Argo strana 190 z 311

Poslední dny slávy, román, za který Jaimy Gordonová v r. 2010 získala americkou Národní knižní cenu, představuje čtenářům oblíbené dostihové prostředí zcela jinak, než jsou zvyklí. Neodehrává se totiž v kulisách velkých závodů, luxusu a bohatství, ale na samém dně dostihového sportu, na závodišti v zapadákově, kde se koně i lidé za zenitem ze všech sil snaží přežít a účel světí prostředky. Každá z postav, které se nám v tomto přitažlivě hrůzném panoptiku představí, mluví vlastním svérázným jazykem, ale jejich osamělost a izolace pramení z jiné jinakosti. Ať už to je věk, barva pleti nebo původ, co je staví na okraj společnosti, když se setkají na scéně zanedbaného závodiště v Západní Virginii, rozehrají spolu napínavé drama plné zoufalství, odhodlání, vášně a koní. Pět postav, pět originálních hlasů, pět osamělých duší potloukajících se kolem nejnižších příček dostihového sportu. Každý den je boj o přežití, a ne všichni přežijí.

Knihu Smrt města (Śmierć miasta,1946, č. 2003 pod názvem Pianista) nepsal autor ani tak pro čtenáře jako spíše pro sebe. Pomohla mu vyrovnat se s šokujícími událostmi, které během holocaustu zažil; vyčistil si díky ní hlavu i srdce a dokázal pak začít znovu. O svých válečných zážitcích totiž téměř vůbec nemluvil. Začátkem šedesátých let se některá nakladatelství pokoušela zpřístupnit tuto knihu dalším generacím čtenářů, ale vyšla až po více než padesáti letech v Německu, a v roce 2000 v Polsku. Ve Velké Británii a v USA byl román vyhlášen nejlepší knihou roku 1999 a v roce 2002 byl označen za nejlepší knihu roku i francouzským literárním časopisem Lire. Byl přeložen do mnoha dalších jazyků. V Čechách zatím vyšel jen jednou, a to v roce 2003. Filmová adaptace Romana Polańského z roku 2002 je nepochybně jedním z nejdůležitějších válečných snímků všech dob, protože přímo reálně rekonstruuje klima a kolorit doby a vypovídá o historické pravdě díky své jedinečné nestrannosti. Získala tři Oscary, Zlatou palmu v Cannes, deset polských Orlů a další významná ocenění. Jak řekl Adrien Brody při slavnostním přebírání Oscarů: Tento příběh je varováním, ukazuje bolest, odlidštění a důsledky ohavných činů z doby války. A tak si přeji a doufám, že dnes i v budoucnosti tato kniha bude nadále významným příspěvkem k míru.

Autor, mj. vysokoškolský učitel fyziky, podává svůj předmět novátorským přístupem: fyzikální principy, systematicky uspořádané od základních zákonů mechaniky po kvantovou fyziku, osvětluje na příkladu četných supehrdinů, kteří zalidňují svět komiksu. Nechává stranou zázračné schopnosti, kterými vládnou, protože by bylo příliš snadné ukázat, že "to přece nejde", ale ptá se, které z těch působivých činů a výkonů jsou s fyzikálními zákony v souladu. Tahle nová perspektiva je jednak zábavná a ozvláštňující, ale taky plně funkční: čtenář spolu se zábavným čtením, které je mj. přehledem superhrdinského žánru, dostane nenápadně i svébytnou učebnici fyziky. Autor se rozhodl využit svého celoživotního zájmu o superhrdinský komiks a s jeho pomocí zprostředkovat laickému čtenáři základní fyzikální poznatky. Postupuje od nejjednodušších mechanických principů a postupně se propracuje až ke kvantové mechanice každé probírané téma vykládá v souvislosti s příhodou některého z četných superhrdinů s nadlidskými schopnostmi. Jeho východisko je přitom poměrně neočekávané bylo by sice snadné probírat se komiksy a ukazovat, proč jsou z fyzikálního hlediska nesmyslné, ale Kakalios postupuje opačně: každému superhrdinovi dovolí užívat jeho superschopnosti (takovou shovívavost v sobě přece musí najít každý čtenář komiksu), a zaměřuje se na výjevy a epizody, kde k porušování přírodních zákonů nedochází kde autoři využívají fyzikálních principů správně. Coby dlouholetý vysokoškolský učitel, který ví, jak získat a udržet pozornost, dokáže navíc svůj výklad podat srozumitelně, svěže a zábavně; a výklad o fyzikálních jevech navíc organicky propojí s exkurzy do dějin klasického komiksu. Kakalios na postavách jako Superman, Spider-Man i méně známí hrdinové jako Ant-Man vysvětluje fyzikální principy od gravitace a pohybových zákonů po kvantovou mechaniku.

