Argo strana 167 z 260

První svazek souboru O renesanci spojuje dvě klasické knihy esejů o renesančním umění. V první z nich, pojmenované Norma a forma, je shromážděno jedenáct studií věnovaných zásadním otázkám stylu, vkusu, patronace, pracovních metod a teorií umění, které autor vykládá se svou příznačnou erudicí a srozumitelností. Tyto eseje jsou povinnou četbou pro všechny, kdo se o renesanci zajímají, a bezpochyby budou přínosem pro každého, kdo si přeje lépe se orientovat v jedné z nejtvořivějších etap západního umění. Druhou část knihy zaujímá soubor Symbolické obrazy, v němž se E. H. Gombrich věnuje stěžejnímu tématu symbolického zobrazování. Knihu otevírá badatelský úvod o Cílech a omezeních ikonologie, po kterém následují podrobné studie o Botticellim, Mantegnovi, Rafaelovi, Poussinovi a dalších. Svazek uzavírá rozsáhlé pojednání o filozofických přístupech k symbolice, které ukazuje, že myšlenky, které zaměstnávaly renesanční filozofy, jsou živé dodnes. Stejně jako v případě Normy a formy jde o soubor nezbytný pro všechny, kdo se zabývají renesančním uměním a myšlením; je to práce, která napomáhala utváření vědní disciplíny dějiny umění. A jelikož se zde autor neustále zabývá problematikou norem, hodnot a metod, jde zároveň o úvod k fundamentálním otázkám spojeným s interpretací obrazů obecně.

Svatý Wilfrid je významná osobnost northumbrijské církve 7. století. Proslul jako zastánce římského způsobu křesťanské praxe na církevní synodě ve Whitby roku 664, jako zakladatel a opat celé skupiny klášterů a také jako vlivný a majetný biskup chovající se po vzoru galských biskupů. Nejstarší wilfridovská legenda Vita s. Wilfridi obsahuje řadu biografických a historiografických prvků, je však bezesporu především dílem hagiografickým, o čemž svědčí její struktura a konvenční hagiografické prvky. Monografie uvádí legendu o sv. Wilfridovi do historických souvislostí, zabývá se důvody vzniku textu, jeho datací i rozdílnými názory na osobnost autora. Podává přehled událostí Wilfridova života, o nichž máme zprávu z uvedené legendy, z Bedových Církevních dějin národa Anglů a i z pozdějších pramenů. Analyzuje různé pohledy na legendu i osobnost světce v současném bádání a zasazuje spis jazykového a literárního kontextu, mj. oponuje recepci legendy jako neobjektivního textu s nejasnou chronologií a řadou nepřesností. Součástí studie je komentovaný překlad Vita Wilfridi do češtiny.

Kniha Rady synovi (Liber manualis ad filium), jejíž autorkou je francká šlechtična Dhuoda, vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů. Představuje výjimečný příklad laické literární tvorby 9. století a je zároveň důkazem pozvolného pronikání karolinské latinské vzdělanosti mezi aristokratické vrstvy. Poskytuje cenné informace o životě a smýšlení západofrancké aristokracie, především o jejích etických principech a vnímání vlastní role v raně středověké společnosti. Dílo, které Dhuoda věnovala staršímu synovi, se námětem a morálně-etickým pojetím blíží k ve středověku oblíbenému žánru zrcadla, avšak v určitých aspektech se od jiných známých středověkých zrcadel odlišuje. Neobvyklá je především jeho geneze Liber manualis vzniká jako bezprostřední reakce na autorčinu bolestnou životní zkušenost matky odloučené od dětí. Není adresována anonymnímu šlechtici, ale vlastnímu synovi a v důsledku toho je, na rozdíl od jiných zrcadel, obohacena o autobiografický prvek a silný citový rozměr. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Tato kniha, která získala autorovi mimořádnou popularitu, je podrobným líčením jeho pěší pouti do Santiaga de Compostela a zhodnocením získané duchovní zkušenosti. Po stopách středověkých poutníků se Paulo pod vedením učitele a přítele Petra vypravil, aby našel meč, který mu byl při slavnostním rituálu jednoho esoterického řádu pro přílišnou pýchu a posedlost zázraky odepřen a ukryt kdesi na svatojakubské cestě. Během náročných zkoušek, s jejichž pomocí poutník jednotlivé úseky cesty za ztraceným mečem zdolává, se vyvíjí i složitý vztah učedníka a mistra ve vzájemném dávání a přijímání.

