Argo strana 169 z 311

Román z lékařského prostředí s výraznými autobiografickými prvky, který při svém uvedení na americký knižní trh v roce 1978 způsobil doslova poprask v literárních i medicínských kruzích a je od té doby přirovnáván k Hellerovu románu Hlava 22 - tak jako Heller demýtizoval armádu, tak Shem píchl do vosího hnízda amerického zdravotnictví. Vylíčení poměrů v severoamerické nemocnici by se mohlo zdát příliš kruté, příliš syrové, příliš šokující, příliš přesexualizované, příliš přitažené za vlasy... je ale pravdivé. A dlužno podotknout, že není nijak zvlášť specifické jen pro americké poměry.

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to. Právě na tomto ledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se zakladateli Islandské glaciologické společnosti. Tehdy v 50. letech 20. století byli přesvědčeni, že ledovce jsou věčné – existovaly dávno před příchodem člověka a také jej přetrvají. Také výzvě k sepsání „knihy o klimatické krizi“ se Magnason nejdřív bránil: „Není něco takového spíš záležitostí vědců?“ Ale nakonec jej přesvědčili. Všechny vědecké poznatky totiž máme k dispozici, ale nedokážeme si je vyložit, nedokážeme si doopravdy představit, co z nich vyplývá. Autor v knize O času a vodě dokázal zkombinovat prastaré mýty, vlastní rodinnou historii a vědecká fakta do přesvědčivého, znepokojivého obrazu: náš svět, tak jak ho známe, mizí, a chceme-li, aby se i naše děti mohly šťastně sejít u rodinného stolu se svými vnoučaty, každý z nás musí proměnit slova v činy.

Nadešel konec civilizace. Pryč jsou internet, televize i mobilní telefony. Zůstalo jen málo z toho, co by člověku připomínalo, že je stále lidským tvorem. Nastala apokalypsa. Zbývá už jen jediný cíl: PŘEŽÍT. V nitru Evropy opanované nemrtvými se skrývá něco, co má blíž ke konečnému zatracení než k vytoužené spáse. Mladý španělský právník, žena, kterou miluje, a jeho bojem zocelený přítel se po záchraně před jistou smrtí na moři ocitají v pevnosti nenávisti. Ve Spojených státech zpustošených zombie nákazou nabízí útočiště pouze Gulfport v Mississippi... ovšem za cenu naprosté podřízenosti fašistickému diktátorovi a jeho brutálním vymahačům. Jejich hrůzovláda však nemusí mít dlouhého trvání…

Představte si svět, kde doopravdy existuje magie. Kde matky předávají své schopnosti dcerám. Schopnosti, které nikomu neškodí. A potom si představte v křesle amerického prezidenta populistického demagoga, který se rozhodne, že je třeba všechny čarodějnice zavřít – bude to bezpečnější pro ně i pro jejich okolí. Stvoří tak svět, v němž být ženou znamená mít nakročeno k tomu být zločincem. Zatímco po celém světě dochází k zatýkání čarodějnic, jistá mladá žena v sobě objeví schopnosti, o jakých se jí ani nezdálo. Jsou nebezpečné, a ona se tím pádem ocitá na prvním místě žebříčku nejhledanějších čarodějnic světa. Ale ona se jen tak nevzdá a to samé platí i pro ženy kolem ní. Hon na čarodějnice se změní v bitvu kdo s koho.

Velkolepá oslava ženského přátelství. Píše se rok 1974 a čtrnáctiletá Kate se už smířila s tím, že ve škole patří mezi vyvrhele a musí se obejít bez přátel. To se však rázem změní, když se naproti přes ulici přistěhuje Tully, "nejúžasnější holka na světě". Obě se cítí osamělé, přestože každá jinak, společné tajemství je ale sblíží a brzy mezi nimi vznikne přátelství na život a na smrt. Nebojácná, extrovertní Tully je pravým opakem uzavřené, přemýšlivé a nesmělé Kate, jako kamarádky ale dokážou držet při sobě v dobrém i zlém. Léta plynou, z dívek se stávají ženy a jejich životy, v nichž se zrcadlí proměny americké společnosti a popkultury, se přehoupnou do dospělosti. Ctižádostivá Tully chce dobýt svět a všem (v první řadě své nepřítomné matce) dokázat, že za něco stojí, kdežto Katiny touhy jsou mnohem skromnější. Zůstanou kamarádkami i poté, co se každá rozhodne vydat vlastní cestou, na níž pro tu druhou nezbývá příliš místa? Obstojí jejich přátelství ve zkoušce času a překoná všechny nesnáze, nedorozumění a drobné i větší zrady? Román Děvčata z Firefly Lane na prostoru více než třiceti let mapuje vztah dvou zcela rozdílných žen, které však - snad právě díky vzájemným odlišnostem - pojí nesmírně silné pouto. Jejich příběh, v němž nechybí komické chvilky ani dojemné okamžiky, je tak především velkolepou oslavou ženského přátelství.

