Argo strana 174 z 314

V této široce rozkročené práci o způsobech politického vedení politický historik Archie Brown zpochybňuje naše zakořeněné přesvědčení, že jedině silní lídři – myšleno ti, kteří nad svými kolegy rádi dominují v každodenní politické praxi – jsou také lídry úspěšnými a hodnými našeho obdivu. Na mnoha příkladech a velkých postavách politiky 20. století ukazuje, že ačkoli kolegiálnější styl vedení považujeme za projev slabosti, jsou to právě kooperativně založení jedinci, jejichž působení mělo nakonec největší dopad na rozvoj společnosti. „Přesvědčivá analýza způsobů politického vedení.“ Independent „Je potěšení, když se objeví kniha o politickém vedení, která pouze neaplikuje teoretické modely, ale studuje skutečné politické vůdce z různých zemí v historickém záběru sahajícím až do začátku 20. století. Wall Street Journal „Těžko najdeme lepšího průvodce než je Archie Brown, který žil a pracoval střídavě ve Velké Británii, Spojených státech a Rusku, a je jak výjimečným politologem, tak autorem píšícím vytříbeným a čtivým stylem. Guardian

V roce 1944 se Mathilda, mladá Alsasanka, zamiluje do Maročana Amina Belhadže, který bojuje ve francouzské armádě. Po osvobození se mladý pár odstěhuje do Maroka, do posádkového města Meknesu, kde žijí kolonisté z různých evropských zemí, především z Francie. Amin se snaží zúrodnit kamenité pozemky zemědělské usedlosti zděděné po otci, ale Mathildu v nové vlasti záhy začne dusit přísná mravnostní atmosféra. Se dvěma dětmi tráví osamělé dny na statku a trápí ji jak nedostatek peněz, tak nedůvěra, kterou jakožto cizinka vzbuzuje. Deset let žije v zemi pod francouzským protektorátem, v zemi, kde nezadržitelně stoupá napětí a množí se násilnosti, dokud Maroko nevyhlásí nezávislost na Francii. Žije v „zemi těch druhých“ stejně jako další postavy románu: kolonisté, domorodci, vojáci, zemědělci i exulanti. A především ženy, které žijí v zemi mužů a musí neustále bojovat za svá práva. Po dvou románech chirurgicky ostrého stylu přichází Leîla Slimani s rozsáhlou freskou, výstižnou, empatickou i velice syrovou. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky a Centre National du Livre.

Letec Antonín Maděra se po druhé světové válce vrací z Anglie do své rodné vesnice Svatý Štěpán v česko- -německém pohraničí. Chce zde uskutečnit svůj sen, vybudovat chov ušlechtilých koní. Nenachází však kraj svého dětství přichází do rozvrácené země, kde se prohánějí stáda zdivočelých koní a kde se opuštěnými vesnicemi potulují nadšenci, zlatokopové a kaubojové. Lidský život má menší cenu než majetky a statky, které nepatří nikomu a patří všem. Maděra netuší, že ho čeká dobrodružství, které se s jeho zkušeností z válečných let nedá srovnávat. Nové vydání prvního dílu slavné románové ságy, podle níž byl natočen úspěšný televizní seriál.

