Argo strana 174 z 263

Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí. Michael Shellenberger bojuje za zelenější planetu už celá desetiletí. Pomáhal zachránit poslední nechráněné sekvojové lesy na světě. Je spoluautorem předchůdce amerického politického programu New Green Deal. A vedl úspěšné hnutí vědců a aktivistů za zachování provozu jaderných elektráren, které zabránilo nárůstu emisí. V roce 2019 se však začaly ozývat hlasy, že zemřou miliardy lidí, čímž přispívají k rostoucí nervozitě, která se nyní šíří i mezi mladistvými, a Shellenberger, coby celoživotní aktivista za zlepšení životního prostředí, uznávaný odborník na energetiku a otec dospívající dcery, došel k závěru, že je třeba jasně oddělit vědu od fikce. Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás stále neznají základní fakta. Emise oxidu uhličitého dosáhly ve většině rozvinutého světa vrcholu už před více než deseti lety a od té doby klesají. Úmrtí následkem extrémního počasí, dokonce i v rozvojových zemích, klesla za posledních čtyřicet let o osmdesát procent. A riziko, že se Země ohřeje na příliš vysokou teplotu, je následkem zpomalujícího růstu populace a ohromného množství zemního plynu čím dál nepravděpodobnější. Kupodivu právě lidé, kteří nejvíc bijí na poplach ohledně současných problémů, se často nejvíc brání očividným řešením. Co se doopravdy skrývá za vzestupem apokalyptického environmentalismu? Jsou to silné finanční zájmy. Je to touha po postavení a moci. Ale především je to nutkání určité skupiny údajných ateistů nalézt duchovní naplnění. Takový spirituální impuls může být přirozený a zdravý. Jenže pokud toto nové náboženství hlásá strach bez lásky a vinu bez vykoupení, nedokáže uspokojit naše nejhlubší psychologické a existenciální potřeby.

Genius loci Aše. Život několika německých rodin od první republiky až do traumatizujícího odsunu. Znepokojivé svědectví o době a lidech, na které bychom nejraději zapomněli. Aš. Město na samém západě republiky, kdysi blyštivý drahokam Sudet, kde kvetl textilní průmysl a obchod. Bývalo plné krámků, restaurací a kaváren. Příběh doby, kdy se vše začalo tříštit, začíná v roce 1915 a končí odsunem. Politické pozadí však v této knize nehraje hlavní roli. Hlavní hrdinkou je Hedvika. Dívka, která se odmalička potýká s jistým pocitem nedostatečnosti, s puzením, jež ji některé věci nutí dělat, v jiném jí naopak zabraňuje. Vehementně se snaží od Wernersreuthu, dnešního Vernéřova, odpoutat, ačkoli je s ním z různých důvodů trvale svázána. Prožívání Hedviky je odtržené i přitahované, lhostejné i zaujaté, vzpurné i pokorné. Hedvika se potýká s pocity odcizení i lásky, takové, jakou ji známe z milostných románů, ale podávané bez příkras. Kniha Bílý Pramen je holdem městu Aši, po kterém dnes neštěkne ani pes. Pořád zde nacházíme pozůstatky minulosti. Rozpadlé zdi domů, sklepy, studny. Je to krajina tajemná, kde si daň za historický vývoj vybrala příroda. Přesto ho ve své fantazii autorka vidí jako město bohaté a krásné, s obrovským potenciálem. Proto o něm píše, proto zde žije.

