Argo strana 175 z 311

Sbírka písňových textů, básní a deníkových záznamů Leonarda Cohena nazvaná Plamen sice vyšla až po autorově smrti, na jejím uspořádání se však velký kanadský písničkář a básník výrazně podílel – do jisté míry tak lze knihu považovat za jeho umělecký testament. A testament je to vskutku velkolepý a reprezentativní, Cohen se nám tu představuje ve všech svých polohách, od meditativních, lyrických zamyšlení přes propastný smutek po poťouchle humorné pasáže či mrazivě sarkastické šlehy. Vítaným zpestřením jsou autorovy vlastní ilustrace. Kniha vychází v převodu Miroslava Jindry, cohenovského specialisty a legendy českého uměleckého překladu. „Leonard Cohen je stejně velký básník jako písničkář.“ Guardian „Zcela jedinečné; Cohenovo dílo nelze napodobit, ať se o to kdokoli snaží sebevíc.“ Nick Cave

Baskické Urdaibai je magický kraj protkaný přímořskými mokřady. Tato idylická scenerie se stane pozadím děsivého zločinu: kdosi přivázal na koleje slavnou místní novinářku a její smrt zveřejnil v přímém přenosu. Oběť držela v ruce překrásný rudý tulipán. Mladá vyšetřovatelka Ane Cesterová stojí před nelehkým úkolem: nejenže náhle velí speciální jednotce, která má za úkol podivným vraždám s nezaměnitelným podpisem učinit přítrž, musí se navíc vyrovnat se stíny vlastní minulosti. V minulosti ostatně leží i klíč k celému případu: seznam ženských jmen. Čas běží a jména na seznamu neúprosně ubývají – obětí přibývá.

Tělo dívky zavražděné při rituálu na mytickém místě Puerta do Alén pořádně vyvede z míry vyšetřovatele zločinu v jinak poklidné oblasti. Agentka Raquel Colinová do tohoto zapomenutého koutu současné Galicie zavítala s vidinou pokusit se zachránit své dítě, jemuž medicína již nedokáže pomoci. Jinak racionálně založená žena v zoufalé situaci a zmítaná mnoha pochybnostmi vyhledá místní léčitelku, která jí přislíbí synovo uzdravení. Ta ale záhadně zmizí a zdá se, že obě události spolu souvisejí. Důmyslný psychologický thriller Brána vtáhne čtenáře do tajuplného deštivého regionu, prosytí jej příjemně děsivým napětím a pohltí v převalujících se cárech hutné mlhy pod neustále našedlou oblohou, mezi kterými tu a tam sofistikovaně probleskují jednotlivé dílky skládanky propracované detektivní zápletky. „Chtěl jsem napsat thriller a vyzkoušet si, jaké to je být mimo svoji komfortní zónu, zkusit hledat nové výzvy. Doposud jsem psal pouze v žánru fantasy a chtěl jsem se přiblížit více realitě. Zdaleka jsem netušil, že se mi Brána bude psát tak dobře,“ – Manel Loureiro, autor „Mluvil jsem s mnoha postaršími lidmi, kteří žijí na úpatí hory Seixo. Z jejich vyprávění vyplynulo, že o existenci brány, která spojuje svět živých a mrtvých, vůbec nepochybují.“ – Manel Loureiro, autor

Piranesi vždycky žil v Domě. Ten má stovky, ne-li tisíce místností a chodeb, v nichž je uvězněný oceán. Vodní labyrint. Piranesi se čas od času vídá se svým přítelem, Tím druhým, jenž Piranesiho potřebuje pro vědecký výzkum Velkých a Tajných Vědomostí. Piranesi si své poznatky zaznamenává do deníku. Pak se začnou objevovat vzkazy; ne vše je takové, jak se zdá. A když vyjdou na světlo důkazy o existenci dalšího člověka možná i jiného světa mimo zdi Domu, Piranesi začne rozplétat pavučinu lží – i když je pravda všechno, jen ne příjemná. Piranesi je hlavní postava románu. Giovanni Battista Piranesi byl italský malíř z osmnáctého století, který proslul cyklem čtrnácti leptů Smyšlené představy žalářů. Svět Labyrintu a Piranesiho kresby mají hodně společného. Originální fantasy s hutnou atmosférou od autorky bestselleru Jonathan Strange a pan Norell.