Vincent pracuje jako barmanka v hotelu Caiette, pětihvězdičkovém úkrytu ze skla a dřeva na ostrově Vancouver, kam se dá dostat jedině na člunu. Ve chvíli, kdy jí majitel hotelu dá spolu se spropitným i svou vizitku, se její život otočí o sto osmdesát stupňů. Nebude to poprvé ani naposledy. A také nebude jediná. Ten den zasáhne do života i jejímu nevlastnímu bratru Paulovi (závislému často na drogách, ale vždycky na hudbě) nebo vysoce postavenému manažeru lodní logistiky Leonovi. O třináct let později na jedné lodi jejich příběhy vyvrcholí. Ale možná je to jen další začátek. Protože časy, místa a děje tvoří síť, v níž se postavy setkávají. Ať jsou živé, nebo mrtvé. Okouzlující kniha, stejně výjimečná a aktuální jako ta předchozí Ve Vincent a Paulovi stvořila Emily Mandelová dvě z nejpozoruhodnějších postav současné Americké prózy. () Od začátku do konce je to napsané skvěle, stejně tak jako Stanice 11. Mandelová se nepředvádí, její styl je vždy elegantní a se svými postavami soucítí, avšak nelituje je. Skleněný hotel je mistrovské dílo, stejně dobré ne-li lepší než předchozí román. NPR Mandelová umí utkat realismus z nereálných situací. Své území má vytýčené tam, kde se setkává všední s nevšedním, kde obyčejní lidé zůstávají v úžasu stát a říkají si, jak to mohlo dojít až sem. To ona vypráví naše příběhy z jiných časových rovin. () Mandelové román mimo jiné ukazuje, že se každý člověk může vydat po zdánlivě nekonečném množství cest. The New Yorker Emily St. John Mandelová chce ve svém vyprávění nahlédnout do co nejvíce oken. Podívejte se zblízka postavy přecházejí z jednoho okna do druhého, témata se v nich odrážejí a lámou Ale nejsou to těžkopádně filozofické romány, nýbrž příběhy vyrůstající ze závažných otázek; Mandelová si dává záležet jak na ději, tak na charakteristice postav Ty jsou překvapivě propojeny v rámci jednotlivých románů i napříč mezi nimi. Čtenář může s potěšením rozplétat vlákna, uzlíky a smyčky A i když je tam hodně skla, leccos zůstává neprůhledné. Proto se Mandelové romány tak dobře čtou, jsou to pečlivě vystavěná strhující dobrodružství. Neříkejte, že se tam někdy podíváte. Zavolejte. Udělejte si rezervaci. Pokochejte se výhledem ze Skleněného hotelu. Přeju vám hezký pobyt. Chicago Review of Books Celým románem prostupuje pomíjivost Když do sebe jednotlivé kousky začnou zapadat, je to vzrušující

Patrně nejslavnější dílo jednoho z nejlepších francouzských komiksových tvůrců je ve světě komiksu tím, čím je první světové válce (i válce obecně) Na západní frontě klid nebo Barbussův Oheň. Jacques Tardi, kterému o Velké válce v raném dětství vyprávěli prarodiče, o ní napsal a nakreslil řadu děl, ve kterých ale na rozdíl od románů využívá toho, že se může víc opřít o obrazovou stránku. Tady nečekejte žádné hlavní hrdiny, kompozici, jednotu místa a děje, zápletky, nic podobného: zato syrovou chuť strachu, smrti a bezmoci, jakou se v podobné naléhavosti podařilo ze zákopů první světové války do našeho světa přenést málokomu.

