Argo strana 169 z 263

Historicko-filozofický román Orhana Pamuka se odehrává v barvitém světě osmanského Istanbulu za vlády sultána Mehmeda IV. na konci 17. století a vypráví alegorický příběh o zvláštním vztahu benátského zajatce a jeho pána, istanbulského hodži, kteří jsou si k nerozeznání podobní. Vedle neotřelého zachycení života v mnohonárodnostní osmanské metropoli se román zamýšlí nad hranicemi poznání cizí kultury, vztahem mezi Evropou a Tureckem a stabilitou lidské identity. Pamukův román se stal v Turecku senzací a zahájil vlnu tzv. nového historického románu.

Mistrovský román jedinečným způsobem kombinuje příběhy a vyprávěcí postupy blízkovýchodních literatur s postmoderním stylem psaní. Hlavní hrdina, advokát Galip, pátrá po své záhadně zmizelé ženě Rüye a nevlastním bratru Celâlovi, známém novináři, jehož sloupky o Istanbulu a jeho historii tvoří důležitou část bohaté románové koláže. Galip se při svém pátrání vydává do spletitých ulic Istanbulu, dostává se do podsvětí, bloumá po chudinských předměstích a setkává se s mystiky, blázny i politickými aktivisty, pročítá Celâlovy novinové sloupky a populární detektivní romány a nakonec odhalí šokující pravdu o své ženě i o sobě samém...

I tento Bukowského román vypráví autorovo alter ego Henry Chinaski, tentokrát se však s ním a jeho ženou Sarah dostáváme do poněkud nezvyklého prostředí: do hollywoodských filmových studií. Chinaski totiž pro Hollywood píše autobiografický scénář – a v průběhu psaní se setkává s všemožnou filmovou i společenskou smetánkou, od pohledných a povolných hereček přes slavné režiséry po velké spisovatele. Ti všichni jsou přitom pro autora terčem sžíravé ironie. Netřeba dodávat, že i u tohoto románu si přijdou na své příznivci svérázného Bukowského stylu – i zde hlavní hrdina ze všech sil děvkaří, sází na dostizích, excesivně konzumuje alkohol a vůbec všeobecně zanedbává životosprávu a dobré mravy: Chinaski se zkrátka nezmění ani v Hollywoodu.

Istanbul je poutavým a současně nezvyklým pohledem na jednu ze světových metropolí očima autora, který je s ní neodlučně spjat. Kniha je nejen holdem Istanbulu a Bosporské úžině, ale i jakousi osobní kronikou Pamukova uměleckého zrání. Rodinná historie a autorovy vzpomínky se prolínají s esejemi o malířích, spisovatelích a cestovatelích – západních i tureckých – spojených s Istanbulem. Pamukův Istanbul však není radostnou ódou na tisícileté město, nýbrž zachycuje město spíše v jeho pochmurných tónech a s jeho bytostnou melancholií, zdůrazněnou i podmanivými fotografi emi Ary Gülera.

Drsňák Hank Chinaski líčí své dospívání v Los Angeles, poznamenané despotickým otcem, šikanou ve škole, bídou za hospodářské krize a narůstajícím pocitem odcizení, jemuž čelil vzdorem, násilím a únikem do světa literatury. Tento nejlepší Bukowského román je vyprávěn s typickým gustem a ironickým humorem, navíc dokonale vykresluje atmosféru doby. Anglický název Ham on Rye odkazuje nejen na tehdejší typickou svačinu do školy (žitný sendvič se šunkou) a obrazně i vypravěčův pocit stísněnosti, ale také na Salingerův román Kdo chytá v žitě. V neposlední řadě tím ovšem Bukowski naráží na svůj styl psaní (a ham writer on rye whiskey, tj. „přehánějící neumětel na žitné“) – a tuto sebeironii se snaží zachytit nový překlad Boba Hýska.

Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech 20. století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem... Román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy.

Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů, které sahají od autorových vzpomínek na dětství přes pronikavé vhledy do těch nejbizarnějších koutů města na Bosporu až po kritické úvahy o světových literátech i vlastním psaní a zahrnuje i delší povídku. Z této různorodé mozaiky se skládá překvapivě ucelený, téměř románový svět spisovatele rozkročeného mezi Západem a Východem, který i z nenápadných každodenností dokáže vytvořit nesmírně poutavý příběh.

Zcela první Bukowského román z roku 1971, v němž se poprvé v celé své kocovinové kráse představuje autorův neblaze proslulý antihrdina a alkoholické alter ego Hank Chinaski. Román je jedinečnou kronikou autorových osudů z padesátých a šedesátých let, kdy se pouze kurvil, chlastal, sázel na dostizích a kazil si zdraví coby poštovní doručovatel a úředník. Jeho tehdejší pracovní a milenecké peripetie říznuté vysokoprocentním cynismem a sardonickým humorem vycházejí v novém překladu Boba Hýska.

Poslední dokončené dílo Charlese Bukowského, vydané krátce po jeho smrti roku 1994, se už svým názvem hlásí k žánru literárního braku. Využívá četné stereotypy šestákových románů a dovádí je ad absurdum. Bukowskému nezáleží na dokonalé konstrukci detektivní zápletky, spíš se vyžívá v barvitých popisech odvrácené tváře Los Angeles. Bukowski se rozloučil ve velkém stylu – v tomto případě se pro jeho román nadchli nejen čtenáři, ale i kritici.