Nový román Martyny Bundy, autorky oceňovaného debutu Bezcitnost, zachovává epičnost vyprávění a nepostrádá ani výrazné postavy, které se tentokrát pohybují v časovém oblouku sedmi století na území mezi kašubskými jezery. Prolínají se zde světy sakrální a světské, spiritualita s racionálnem, osud postav je tiše sledován modrými kočkami, které ochraňují a hřejí ty, kteří to potřebují. Mnohovrstevnatý román dává život několika různorodým hrdinům, mnichům, jeptiškám, zahalených tajemstvím, bábám bylinkářkám, silným ženám i chudákům. Druhý román Martyny Bundy jistě potěší milovníky kvalitní literatury a magického realismu. Není možné přečíst knihu Martyny Bundy a zůstat k ní lhostejný. Jsem si jistá, že každý v ní objeví nějaký prvek, který ho bude zajímat. Ať už dobrodružství hrdinů, historické pozadí, nebo hluboké moudré poselství, které vybízí k zamyšlení. Beata Igielska Není zde tajemství vraždy jak ve Jménu růže Umberta Eca, ale kniha má podobnou atmosféru; zároveň připomíná prózy Olgy Tokarczukové, ale především je to polský, kašubský příběh, jehož pronikavý působivý příběh bude srozumitelný čtenářům kdekoliv na světě. Modrá kočka vás zavede na úžasnou cestu staletími. Jerzy Doroszkiewicz, Kurier Poranny Modrá kočka vypráví o tom, jak věda, racionálno a materiálno vstoupí do světa ovládaného přírodou, do světa plného magie, spirituality a pověr. It Fell Off My Bookcase (blog) Modrá kočka je skvostný román o zvratech a obratech lidského štěstí v průběhu staletí; strach, radost, hřích, pokání, hrdost, chamtivost, lhostejnost, odplata, vášeň a další emoce, které provázejí lidské životy od nepaměti. Every Day Magic (blog) Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Nový román Martyny Bundy, autorky oceňovaného debutu Bezcitnost, zachovává epičnost vyprávění a nepostrádá ani výrazné postavy, které se tentokrát pohybují v časovém oblouku sedmi století na území mezi kašubskými jezery. Prolínají se zde světy sakrální a světské, spiritualita s racionálnem, osud postav je tiše sledován modrými kočkami, které ochraňují a hřejí ty, kteří to potřebují. Mnohovrstevnatý román dává život několika různorodým hrdinům, mnichům, jeptiškám, zahalených tajemstvím, bábám bylinkářkám, silným ženám i chudákům. Druhý román Martyny Bundy jistě potěší milovníky kvalitní literatury a magického realismu. „Není možné přečíst knihu Martyny Bundy a zůstat k ní lhostejný. Jsem si jistá, že každý v ní objeví nějaký prvek, který ho bude zajímat. Ať už dobrodružství hrdinů, historické pozadí, nebo hluboké moudré poselství, které vybízí k zamyšlení.“ – Beata Igielska „Není zde tajemství vraždy jak ve Jménu růže Umberta Eca, ale kniha má podobnou atmosféru; zároveň připomíná prózy Olgy Tokarczukové, ale především je to polský, kašubský příběh, jehož pronikavý působivý příběh bude srozumitelný čtenářům kdekoliv na světě. Modrá kočka vás zavede na úžasnou cestu staletími.“ – Jerzy Doroszkiewicz, Kurier Poranny „Modrá kočka vypráví o tom, jak věda, racionálno a materiálno vstoupí do světa ovládaného přírodou, do světa plného magie, spirituality a pověr.“ – It Fell Off My Bookcase (blog) „Modrá kočka je skvostný román o zvratech a obratech lidského štěstí v průběhu staletí; strach, radost, hřích, pokání, hrdost, chamtivost, lhostejnost, odplata, vášeň a další emoce, které provázejí lidské životy od nepaměti. – Every Day Magic (blog) Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Uprostřed skotské Vysočiny, na farmě u vesničky Kirrinfi ef, žije Nina. Vlastní pojízdné knihkupectví, ale teď nutně potřebuje někoho, kdo by za ni práci na čas převzal. Na kopci nad vesnicí, přímo na břehu jezera Loch Ness, stojí velké panské sídlo, v němž žije osamělý muž se třemi dětmi, od kterých právě v slzách utekla už šestá chůva. Daleko na jihu se svobodná matka Zoe zuby nehty snaží uživit sebe a svého čtyřletého němého syna. Pak ovšem přijde dopis oznamující zvýšení nájmu a Zoe nezbývá než sbalit sebe i syna a odjet do Skotska, kde přijme místo Nininy pomocnice a au pair ve strašidelném domě. Je ale vůbec možné zapadnout do tak úzce semknuté komunity, nahradit milovanou knihkupkyni, a navíc zvládnout tři nezvladatelné děti, které o její péči ani v nejmenší nestojí? A kam se vlastně poděla jejich matka? Knihkupectví u jezera je volným pokračováním Pojízdného krámku snů. Je to příběh o naději, víře, lásce a o tom, že štěstí může člověk najít i tam, kde by je vůbec nečekal.