Autor, mj. vysokoškolský učitel fyziky, podává svůj předmět novátorským přístupem: fyzikální principy, systematicky uspořádané od základních zákonů mechaniky po kvantovou fyziku, osvětluje na příkladu četných supehrdinů, kteří zalidňují svět komiksu. Nechává stranou zázračné schopnosti, kterými vládnou, protože by bylo příliš snadné ukázat, že "to přece nejde", ale ptá se, které z těch působivých činů a výkonů jsou s fyzikálními zákony v souladu. Tahle nová perspektiva je jednak zábavná a ozvláštňující, ale taky plně funkční: čtenář spolu se zábavným čtením, které je mj. přehledem superhrdinského žánru, dostane nenápadně i svébytnou učebnici fyziky. Autor se rozhodl využit svého celoživotního zájmu o superhrdinský komiks a s jeho pomocí zprostředkovat laickému čtenáři základní fyzikální poznatky. Postupuje od nejjednodušších mechanických principů a postupně se propracuje až ke kvantové mechanice každé probírané téma vykládá v souvislosti s příhodou některého z četných superhrdinů s nadlidskými schopnostmi. Jeho východisko je přitom poměrně neočekávané bylo by sice snadné probírat se komiksy a ukazovat, proč jsou z fyzikálního hlediska nesmyslné, ale Kakalios postupuje opačně: každému superhrdinovi dovolí užívat jeho superschopnosti (takovou shovívavost v sobě přece musí najít každý čtenář komiksu), a zaměřuje se na výjevy a epizody, kde k porušování přírodních zákonů nedochází kde autoři využívají fyzikálních principů správně. Coby dlouholetý vysokoškolský učitel, který ví, jak získat a udržet pozornost, dokáže navíc svůj výklad podat srozumitelně, svěže a zábavně; a výklad o fyzikálních jevech navíc organicky propojí s exkurzy do dějin klasického komiksu. Kakalios na postavách jako Superman, Spider-Man i méně známí hrdinové jako Ant-Man vysvětluje fyzikální principy od gravitace a pohybových zákonů po kvantovou mechaniku.

Kniha Domů do říše zkoumá vývoj na územích, která byla na podzim 1938 odtržena od Československa a posléze se z nich stala Říšská župa Sudety. Popisuje průběh začleňování území souhrnně nazývaného Sudety do tzv. Velkoněmecké říše, zavádění německých právních norem, nacifikaci politického a veškerého společenského života, germanizaci české menšiny a vztah župních orgánů k protektorátu a protektorátním úřadům. Autor v ní ukazuje, že připojení tzv. Sudet k Německu nebylo hladkým procesem, ale že od počátku se v něm nadšení z osvobození a naděje s ním spojované mísily se zklamáním. Sudetští Němci a jejich političtí reprezentanti v ní spatřovali symbol jejich vítězství v dlouhotrvajícím národnostním boji s Čechy. Doufali, že bude především sloužit jejich mocensko-politickým, ekonomickým, sociálním a kulturním zájmům, a přirozeně si pro sebe nárokovali obsazení rozhodujících politických funkcí. Vedoucí nacisté a byrokraté z ústředních orgánů ji naproti tomu chtěli budovat jako vzorovou župu, jako jeden z mnoha článků centralizovaného státu, vysílali tam úředníky z říše a rozhodně neměli v úmyslu příliš zohledňovat místní specifika. Různé důsledky a projevy tohoto konfliktu provázely dějiny sudetské župy po celé popisované období, tedy až do jejího konce na jaře 1945.

