Argo strana 187 z 311

Justina a Julietta je dílo španělského komiksového kreslíře Raúla Cácerese, které ve španělském originále vyšlo v červnu roku 2010 v nakladatelství Viaje a Bizancio. Tento 142 stránkový komiks vznikl jako adaptace nejkontroverznějších děl Markýze de Sade Justina čili prokletí cnosti a Julietta čili slasti neřesti. V komiksu se střídají epizody ze života obou sester Justiny i Julietty, v obou případech je vypravěčem Julietta. Prvních pět kapitol vyšlo v časopisu Wet Fetish, pokračování ve Wetcomix (časopisech vycházejících v nakladatelství Megamultimedia). Série vycházela až do 16. kapitoly než byla cenzurována. Raúlo Cáceres nám díky své "Justině a Juliettě" ukazuje Sadeho ve světle dnešní doby, tělesnějšího a cyničtějšího, zrůdnějšího a opravdovějšího. Představuje nám autora ve své podstatě, bez výsad, bez přesvědčení, Markýze de Sade pouze pro dospělé Raúlo Cáceres nás prostřednictvím Markýze de Sade zve na cestu poznání, utváří nám před očima obrácený svět, kde černé je bílé, co bylo nahoře, spatřujeme dole a spravedlnost je nespravedlností všechno je nám podáno v té nejsyrovější, nejskandálnější podobě. Bezesporu se nabízí otázka proč? Protože, jak říká Markýz de Sade: Jen pokud důkladně poznáme dobro i zlo a máme tu možnost je porovnat, jsme opravdu schopni je od sebe bezpečně rozlišit. Jak ve smečce vlků rozpoznáme toho nejkrutějšího? A který svatý konal největší dobro? Seznámíme se s Justinou, dívkou, která si prožije všechny možné druhy ponížení. Po všech útrapách její důstojnost zůstává nedotčená, můžeme na ni být hrdí, anebo již nedokážeme uvěřit cnosti?

Za jedním domem na anglickém venkově je les, který je plný kostí ale i mytág, tajemných bytostí stvořených z lidské fantazie, jimž kosti kdysi patřily, než si je les, který je zrodil, zase vzal zpět. Chlapci Christian a Steven Huxleyovi, kteří v tom domě žijí, jsou svědky toho, jak jejich otec, který se snaží les vědecky zkoumat, jeho zhoubnému kouzlu nenávratně propadá a stává se postupně někým, kdo je ochoten přinést své posedlosti na oltář cokoli, včetně své rodiny. Vedle novely, která předchází ději jedinečné románové série o Ryhopském lese, přináší sbírka Les kostí další příběhy prostoupené jedinečnou atmosférou a poetikou, kterou dokázal Robert Holdstock svým příběhům vdechnout. Opět v nich ožívají prastaré rituály, čímsi povědomé a zároveň děsivé vším, co bylo dávno zapomenuto. Nové české vydání uvozuje předmluva anglického spisovatele Garryho Kilwortha a těšit se můžete rovněž na česky dosud nevydanou Holdstockovu povídku, ukázky jeho básnické tvorby a na závěr také na fascinující novelu Trnatec. Sbírku povídek doplňuje novela Trnatec, další bonusy a doslov Františka Novotného.

Již od svého vstupu do světa literatury budil americký prozaik William S. Burroughs náležitý rozruch a i to je dosti slabý výraz na emoce, jež jeho knihy provázely. Byly zakazovány a nechápány, autor sám byl jedněmi zatracován a proklínán jako šarlatán a literární pervert, jinými naopak vynášen jako věrozvěst nových pohledů i přístupů. Bylo tomu již v případě jeho skandály proslaveného arcidíla Nahý oběd, a podobné reakce provázely i jeho další román Hebká mašinka (The Soft Machine). Nejen že zde Burroughs rozpoutává orgie fantazie překračující veškeré hranice a tabu, jeho postavy putují časem, svádějí boje se zrůdnými silami a magií, to vše na pozadí dusné halucinující atmosféry a neskutečných kulis zároveň nám ovšem Burroughs předvádí, jak bojovat s ovládáním myšlení, rozkrývá mechanismy veškerých závislostí a dokazuje, v čem spočívá jeho největší síla: v propojení naprosté autorské odvahy a subverze s mistrným literárním ztvárněním i těch zdánlivě nejnemožnějších idejí.