Vydejte se s Lyrou za dobrodružstvím až do tajuplné Střední Asie se zastávkou v magické Praze. Trojdílná série Jeho temné esence, tj. Zlatý kompas, Jedinečný nůž a Jantarové kukátko, se stala mezinárodním bestsellerem a předlohou divadelních, seriálových i filmových adaptací. Pullman se do světa, který trojicí knih stvořil, po čase znovu vrátil. Výsledkem je další úžasná trilogie, v níž se opět setkáváme s hrdinkou Lyrou a jejím daemonem Pantalaimonem. V první Knize Prachu s podtitulem La Belle Sauvage (Argo, 2019) byla Lyra teprve miminko, nicméně díky proroctví divoženek už tehdy nadmíru důležité. Druhý díl Knihy Prachu, Tajné společenství, zastihuje dospělou Lyru na studiích v Oxfordu. Její vztah s Pantíkem prochází krizí. Daemon se při jedné osamělé noční procházce stane svědkem vraždy neznámého muže. Do rukou se mu dostane jeho peněženka a s ní i přístup k deníku mrtvého, obsahující výbušné informace. A pak už události naberou turbulentní spád. Mezi Lyrou a Pantíkem dojde k prudké hádce, daemon od Lyry uteče a oba se, každý na vlastní pěst, vydávají na cestu přes celou Evropu až do Asie. Lyra se zastaví také v Praze, kde se seznámí s jistým Václavem Kubíčkem a podivným ohnivým mužem. Cílem Pantalaimonovy i Lyřiny cesty je tajuplné město ukryté v srdci pouště. Shledá se Lyra opět se svým daemonem a odhalí konečně tajemství Prachu? A proč po ní tak sveřepě pátrá mocné Magisterium? „Pullmanův příběh nepřestává probouzet celou řadu otázek... V knize se elegantně mísí aktuální témata, od uprchlické krize v Evropě po problematiku pravdy v postpravdivé době. Pullmanovo vyprávění navíc nepozbývá nic ze své uhrančivosti.“ (The Times) „Děj se řítí kupředu, plný nebezpečí a překvapení, a přináší výsostnou potěchu z četby. Pullmanova schopnost vystihnout pouhými několika řádky postavu, místo či motiv je téměř zázračná.“ (New Statesman) „Dlouhá, vyčerpávající, spletitá cesta hrdinů je plná krásy, nebezpečí i filozofických myšlenek.“ (Metro)

Jmenuji se Peter Grant. Ještě nedávno jsem byl obyčejný četnický zelenáč v řadách londýnské Metropolitní policie. Jedné noci jsem se ale při vyšetřování jisté vraždy pokusil získat svědeckou výpověď od muže, který byl sice mrtvý, ale jinak znepokojivě výřečný, což mi zajistilo pozornost vrchního inspektora Nightingalea, posledního čaroděje Anglie. A právě tehdy začal můj příběh. Nyní jsem policejní detektiv a čarodějův učeň, první učedník za padesát let, a můj svět už není zdaleka tak jednoduchý, jak býval. „Vynikající městská fantasy, kterou byste si měli přečíst." – Patrick Rothfuss „Zábavné, nápadité a skvělé čtení." – Charlaine Harrisová „Na Aaronovitche si dejte dobrý pozor." – Peter F. Hamilton