V úvodu jsou přiblíženy dějiny Plastic People v letech 1968-1976 v rámci importu psychedelického rocku do Československa a formování prvních konceptů kulturních opozic. Analyzován je rovněž kontext politicky orientovaného disentu, především Charty 77. Následně jsou mapována léta 1976-1986: sociální role disentu, hudební tvorba Plastic People, občanská angažovanost jednotlivých členů kapely. Podzemní symfonie Plastic People rovněž detailně sleduje dlouhodobé vazby rockové skupiny na Václava Havla. Nechybí část věnovaná perestrojce, která byla zlomovým narušením mocenského řádu KSČ, včetně štěpení, jež nový vývoj vyvolával v prostředí druhé kultury. V závěru knihy je podrobně popsán rozpad skupiny: neúspěšná snaha o legalizaci Plastic People v roce 1987, formování různých postojových táborů v rámci kapely, vznik Půlnoci a Domácí kapely, cesty Mejly Hlavsy do USA a jejich pozadí. Pramenně je kniha postavena zejména na primárních pramenech, leckdy zatím nepublikovaných: např. na kronikách PP, rozsáhlých pamětnických rozhovorech vedených se členy PP (Brabenec, Kabeš, Janíček, Brabec, Michl, Wilson aj.), dobových písemnostech jednotlivých aktérů (v samizdatech, soukromé korespondenci, denících apod.). Stejně tak byly vytěženy archivní prameny nejen z provenience Státní bezpečnosti (Archiv bezpečnostních složek, Národní archiv aj.). Výsledkem je zasvěcené pojednání o legendární undergroundové skupině a její době; pojednání, které přináší mnoho nového a leckteré dobře známé skutečnosti nasvěcuje z dosud neznámých úhlů.

Soubor čtyřiadvaceti kratších próz, v nichž se autor zaměřuje na zlomové situace jedince i společnosti, často v jejich paralelním prolínání a zrcadlení, na milostná procitnutí a selhání, na popisy mechaniky lidských vztahů v kulisách příchodů a odchodů různých společenských uspořádání. Jsou zde přítomné i typické doprovodné jevy doby, v nichž se jednotlivé povídky odehrávají: různé podoby vyhnání či "odsunů", proměny nálad, zrody a zániky idolů a fetišů, mediální manipulace a masáže, role bulvárních médií, rašení obyčejného násilí v lůně měšťácké spořádanosti. Autor své příběhy píše s jemným odstupem, s použitím ironie, travestie, nadsázky, černého humoru; hyperrealisticky traktované příběhy náhle přeskakují do surrealistické nepravděpodobnosti a klaunské eskapády; čtenářům jsou překládané hororové a detektivní pastiše s překvapivými pointami. V knize též dochází k nadgeneračnímu spojení autora textů a výtvarníka Jana Macúcha, který povídky doprovodil ilustracemi.

Francouzský muzikolog Henry-Louis de La Grange (19242017) dosáhl velkého úspěchu již 70. letech minulého století, kdy publikoval první díl monografie o rakouském dirigentovi a skladateli původem z moravských Kališť Gustavu Mahlerovi, která vyšla nejdříve anglicky, posléze revidovaná i francouzsky. Další díly ve Francii vyšly na počátku 80. let a potvrdily mimořádný význam publikace pro mahlerovská studia, poslední, čtvrtý díl, pak autor vydal anglicky v roce 2008. Mahlerem a jeho dílem se de La Grange se zabýval systematicky po celý život a významnou měrou tak přispěl k rozšíření obecného povědomí o tomto skladateli v západní Evropě. Organizoval a vedl několik mahlerovských festivalů, výstav či sympozií a díky přátelství se skladatelovým žákem, dirigentem Brunem Walterem, vdovou po Mahlerovi Almou Mahlerovou a jeho dcerou Annou a také neúnavnému studiu shromáždil o nesmírné množství poznatků a dosud neznámých materiálů. Na své monografii de La Grande pracoval prakticky do konce života a nová vydání vždy revidoval a aktualizoval. Získal za ni celou řadu cen, např. Grand Prix de Litterature musicale v roce 1984 či Prize of the Royal Philharmonic Society v Londýně v roce 1995. Právě vydávaná publikace je autorovým aktuálním počinem z roku 2007, v němž se s úspěchem pokusil o novou, byť stručnější syntézu dosavadních poznatků, prostou však jakéhokoli schematismu. Vzhledem k autorově důvěrné znalosti skladatelova života i díla jde opět o mimořádný portrét skladatele s českými kořeny, které se nepopiratelně odrazily i v jeho tvorbě. Biografie rakouského skladatele Gustava Mahlera z pera jeho nejvýznamnějšího životopisce, francouzského muzikologa Henry-Louise De La Grange.

