Argo strana 189 z 314

Na měsícem osvětlené pláži otec drží svého spícího syna a čeká, až pro ně s rozbřeskem připluje loď. Hovoří k němu o dávných létech svého dětství, vzpomíná na dědečkův dům v Sýrii, vítr ve větvích olivovníků, mečení babiččiny kozy a hlomoz z kuchyně. Vzpomíná také na rušné město Homs s jeho přeplněnými uličkami, mešitou a velkým tržištěm, ve dnech před tím, než obloha vybuchla bombami a všichni museli utéct. Svůj výnos z této knihy daruje Khaled Hosseini Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a neziskové nadaci The Khaled Hosseini Foundation, aby pomohl financovat úsilí o záchranu života uprchlíkům po celém světě. Khaled Hosseini, nejprodávanější spisovatel dle žebříčku New York Times, autor knih Lovec draků, A hory odpověděly a Tisíce planoucích sluncí reaguje na současnou uprchlickou krizi touto hluboce dojemnou, nádherně ilustrovanou krátkou novelou pro lidi celého světa a všech věkových kategorií.

Vokolkův Dominový efekt můžeme vnímat jako rozmáchlé románové plátno, jako barevný karneval, jako bohatou hostinu o mnoha chodech. Můžeme se opájet chutěmi a vůněmi různých žánrových, tematických, jazykových a stylových poloh. Můžeme si užívat čirou radost z opulentního čtení, z pouti příběhem rozprostřeným mezi několika časovými pásmy a lidskými osudy. Ve světě tohoto Vokolkova románu jsou všechny hranice otevřené, všechny barvy, chutě a vůně vstupují do interakcí. Podobně jako v autorově téměř dvě desítky let staré próze Cesta do pekel na niž Dominový efekt volně navazuje se významový rozměr díla netříští na takzvaný obraz reality a na takzvaný sen. Minulost, přítomnost a budoucnost zde tvoří jeden celek, ve kterém se starým křivdám a zločinům nedá utéct a ve kterém je ďábel (lhostejno zda v masce klauna nebo fízla) přítomen napořád; bláznivá burleska je zde z podstaty totéž co nejvážnější tragédie. V tom je Vokolkova umělecká výpověď nejsilnější, nejpůsobivější a nejpravdivější.

Vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, je v mnohém typickou (nikoli však stereotypní) moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí. A zatímco společnost kolem ní čím dál více lpí na vyprázdněných pravidlech, Ada její struktury jednu po druhé opouští a vydává se vstříc svobodě.

Za oponou války je prvotina z pera válečného reportéra a zpravodaje České televize na Blízkém východě. Jakub Szántó v knize přibližuje své dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí, které během své kariéry televizního novináře v uplynulých dvou dekádách natáčel. Barvitým jazykem zprostředkovává pozadí dějinných událostí pohledem očitého svědka. Zároveň poodhaluje a demýtizuje práci žurnalistů uprostřed pohnutých situací a nepředvídatelného vývoje. Vedle strhujícího vyprávění, které jako vystudovaný historik zasazuje do širšího dějinného kontextu, kniha dává nahlédnout i do niterných vztahů autora k rodině, novinářským kolegům i přátelům napříč Orientem. To vše balí do lehce sarkastického a sebeironického tónu, který odhaluje, nakolik je humor klíčovou ingrediencí pro práci i přežití v situacích, ze kterých normální člověk raději prchá. Knihu doprovází bohatá obrazová příloha autorových fotografií z terénu.

Klub vrahů je zneklidňující thriller. Napětí příběhu, který se zpočátku tváří spíš jako detektivka, se stupňuje až k hororové atmosféře, která čtenáře sevře jako čelisti svěráku a nepustí. Hlavní hrdina má raději knížky než lidi, jediné setkání však změní jeho obyčejný život v napínavý román. Jak se přihodí, že milý a tichý člověk bez otázek rozmlátí cizí auto? Nebo se ocitne nad ležícím mužem s klouby prstů obitými do krve? Jak jednoduché je rozbít vlastní život na střepy? A není to někdy ta nejlepší věc, kterou s ním můžeme udělat? Osvěžující nápady, překvapení, filmový jazyk vyprávění a kombinace žánrů vám zaručí čtivý zážitek, na který jen tak nezapomenete.

Tomáš Garrigue Masaryk ve stostránkovém životopisném komiksu vzniká k příležitosti 80. výročí úmrtí našeho nejvýznamnějšího státníka 20. století. Komiks sleduje veřejný i soukromý Masarykův život a zaměřuje se na klíčové události, které jej směrovaly k vyvrcholení jeho kariéry coby prvního prezidenta samostatného Československa. Začínáme před jeho narozením a provázíme ho dětstvím, dospíváním i studiemi. Výrazný obrat v Masarykové životě nastává jeho příchodem na pražskou univerzitu v roce 1882, kde se začíná zapojovat do veřejného života. Komiks zmiňuje boje o rukopisy, Hilsnerovu aféru, Masarykův vstup do politiky a konečně i jeho snahy vedoucí k osamostatnění Československa. Významná část komiksu se věnuje působení Masaryka během první světové války a konečně jeho prezidentské éře. V komiksu používá autor prvek vypravěče, samotného Masaryka ve zralém věku, který retrospektivně komentuje svůj život. Tento prvek odkazuje na Čapkovy Hovory s TGM, které jsou významným podkladovým zdrojem části komiksu.

