Argo strana 189 z 311

Chcete dosáhnout štěstí, vnitřního uvědomění a duchovní stability? Právě zen, který v sobě zahrnuje orientální moudrost, vám v tom může výrazně pomoci. Smyslem zenové meditace je pročistit mysl tak, aby se stala průzračnou jako voda. Tato kniha vás na základě tradičních buddhistických rčení, příběhů a dialogů seznámí s učením starých zenových mistrů, kteří své žáky dokázali zbavit vnitřního napětí a konfliktů. Zároveň se zde dozvíte o počátcích a vývoji zen buddhismu v Číně a jeho rozsáhlém vlivu na určité literární směry.

Tomáš Garrigue Masaryk ve stostránkovém životopisném komiksu vzniká k příležitosti 80. výročí úmrtí našeho nejvýznamnějšího státníka 20. století. Komiks sleduje veřejný i soukromý Masarykův život a zaměřuje se na klíčové události, které jej směrovaly k vyvrcholení jeho kariéry coby prvního prezidenta samostatného Československa. Začínáme před jeho narozením a provázíme ho dětstvím, dospíváním i studiemi. Výrazný obrat v Masarykové životě nastává jeho příchodem na pražskou univerzitu v roce 1882, kde se začíná zapojovat do veřejného života. Komiks zmiňuje boje o rukopisy, Hilsnerovu aféru, Masarykův vstup do politiky a konečně i jeho snahy vedoucí k osamostatnění Československa. Významná část komiksu se věnuje působení Masaryka během první světové války a konečně jeho prezidentské éře. V komiksu používá autor prvek vypravěče, samotného Masaryka ve zralém věku, který retrospektivně komentuje svůj život. Tento prvek odkazuje na Čapkovy Hovory s TGM, které jsou významným podkladovým zdrojem části komiksu.

Tomáš Garrigue Masaryk ve stostránkovém životopisném komiksu vzniká k příležitosti 80. výročí úmrtí našeho nejvýznamnějšího státníka 20. století. Komiks sleduje veřejný i soukromý Masarykův život a zaměřuje se na klíčové události, které jej směrovaly k vyvrcholení jeho kariéry coby prvního prezidenta samostatného Československa. Začínáme před jeho narozením a provázíme ho dětstvím, dospíváním i studiemi. Výrazný obrat v Masarykové životě nastává jeho příchodem na pražskou univerzitu v roce 1882, kde se začíná zapojovat do veřejného života. Komiks zmiňuje boje o rukopisy, Hilsnerovu aféru, Masarykův vstup do politiky a konečně i jeho snahy vedoucí k osamostatnění Československa. Významná část komiksu se věnuje působení Masaryka během první světové války a konečně jeho prezidentské éře. V komiksu používá autor prvek vypravěče, samotného Masaryka ve zralém věku, který retrospektivně komentuje svůj život. Tento prvek odkazuje na Čapkovy Hovory s TGM, které jsou významným podkladovým zdrojem části komiksu.

Děj úspěšného historického románu je zasazen do Barcelony 14. století. Arnau Estanyol, syn uprchlého nevolníka, který ve městě získal svobodu, prožívá ve vzkvétající Barceloně záviděníhodný společenský vzestup. Při pogromu zachrání děti Chasdaje Crescase, význačné židovské osobnosti tehdejšího Katalánska, a ten mu pomůže stát se zámožným finančníkem. Arnau získá i šlechtický titul, ale závist nepřátel na sebe nedá čekat a na scénu vstupuje inkvizice. To vše se odehrává na pozadí barvité mozaiky tehdejšího Katalánska, kde mají své místo prosperující měšťané, nevolníci, opovrhovaní Židé i muslimové potají vyznávající svou víru. A v neposlední řadě upřímně věřící křesťané ze všech společenských vrstev, kteří se pustí do stavby impozantního chrámu zasvěceného Panně Marii. Kniha Katedrála moře zaznamenala miliony prodaných výtisků a zaujala přední místa v žebříčcích prodejnosti po celém světě.