Soubor čtyřiadvaceti kratších próz, v nichž se autor zaměřuje na zlomové situace jedince i společnosti, často v jejich paralelním prolínání a zrcadlení, na milostná procitnutí a selhání, na popisy mechaniky lidských vztahů v kulisách příchodů a odchodů různých společenských uspořádání. Jsou zde přítomné i typické doprovodné jevy doby, v nichž se jednotlivé povídky odehrávají: různé podoby vyhnání či "odsunů", proměny nálad, zrody a zániky idolů a fetišů, mediální manipulace a masáže, role bulvárních médií, rašení obyčejného násilí v lůně měšťácké spořádanosti. Autor své příběhy píše s jemným odstupem, s použitím ironie, travestie, nadsázky, černého humoru; hyperrealisticky traktované příběhy náhle přeskakují do surrealistické nepravděpodobnosti a klaunské eskapády; čtenářům jsou překládané hororové a detektivní pastiše s překvapivými pointami. V knize též dochází k nadgeneračnímu spojení autora textů a výtvarníka Jana Macúcha, který povídky doprovodil ilustracemi.

Box obsahuje trilogii Jeho temné esence - Zlatý kompas, Jedinečný nůž a Jantarové kukátko.

Evropa bývala baštou liberálních, demokratických hodnot, ale v poslední době se musí potýkat s démony, které už dávno měla za pohřbené. Evropský poválečný konsensus znovu ohrožuje antisemitismus, populistický nacionalismus i územní agrese. Kirchick ve svých reportážích odkrývá hrozící tragédii: ukazuje nedomyšlenost brexitu a povrchnost jeho strůjců, zkoumá, jak migrace zhoršuje třenice mezi Evropany a existujícími muslimskými minoritami, zkoumá nárůst antisemitismu ve Francii a Německu, popisuje, jak imperiální ambice Ruska destabilizují země od Estonska po Ukrajinu. V době, kdy prezident Trump hrozí, že hodí za hlavu tradiční roli Ameriky jako zastánce liberálního světového uspořádání a garanta evropské bezpečnosti, se může stát, že Evropa bude těmto novým, nebývalým problémům muset čelit sama.

Román Hypofýza v exilu je zajímavý jak obsahem, tak formou. Ve vyprávění hlavní hrdinky Mii se prolínají tři vzájemně provázaná témata šokující prožitek války v Jugoslávii, uprchlická zkušenost a komplikované snahy o početí dítěte. Českému čtenáři nabízí Sofija Kordić důvěrně známé prostředí Prahy 90. let s jeho klubovou scénou, nadšením z dříve nedostupných kulturních zážitků (jako byl třeba koncert Pink Floyd na Strahově v r. 1994), ale i projevy nesnášenlivosti a xenofobie, ať už jde o silácké projevy skinheadů, nebo pohled svrchu na Jugoše. Formálně i obsahově pak románu dodávají na zajímavosti dopisy Miiných kamarádek z Anglie, Izraele a Bělehradu, jež plní hned několik funkcí jednak zprostředkovávají širší pohled na situaci v Jugoslávii i její vnímání ve zbytku světa, jednak si díky nim čtenář snáze dokáže představit, jaké to je, když se člověku rozpadne svět i se všemi mezilidskými vazbami. Reakce na takové vykořenění jsou různé, v Miině případě mysl, neschopná se vyrovnat s realitou války, ovlivní tělo hypofýza přestane produkovat ty správné hormony, a brání tak početí, protože jak seslat dítě do světa, který přestal dávat smysl? V další dějové linii tak sledujeme Miinu anabázi po klinikách asistované reprodukce, vzepětí naděje i následná zklamání. Hypofýza v exilu nejen zprostředkovává, ale i vzbuzuje silné emoce a nutí čtenáře k přemýšlení a přehodnocování zažitých představ.