Komisařka Battagliová cítí, že se její důvěrně známý svět nezadržitelně hroutí. Z hromádky popela ale také může povstat život v nové podobě. Jde opravdu o její poslední případ? Se svým týmem se pouští do nebezpečného pátrání, další srážky se syrovou realitou, která je ještě komplikovanější, protože se tentokrát dotýká jí samotné. Příběh se odvíjí ve dvou časových rovinách: přítomnosti a Teresině temné minulosti. Konečně se dozvídáme, co utvářelo její svéráznou a neopakovatelnou osobnost. K Terese Battagliové si čtenáři vytvoří hluboký vztah a oblíbí si ji. A to je pro čtenáře ten nejlepší dárek, jaký jim autor může dát. Donato Carrisi Teresa Battagliová se necítí úplně fit, má cukrovku a bojuje s raným stadiem Alzheimerovy choroby, a k tomu má řešit nejsložitější případ ve své policejní kariéře Je příjemné číst o policajtovi, který není štíhlý ani sexy, a přitom se honí za sériovými vrahy. NPR Tuti představuje v Terese Battagliové sympatickou hrdinku, jež svou nevrlostí maskuje strach, že by mohla přijít o své jedinečné schopnosti. The Wall Street Journal Vzrušující Teresa se ve své pozici komisařky musí vypořádávat s neustálým sexismem od svých nadřízených. Čtenáři budou chtít vědět víc o této nezapomenutelné postavě. Publishers Weekly, Starred Review Teresa Battagliová je jedním z nejzajímavějších vyšetřovatelských detektivů posledních let: nedokonalá, ale srdečná žena, které sarkasmus není cizí, ale její tým je jí plně oddaný. M. W. Craven, autor knihy The Puppet Show Tuti se podařilo v Terese Battagliové vytvořit vskutku unikátní postavu. Od samého počátku jsem fandila tomu, jak mistrovsky vede vyšetřování děsivých vražd odehrávajících se v působivé alpské atmosféře. Sarah Wardová, autorka knihy In Bitter Chill Vydání knihy podpořil Italský kulturní institut v Praze.

Alfa Ndiaye a Mademba Diop jsou jedni z mnoha senegalských střelců bojujících pod francouzskou vlajkou v zákopech první světové války. Jsou nejlepší přátelé, znají se od dětství, vyrůstali spolu. Jsou to bratři duše. Jednoho rána se ozve hvizd kapitánovy píšťalky a oba, spolu s mnoha dalšími, vyrazí do útoku. Mademba ale nedaleko zákopu padne a v krutých bolestech v Alfově náruči zemře. Teprve v tu chvíli se blonďáci s modrýma očima stanou skutečnými nepřáteli. V Alfovi se něco zlomí a s mačetou v ruce se vydá do své osobní války, až se nakonec stane postrachem vlastních spolubojovníků, kteří v něm začnou vidět nebezpečného čaroděje. Na rozdíl od nich ale čtenář může alespoň sledovat valící se proud Alfových myšlenek, proud bolesti nad ztrátou a proud vzpomínek na život před válkou, na dětství a dospívání v senegalské vesnici, na poslední dny před odchodem do války. Proud výčitek svědomí, proud otázek a proud odpovědí, které však Alfu vedou strmou cestou do propasti. Rytmizované vyprávění, opakující se fráze zní jako příběh ústně předávaný z generace na generaci je to ale spíš vír, ve kterém se topí mysl sotva dospělého chlapce, který se ocitl tam, kde nikdy neměl být. Sonda do spletité mysli obávaného vojáka / Válečný opus přeložený do 30 jazyků nyní v češtině. Prix Goncourt des lycéens 2018, International Booker Prize 2021

Ishigurův román Klára a Slunce je zpovědí vyřazené robotky jménem Klára, nadané pokročilou umělou inteligencí i pozoruhodnými pozorovacími schopnostmi. Klářiným úkolem je starat se o dospívající dítě, které si ji v obchodě vybralo, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Klára ovšem coby výjimečný robot dostává výjimečný úkol starat se o dítě vážně nemocné, na jehož nemoc není léku. V příběhu vyprávěném jazykem poznamenaným zvláštnostmi v Klářině vnímání a vyjadřování skutečnosti potvrzuje Ishiguro opět své literární mistrovství. Průzračně prostými slovy vytváří záludně složitý obraz současného spíš než budoucího lidstva. Klára v něm figuruje coby výplod civilizace, v níž obyčejný, technologicky nevylepšený lidský život stále více připomíná minulost, která bude brzy definitivně překonána, případně politováníhodný omyl. Díky rafinovanosti, s níž Ishiguro vtahuje čtenáře do Klářiny snahy pochopit, jak vlastně lidi fungují, přesahuje román meze pouhé společenské kritiky, satiry či alegorie. Podobně jako dřívější Ishigurova próza Neopouštěj mě sice i jeho nový román patří do žánru sci-fi, daleko víc však připomíná tu tragikomickou, tu melancholickou pohádku. Pohádku o lidském světě odkázaném na nelidské Slunce, v jehož proměnlivém světle se dospělí nejednou jeví dětinštější než děti a roboti lidštější než lidé.