Alena je hezká holka s vyřídilkou a výtvarným talentem. Když po osmašedesátém utíká kvůli tisku protikomunistických letáků do Paříže, tak jí otec zlatník, který skončil v Jáchymově dá do podpatku diamant. Alena se nikdy nechce vdávat, ale nakonec si vezme výtvarníka Járu (je v sedmém měsíci). Její manžel je sice význačný, ale v praktickém životě neupotřebitelný. Během normalizace Alena finančně táhne tříčlennou rodinu a pomáhá svému muži překonat psychické propady. Po manželově smrti však najde v jeho psacím stole svazek neotevřených dopisů. Písmo je ženské, agresivní, ale proč je její muž nikdy neotevřel? Chce si je přečíst? Dopisy však nejsou jedinou záhadou jejího života, i paní Alena má svoje tajemství. Alice Horáčková (1980) studovala v Praze a Berlíně, pracovala jako literární redaktorka deníku MF Dnes. Debutovala biografickou knihou Vladimíra Čerepková Beatnická femme fatale (Argo, 2014), která byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého a cenu Magnesia Litera pro objev roku. Je autorkou knížky 7x ve vedlejší úloze, v níž se osmi sourozenců sedmi výjimečných lidí vyptávala na to, jaké to je, žít život ve stínu (Argo, 2016).

Jan Lucemburský patří k nejkontroverznějším postavám českého středověku. Negativní pohled na něj rozšířila již historiografie 14. století, která v něm viděla krále cizince, jenž České království prý pouze využíval k uskutečňování svých politických ambicí a dobrodružství. Tento obraz přebralo i moderní české dějepisectví 19. století. Pro Josefa Šustu byl Jan Lucemburský nadále král cizinec, pro Jiřího Spěváčka pak králem diplomatem, jenž ale pro české zájmy nejevil přílišné pochopení. Wojciech Iwańczak se ve své biografii pokouší tento mýtus zlomit a na místo jednostranného obrazu staví komplexní pohled na osobu francouzskou kulturou vychovaného panovníka, jenž dokázal českému království získat přední místo na tehdejší mapě Evropy. Zároveň ho pojímá jako krále, jež se staví do opozice vůči mocenským aspiracím českého panstva a snaží se utvářet, byť nepříliš úspěšně, základy monarchického státu. Ty ale v plné šíři rozvine až jeho syn Karel IV., jenž je podle Iwańczaka v mnoha ohledech skutečných dědicem myšlenek svého otce

Marseille je to zvláštní místo, založené před více jak šestadvaceti stoletími, dříve než Paříž začali nazývat Paříž. A ve srovnání s ní je rozlohou Marseille dvojnásobná a po celém pobřeží zastavěná. Snad s výjimkou jedné kouzelné zátoky jménem Anse des Pecheurs. A proč se tam nestavělo? Celé generace místních politiků, lobistů, stavitelů a investorů se hádaly, bily se a vedly spory. Byly tu úplatky a protiúplatky a snad i jedna vražda. Nepřipomíná vám to něco? Teď ale konečně došlo k rozhodnutí stavět a vyhlásit výběrové řízení, do něhož se jako pozorovatelé s nadhledem a humorem oblíbeného spisovatele můžeme společně podívat

Kniha pojednává o ne zcela tradičně zvolených meznících moderních českých dějin (1848, 1918, 1930, 1945, 1968 a 1989) z hlediska stabilizace, resp. destabilizace sociálního řádu. Autoři analyzují způsoby, jak historičtí aktéři čelili strukturálním změnám a kterak v jejich diskurzu byly tyto změny uchopovány. Spojující otázkou napříč sledovaným obdobím je kategorie lidského štěstí a jeho proměny jako nástroje mobilizace aktérů pro podporu historické změny v daném okamžiku. Zvláštní pozornost je věnována revizi zažitých historických obrazů, ať již jde o rakouský žalář národů, zlatý věk první republiky nebo souboj demokracie a totality po druhé světové válce.