Světově proslavená zpěvačka Luna se po desetileté kariérní pauze vrací na rodný Doggerland, aby tam natočila nové album, a odstartovala tak svůj comeback. Její krása i talent jsou bez debat a na závěrečném večírku v nahrávacím studiu jí všichni leží u nohou. Tedy až na jednu poněkud navrčenou detektivní inspektorku, která si najednou připadá strašně stará a unavená. Na druhý den ráno má Luna dorazit do studia kvůli posledním úpravám nahrávky, ale neobjeví se a v domě, kde bydlela, na ostrově Frísel, se následně najdou známky zápasu. Mezitím dojde k brutálnímu napadení jiné ženy mohou spolu tyto dvě události souviset? Inspektorka Karen Eikenová Hornbyová se poněkud neochotně ujímá vyšetřování, v němž je zmizení slavné zpěvačky prioritou. Venku je krásné jaro, ale Karen musí čelit obtížným novinářům a činit zásadní rozhodnutí, která mohou někoho stát život. Mezi ďáblem a mořem je třetí kniha v mezinárodně úspěšné sérii s inspektorkou Karen Eikenovou Hornbyovou v hlavní roli. Kromě této navýsost sympatické bojovnice proti zločinu zaručuje výjimečnost i zájem čtenářů samotný Doggerland - fiktivní souostroví posané tak živě, že byste tam hned jeli na dovolenou procvičit si svérázné místní nářečí. Pro všechny milovníky detektivek, kteří hledají něco opravdu originálního. Skvělý, napínavý děj výborná klasická detektivka ale napsaná vlastním originálním stylem. Skanska Dagbladet Na Doggerland se čtenář i potřetí rád vrátí. Maria Adolfssonová umí výborně napsat děj, ale hlavně nám vypráví o fiktivním souostroví a o Karen Eikenové Hornbyové tak živě, že by to člověk chtěl vidět jako televizní seriál. Dagens Nyheter

Vztah matky a dcery. Dobré rady, výčitky a láska. Trochu nezdravá. Ale ta máma měla dítě jako mladá (litovala, že ukončila studium, ne těhotenství) a nestačila sama dospět, pak onemocněla a odešla dřív, než zestárla. Její dcera píše vyznání jazykem písniček, sociálních sítí, příběhů, citátů. Vypráví o prázdném místě po blízkém člověku, o smutku v době a společnosti, která je raději mladá, veselá a zdravá a neví si úplně rady s umíráním. Za to samozřejmě můžou matky. I tady bychom mohli vypočítat spoustu chyb: trochu moc pije, nevychází s penězi a taky s muži, i když ji přitahují, obléká se vyzývavě a není důsledná ve výchově. Jenže milujeme jen dokonalé matky? Při čtení je dovoleno smát se i brečet. Přiznávám, že jsem dlouho nečetl polskou (a nejen polskou) beletrii, která by byla tak dojemná, nekompromisní a originální. Jerzy Doroszkiewicz, tok.fm Originalita a jedinečnost autorčiných příběhů spočívá v bystrosti pozorování, v černém humoru a v podvratné síle jazyka a obrazotvornosti. Justyna Sobolewska, Polityka Významově bohaté čtení, prosté banalit. Bez patosu, lži (alespoň té rozpoznatelné) a autocenzury." Katarzyna Chudzik, ofeminin.pl Silný, jedinečný literární hlas. Upřímný a potřebný, který nás učí o bezpodmínečné lásce až do konce života." Jerzy Doroszkiewicz, poranny.pl

I dvě stě let po svém narození zůstává Charles Baudelaire jedním z nejčtenějších a nejobdivovanějších básníků. V Yslairově komiksu se ovšem na jeho život díváme optikou Jeanne Duvalové, té, kterou miloval i nenáviděl nejvíc. O Jeanne ve skutečnosti nevíme prakticky nic: neznáme její pravé jméno, nevíme, kdy se narodila ani kdy zemřela, nemáme žádný z jejích dopisů. Zůstalo jen pár svědectví, několik portrétů od samotného Baudelaire a samozřejmě básně, k nimž ho inspirovala. Přesto se díky Yslairovi dovedeme vcítit do této vzývané a opovrhované ženy, černé Venuše, jež musela čelit misogynii i rasismu své doby. Před očima nám tu ve fascinujících kresbách a s množstvím pečlivě rešeršovaných detailů vyvstává nejen tragický milostný příběh Jeanne a Charlese, nýbrž také okolnosti vzniku Květů zla a bohémské a umělecké, ale i revoluční prostředí Paříže kolem poloviny 19. století.