Lady Mechanika řeší nový případ, který ji zavede až do srdce černého kontinentu, do Afriky. Právě tam se vypravila vědecká expedice hledat ztracené město sumerského boha Enkiho, ve kterém se má podle bájí nalézat Tabule osudu. Artefakt, který jeho držiteli přinese vládu nad světem, zbraň hromadného ničení, která nesmí za žádných okolností padnout do nepovolaných rukou. A právě to se v dobrodružství, které je ještě daleko zábavnější než první příběh, stane. Lady Mechanika se musí popasovat s řádem rosenkruciánů, yettim, zlotřilými nelidskými vojáky, otrokáři, beduínkami a s nosorožcem. Lady Mechanika je zpět a na jejích fantasticky tvarovaných bedrech spočívá osud celého lidstva věku páry!

Lady Mechanika řeší nový případ, který ji zavede až do srdce černého kontinentu, do Afriky. Právě tam se vypravila vědecká expedice hledat ztracené město sumerského boha Enkiho, ve kterém se má podle bájí nalézat Tabule osudu. Artefakt, který jeho držiteli přinese vládu nad světem, zbraň hromadného ničení, která nesmí za žádných okolností padnout do nepovolaných rukou. A právě to se v dobrodružství, které je ještě daleko zábavnější než první příběh, stane. Lady Mechanika se musí popasovat s řádem rosenkruciánů, yettim, zlotřilými nelidskými vojáky, otrokáři, beduínkami a s nosorožcem. Lady Mechanika je zpět a na jejích fantasticky tvarovaných bedrech spočívá osud celého lidstva věku páry!

V čem spočívá podstata ženství? Co se doopravdy stalo u rajského stromu? Kdo a proč přikládal polínka pod hranici, na níž se upalovaly čarodějnice? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět kniha známého polského psychoterapeuta Wojciecha Eichelbergera. Po knize Zrazený otcem (česky Argo, 2017), která je věnována světu mužství, tentokrát autor čtenáři předkládá svůj náhled na společenské postavení ženy a z toho vyplývající psychologické aspekty, zaměřuje se na odkrývání mýtů a stereotypů ženskosti, jimiž je do značné míry zahlcen dnešní svět stále ovládaný muži. Tyto mýty a stereotypy hodnotí z hlediska kulturního, etického i náboženského. Kniha se v Polsku stala bestsellerem roku 1997 a byla nominována na prestižní literární cenu Nike, kterou udělují Gazeta Wyborcza a Nadace Agora.

Je tu komiks, který vám objasní základy kvantové fyziky! Vydejte se společně s dobrodruhem Bobem a jeho psem Rickem na výpravu po záhadách kvantového světa! Kvantová fyzika je přítomná ve všem, co nás obklopuje od obřích galaxií po nepostřehnutelně drobné atomy , avšak její poznatky o světě kolem nás se výrazně liší od toho, co obyčejně zažíváme a pozorujeme. Jak je například možné, že v kvantovém světě se částice mohou nacházet současně na několika místech a kočka může být zároveň živá i mrtvá? Jak s tím souvisí kostkový cukr, mořské vlny či Bůh, který (ne)hraje v kostky? A jak na to všechno vědci vůbec přišli? Základní principy kvantové fyziky vám v kresleném příběhu objasní sami zakladatelé a nejvýznamnější teoretici tohoto oboru v čele s Planckem, Einsteinem, de Brogliem, Heisenbergem nebo Schrödingerem. Autorem knihy je Thibault Damour, francouzský teoretický fyzik, člen Akademie věd a držitel mnoha významných ocenění. O výtvarnou stránku se postaral známý belgický komiksový kreslíř Mathieu Burniat.