Všechno začíná jiskrou dospívající dívky mezi 14 a 15 lety v sobě objevují schopnost vytvářet v těle elektrickou energii a výboji z prstů si vynucovat poslušnost, v horším případě i mučit nebo zabíjet. Chlapci jsou kvůli bezpečnosti izolováni v chlapeckých školách. V některých částech světa propukají krvavé revoluce. Dívky se v používání elektrického napětí zdokonalují a probouzejí tuto schopnost i ve starších ženách. Jak by svět vypadal, kdyby se moc přesunula z rukou mužů do rukou žen? Kdyby po celém světě zavládl matriarchát a přestaly platit klasické genderové stereotypy? Odpovědi na tyto otázky dává Naomi Aldermanová ve svém posledním románu Napětí, mnohoznačném a barvitě psaném textu na pomezí sci-fi, dystopie a thrilleru, v němž je výchozí situace promyšlena do důsledků: ženy zneužívají své sexuality, muži se stávají oběťmi a radikálně se mění celkové paradigma a fungování společnosti. Napětí je Příběh služebnice pro naši éru. Ron Charles, The Washington Post

Říši Arhas vládne královna Diosamante. Proslula nejen nemilosrdností a krutostí, ale také bájnou krásou. Jen proto se mocní válečníci z celého světa odvažují účastnit bojů na smrt v naději na jedinou noc lásky s ní všechny je ale o zimním slunovratu čeká smrt právě z její ruky. Tak to aspoň chodí dlouho... než hrdost mladé královny narazí na vůli krále Urbala ze Sarabby. Je to moudrý panovník, kterého jeho lid miluje, nemohlo by být dvou rozdílnějších vládců. Přesto se stane nemožné a oba se do sebe zběsile zamilují Komiksové dílo Alejandra Jodorowského už český čtenář dobře zná, ale s touto epickou fantasy freskou se může poprvé seznámit s prací Jeana-Clauda Gala, geniálního a bohužel předčasně zesnulého výtvarníka, jehož barokní, spletitě ornamentální, temně působivá a starověce pompézní kresba se stala ve Francii i jinde legendou.

Na lince Metropolitan se začínají dít divné věci. Vyděšení cestující volají na tísňovou linku, že byli v tlačenici napadeni zvláštně oděnými lidmi, kteří se jim pokoušeli předat naléhavý vzkaz... Oběti útoků však při dalším dotazování nejsou schopny policii vysvětlit, o co přesně šlo, a během chvíle se jim střet vykouří z hlavy. Seržant Jaget Kumar, příslušník dopravní policie známý ze Šepotu v podzemí, se promptně obrací na Petera Granta, protože případy vykazují neklamné znaky působení nadpřirozených sil. Zjistit, co jsou oni duchové zač a proč zasévají takový zmatek mezi nevinné Londýňany, se Peterovi pokusí jeho mladičká a magicky nadaná sestřenice Abigail, věrný pes Toby a samozřejmě inspektor Nightingale coby klidná síla v pozadí. Vyšetřování se z metra záhy přenese na zdánlivě idylická londýnská předměstí, která se opět ukážou být semeništěm podivností, nad nimiž zůstává rozum stát a při nichž tuhne krev v žilách.

Během svého působení nejen v Latinské Americe Mnislav Zelený Atapana publikoval řadu článků v různých novinách, časopisech či na internetových stránkách. Tato kniha přináší výběr těch nejzajímavějších, které vyšly v letech 19702016. V jediném svazku tak máme možnost zachytit autorův vřelý vztah k Latinské Americe, amazonským indiánům, zpětně nahlédnout na politický vývoj v této oblasti prostřednictvím zpráv o revolucích, guerillách, narkomafii, superkorupci, Che Guevarovi, Chávezovi, Correyovi, Gabovi Marquézovi či Šakalovi. Autorovi není lhostejný ani politicko-ekonomický vývoj v Evropě a vyjadřuje se k problému globalizace, bere si na mušku úředního molocha EU i politickou korektnost, terorismus, migraci, naši politickou reprezentaci, lidskou neomalenost a nepokoru. I další témata jako xenofobie, kontinuita lidské existence na Zemi, drogy a smrt neodbytně pokládají otázku další existence a zániku naší civilizace.

