Argo strana 183 z 311

Představte si, že žijete docela normální život, máte staršího bratra, kterého obdivujete, bezva kamarádku, prima rodiče. Chodíte do školy, koukáte na americké filmy, rádi zpíváte a sníte o tom, že z vás jednou bude slavná herečka. A náhle se všechno změní. Dvanáctiletá Jude musí opustit svůj domov. V její zemi se rozhořela válka, a ona i její těhotná maminka odjíždějí přes oceán za strýcem. Filmy hrdinku na život v Americe nepřipravily - všechno je tu moc rychlé a hlučné. Jude si musí zvyknout na novou školu, na věčný strach o příbuzné doma v Sýrii i na novou identitu imigrantky ze Středního východu. Ale život jí přinese i jiná, příjemnější překvapení nové kamarády a taky konkurz na roli v muzikálu. Možná je Amerika místo, kde Jude může být taková, jaká opravdu je Mimořádně talentovaná mladá autorka zachycuje proměnu rodinného života v důsledku syrské války Její volný verš jde k podstatě a konfrontuje čtenáře s obtížnou realitou života Arabky a muslimky ve Spojených státech. Poetické, plastické a plné naděje. (Kirkus Reviews) Kniha okamžitě chytne čtenáře za srdce a nepustí ho až do konce. (Booklist) Příběh skvěle dokládá to, o čem Wargaová píše v doslovu, totiž že děti, které prchají z válečných zón, touží po tom, po čem touží kdokoli z nás po lásce, porozumění, bezpečí a štěstí. (Publishers Weekly)

Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380-1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek. Účel jeho díla sahajícího do roku 1422 byl vrcholně propagandistický a stal se zdrojem informací a argumentů pro mnohé pozdější protihusitské i protireformační polemiky. Překlad kroniky je doplněn poznámkovým aparátem a úvodní studií. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Carlo Rovelli, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa. V první části srozumitelným způsobem shrnuje, co o čase zjistila moderní fyzika. Vysvětluje, že fyzikální čas vůbec není unikátní, všude stejný a stejně plynoucí, dokonce není ani spojitý, a na kvantové úrovni se úplně vytrácí. Do tohoto podivuhodného světa zbaveného vší časovosti nás Rovelli zavádí ve druhé části knihy, aby nás ve třetí části své dobrodružné výpravy dovedl zpátky k nám, k lidským bytostem. Je totiž nutné vysvětlit, odkud se vlastně bere náš intenzivní pocit plynoucího času. Protože tajemství času možná ve své podstatě netkví v základech v kosmu, ale v nás samotných.

Ve svém druhém detektivním románu o komisaři Edwardu Popielském nás autor opět zavádí do předválečného, polského Lvova. Píše se květen roku 1929 a Popielski byl propuštěn od policie pro porušení subordinace. Konečně má čas na řešení matematických hádanek, ale také na lásku. Hezká Renata ho přemluví, aby se pustil do nebezpečného podniku, a on se rázem ocitá v nesnázích. Lvovem otřásají případy brutálních vražd a jenom policie ví, co v sobě tají vrahův záhadný dopis. V Charónových číslech má Popielski šanci změnit vlastní život a vrátit se do řad policie a založit rodinu s milovanou ženou. Jenže láska podobně jako spravedlnost je slepá