Píše se rok 2025. Lauren Olamina žije se svou rodinou v jedné z mála bezpečných čtvrtí, které na předměstí Los Angeles ještě zbývají. Za zdmi této střežené enklávy se její otec, kazatel, a hrstka dalších pokouší zachránit poslední pozůstatky civilizace rozvrácené drogami, nemocemi, válkou a trvalým nedostatkem vody. Zatímco otec se snaží ukazovat svým následovníkům správnou cestu, Lauren svádí boj s hyperempatií, stavem, díky němuž je mimořádně citlivá na bolest jiných. Po náhlé ztrátě své rodiny i domova je nucena vydat se s hrstkou uprchlíků za nejistou vidinou bezpečí. Během obtížné cesty v ní vyklíčí převratná myšlenka, která může zachránit lidstvo. Román Podobenství o rozsévači uznávané afroamerické spisovatelky Octavie E. Butlerové je jednou z nejvýznamnějších dystopií světové literatury. Celých pětadvacet let od svého vzniku stále poutá pozornost a nabývá na síle a aktuálnosti, což dosvědčuje i jeho nedávné umístění na žebříčku nejprodávanějších knih deníku New York Times.

Kniha Král Conan představuje slavného barbarského válečníka stvořeného divokou fantazií texaského spisovatele Roberta E. Howarda na samém vrcholu jeho životní cesty plné krvavých bojů, troufalých činů a lásky nespočtu žen. Conan musí jako vládce nejmocnějšího království oné mytické doby zas a znovu bránit svou zemi i své postavení proti početným nepřátelům vně i uvnitř království. Bojuje proti mečům i magii, šlechtickým intrikám i pradávnému zlu s neutuchající odvahou a nezlomnou vírou v sebe sama. Sbírka obsahuje povídky Meč s fénixem, Šarlatová citadela a román Hodina draka v revidovaném překladu Jana Kantůrka.

Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životě se vždy snažila dělat to, co od ní očekávali druzí, neměla odvahu naplnit svou vnitřní touhu a riskovat neúspěch. Teprve když se v sanatoriu pro duševně choré dozví po nezdařené sebevraždě, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat v prostředí lidí, kteří jsou úředně potvrzenými blázny. Při vyprávění Veroničina příběhu se světoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny.

Uprostřed skotské Vysočiny, na farmě u vesničky Kirrinfi ef, žije Nina. Vlastní pojízdné knihkupectví, ale teď nutně potřebuje někoho, kdo by za ni práci na čas převzal. Na kopci nad vesnicí, přímo na břehu jezera Loch Ness, stojí velké panské sídlo, v němž žije osamělý muž se třemi dětmi, od kterých právě v slzách utekla už šestá chůva. Daleko na jihu se svobodná matka Zoe zuby nehty snaží uživit sebe a svého čtyřletého němého syna. Pak ovšem přijde dopis oznamující zvýšení nájmu a Zoe nezbývá než sbalit sebe i syna a odjet do Skotska, kde přijme místo Nininy pomocnice a au pair ve strašidelném domě. Je ale vůbec možné zapadnout do tak úzce semknuté komunity, nahradit milovanou knihkupkyni, a navíc zvládnout tři nezvladatelné děti, které o její péči ani v nejmenší nestojí? A kam se vlastně poděla jejich matka? Knihkupectví u jezera je volným pokračováním Pojízdného krámku snů. Je to příběh o naději, víře, lásce a o tom, že štěstí může člověk najít i tam, kde by je vůbec nečekal.