Velkolepé vyvrcholení nejobsáhlejší české sci-fi ságy Mycelium je zde. Intriky, psychotronika a krvavé oběti. Všechno míří právě sem. Tohle už je konec. Ve chvíli vrcholící Hvězdovlády se rozhoduje o budoucí podobě světa. Psychotronický program běží. Končí starý věk... a pro Zemi, která má ve svém civilizačním plánu apokalypsu, to nemusí být nic příjemného. Sgenové, Lodě a lidé bojují o to, aby svět naformátovali podle svého vkusu. A Lucas si také nárokuje svůj podíl. Přináší a požaduje oběti. V tuhle chvíli může získat všechno. A taky může všechno ztratit. Aš~šád může být jeho nejlepším spojencem v boji se Sgenem, nebo se stát jeho nejhorším nepřítelem. Prsty Chaosu se kdykoliv mohou natáhnout ze tmy. V osudí plném bílých míčků je jeden černý, který znamená smrt. Může to být vítězství. Nebo zkáza. Nebo naděje.

Román Aukce bezprostředně navazuje na Zdivočelou zemi a spolu s ní tvoří románovou ságu o životních osudech Antonína Maděry, jeho rodiny a přátel od roku 1947 až do začátku devadesátých let. Bývalý letec britského letectva hospodařící na malém statku v česko-německém pohraničí neunikl po únoru 1948 pozornosti policie a i jeho záhy sleduje STB. Maděra je zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen. Ale nejen Maděra je cílem perzekuce. Stejně tak i jeho rodina. Skvělý román, v němž se odrážejí autorovy osobní zkušenosti s brutalitou policejního vyšetřování a s nelidskými podmínky politických lágrů, přináší svědectví o době, jež by neměla upadnout v zapomnění. Obě knihy byly předlohou k úspěšnému televiznímu seriálu České televize a Jiří Stránský k němu napsal scénář.

Po obrovském úspěchu své komiksové adaptace Stokerova klasického románu Dracula se francouzský kreslíř Georges Bess (1947) vrhl na další monument světové fantastické a hororové prózy: na román Mary Shelleyové Frankenstein. Příběh o odpovědnosti vědce i tvůrce, o samotě a úzkosti vymykajícího se myslícího tvora v lidském světě, romantický příběh o zlobě i lásce, který se stal jedním z úhelných kamenů SF literatury i hororu, uchopil Bess se stejnou vervou a invencí a i jej opatřil výtvarným podáním tak oslnivým, že se mu máloco vyrovná.

Manželský pár, který žil v osmdesátých letech šestnáctého století v Henley Street ve Stratfordu, měl tři děti, starší Susannu a mladší dvojčata Hamneta a Judith. Hamnet zemřel v roce 1596 ve věku jedenácti let. Zhruba o čtyři roky později napsal jeho otec hru Hamlet. Hamnet se inspiruje životem slavného dramatika. Je to příběh o poutu mezi dvojčaty a o manželství poznamenaném žalem. A také o neobyčejné ženě, jejíž jméno se většinou zmiňuje jen na okraj, o bleše, která se nalodí v Alexandrii, a o synovi rukavičkáře, jenž se pro milovanou ženu vzepře konvencím. Ze všeho nejvíc je to ale něžné a nezapomenutelné vyprávění o chlapci, na nějž se téměř zapomnělo, avšak jeho jméno přetrvává v jedné z nejslavnějších her literární historie. Women's Prize for Fiction 2020 National Book Critics Circle Award 2020 Britský bestseller roku 2020.

V nové antologii navazující na úspěšnou Knihu mečů přichází slavný editor Gardner Dozois s příběhy plnými magie, protože za každého Froda je tu Gandalf a spolu s ním i Saruman. Za každou Dorotku je tu Glinda a vedle ní také Zlá čarodějka ze Západu. A kdo by byl Harry Potter bez Albuse Brumbála či Severuse Snapea? Kouzelníci a čarodějové plni moudrosti, nadaní takřka božskými silami, přesto stále zůstávají pouhými lidmi, a tak mohou dojít nejen slávy, ale i prokletí a zkázy. Kniha magie představuje dosud nikdy nevydané příběhy hvězdné sestavy moderních mistrů žánru, z nichž mnozí se vracejí do svých nejoblíbenějších světů. Čekají na vás příběhy od George R. R. Martina, K. J. Parkerové, Scotta Lynche, Gartha Nixe, Elizabeth Bearové, Tima Powerse, Megan Lindholmové, Johna Crowleyho a dalších. V příbězích plných čar a kouzel navštívíme světy, v nichž vládne magie, světy nepředstavitelně vzdálené ale i ty, které jsou blíž, než si myslíme.