Zapomeňte na Steampunk! U nás jsme měli Parokoko, éru parních strojů za vlády královny Marie-Terezie. A největší páru ze všech hrdinů měl Juro Jánošík, pravá ruka palatina Turza. Na svém jízdním kempelenu a s parní valaškou v ruce se musí postavit nejen rebelujícím Čechům, bojujícím pomocí smrtonosných elektrických draků Prokopa Diviše, ale hlavně zlotřilé čarodějnici Mordule, která plánuje státní převrat ve službách nekromantického Dračího řádu. Akční příběh z alternativních slovenských dějin je první částí knižní ságy tajemného autora Svetozára Olovranta. Svetozár Olovrant je slovenský spisovatel, jehož pravou totožnost zná jen několik nejbližších přátel. Podle nezaručených zpráv se narodil roku 1975 v Trenčíně a žije sám jako poustevník na vrcholu opuštěného vodojemu kdesi v pustinách Turčianské kotliny. Odmítá vystupovat v médiích a s nakladatelem komunikuje pouze po internetu nebo přes nastrčené osoby. Mezi jeho záliby patří sportovní střelba z kuše a suchá frankovka. Ako rana valaškou medzi oči. Až hriešna hravosť textu. Krásny, vymaznaný jazyk, ktorý však pri akcii odsýpa rýchlejšie než tekutý piesok. Imaginácia boriaca zdravé aj nezdravé hranice. Humor viacerých váhových kategórií a jemné, no vytrvalé brnkanie na struny národných stereotypov. Spojenie jánošíkovských mýtov, mystiky, grotesky a steampunku, ktoré sa vám vypáli do pamäti. Pre mňa literárna udalosť nielen tohto roku. Jozef Karika

Komančové byli nejmocnějším indiánským kmenem v amerických dějinách. Proslavili se nedostižným jezdeckým i válečným uměním a legendární bojovností, dokázali zarazit rozpínání španělského impéria z Mexika i francouzských kolonistů z Louisiany. Anglosaští osadníci na obranu proti Komančům založili jednotky texaských hraničářů. V téže době byla také vynalezena převratná nová zbraň šestiranný kolt , která do bojů výrazně zasáhla. V druhé, komornější rovině knihy autor vypráví pozoruhodný příběh bílé squaw Cynthie Ann Parkerové, kterou v devíti letech unesli indiáni, a jejího syna Quanaha Parkera, jenž se stal posledním a největším náčelníkem Komančů. Vzestup a pád národa Komančů se dotýká éry španělského kolonialismu v Novém světě, americké občanské války, masové likvidace bizoních stád a rozvoje železnice v USA. Nabízí však především napínavé vyprávění o souboji nespoutaných vládců Velkých plání s dobyvačnou bílou civilizací a usiluje o objektivní historický přístup k tomuto složitému a citlivému tématu. Mimořádné dílo Vzestup a pád národa Komančů je knižní zjevení; když si ho přečtete, zůstane vám na džínách prach a krev. The New York Times Book Review

Coby osmnáctiletý mladík se Patrick Leigh Fermor vydal na v prosinci 1933 na pěší pouť Evropou, kterou zakončil příchodem do Istanbulu na počátku roku 1935. Prošel Nizozemskem do střední Evropy, Německem, proti proudu Rýna a dále slovanskými oblastmi, po proudu Dunaje až do Maďarska. Z kapesného jedné libry týdně hodlal Fermor žít jako tulák, poutník nebo kočovný učenec a přespávat v chudobincích, klášterech a stodolách, náhodné seznámení v Bavorsku mu však umožnilo prostřídat tento drsný život bezstarostnou zahálkou v komfortním prostředí středoevropských zámků. V Času darů Fermor prokázal nejen pronikavý postřeh a zvídavost, ale i nesporné literární nadání bohatým a poetickým jazykem podává obraz již zaniklého světa a líčí dějiny a kulturu střední Evropy. Čas darů si všímá stodol i horských vrcholků, zámečků i chalup, zahrnuje zastávky v Mnichově, Vídni i nezbytnou zajížďku do Prahy, přináší fascinující portréty národů i míst a patří ke skvostům novodobé anglické prózy. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Křehký příběh o přátelství, které časem přerostlo v lásku. Hlavními postavami jsou dva osamělí lidé uprostřed velkoměsta sedmatřicetiletá Cukiko a její bývalý učitel ze střední školy. Kniha je neotřelým průvodcem po Japonsku, protože čtenáře nenásilně seznamuje i s japonskou kuchyní, kulturou, zvyky i zajímavými místy v Tokiu a jeho okolí. Zdánlivě prostý příběh křehkého vztahu sedmatřicetileté Cukiko a jejího mnohem staršího bývalého učitele, citlivě napsaný příběh plný očekávání a pochybností, rozchodů, náhodných setkání, nadějí a zklamání. Kniha získala v roce 2001 Cenu Džuničiróa Tanizakiho (Tanizaki Džuničiró šó) a později byla i zfilmována. Existuje také její zpracování do podoby kresleného komiksu manga.