Píše se červenec 1980 a v Turecku se pomalu schyluje k dalšímu vojenskému převratu. Do přímořského letoviska nedaleko Istanbulu přijíždí jako každý rok čtyři sourozenci, aby navštívili svou devadesátiletou babičku. Zatímco venku stále houstne napětí mezi nacionalisty a levicovými bojůvkami, babiččin „tichý dům“ vydává potlačovaná rodinná tajemství a rozehrávají se tu osudové životní příběhy. Román, ověnčený domácími i zahraničními cenami, je jak brilantním rodinným dramatem, tak dramatem celé země, v níž děsivě utichá komunikace mezi politickými skupinami, společenskými vrstvami i generacemi.

Henry Chinaski, Bukowského alter ego, se v románu Ženský objevuje v roli stárnoucího uznávaného spisovatele, a jak už napovídá sám název, prochází celou řadou vztahů s příslušnicemi opačného pohlaví (adjektivum "něžný" v tomto případě není na místě). Tyto vztahy jsou zpočátku vášnivé a bezprostřední, ale nakonec téměř vždy sklouznou do ubíjejících poloh a oba zúčastněné nemilosrdně drtí. Chinaski tak vrávorá z jedné ženské náruče do druhé a v každé nachází jen chvilkové uspokojení. Znalci Bukowského života a tvorby mohou v románu objevit drobné radosti a paralely - např. postava Lydie Vanceové byla zpracována podle Bukowského chvilkové přítelkyně, sochařky a příležitostné básnířky Lindy Kingové.

Arturův ostrov, čtenáři i kritikou považovaný za nejkrásnější román Elsy Morante, vyšel poprvé v roce 1957. K českým čtenářům se dostává až se značným zpožděním, které ale vzhledem k nepochybné nadčasovosti díla, není vůbec na škodu. Je to lyrický příběh o dětství a dospívání, o jakémsi pozemském limbu, zdůrazněném izolovaným prostorem ostrova Procida v Neapolském zálivu, kde protagonista Arturo prožívá prvních šestnáct let svého života. Arturovou nejvěrnější společnicí je samota, zejména po smrti fenky Immacolaty, která pro něj vytvářela iluzi domova. Matka zemřela při porodu a otec, v chlapcových očích téměř bájná a nedostižná bytost, je stále na dobrodružných výpravách. Z jedné z nich přiveze na ostrov novou manželku a do Arturova světa vstoupí mladičká macecha Nunziata Elsa Morante se rozhodla dát tématu dospívání na první pohled neobvyklého chlapeckého hrdinu, sečtělého divocha, který na jedné straně žije v intimním sepjetí s přírodou, a na straně druhé si buduje světonázor na základě velmi heterogenních svazků z knihovny v jejich domě. Při bližším pohledu ale nejeden čtenář a čtenářka se v něm ve vzpomínkách vidí, jak naznačuje motto citující dva verše Umberta Saby, básníka a spisovatele, který podobně jako Elsa Morante dokázal vtisknout literární podobu traumatu přechodu z nevědomosti k poznání, které zažije většina z nás. Je ohromující, jak skvěle je to napsané fikční svět ve své komplexnosti, širokoúhlý pohled na podstatu lidství. Elena Ferrante Vydání knihy podpořil Italský kulturní institut v Praze.

Navštivte spolu s námi tajemný cirkus, jenž přijíždí bez ohlášení, aby na svá noční představení roztáhl černobílá šapitó a poskytl svým návštěvníkům opravdu nezapomenutelné zážitky, které nevypadají jako pouhé triky a iluze, ale spíše jako opravdová a mocná kouzla. Nebývale úspěšný románový debut Erin Morgensternové s podmanivou magickou atmosférou sleduje v několika dějových liniích a časových rovinách nebezpečnou hru dvou kouzelníků, v níž jsou v sázce životy jejich učedníků. Co když ale cirkus, jenž má být jevištěm nemilosrdného souboje, k sobě Celii a Marca připoutal mnohem víc, než by si jejich mistři vůbec dokázali představit?

Další výprava do světa Řek Londýna, tentokrát ve sbírce povídek! Ben Aaronovitch svůj fantastický svět dosud představoval v románech, novelách a komiksových příbězích. Už léta však mimo tento hlavní proud píše kratší i delší povídky, v nichž rozvíjí dílčí nápady, popisuje dosud opomíjené osudy, vypráví anekdoty, které doplňují mozaiku jedné z nejpodmanivějších sérií současnosti. S Peterem Grantem, Abigail, agentkou Reynoldsovou, Nightingalem i Tobiasem Winterem z německé obdoby londýnského Rozmaru se zde vydáme zjistit, co skrývá dálniční čerpací stanice uprostřed noci, kdo stále bloumá mezi regály populárního londýnského knihkupectví, co přesně se stalo s řekou Lugg Každý tento střípek je doplněný autorovým úvodem a pro snadnější orientaci se u něj udává, ve které fázi série se odehrává. S předmluvou Charlaine Harrisové

Sebrané muminí spisy patří k povinné zimní i letní výbavě každého komiksového fanouška (o obdivovatelích Tove Janssonové se asi nemusíme vůbec zmiňovat). Vzhledem k tomu, že první vydání je z větší části dávno vyprodané, přinášíme muminí omnibus, který obsahuje všech pět knih, které doposud česky vyšly. Čeká vás opravdická nálož muminích stripů, které vycházely v britských novinách (původně Evening News) mezi lety 1954 1975. Autorka je na zakázku kreslila přímo pro britský trh, ale na samém vrcholu muminí kariéry stripy vycházely ve více než 40 zemích a přebíralo je 120 periodik s celkovým nákladem 20 milionů výtisků denně. České noviny mezi nimi bohužel nebyly ani jedny. Tato kniha obsahuje první polovinu celkového objemu existujících muminích stripů. Druhou, česky doposud nevydanou polovinu, připravujeme v další, stejně objemné knize.