Tomáš Garrigue Masaryk ve stostránkovém životopisném komiksu vzniká k příležitosti 80. výročí úmrtí našeho nejvýznamnějšího státníka 20. století. Komiks sleduje veřejný i soukromý Masarykův život a zaměřuje se na klíčové události, které jej směrovaly k vyvrcholení jeho kariéry coby prvního prezidenta samostatného Československa. Začínáme před jeho narozením a provázíme ho dětstvím, dospíváním i studiemi. Výrazný obrat v Masarykové životě nastává jeho příchodem na pražskou univerzitu v roce 1882, kde se začíná zapojovat do veřejného života. Komiks zmiňuje boje o rukopisy, Hilsnerovu aféru, Masarykův vstup do politiky a konečně i jeho snahy vedoucí k osamostatnění Československa. Významná část komiksu se věnuje působení Masaryka během první světové války a konečně jeho prezidentské éře. V komiksu používá autor prvek vypravěče, samotného Masaryka ve zralém věku, který retrospektivně komentuje svůj život. Tento prvek odkazuje na Čapkovy Hovory s TGM, které jsou významným podkladovým zdrojem části komiksu.

Zbavit se stresu, úzkosti, nespavosti, neklidu a tělesných neduhů si jistě přejí mnozí z nás. Cvičení, na němž je tato kniha založena, tedy jinggong, umění spočinutí, není vlastně nic jiného než meditace. V dávných dobách se tímto cvičením léčilo vše od onemocnění spojených se stresem až po nejrůznější tělesné poruchy, jako je špatné trávení, rozostřené vidění nebo svalová slabost. V knížce získáte základní nástroje do začátku, ať už hledáte nejrůznější způsoby upevňování tělesného zdraví, nebo si chcete zachovat duševní pohodu.

Chcete dosáhnout štěstí, vnitřního uvědomění a duchovní stability? Právě zen, který v sobě zahrnuje orientální moudrost, vám v tom může výrazně pomoci. Smyslem zenové meditace je pročistit mysl tak, aby se stala průzračnou jako voda. Tato kniha vás na základě tradičních buddhistických rčení, příběhů a dialogů seznámí s učením starých zenových mistrů, kteří své žáky dokázali zbavit vnitřního napětí a konfliktů. Zároveň se zde dozvíte o počátcích a vývoji zen buddhismu v Číně a jeho rozsáhlém vlivu na určité literární směry.

Děj úspěšného historického románu je zasazen do Barcelony 14. století. Arnau Estanyol, syn uprchlého nevolníka, který ve městě získal svobodu, prožívá ve vzkvétající Barceloně záviděníhodný společenský vzestup. Při pogromu zachrání děti Chasdaje Crescase, význačné židovské osobnosti tehdejšího Katalánska, a ten mu pomůže stát se zámožným finančníkem. Arnau získá i šlechtický titul, ale závist nepřátel na sebe nedá čekat a na scénu vstupuje inkvizice. To vše se odehrává na pozadí barvité mozaiky tehdejšího Katalánska, kde mají své místo prosperující měšťané, nevolníci, opovrhovaní Židé i muslimové potají vyznávající svou víru. A v neposlední řadě upřímně věřící křesťané ze všech společenských vrstev, kteří se pustí do stavby impozantního chrámu zasvěceného Panně Marii. Kniha Katedrála moře zaznamenala miliony prodaných výtisků a zaujala přední místa v žebříčcích prodejnosti po celém světě.

Je únor roku 1933 a čtyřiadvacet elegantně oděných německých průmyslníků a finančníků, čtyřiadvacet zástupců významných rodin a podniků je povoláno ke schůzce s Hermannem Göringem, jenž jim vysvětlí, proč je nutné, aby Hitler vyhrál volby, a jak tomu mohou pomoci. Nikdo z nich se nevzepře, všichni do jednoho přispějí svými financemi, všichni ovšem budou z tohoto činu po následující desetiletí profitovat. A stejně jako jejich miliony marek otevřely Hitlerovi cestu k moci, otevírá tato scéna reportážní román Erica Vuillarda. Strhující, strohý a přitom štiplavě ironický text vede čtenáře jedním úsekem mrazivé cesty, která nejprve střední Evropu, včetně tehdejšího Československa, a posléze celý svět dovedla do pekla, z něhož se bylo možné dostat jen za cenu nepředstavitelného utrpení milionů lidí. Vuillard krok za krokem sleduje nenápadné, a přesto osudné ústupky, rozhodnutí a zaváhání mužů, kteří měli možnost zasáhnout, ale neudělali to. Vidíme, jak se nevinné kompromisy se zlem proměňují ve vinu a jak se program jednání mění v denní rozkaz. Memento pro současnost.