Představte si, že žijete ve světě, kde si lidé pomáhají, jsou ke všem soucitní a laskaví. A pak se to zvolna a nenápadně začne měnit. Zdá se, že zlobu, bezcitnost a lakotu sousedů mají na svědomí divné obchody, takzvané handly. Nehandluje se ale o věci, nýbrž o něco, co není vidět Uplynulo šest let od doby, kdy malý rošťák Matty dorazil do Vesnice uzdravení. Pod laskavým dohledem Jasnovidce dospěl v spolehlivého mladíka, který pro vesnickou komunitu obstarává kontakt s okolním světem. Jen on totiž dokáže ve zdraví projít záludným lesem, který obklopuje vesnici. Doufá, že díky této jedinečné schopnosti si vyslouží označení všemi ctěného Posla. Jenže do vesnice, ve které dosud nacházeli útočiště lidé vyhnaní pro tělesné postižení či pokročilý věk ze sousedních osad, začíná prosakovat zlověstná síla mezi obyvateli se šíří nesváry, laskavost a soucit se vytrácejí. Vesničané se rozhodnou nepřijímat další příchozí. Pro Mattyho tak začíná závod s časem. Musí projít lesem a přivést Jasnovidcovu dceru Kiru dřív, než se vesnice zcela uzavře. Les se však mezitím změnil a klade mu jednu nástrahu za druhou Ve třetím dílu tetralogie se čtenáři znovu setkají nejen s Mattym, Jasnovidcem a Kirou z Hledání modré, ale také s Jonasem z Dárce. Pokračování Dárce, vyznamenaného prestižní Newbery Medal za literaturu pro děti Prodáno přes 12 milionů výtisků. Překladová práva prodána do 41 zemí a přeloženo do 23 jazyků. Celá tetralogie se po tři roky držela na seznamu bestsellerů sestavovaném v New York Times. Jednoduchý, silný, působivý příběh lze číst samostatně, bez znalosti předchozích dílů. (KIRKUS REVIEWS) Ve svém třetím románu, volně navazujícím na knihy Dárce a Hledání modré, přináší bytostná vypravěčka Lois Lowryová dalši napínavý příběh, který čtenáře vybízí k zamyšlení. (Publishers Weekly) šokující závěr čtenáři vyrazí dech a ten bude ještě dlouho po dočtení o knize přemýšlet. (BookPage)

První opravdu velký případ Petera Granta, policisty a čaroděje, je uzavřený a v krabici. Pokud vás zajímá, jak se dnes můžete stát čarodějem v Londýně, je tohle knižní řada přesně pro vás. Řeky Londýna jsou možná nejúspěšnější městskou fantasy posledního desetiletí. Ben Aaronovitch v prvních osmi knihách krom obvyklých případů, v nichž se vyskytují zlovolní duchové, masožraví jednorožci či černošská vodní božstva, stíhá prostřednictvím svých hrdinů zejména Muže bez tváře zlovolného mága, který využívá magii pouze pro svoje nekalé cíle. Dárkový box kořeněný magií stejně jako pokrmy Peterovy mámy, je konečně zde. Všech osm prvních knih skvělé městské fantasy Řeky Londýna v jediném dárkovém boxu.

Mezi Lovecraftovy nejzajímavější práce patří povídky z období, kdy byl trýznivou finanční situací nucen psát pro jiné, ať už jako utajený, anonymní autor, přepisovatel nebo přiznaný spolutvůrce, vesměs rozvíjející náměty a leckdy i sny platících zákazníků. I do všech těchto děl se však otiskovaly jeho svébytné vize a styl a občas se do nich vkradly děsivé bytosti z jeho slavného panteonu. S. T. Joshi, známý znalec a badatel autorova díla, ty nejlepší spolupráce a revize sebral do dvousvazkového vydání, v němž jsou všechny povídky opatřeny zasvěcenými poznámkami a komentáři a uvedeny do souvislosti se zbytkem Lovecraftovy tvorby. Výsledkem je dvousvazkový soubor, jenž jistě potěší všechny příznivce tohoto klíčového představitele moderního hororu. Patrně nejslavnějším textem tohoto prvního svazku je novela „Pod pyramidami“, kterou Lovecraft napsal pro iluzionistu Harryho Houdiniho. Neméně proslulá, byť poněkud neblaze, je morbidní povídka „Milovaní mrtví“. A v povídce „Yigova kletba“ se poprvé objevuje hadí božstvo Yig, které figuruje v dalších Lovecraftových revizích a proniklo i do jeho autorské tvorby a děl jeho četných následovníků.

Eli Maor se ve své knize věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Nejednou čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak. Věnuje se například matematickému popisu vztahů mezi jednotlivými tóny, systémům ladění a jejich historickému vývoji. Píše o snaze matematiků a fyziků přesně popsat pohyb struny, prostor věnuje i zkoumání vzniku a povahy zvuku a jeho přenosu. Jinou oblastí, kde se projevují matematické zákonitosti, jsou rytmické poměry v hudbě, ale ani u nich paralely mezi matematikou a hudbou nekonči. Autor jakožto znalec matematiky a milovník klasické hudby zná obě oblasti detailně a čtenáře dokáže svým zájmem nakazit; a dělá to s podmanivou lehkostí. Anotace 2: Pythagoras v experimentech s monochordem stanovil zákonitosti mezi délkou struny a hudebními intervaly. Tzv. přirozené ladění bylo postupem času nahrazeno laděním temperovaným. Rozdíl mezi nimi vysvětluje přítomná kniha, a současně ozřejmuje, že tónové poměry jsou dány jednoduchými matematickými zákonitostmi, které se neomezují jen na huddební oblast.