Kiel, nebo co z něho zbylo, hoří skoro každou noc, moje milá. Je totiž válka, pokud ti to ještě nikdo neřekl. Věta z nového románu německého spisovatele Ralfa Rothmanna v mnohém charakterizuje příběh odehrávající se na sklonku druhé světové války. Na jeho počátku hlavní hrdinka, dvanáctiletá Luisa, ještě hledí na svět kolem sebe dětskýma, zasněnýma očima, na jeho konci už jen suše konstatuje: Prožila jsem všechno. V zimních měsících roku 1945 Luisa s matkou a starší sestrou prchá z bombardovaného Kielu na venkov. Statek jejího švagra Vincenta, důstojníka SS, se pro ni stává nečekaným ostrovem svobody: vždyť nemusí chodit do školy. Jenže zatímco se toulá lesem, nad hlavou jí čím dál častěji přelétávají spojenecké bombardéry mířící na východ a do země se valí další uprchlíci. Luisa se snaží pochopit, co se to děje a co se také odehrává v jejím nitru: Proč se jí zmocňuje ten podivně rozechvělý pocit, kdykoli se setká s mladým dojičem Walterem (mimochodem hlavní postavou předchozího Rothmannova románu Zemřít na jaře)? Co jsou zač zajatci v táboře u jezera? Kam zmizela její starší sestra Billie? Od koho získává parukářka vlasy na výrobu paruk? Když se Luise na oslavě švagrových narozenin stane to, čeho se německé ženy a dívky v té době nejvíc obávají, navždy ji to poznamená... „S existenciální razancí, a přece s jemným náznakem humoru vypráví Rothmann z perspektivy dvanáctileté dívky o hrůzách posledních válečných měsíců.“ (Hamburger Abendblatt) „Bůh onoho léta je ještě odvážnější román než jeho předchůdce Zemřít na jaře…“ (Deutschlandfunk) „Rothmannovy děsivě plastické protiválečné romány by měly být povinnou četbou. Dobré literární dílo zprostředkuje víc informací a zážitků než mnoho hodin dějepisu.“ (der Freitag) „Poselstvím, že i ve zkáze člověk může prokázat ušlechtilost ducha, je Rothmannův román oslavou humanity.“ (Die literarische Welt) „Ralf Rothmann napsal velkolepý román se suverénní samozřejmostí: ani přehnaně emocionální, ani chladně odtažitý.“ (SPIEGEL ONLINE) Vydání knihy podpořil Goethe Institut.

Neuvěřitelný, ale pravdivý příběh nejstrašnější zbraně, jaká kdy vznikla. 6. srpna 1945 zničila atomová bomba Hirošimu. Desítky tisíc lidí se v jediném okamžiku vypařily. A celý svět zděšeně zjistil, že už existuje první zbraň hromadného ničení. Ale za jakých podmínek vznikala a kdo za jejím zrodem stál? Tento komiksový román, to je sága o 450 stranách, která vznikla ze spolupráce jednoho francouzského a jednoho belgického scenáristy s kanadským výtvarníkem se zkušenostmi z DC i Marvelu. Popisuje klíčové osoby a kulisy historické události, od níž v roce 2020 uplynulo 75 let. Od uranových dolů v Katanze či Jáchymově, přes Německo, Norsko, SSSR a Nové Mexiko až po Japonsko zachycuje jednu za druhou neuvěřitelné, ale skutečné události. Setkáme se tu s mnoha osobnostmi, které za vznikem Bomby stály: ať už to byli politici (Roosevelt, Truman), slavní vědci (Einstein, Oppenheimer, Fermi) nebo lidé stejně významní, ale kupodivu dnes méně známí, jako je Leo Szilard (hlavní postava knihy, vědec, který měl lví podíl na tom, že si USA bombu opravdu opatřily, ale potom se ze všech sil zasazoval o to, aby ji nepoužily), a také lidé zcela zapomenutí, jako byl Ebb Cade (černý stavební dělník, kterému bez jeho vědomí vstřikovali do těla plutonium, aby mohli studovat jeho dopady na organismus). Také se seznámíme s vojáky, jako byl generál Leslie Groves, který železnou rukou řídil Projekt Manhattan a v neposlední řadě i s obyvateli města Hirošima. Dílo, které stojí na pečlivých rešerších a historických faktech, ale přitom se čte jako dobrodružný, ba fantastický příběh; přestože ve Francii vyšlo poměrně nedávno, už teď je z něj důležitá (a několikrát dotiskovaná) kniha pro všechny, kdo chtějí mít jasnou představu o zrodu atomové bomby. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Říká se, že irský a český smysl pro humor k sobě mají blízko. Novela velikána irskojazyčné literatury Máirtína Ó Cadhaina to potvrzuje. Věčná škoda, že si ji nemohl přečíst Franz Kafka, najisto by se rozveselil. Klíč pojednává o malém dublinském úředníčkovi, jehož život je naplněn přesouváním šanonů, lepením štítků a vyplňováním formulářů. Když však jednoho dne odjede jeho nadřízený na dovolenou a zamkne jej v kanceláři, dojde k existenciálnímu zápasu. Takový úřední klíč, to není žádná legrace, o jeho výrobu je třeba zažádat na příslušném lejstru orazítkovaném náležitými odbory. Vyvázne náš hrdina živ a zdráv?

