárodnostní monarchie, v níž se po celé 19. století výrazně uplatňovaly partikulární zájmy národně definovaných politických společenství. Česká otázka v podobě trialismu se tak v jejím pohledu jeví jako pouze jedna z mnoha otázek habsburské monarchie, byť české záležitosti patřily k těm nejdůležitějším. Problematika federalizace nejsilněji rezonovala v nacionalistickém a později v socialistickém politickém prostředí, avšak nebyla cizí ani liberálům či konzervativcům. V protikladu vůči zažité představě o neúspěchu federalizace autorka inspirativně ukazuje, že na rovině víceúrovňové správy sedmnácti rakouských zemí, rozdělených do Předlitavska a Zalitavska, se přece jen vyvinul systém, který je možné označit za federativní. Jana Ostrkamp tak boří zažitou představu, v níž je federalizace tradičně spojována až se snahami o nové uspořádání monarchie císařem Karlem na konci první světové války, a v opozici vůči tomu ukazuje, že rok 1918 rozhodně nebyl z hlediska federalizace jedinečný a že ho je naopak třeba vnímat jako logický důsledek dlouholetého politického a společenského vývoje. Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími žánry píše romány, povídky i dětské knížky. Když jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to. Právě na tomto ledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se zakladateli Islandské glaciologické společnosti. Tehdy v 50. letech 20. století byli přesvědčeni, že ledovce jsou věčné existovaly dávno před příchodem člověka a také jej přetrvají. Také výzvě k sepsání knihy o klimatické krizi se Magnason nejdřív bránil: Není něco takového spíš záležitostí vědců? Ale nakonec jej přesvědčili. Všechny vědecké poznatky totiž máme k dispozici, ale nedokážeme si je vyložit, nedokážeme si doopravdy představit, co z nich vyplývá. Autor v knize O času a vodě dokázal zkombinovat prastaré mýty, vlastní rodinnou historii a vědecká fakta do přesvědčivého, znepokojivého obrazu: náš svět, tak jak ho známe, mizí, a chceme-li, aby se i naše děti mohly šťastně sejít u rodinného stolu se svými vnoučaty, každý z nás musí proměnit slova v činy.

Sebrané muminí spisy patří k povinné zimní i letní výbavě každého komiksového fanouška (o obdivovatelích Tove Janssonové se asi nemusíme vůbec zmiňovat). Vzhledem k tomu, že první vydání je z větší části dávno vyprodané, přinášíme muminí omnibus, který obsahuje všech pět knih, které doposud česky vyšly. Čeká vás opravdická nálož muminích stripů, které vycházely v britských novinách (původně Evening News) mezi lety 1954 1975. Autorka je na zakázku kreslila přímo pro britský trh, ale na samém vrcholu muminí kariéry stripy vycházely ve více než 40 zemích a přebíralo je 120 periodik s celkovým nákladem 20 milionů výtisků denně. České noviny mezi nimi bohužel nebyly ani jedny. Tato kniha obsahuje první polovinu celkového objemu existujících muminích stripů. Druhou, česky doposud nevydanou polovinu, připravujeme v další, stejně objemné knize.

Gratulujeme! Devítiměsíční čekání máte za sebou a svého syna nebo dceru držíte v náručí… ale co bude teď? Tahle šikovná knížečka plná stručných a neobvyklých tipů vám se vším poradí, počínaje tím, jak se zavděčit své partnerce, až po to, jak si vytvořit pouto s dítětem. Ať již jste novopečený tatínek, nebo ostřílený otec divoké smečky, tato příručka nesmí ve vaší domácnosti chybět.Vhodně ji doplní rozhodně také Rady pro maminky a Rady pro babičky a dědečky od stejného autora, který je podepsán už pod slavnou sérií o prevítech (Prevítem snadno a rychle, Prevítovy první krůčky a Další prevít? Jen to ne!).

Uběhlo devět měsíců a miminko je konečně na světě. Tentokrát to však nejste vy, kdo má kruhy pod očima a zoufalství v hlase. Užívejte si svoje vnouče v klidu, s vědomím, že večer toho blinkajícího a kakajícího darebu zase vrátíte vyčerpaným rodičům. Teď jsou na řadě oni. Ilustrovaná knížka od autora série o prevítech (Prevítem snadno a rychle, Prevítovy první krůčky a Další prevít? Jen to ne!) je plná nečekaných i legračních námětů, jak zvládat další generaci ve vaší rodině. Chybět by vám rozhodně neměly ani Rady pro tatínky a Rady pro maminky.

Ledový drak byl stvoření opředené legendami a vzbuzující strach. Žádný člověk totiž ledového draka nikdy nezkrotil. Když přeletěl přes oblohu, zůstala po něm jen strašlivá zima a zmrzlá země. Ale Adara se ho nebála. Adara totiž byla zimní dítě, narodila se za nejkrutějšího mrazu, jaký kdo pamatoval. Už si nevzpomínala, kdy ledového draka spatřila poprvé. Připadalo jí, že byl součástí jejího života odjakživa, že ji zdálky pozoroval, jak si hraje na studeném sněhu, když už ostatní děti dávno utekly do tepla. Když jí byly čtyři roky, poprvé se ho dotkla, a v pěti letech se poprvé proletěla na jeho širokém, chladivém hřbetě. Později, když jí bylo sedm, jednoho klidného letního dne přiletěli ze severu ohniví draci a napadli poklidnou farmu, jež byla Adařiným domovem. A jedině zimní dítě – a ledový drak, který Adaru miloval – dokázali zachránit svět před úplným zničením. Na příběhy Ledového draka, které mu vyprávěla chůva, vzpomíná i Jon Sníh při hlídce na Zdi v Písni ledu a ohně. Ledový drak George R. R. Martina, jednoho z nejrespektovanějších autorů fantasy literatury, doplněný ilustracemi Luise Royo, je nezapomenutelným příběhem o odvaze, lásce a oběti.