Bývalý detektiv Cal Hooper je k smrti unavený a útěk z rušného Chicaga do odlehlé vesničky na západě Irska mu připadá jako dokonalý nápad. Koupí si polorozpadlý dům, plánuje jeho rekonstrukci a procházky po nekonečně zelených kopcích. Pro změnu povede klidný život. Jenomže pak ho jeden z místních kluků požádá o pomoc. Jeho bratr zmizel a celé vesnici, včetně policie, je to zřejmě úplně fuk. Calovy policejní instinkty se probudí k životu a nedají mu pokoj. S tím místem je totiž něco špatně a on zkrátka musí zjistit co, i kdyby to znamenalo, že na nějaký odpočinek může zapomenout. Nová Tana Frenchová je vždy důvodem k radosti... Přečtěte si ji jednou kvůli zápletce, a pak znovu kvůli jejímu krásnému a chytrému stylu. The New York Times Nenápadně gradující vyprávění o zmařených snech o útěku je možná to nejlepší, co Frenchová zatím napsala... Je to svého druhu mistrovské dílo. The Washington Post Propracované charakteristiky, dokonce i nedůležitých postav, a devastující odhalení pomáhají Slídilovi vyniknout. Fanoušci detektivních románů si tenhle rozhodně nechtějí nechat ujít. Publishers Weekly

Edvard chce rozluštit tajemství svých předků, rodiči počínaje. Pátrání ho zavede z rodného Norska na Shetlandy, kde doufá najít stopy po svém prastrýci, britském letci za druhé světové války. Přitom Edvardův dědeček, u nějž vnuk vyrostl, byl zcela opačného smýšlení než jeho bratr, podporoval nacisty. Edvard se noří stále hlouběji do historie, až dospěje k dějišti tragických bitev první světové války u řeky Sommy ve Francii, kde padlo víc než milion vojáků. Přeživší britští vojáci vzpomínali, že na bojišti jako zázrakem zůstala stát skupina šestnácti ořešáků. Reálný a uvěřitelný příběh nepostrádá tajemství a napětí a čte se jako detektivka pro náročné v tom nejlepším slova smyslu. Lars Mytting píše s hlubokou obeznámeností, vcítěním a poctivostí, jako málokdo jiný. Jo Nesbo Spletitý příběh o válce, rodině, tajemství, a ano, o dřevě. Poutavé a příjemné čtení. The Times Šestnáct stromů na Sommě je romantický historický thriller, který je zároveň strhujícím trhákem a reflexivní cestou k sobě, k dějinám, ke smyslu života a k individuální morální zodpovědnosti. Bookanista Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.

Čerstvě osiřelý šestnáctiletý mladík zdědí panské sídlo po svém podivínském dědečkovi. Spolu s domem však musí přijmout i povinnost, že pořídí soupis nepřeberných kuriózních sbírek, jež jeho předek nashromáždil v rozlehlých sklepeních. Jonathan si přizve na pomoc dva spolužáky a srdnatě se pustí do díla. Záhy však zjistí, že šlo jen o záminku, jež ho má dovést k jeho pravému poslání a tím není nic menšího než ochránit náš svět před vpádem černé magie. Ta se totiž zhoubně šíří alternativním univerzem, do nějž vedou jedny ze dveří ukrytých v podzemí. Ve světě jménem Aurora je všechno vzhůru nohama, historické události i postavy se v něm bláznivě pomíchaly, Alt-Evropu drancuje okultistický diktátor Aleister Crowley a jeho moc stále sílí

