Argo strana 182 z 262

Editor a autor předmluv a komentářů Miloš Sládek sestavil výbor z české sváteční a příležitostné homiletiky výhradně z tiskem vydávaných promluv. Každé z více než půl druhé desítky kázání je uvedeno krátkou předmluvou, ze které se čtenář dozví nejdůležitější údaje o kazateli, o prostředí, v němž promluva zazněla, i o specifikách daného textu. Celý výbor uvádí obsáhlá předmluva, jež modernímu čtenáři přibližuje zákulisí příprav kázání, stručně čtenáře seznamuje s dějinami českého pobělohorského kazatelství a vysvětluje některé méně známé souvislosti a termíny. Do výboru byla přednostně zařazena kázání, na nichž se nejvýrazněji projevují proměny a podoby českého kazatelství od 90. let 17. století do 60. let 18. století jedním z hlavních záměrů bylo představit homiletiku v její tematické pestrosti i v šíři uměleckých možností.

Jeden z největších komiksových opusů velmistra komiksového média Alana Moora vychází v jediném svazku. Vnitroblok, Neonomicon i Providence se tak dostávají českému čtenáři v opulentní knize, která je povinností pro všechny fanoušky kultovního autora. Sága vrhá světlo na dodnes neprozkoumané hrůzyplné aspekty děl H. P. Lovecrafta. Opulentní hororový komiks je proto právem oslavován jako jedna z nejobsáhlejších knih věnujících se znepokojujícím motivům Lovecraftova díla. Epos představuje události předcházející napsání nejslavnějších povídek z mytologie HPL. Zároveň ukazuje důsledky jejich stvoření pro naši realitu a sny. Moore nenechal nic náhodě a podílel se na všech fázích výroby – od příběhu přes kresbu a lettering až po samotné vydání. Výsledkem je mistrovské dílo posouvající hranice žánru, které umožňuje znovu si prožít všechny příběhy klasického kánonu v nových, překvapujících souvislostech.

Humoristická novela pro ženy, aby zapomněly na běžné starosti, zasmály se, a možná je čtení i povzbudilo v plnění jejich snů. Co všechno byste udělali pro splnění svého snu? Vzdali byste se práce? Peněz? Bydlení? Slibně se rozvíjejícího vztahu s flaškou vína? Nebo byste toho zvládli mnohem víc? Hrdinka udělala všechno z toho a dokonce i mnohem víc! Pro svůj utopický sen vlastnit zámek. A v něm cukrárnu. Jako z červené knihovny! Až na to, že ten zámek má (narozdíl od románových předloh) protékající střechu, nezdravě vyboulené stěny a chybějící okna. Občas se v něm prohání meluzína a jeho věž vypadá, že každou chvíli spadne. Takže ke splnění vlastního snu vlastně zbývá jenom drobnost – bude třeba ho opravit!

Nejnovější román bývalého londýnského řidiče autobusů, který se prosadil svou navýsost originální prvotinou Ohrady pro zvířata. Mills opět předvedl, že ač klasicky nevzdělán, má rozhodně předpoklady řadit se po bok samotného Samuela Becketta. Příběh-nepříběh hrdiny-nehrdiny – obyvatele domu na jakési pustině, zeměpisně neurčené, je ještě obecnějším a tajemnějším podobenstvím o naší moderní době než autorova prvotina. Pustina, domek, běžné zařízení a odpolední čaje, žena, co se odněkud vezme a nastěhuje se, přicházející návštěvy, lidé, kteří houfně odcházejí na jakousi zvláštní stavbu.

Poprvé v lidských dějinách celé planetě dominuje jeden ekonomický systém. Kapitalismus triumfoval, protože se ukázal životaschopnější a adaptabilnější než systémy jiné. Přinesl lidem blahobyt a uspokojil jejich touhu po nezávislosti. Ale vyžádal si za to vysokou morální cenu, naučil nás považovat materiální úspěch za konečný cíl našeho jednání. Kapitalismus sám o sobě nenabízí záruku stability. Na Západě je k prasknutí napínán nerovností a nadbytkem. V Číně dobývá srdce milionů obyvatel a na první pohled se zdá, že funguje efektivněji než na Západě. Je však mnohem náchylnější ke korupci a při zpomalení růstu může vyvolávat ničivé sociální nepokoje. Proroctví předpovídající jednu jedinou nevyhnutelnou budoucnost lidstva jsou lichá. Kapitalismus je systémem plným rizik, ale je systémem lidským: bude nám sloužit tím lépe, čím jasněji si budeme vědomi svých rozhodnutí.

Strhující životopis téměř zapomenuté hrdinky, jíž byla doktorka Suzanne Noëlová známá jako „madame Noël“, feministka usilující o volební právo žen a průkopnice rekonstrukční chirurgie. Nárok na studium medicíny si musela vyvzdorovat, protože dívkám na počátku 20. století automaticky nepříslušelo právo studovat. Během první světové války operovala spolu s profesorem Hippolytem Morestinem mnoho vojáků zraněných granáty. Oba vyvinuli převratné chirurgické postupy, zprvu zatracované, podceňované či vysmívané, a mnoha pacientům se znetvořeným obličejem tak pomohli získat zpět sebevědomí a důstojnost. Suzanne se ovšem nezastavila u léčení, prosadila se také na poli estetické chirurgie a v meziválečném období její klinika přitahovala známé osobnosti ze světa módy a z řad evropské aristokracie. Její osobní život byl ovšem velice pohnutý, poznamenaný ztrátami v období epidemie španělské chřipky i během světových válek. Bojovala nejen s mužským šovinismem, ale i se zarputilými feministkami, které ji obviňovaly, že estetická chirurgie příliš vychází vstříc mužskému pohledu na svět. Nikdy se však nevzdala cesty, po které se rozhodla vydat, a zejména mnoha ženám pomohla, když razila tezi, že každá žena má mít nejen právo volební, ale i právo vybrat si svůj osud a se svým tělem si dělat, co chce. Což je leckde a u leckoho stále ne zcela samozřejmý požadavek. „Příliš dlouho jsem se smiřovala s tím, že budu žít a pracovat pod dohledem svých manželů. Teď je mi 47 let a nikomu nic nedlužím. Společně povedeme životní bitvu: umožníme ženám být nezávislé a silné.“ Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.