Útlou prózu Podzemníci prý Jack Kerouac napsal v benzedrinovém rauši za tři dny a noci. Ať už je to pravda, nebo ne, je nepochybné, že kniha dokonale naplňuje autorovu představu „spontánního psaní“, stylu, který Kerouac dle vlastních slov „sám objevil pro narativní umění; autor v něm klopýtá přes sebe sama, aby odvyprávěl svůj příběh, úplně bez dechu, jako když hospodský vypravěč vrazí do nacpaného lokálu a převypráví, co se zrovna stalo, a jakmile vyprávění dokončí, už nemá právo se k němu vrátit a smazat, co jeho ruka napsala.“ Stejně nepochybné je i to, že tato prostá, smutná, k nezdaru odsouzená love story vypravěče a černé krásky Mardou zasazená do San Franciska na počátku padesátých let 20. století patří k vrcholům autorova díla – mnozí literární kritici a historici ji dokonce označují za vůbec nejlepší Kerouacův text.

Jane, ukradené a zaměněné dítě, je uvězněná v průmyslové Faerii ovládané elfí aristokracií. Dětští nevolníci jsou zde zneužíváni pro výrobu mohutných ozbrojených válečných strojů – kybernetických magických draků – a Jane je mezi nimi jediný smrtelný člověk. Když ji poškozený drak Melanchton vyzve ke společnému útěku, je zaděláno na troufalý podnik, jenž otřese samými základy existence… V mnoha směrech převratná Dcera železného draka v sobě netradičním způsobem spojuje alchymii a techniku. Nejtemnější fantasy a drsný kyberpunk. Příběh o dospívání, jaký jste ještě nikdy nečetli, se odehrává na pozadí pochmurného nihilistického světa plného neřešitelných problémů a třídních střetů, v němž nic není tím, čím se zdá být, a za všechno se platí vysoká, strašlivě vysoká cena.

Sbírka písňových textů, básní a deníkových záznamů Leonarda Cohena nazvaná Plamen sice vyšla až po autorově smrti, na jejím uspořádání se však velký kanadský písničkář a básník výrazně podílel – do jisté míry tak lze knihu považovat za jeho umělecký testament. A testament je to vskutku velkolepý a reprezentativní, Cohen se nám tu představuje ve všech svých polohách, od meditativních, lyrických zamyšlení přes propastný smutek po poťouchle humorné pasáže či mrazivě sarkastické šlehy. Vítaným zpestřením jsou autorovy vlastní ilustrace. Kniha vychází v převodu Miroslava Jindry, cohenovského specialisty a legendy českého uměleckého překladu. „Leonard Cohen je stejně velký básník jako písničkář.“ Guardian „Zcela jedinečné; Cohenovo dílo nelze napodobit, ať se o to kdokoli snaží sebevíc.“ Nick Cave

Baskické Urdaibai je magický kraj protkaný přímořskými mokřady. Tato idylická scenerie se stane pozadím děsivého zločinu: kdosi přivázal na koleje slavnou místní novinářku a její smrt zveřejnil v přímém přenosu. Oběť držela v ruce překrásný rudý tulipán. Mladá vyšetřovatelka Ane Cesterová stojí před nelehkým úkolem: nejenže náhle velí speciální jednotce, která má za úkol podivným vraždám s nezaměnitelným podpisem učinit přítrž, musí se navíc vyrovnat se stíny vlastní minulosti. V minulosti ostatně leží i klíč k celému případu: seznam ženských jmen. Čas běží a jména na seznamu neúprosně ubývají – obětí přibývá.