Dílo Jacka Kerouaca lze rozdělit na romány „ze silnice“ a na romány popisující jeho dětství a dospívání v rodném Lowellu – a právě z druhé zmíněné skupiny pochází román Doktor Sax, jedno z autorových vrcholných, ale zároveň nejméně typických děl. Melancholické vzpomínání se tu zvláštním způsobem mísí s bizarním, fantaskním příběhem o doktoru Saxovi, který bojuje s Hadem, jenž chce pohltit svět. Vyprávění plné pečlivě zaznamenaných detailů z každodenního života, ve kterých vystupují Kerouacovi rodiče a dětští kamarádi, prostupují groteskní, snové pasáže plné upírů a vlkodlaků, které jako by parodovaly gotické romány nebo historky z šestákových magazínů; obrazy povodně, která zaplavila Lowell v autorově dětství, se střídají s líčením zla, které hrozí zaplavit svět.

Román z roku 1969 představuje vrchol Vargas Llosova úsilí o „totální román“. Rámec tvoří rozhovor třicátníka Santiaga Zavaly, novináře frustrovaného vlastním nenaplněným životem i situací ve zkorumpovaném Peru 50. let, s bývalým rodinným šoférem, mulatem Ambrosiem. Do této největší krabičky, odehrávající se v rovině přítomnosti, vložil Vargas Llosa řadu dalších krabiček, kde se čtenář především prostřednictvím dialogů a vnitřních monologů seznamuje se Santiagovou rodinou včetně služebných, s jeho kamarády ze čtvrti, se spolužáky na Univerzitě sv. Marka, s jeho láskami, s novinářskými kolegy i současnou manželkou; přes postavu Santiagova otce senátora pak s politiky a jejich rodinami a milenkami. Šofér Ambrosio slouží jako partner v debatě, který svými otázkami spouští Santiagovy vzpomínky.

Ve své knize autor zkoumá, jak došlo k tomu, že Steven Hawking je považován za jednoho z největších géniů lidstva. Hawking sice strávil svou vědeckou dráhu řešením hlubokých fyzikálních problémů, jeho proslulost však nespočívá na vědě. Byl totiž i mistrem sebepropagace – pořádal večírky pro cestovatele časem, prohlašoval se za řešitele problémů, které nevyřešil, vlichocoval se miliardářům. Byl sice upoután na invalidní vozík a odkázán na péči oddaných příznivců, přesto si však dokázal lidi kolem sebe podmanit a využít pro své cíle. Skutečný Hawking je kontroverzní odhalení i vynikající biografie současně. Odkrývá skutečnou osobu skrytou pod nánosem výmyslů. Je to příběh muže, jehož genialitě ve vědě se plně vyrovnala jeho schopnost budovat mýtus o sobě samém.

Kočičí oko je kouzelná skleněnka, která mění svět. Z dívky, která se skrze ni dívala, vyrostla uznávaná malířka, jejíž život i dílo silně poznamenaly zážitky z dětství a dospívání. Když se Elaine po letech vrací do rodného Toronta, je to pro ni zároveň cesta do hloubi vlastní paměti. Nejostřeji vystupují vzpomínky na Cordelii, nemilosrdnou a jindy nečekaně labilní vůdkyní skupiny dívek, která Elaine kdysi šikanovala. Román zasazený do Kanady druhé poloviny 20. století sahá od konce druhé světové války až do osmdesátých let a krom toho, že je brilantní sondou do dívčí psychiky a nevyzpytatelných a mnohdy krutých pravidel, jež ovládají přátelství mezi dívkami, nabízí také neotřelý pohled na řadu kulturních fenoménů té doby, včetně feminismu a různých proudů moderního umění.

Kniha uznávaného amerického psychoterapeuta, ve které se autor zabývá novou psychologií lásky, tradičních hodnot a duchovního růstu.

Co má společného míšeňský porcelán, šťavnaté klobásky, Valhala nebo design Bauhausu, Bismarck či Karel Veliký, Braniborská brána a vjezd do koncentračního tábora v Buchenwaldu? Všechno jsou to symboly Německa vztahující se k jeho vzletům i pádům. Jejich prostřednictvím zkoumá britský kunsthistorik Neil MacGregor klíčové okamžiky německých dějin. Analyzuje pozadí převratných německých úspěchů, rozvoje kultury i technického a společenského pokroku a zároveň sleduje cestu vedoucí k děsivým tragédiím. Obsáhlá kniha vznikla paralelně k úspěšné rozhlasové sérii Německo: Vzpomínky jednoho národa, kterou produkovala stanice BBC Radio 4 ve spolupráci s Britským muzeem a Neilem MacGregorem. „ „Každý, kdo chce porozumět Německu, by si měl tuto knihu přečíst.“ Observer