Eli Maor se ve své knize věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Nejednou čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak. Věnuje se například matematickému popisu vztahů mezi jednotlivými tóny, systémům ladění a jejich historickému vývoji. Píše o snaze matematiků a fyziků přesně popsat pohyb struny, prostor věnuje i zkoumání vzniku a povahy zvuku a jeho přenosu. Jinou oblastí, kde se projevují matematické zákonitosti, jsou rytmické poměry v hudbě, ale ani u nich paralely mezi matematikou a hudbou nekončí. Autor jakožto znalec matematiky a milovník klasické hudby zná obě oblasti detailně a čtenáře dokáže svým zájmem nakazit; a dělá to s podmanivou lehkostí.

Itinerario (Voyage ofte schipvaert van Jan Huyghen van Linschoten naer Oost ofte Portugaels Indien, 1579-1592), je cestopisem z pera Nizozemce Jana Huyghena van Linschoten (1563-1611), který v 80. letech 16. století strávil několik let v portugalských službách v tzv. Východních Indiích. Itinerario sepsal po návratu do vlasti (1596) s využitím či spíše zneužitím zdrojů získaných v Indii od portugalských informátorů (okopíroval si mj. přísně tajné listiny i námořní a geografické údaje o poloze ostrovů, mořských proudech či mělčinách). Cestopis obsahuje první detailní mapy cest z Evropy do Východních Indií, především Indie jako takové a jeho publikace umožnila anglickým a holandským obchodním lodím poprvé zásadněji proniknout do této oblasti. Následně Britská východoindická a Holandská východoindická společnost zlomily portugalský monopol na obchod s Východními Indiemi a Portugalsko z této oblasti zcela vytlačily. Itinerario je dodnes cenný pramen nejen proto, jakým způsobem pojednává o plavbě po námořní trase mezi Portugalskem a Indií či o obchodu v Indickém oceánu, ale i kvůli hojným zmínkám o geografii Asie a místních podmínkách: fauně a flóře, zvycích i vyznání tamějších etnik. O jeho významu a popularitě svědčí i to, že už do roku 1610 se dočkala vydání v angličtině, němčině, latině a francouzštině. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Ve druhém svazku své střihové trilogie nás William S. Burroughs ještě více vtahuje do hrozivě temného světa nepředstavitelných bojů s přízračnými postavami z galaktického podsvětí, jež mají jedinou touhu: zničit náš svět a přetvořit jej v místo, proti němuž je peklo rajskou zahradou. Zároveň demaskuje všechny ty parasitující instituce, korporace a správní rady, zrádce humanity i cynické lháře a vyzývá-li k aktivnímu odboji, není to patetický apel, ale strohá výzva postavit se hrozivé konspiraci. Burroughsova Nova Express je dnes ještě aktuálnější než v době, kdy tyto temné vize budoucnosti psal jeho prorocké texty jsou totiž především varováním, zároveň nesené výraznou a zcela osobitou poetikou. Pohled do zrcadla, jež William Burroughs nastavuje je možná děsivý, možná hrůzný, rozhodně však pravdivý.

Ve vyvrcholení Burroughsovy trilogie se v kratších prózách opět pohybujeme v krajích děsivých nočních můr, vzdáleně připomínající pralesy Jižní Ameriky, v mimozemském prostoru, ale i v ulicích Londýna a jeho podsvětí. Burroughs své povídky opět zaplnil fantastickými postavami z ještě fantastičtějších – a hrozivějších – světů a jeho mistrná koláž, pracující s prvky populární kultury, reklamy, sci-fi a detektivní prózy a popisující neznámé drogy i sex ve všech podobách, nemá za cíl šokovat, ale poukazovat. Varovat. William Burroughs je zcela nenapodobitelný, a to nejen ve svém psaní, hlavně ale v síle a pravdivosti svých idejí, které se nám snaží předat – dříve, než bude pozdě.