Planetu opic můžeme zařadit do klasické science fiction literatury, i když příběh sám je podán spíše způsobem dobrodružného románu. Opičí společnost na vzdálené planetě ve vesmíru se nápadně podobá té lidské na Zemi. Boulle převrátil evoluci naruby, člověk tu není pánem tvorstva, ale zaujímá pozici zvířete, kterou dokonale rozkastované chytré opice drží v kleci. Jediný zástupce lidu jim tedy musí dokázat svou inteligenci, aby ho propustili. Na Zemi se sice vrátí, ale čeká ho tam další nemilé překvapení. Režisér Franklin J. Schaffner spolu se Stanleym Kubrickem (2001: Vesmírná odysea) přinesli v roce 1968 do filmového průmyslu hned dvě tyto nesmrtelné sci-fi klasiky. Právě Boulleho námět inspiruje světové filmaře ke stále novým zpracováním dodnes. První převedení románu na filmová plátna nenabízí z dnešního pohledu žádné převratné efekty, přesto v době svého vzniku byly právě opičí masky něčím naprosto výjimečným a reflexe soudobého i minulého chování člověka podněcuje k přemýšlení dodnes.

Adele je mladá, krásná, úspěšná. Má zajímavou práci novinářky, milujícího manžela a roztomilého synka. Přesto je vyčerpaná, zničená, nešťastná. Tajemná antihrdinka prvotiny Leily Slimani, neuroticky podvádějící manžela, kdykoli se jí naskytne příležitost, je žena s nejasnou diagnózou. Možná nymfomanka, možná jen zoufale prázdná bytost, již sžírá neutišitelná vůle po naplnění. Zmítaná mezi neustálým strachem a chorobnou touhou po uznání, mezi vůlí vzepřít se nástrahám a slastí jim podlehnout, bloudí mezi pohodlím měšťáckého života, který potřebuje, ačkoli jím pohrdá, a obsesivní nezřízeností, která ji zraňuje.

Z neznámého světa a další příběhy holandského kreslíře Erika Krieka je komiks s jedním z nejdokonalejších vizuálních provedení, jakých se zatím král hororu H. P. dočkal. Původní chuť, ba nebojme se v tomto případě říci i pachuť, zůstává dokonale zachována, i když se autorovi daří vyhýbat se přílišné doslovnosti. V jeho černobílé kresbě zůstává čirá esence strachu nezměněna a stejně intenzivní. Adaptaci Erika Krieka docení všichni milovníci žánru hororu, ale i milovníci komiksů. Pro české vydání autor osobně připravuje novou variantu obálky.

Řada hudebníků v rozhovorech mluvívá o tom, že by jednou chtěli napsat román, že je to ohromně láká nakonec se však k tomu nikdy nedostanou. Anebo si opravdu čas najdou a dají do psaní veškerou píli a trpělivost, pak se ovšem ukáže, že se krapet přecenili a že snad měli raději zůstat u písní To ale není případ Nicka Cavea. Ve svém románovém debutu A uzřela oslice anděla z roku 1989 skvěle mísí vlastní osobitou poetiku, plnou romantických obrazů, biblických narážek, morbidních představ i černočerného humoru, s velkým čtenářským rozhledem (inspirací mu byla především americká jižanská literatura, Williamem Faulknerem či Flannery OConnorovou počínaje a Cormacem McCarthym konče). Jeho barokně košatému, grotesknímu příběhu, zasazenému na americký Jih 40. a 50. let dvacátého století, dominuje násilí, alkohol, zvrácenost a zvířecí instinkty; nechybí ani Boží trest a ďábelský smích. V románu A uzřela oslice anděla, kongeniálně přeloženém Tomášem Hráchem, se zkrátka nic neodpouští a za vše se tvrdě platí. Román sklidil nadšený ohlas světové kritiky pro svůj jazyk plný biblických metafor a sevřený příběh vyprávěný na pomezí snu a šílenství.