Tři lidé, které na první pohled nic nespojuje, přijíždějí do domu Na Kopci na pozvání doktora Montaguea, badatele v oblasti paranormálních jevů. Křehká Eleanor, sebevědomá Theodora a světácký Luke mají pod jeho dohledem zaznamenávat vše, co se během jejich pobytu přihodí, a z počátku ke svému úkolu přistupují s veselým cynismem. Neblahá historie domu v kombinaci se zvýšenou citlivostí jeho dočasných obyvatel má však za následek řadu nevysvětlitelných a děsivých událostí. Eleanor si až pozdě uvědomí, že to ona je středobodem úkladů, které jako by na ni nastražili její zlomyslní kolegové. Anebo je v domě ještě někdo? Síla, která jí bere vůli uprchnout? Sláva a popularita spisovatelky Shirley Jacksonové (19161965) vrcholila v padesátých letech 20. století, ale až nyní s odstupem času jasněji vyvstává její přínos americké, potažmo světové literatuře. Svými psychologickými prózami navázala na klasiky žánru jako Edgar Allan Poe nebo Henry James a obohatila je o atributy, které pomohly definovat moderní literární horor. Na míle vzdálená primitivním exploatacím stvořila v Domě Na kopci esenci plíživého děsu, který se nás působí svou kombinací známého, zdánlivě známého a zcela neznámého. V tomto roce nakl. Argo autorce vydává sbírku znepokojivých kratších textů Loterie a jiné povídky. Následovat bude román Sluneční hodiny. Oldschoolová hororová klasika patří k nejznámějším dílům Shirley Jacksonové. Na tento román se odvolávají i takové hvězdy temných žánrů, jako jsou Neil Gaiman nebo Stephen King. Už několikrát se o jeho adaptaci pokusili filmaři, ale vystihnout obrazem hrůzu, jak ji slovně vylíčila autorka, se jim většinou nedaří.

Život hlavního hrdiny se jednoho dne náhle změní poté, co pod kůlnou svého venkovského domku, který kdysi koupil v žalostném stavu od místního zedníka a podivína Pivoňky, najde vstup do podzemí a tím i do jiného světa. Nejprve jej využije jako útočiště před vnějším světem a drobnými hádkami s manželkou, později se vydá dál na průzkum chodeb a místností, kterých tu je bezpočet. Zpočátku se domnívá, že je stopě zločinu, který kdysi spáchal a do podzemí ukryl právě Pivoňka, později objeví, že za dveřmi jsou ukryty i sny a touhy jeho ženy. V jednotlivých místnostech vidí obrazy, výjevy a úryvky cizích životů, zoufale se snaží je pochopit a přizpůsobit svůj vztah se ženou tomu, co se o ní dozví právě tady. Jeho snahy vyjít manželce vstříc a vyprojektovat skutečné štěstí ale ve skutečném životě narážejí a mísí se i s dalšími problémy, nastupující krizí středního věku a schopností si porozumět. Nakonec tráví ve sklepě víc času než s rodinou a dozvídá se o Pivoňkovi, své ženě a vztahu možná víc, než si na začátku dokázal představit.

Když otec Lonsonier opouští Francii, odváží si jedinou cennost odnož vinné révy, kterou zachránil před zkáznou fyloxérou, jež koncem 19. století hubila evropské vinice ve velkém a vyháněla z domovů tisíce lidí. Usadí se v Chile. Po letech se zpět do Evropy vydává jeho syn Lazar, aby bojoval za otcovu vlast v zákopech absurdního představení, jímž je v jeho očích první světová válka. Po celé století plné svárů a válek zažívá rod Lonsonierů Lazar, milovnice ptáků Tereza, aviatička Margot, rebel Ilario Da , rod vykořeněný a přesazený stejně jako jejich vinná réva, chvíle zářné i temné, vzlety plné nadějí i kruté pády. Lonsonierové jako tažní ptáci křižují Atlantik mezi svými dvěma zeměmi, občas je strhne vítr, někdy je uvězní oko uragánu, nakonec z něj však vždycky vylétnou to vysokého nebe, neustále hnáni vpřed tajuplnou rodinnou legendou. Miguel Bonnefoy nevypráví jen fiktivní ságu rodu Lonsonierů, ale také příběh vlastní rodiny, příběh Francouzů, kteří navzdory vzdálenosti v čase i prostoru svůj původní domov vlastně nikdy neopustili. Přesně mířenými slovy, poetickým, magickým i syrovým jazykem vtahuje čtenáře do osudů výjimečných, svobodomyslných a vášnivých mužů a žen, kteří na cestě za svými sny někdy klopýtají, ale z cesty neuhýbají, ani když jim ji zkříží velké Dějiny. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.