Muž, kterému straka ukradla jméno, tváře mizející v mlze, tajemné tělo za koupelnovou zdí a porouchaný automat na kávu jako příčina námořní katastrofy ale též neschopnost sdělit svým nejbližším vlastní pocity, dětské křivdy zažrané pod kůží, rozchody visící jako těžký mrak nad letními dny, strach z otevřených dveří a šmátrání po autenticitě protékající mezi prsty. Bukové listí, zvířecí hřbitůvky a hvězdy na konci světa. Prozaický debut Vratislava Kadlece nabízí sedmnáct povídek, v nichž jako by se potkával Karel Michal a jeho Bubáci pro všední den s texty Jorgeho Luise Borgese. Jednotlivé povídky ohmatávají různé podoby hranic, nejasné prahy v nás i kolem nás a životní mezníky, po jejichž překročení není návratu. Postavy povídek se často ocitají v neveselých situacích, vyprávění však nechybí humor a za slovy tu a tam cítíme poťouchlý úsměšek vypravěče. Humor vyvstává ve chvílích, kdy si uvědomujeme chybu, která nebolí. I práh bolestivosti je ovšem velmi nejasné a proměnlivé povahy. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Renomovaný britský historik moderních dějin Ian Kershaw, mj. autor dvojdílného životopisu Adolfa Hitlera, v této práci navazuje na předchozí knihu Do pekel a zpět. Evropa v letech 19818–1949, již věnoval nejtragičtějšímu období evropských dějin 20. století (vyšla v Argu v roce 2017). Ve druhém díle se Kershaw zabývá poválečným vývojem v rozdělené Evropě a sleduje vzestupy a pády, které Evropa žijící dlouho pod hrozbou jaderného nebezpečí a v trvalé úzkosti, zažila. Evropané prošli zkušeností, již Kershaw popisuje jako „jízdu na horské dráze", ať už kvůli řadě událostí, které pro ně mohly skončit katastrofou, či proto, že přestali být do velké míry pány vlastního osudu a stali se jen figurkami ve hře tzv. studené války mezi SSSR a USA. V 90. letech sice Evropa dosáhla jistých úspěchů: rozpadl se komunistický blok i sovětské impérium a Německo se znovu sjednotilo, avšak zrychlující se proces globalizace způsobil komplikace a krize po roce 2008 Evropany jasně varovala, že mír ani stabilita nemusejí trvat dlouho. Kershaw podává velmi čtivý obraz současného světa kolem nás a se smyslem pro detail nám nabízí odpovědi na otázky, které jsou víc než aktuální. Svůj výklad dovádí do žhavé současnosti a na příkladem z celé Evropy vybízí čtenáře k tomu, aby se znovu zamyslel na tím, co vlastně pojem Evropa znamená a také to obnáší být její součástí. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Kniha ukrajinského dua se věnuje dalšímu lidskému smyslu: sluchu. Je plná zvuků, hlasů, tónů a slov. Jak funguje lidské ucho? Jak se vytváří hudba? Slyší člověk a zvířata stejně? Kolik je lidských jazyků? A můžeme se domluvit i beze slov? A co když někdo neslyší? Svět kolem nás drnčí, cinká, halasí, šeptá, vzdychá, klape, křupe, až z toho brní uši. A někdy je lepší poslouchat ticho.

Renomovaný britský historik moderních dějin Ian Kershaw, mj. autor dvojdílného životopisu Adolfa Hitlera, v této práci navazuje na předchozí knihu Do pekel a zpět. Evropa v letech 19818–1949, již věnoval nejtragičtějšímu období evropských dějin 20. století (vyšla v Argu v roce 2017). Ve druhém díle se Kershaw zabývá poválečným vývojem v rozdělené Evropě a sleduje vzestupy a pády, které Evropa žijící dlouho pod hrozbou jaderného nebezpečí a v trvalé úzkosti, zažila. Evropané prošli zkušeností, již Kershaw popisuje jako „jízdu na horské dráze", ať už kvůli řadě událostí, které pro ně mohly skončit katastrofou, či proto, že přestali být do velké míry pány vlastního osudu a stali se jen figurkami ve hře tzv. studené války mezi SSSR a USA. V 90. letech sice Evropa dosáhla jistých úspěchů: rozpadl se komunistický blok i sovětské impérium a Německo se znovu sjednotilo, avšak zrychlující se proces globalizace způsobil komplikace a krize po roce 2008 Evropany jasně varovala, že mír ani stabilita nemusejí trvat dlouho. Kershaw podává velmi čtivý obraz současného světa kolem nás a se smyslem pro detail nám nabízí odpovědi na otázky, které jsou víc než aktuální. Svůj výklad dovádí do žhavé současnosti a na příkladem z celé Evropy vybízí čtenáře k tomu, aby se znovu zamyslel na tím, co vlastně pojem Evropa znamená a také to obnáší být její součástí. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.