Vincent pracuje jako barmanka v hotelu Caiette, pětihvězdičkovém úkrytu ze skla a dřeva na ostrově Vancouver, kam se dá dostat jedině na člunu. Ve chvíli, kdy jí majitel hotelu dá spolu se spropitným i svou vizitku, se její život otočí o sto osmdesát stupňů. Nebude to poprvé ani naposledy. A také nebude jediná. Ten den zasáhne do života i jejímu nevlastnímu bratrovi Paulovi (závislému často na drogách, ale vždycky na hudbě) nebo vysoce postavenému manažerovi lodní logistiky Leonovi. O třináct let později na jedné lodi jejich příběhy vyvrcholí. Ale možná je to jen další začátek. Protože časy, místa a děje tvoří síť, v níž se postavy setkávají. Ať jsou živé, nebo mrtvé. „Okouzlující kniha, stejně výjimečná a aktuální jako ta předchozí. Ve Vincent a Paulovi stvořila Emily Mandelová dvě z nejpozoruhodnějších postav současné americké prózy. (…) Od začátku do konce je to napsané skvěle, stejně tak jako Stanice 11.“ NPR „Román mimo jiné ukazuje, že se každý člověk může vydat po zdánlivě nekonečném množství cest.“ New Yorker

V nové antologii navazující na úspěšnou Knihu mečů přichází slavný editor Gardner Dozois s příběhy plnými magie, protože za každého Froda je tu Gandalf… a spolu s ním i Saruman. Za každou Dorotku je tu Glinda… a vedle ní také Zlá čarodějka ze Západu. A kdo by byl Harry Potter bez Albuse Brumbála… či Severuse Snapea? Kouzelníci a čarodějové jsou plní moudrosti, nadaní takřka božskými silami, přesto stále zůstávají pouhými lidmi, a tak mohou dojít nejen slávy, ale i prokletí a zkázy. Kniha magie představuje dosud nikdy nevydané příběhy hvězdné sestavy moderních mistrů žánru, z nichž mnozí se vracejí do svých nejoblíbenějších světů. Čekají na vás příběhy od George R. R. Martina, K. J. Parkerové, Scotta Lynche, Gartha Nixe, Elizabeth Bearové, Tima Powerse, Megan Lindholmové, Johna Crowleyho a dalších. V příbězích plných čar a kouzel navštívíme světy, v nichž vládne magie, světy nepředstavitelně vzdálené… ale i ty, které jsou blíž, než si myslíme.

Druhá světová válka. Ostrovy v Lamanšském průlivu. Dora, Joe a Geoffrey si užívají podzim života, když jejich poklid rozvrátí příjezd Němky Barbary, která chce zjistit, kdo je na fotce, kterou našla mezi matčinými věcmi. Pravda o tom, co se dělo za okupace na Normanských ostrovech, postupně vyplouvá na povrch, a spolu s ní i šokující příběh Dory, židovské uprchlice z Německa, a irského faráře Joea. To, co prožili za okupace, má překvapivě dalekosáhlé tragické následky. V utajení je příběh lásky a zrady, hanby i přežití. A vrhá světlo na zapomenuté stíny války na okupovaném Jersey.

Čerstvě osiřelý šestnáctiletý mladík zdědí panské sídlo po svém podivínském dědečkovi. Spolu s domem však musí přijmout i povinnost, že pořídí soupis nepřeberných kuriózních sbírek, jež jeho předek nashromáždil v rozlehlých sklepeních. Jonathan si přizve na pomoc dva spolužáky a srdnatě se pustí do díla. Záhy však zjistí, že šlo jen o záminku, jež ho má dovést k jeho pravému poslání – a tím není nic menšího než ochránit náš svět před vpádem černé magie. Ta se totiž zhoubně šíří alternativním univerzem, do nějž vedou jedny ze dveří ukrytých v podzemí. Ve světě jménem Aurora je všechno vzhůru nohama, historické události i postavy se v něm bláznivě pomíchaly, Alt-Evropu drancuje okultistický diktátor Aleister Crowley a jeho moc stále sílí…

Román je opatřen podtitulem "Mašínovi a největší příběh studené války", velkých příběhů však v sobě nese vícero - jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20. století; jde o citlivý, rafinovaně prokreslený portrét několika mimořádných postav (od otce Mašína, legionáře, vojáka, jednoho z protektorátních "Tří králů", přes jeho manželku Zdenu, tchyni Emmu či dceru Nendu, až po jeho syny, Josefa a Ctirady Mašínovy a jejich přátele a spolupracovníky); jde o strhující, napínavý western, v němž se pětice mladíků s pistolemi postaví po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei, a třem z nich se podaří prostřílet do svobodného Západního Berlína; jde o elegantně vystavěné umělecké dílo, jež umně využívá četných vypravěčských perspektiv a protikladných úhlů pohledu, aniž by sklouzlo do mravního relativismu. Autor za svůj román obdržel cenu Magnesia Litera 2005 pro nejlepší knihu roku.