Jan Lucemburský patří k nejkontroverznějším postavám českého středověku. Negativní pohled na něj rozšířila již historiografie 14. století, která v něm viděla krále cizince, jenž České království prý pouze využíval k uskutečňování svých politických ambicí a dobrodružství. Tento obraz přebralo i moderní české dějepisectví 19. století. Pro Josefa Šustu byl Jan Lucemburský nadále král cizinec, pro Jiřího Spěváčka pak králem diplomatem, jenž ale pro české zájmy nejevil přílišné pochopení. Wojciech Iwańczak se ve své biografii pokouší tento mýtus zlomit a na místo jednostranného obrazu staví komplexní pohled na osobu francouzskou kulturou vychovaného panovníka, jenž dokázal českému království získat přední místo na tehdejší mapě Evropy. Zároveň ho pojímá jako krále, jež se staví do opozice vůči mocenským aspiracím českého panstva a snaží se utvářet, byť nepříliš úspěšně, základy monarchického státu. Ty ale v plné šíři rozvine až jeho syn Karel IV., jenž je podle Iwańczaka v mnoha ohledech skutečných dědicem myšlenek svého otce

Alena je hezká holka s vyřídilkou a výtvarným talentem. Když po osmašedesátém utíká kvůli tisku protikomunistických letáků do Paříže, tak jí otec zlatník, který skončil v Jáchymově dá do podpatku diamant. Alena se nikdy nechce vdávat, ale nakonec si vezme výtvarníka Járu (je v sedmém měsíci). Její manžel je sice význačný, ale v praktickém životě neupotřebitelný. Během normalizace Alena finančně táhne tříčlennou rodinu a pomáhá svému muži překonat psychické propady. Po manželově smrti však najde v jeho psacím stole svazek neotevřených dopisů. Písmo je ženské, agresivní, ale proč je její muž nikdy neotevřel? Chce si je přečíst? Dopisy však nejsou jedinou záhadou jejího života, i paní Alena má svoje tajemství. Alice Horáčková (1980) studovala v Praze a Berlíně, pracovala jako literární redaktorka deníku MF Dnes. Debutovala biografickou knihou Vladimíra Čerepková Beatnická femme fatale (Argo, 2014), která byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého a cenu Magnesia Litera pro objev roku. Je autorkou knížky 7x ve vedlejší úloze, v níž se osmi sourozenců sedmi výjimečných lidí vyptávala na to, jaké to je, žít život ve stínu (Argo, 2016).

Marseille je to zvláštní místo, založené před více jak šestadvaceti stoletími, dříve než Paříž začali nazývat Paříž. A ve srovnání s ní je rozlohou Marseille dvojnásobná a po celém pobřeží zastavěná. Snad s výjimkou jedné kouzelné zátoky jménem Anse des Pecheurs. A proč se tam nestavělo? Celé generace místních politiků, lobistů, stavitelů a investorů se hádaly, bily se a vedly spory. Byly tu úplatky a protiúplatky a snad i jedna vražda. Nepřipomíná vám to něco? Teď ale konečně došlo k rozhodnutí stavět a vyhlásit výběrové řízení, do něhož se jako pozorovatelé s nadhledem a humorem oblíbeného spisovatele můžeme společně podívat

Kniha pojednává o ne zcela tradičně zvolených meznících moderních českých dějin (1848, 1918, 1930, 1945, 1968 a 1989) z hlediska stabilizace, resp. destabilizace sociálního řádu. Autoři analyzují způsoby, jak historičtí aktéři čelili strukturálním změnám a kterak v jejich diskurzu byly tyto změny uchopovány. Spojující otázkou napříč sledovaným obdobím je kategorie lidského štěstí a jeho proměny jako nástroje mobilizace aktérů pro podporu historické změny v daném okamžiku. Zvláštní pozornost je věnována revizi zažitých historických obrazů, ať již jde o rakouský žalář národů, zlatý věk první republiky nebo souboj demokracie a totality po druhé světové válce.

Všechno začíná jiskrou dospívající dívky mezi 14 a 15 lety v sobě objevují schopnost vytvářet v těle elektrickou energii a výboji z prstů si vynucovat poslušnost, v horším případě i mučit nebo zabíjet. Chlapci jsou kvůli bezpečnosti izolováni v chlapeckých školách. V některých částech světa propukají krvavé revoluce. Dívky se v používání elektrického napětí zdokonalují a probouzejí tuto schopnost i ve starších ženách. Jak by svět vypadal, kdyby se moc přesunula z rukou mužů do rukou žen? Kdyby po celém světě zavládl matriarchát a přestaly platit klasické genderové stereotypy? Odpovědi na tyto otázky dává Naomi Aldermanová ve svém posledním románu Napětí, mnohoznačném a barvitě psaném textu na pomezí sci-fi, dystopie a thrilleru, v němž je výchozí situace promyšlena do důsledků: ženy zneužívají své sexuality, muži se stávají oběťmi a radikálně se mění celkové paradigma a fungování společnosti. Napětí je Příběh služebnice pro naši éru. Ron Charles, The Washington Post