Tělo dívky zavražděné při rituálu na mytickém místě Puerta do Alén pořádně vyvede z míry vyšetřovatele zločinu v jinak poklidné oblasti. Agentka Raquel Colinová do tohoto zapomenutého koutu současné Galicie zavítala s vidinou pokusit se zachránit své dítě, jemuž medicína již nedokáže pomoci. Jinak racionálně založená žena v zoufalé situaci a zmítaná mnoha pochybnostmi vyhledá místní léčitelku, která jí přislíbí synovo uzdravení. Ta ale záhadně zmizí a zdá se, že obě události spolu souvisejí. Důmyslný psychologický thriller Brána vtáhne čtenáře do tajuplného deštivého regionu, prosytí jej příjemně děsivým napětím a pohltí v převalujících se cárech hutné mlhy pod neustále našedlou oblohou, mezi kterými tu a tam sofistikovaně probleskují jednotlivé dílky skládanky propracované detektivní zápletky. „Chtěl jsem napsat thriller a vyzkoušet si, jaké to je být mimo svoji komfortní zónu, zkusit hledat nové výzvy. Doposud jsem psal pouze v žánru fantasy a chtěl jsem se přiblížit více realitě. Zdaleka jsem netušil, že se mi Brána bude psát tak dobře,“ – Manel Loureiro, autor „Mluvil jsem s mnoha postaršími lidmi, kteří žijí na úpatí hory Seixo. Z jejich vyprávění vyplynulo, že o existenci brány, která spojuje svět živých a mrtvých, vůbec nepochybují.“ – Manel Loureiro, autor

Na počátku roku 2021 vyšlo ve Francii pět komiksových adaptací slavné dystopie George Orwella 1984. Uplynulo 70 let od autorovy smrti, práva jsou volná a nic nebrání převodu jeho nejslavnějšího díla do světa komiksových bublin. Vybrali jsme pro vás nejpovedenější z francouzských adaptací. Kreslíř Xavier Coste se při své práci nechal inspirovat nejen Orwellem, ale také brutalistickou architekturou, což dodává celému projektu přesně ten správný rozměr majestátní obludnosti, jenž dokonale podtrhuje myšlenky tohoto nesmrtelného románu. Je to tu znovu. Hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii nastolené vládou všemocné Strany a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník Kreslíř Xavier Coste se při své práci nechal inspirovat nejen Orwellem, ale také brutalistickou architekturou, což dodává celému projektu přesně ten správný rozměr majestátní obludnosti, jenž dokonale podtrhuje myšlenky tohoto nesmrtelného románu.

Piranesi vždycky žil v Domě. Ten má stovky, ne-li tisíce místností a chodeb, v nichž je uvězněný oceán. Vodní labyrint. Piranesi se čas od času vídá se svým přítelem, Tím druhým, jenž Piranesiho potřebuje pro vědecký výzkum Velkých a Tajných Vědomostí. Piranesi si své poznatky zaznamenává do deníku. Pak se začnou objevovat vzkazy; ne vše je takové, jak se zdá. A když vyjdou na světlo důkazy o existenci dalšího člověka možná i jiného světa mimo zdi Domu, Piranesi začne rozplétat pavučinu lží – i když je pravda všechno, jen ne příjemná. Piranesi je hlavní postava románu. Giovanni Battista Piranesi byl italský malíř z osmnáctého století, který proslul cyklem čtrnácti leptů Smyšlené představy žalářů. Svět Labyrintu a Piranesiho kresby mají hodně společného. Originální fantasy s hutnou atmosférou od autorky bestselleru Jonathan Strange a pan Norell.

Píše se rok 2025. Lauren Olamina žije se svou rodinou v jedné z mála bezpečných čtvrtí, které na předměstí Los Angeles ještě zbývají. Za zdmi této střežené enklávy se její otec, kazatel, a hrstka dalších pokouší zachránit poslední pozůstatky civilizace rozvrácené drogami, nemocemi, válkou a trvalým nedostatkem vody. Zatímco otec se snaží ukazovat svým následovníkům správnou cestu, Lauren svádí boj s hyperempatií, stavem, díky němuž je mimořádně citlivá na bolest jiných. Po náhlé ztrátě své rodiny i domova je nucena vydat se s hrstkou uprchlíků za nejistou vidinou bezpečí. Během obtížné cesty v ní vyklíčí převratná myšlenka, která může zachránit lidstvo. Román Podobenství o rozsévači uznávané afroamerické spisovatelky Octavie E. Butlerové je jednou z nejvýznamnějších dystopií světové literatury. Celých pětadvacet let od svého vzniku stále poutá pozornost a nabývá na síle a aktuálnosti, což dosvědčuje i jeho nedávné umístění na žebříčku nejprodávanějších knih deníku New York Times.