V tomto svižném uvedení do moderního ateismu nám jeden z nejvýznamnějších vědců dneška vysvětluje, proč bychom neměli věřit v boha. Argumenty, které rozvíjel ve své dosavadní práci, představuje ve své nejnovější knize stručně, přehledně a působivě, se zřetelem na čtenáře, kteří nejsou zběhlí v soudobé evoluční biologii. Sám Dawkins byl v mládí natolik ohromen krásou a spletitostí stvoření, že věřil, že za ním musí stát nějaký tvůrce. Když se však seznámil s teorií evoluce, představu boha zavrhl. Ve své knize dává čtenářům možnost znovu promyslet zásadní otázky o životě a vesmíru.

Trujkuntem nazývá autor nejvýchodnější místo Česka. Jde o zvláštní region, kde lidé stále hovoří originálním těšínsko-jablunkovským nářečím zvaným „po naszymu“, tak odlišným od ostatních českých dialektů. Trujkunt, česky trojúhelník, jehož pomyslné vrcholy tvoří „werk“, hory a tradice, je zároveň prostor, kde život píše zajímavé příběhy. Vyšetřovatel ostravské kriminálky major Roman Saran opět řeší vraždy spáchané za podivných okolností. Příběhy Klasztor a Návrat plynule navazují na předchozí trilogii. Ukazuje se, že klášter nemusí být jen duchovním místem a že minulost je někdy lepší nechat nedořešenou. Přijde také chvíle, kdy pěsti svérázného policisty nestačí. Je třeba tasit zbraň…

Ve třetím dílu fantasy trilogie musí Will nejprve najít Lyru, kterou její matka, krásná paní Coulterová, drží omámenou v odlehlé jeskyni. Jejich společná cesta je pak vede do říše mrtvých, kde se oba setkávají se svými blízkými. Bitva na nebesích vrcholí a Lyra bezděky naplňuje úlohu, k níž byla předurčena. Pak ale ji i Willa čeká nejtěžší rozhodnutí ze všech.

Manželský pár, Bohumil a Bohumila, se společně s mentálně postiženým synem přestěhuje z Prahy do malé vesnice v pohraničí, aby vyřešil svou manželskou krizi. V horkém létě se pokoušejí zapadnout mezi místní, drobná nedorozumění přisuzují nejprve své odlišnosti a neschopnosti pochopit venkovské prostředí. Avšak malých i velkých lží, podivných náhod a nepříjemných incidentů přibývá a pocit ohrožení sílí. Tušení, že jejich chalupu na dně rokle každou noc obchází velké zvíře, podivně koresponduje se záhadnými letáky s pohádkou o vlkovi, které nacházejí v místní nálevně. Jedné noci se Bohumil a Bohumila vracejí do prázdné chalupy – kluk zmizel. Podivné události vyvrcholí třetí den po chlapcově zmizení, kdy se před chalupou manželů shromáždí všichni vesničané ve slavnostních úborech. Převrátila se bizarní hra místních vidláků v jakousi zvrácenou podobu moderního folkloru? Jde jim o život? A co se stalo s klukem? Vesnický román, který chcete číst v bezpečí města. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

V knize Doktor chudých najdeme příběhy dvou lékařů-průkopníků, kteří působili v českých zemích v 18. a 19. století, ale dnes už je kromě úzce vyhraněných odborníků málokdo zná. Johann Baptist Michael Sagar byl původem chudý pasáček z Kraňska (dnešního Slovinska), jenž se tvrdošíjnou pílí vypracoval až na „krajského fyzika“, působil zejména v Jihlavě a proslul svými poznatky v oboru epidemiologie. Jan Melič se v Praze věnoval porodnictví a prosazoval reformy v oblasti zdravotní péče pro chudé. Též v r. 1792 provedl v obtížných domácích podmínkách první doložený císařský řez na živé rodičce v českých zemích. Osudy těchto zapomenutých velikánů podává Alena Šubrtová nesmírně živě, a zpřístupňuje je tak široké čtenářské veřejnosti, aniž by to bylo na úkor faktogra? cké správnosti. Autorka se dějinami lékařství po léta zabývala jako archivářka, díky čemuž text obohacuje o množství neotřelých, avšak autentických detailů, jež čtenáři vzdálenou dobu přibližují. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.