Autor přesvědčivě zachycuje dynamiku současné krize liberální demokracie a ukazuje, jak hegemonie Západu postupně oslabuje. Do jaké míry doopravdy souvisel ekonomický a geopolitický vzestup západní civilizace s myšlenkami na rozvoj individuální svobody a rovnoprávnou účast občanů na politické moci? Příliš dlouho panuje nepodložené přesvědčení, že vzestup Západu se odehrál na základě všeobecně uznávaných hodnot, které proklamuje a šíří, a že většina obyvatel Západu je samozřejmě chápe a sdílí. A že vítězné tažení demokracie a svobody už nemůže nic ohrozit. Edward Luce svým textem dokládá, že realita nám ukazuje něco docela jiného. K tomu, abychom porozuměli podstatě této krize, těžko najdeme lepšího průvodce, než je tato kniha. Fareed Zakaria, The New York Times Book Review S oporou v přisvědčivých statistikách nabízí Edward Luce svižnou a obeznalou prohlídku doposud málo zmapovaného území, na němž se nyní musejí západní politici a vlády pohybovat. The Economist Luce je jedním z nejbystřejších novinářů dnešní doby a jeho postřehy mají nedozírnou hodnotu. Jane Mayerová, držitelka Pulitzerovy ceny za knihu Dark Money

Orosius ( kolem roku 420) byl pozdně antický spisovatel a historik, původem z Bracary v Lusitanii (dn. Braga v Portugalsku). Roku 414 přišel na útěku před Vandaly do afrického město Hippo Regia, v době svého pobytu u Jeronýma v Palestině se zapojil i do teologického sporu o učení pelagiánů. Dějiny proti pohanům v sedmi knihách (Historiae adversus paganos VII) jsou Orosiovým hlavním a nejdůležitějším dílem. Napsal je z podnětu církevního Otce Aurelia Augustina na podporu jeho historicko-eschatologické teze o vítězství Boží obce (civitas Dei) nad obcí pozemskou (civitas terrena). V dějinách, jež časově zabírají dobu od stvoření Adama až do roku 417, se Orosius snaží dokázat, že od příchodu Kristova na zem se situace lidstva zlepšila. Čerpal z Písma, Eusebiovy kroniky, Livia, Justina či Eutropia. V popisu událostí posledních desetiletí však již postupuje samostatně a tyto pasáže jsou z historického hlediska nejcennější. Orosiova kronika je sice napsána zaujatě a povrchně s rétoricky nadnesenou dikcí, představuje nicméně významný doklad ve vývoji křesťanské univerzalistické historiografie. V pozdější době z ní čerpal např. proslulý polyhistor Isidor ze Sevilly a těšila se velké čtenářskému ohlasu po celý středověk. První český překlad a edici Orosiova díla připravuje Bohumila Mouchová, která se pozdně antickou historiografií dlouhodobě zabývá, spolu s Bořivojem Markem.

Západozemí ochromila válka. Ze silného a sebevědomého království zůstaly jen trosky a z mocných rodů jsou nyní pouhé frakce, které bojují o přežití. Železný trůn sice stále láká další a další kandidáty, ale síla na jeho získání jim schází. Podobná situace musí nutně vylákat z děr mrchožrouty, kteří se budou snažit hodovat na zbytcích a urvat také něco pro sebe. Rodí se nové svazky, aliance, objevují se noví hrdinové i padouši. Víc než o trůn jde ale v novém uspořádání o přežití, což není snadný úkol ani pro šlechtice, natož pro obyčejný lid. Epické vyprávění s desítkami jednajících postav se díky seriálu HBO stalo nejúspěšnější fantasy ságou od dob Pána prstenů. Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Píseň ledu a ohně vychází v novém překladu a úpravě

V knize Chonrad Stoeckhlin a noční houf Behringer líčí příběh dvou pastýřů z konce 16. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde toho druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě. Na základě inkvizičního vyšetřování Chonrada Stoeckhlina Behringer vykresluje svět pověrečné lidové kultury raného novověku a barvitým způsobem zachycuje soudobé pověrečné představy o smrti a posmrtném bytí, o létání vzduchem a o materiální i potravinové hojnosti, jež se střetávaly s názory proti pověrám bojujících inkvizitorů. Možná bezděčná, možná naopak zcela cílená poznámka Chonrada Stoeckhlina o tom, že se v doprovodu anděla účastnil putování tzv. nočního houfu, během něhož získal nejen obecně uznávané léčitelské schopnosti, ale i dovednost rozpoznávat čarodějnice, zavdala podnět k rozsáhlému čarodějnického vyšetřování na statcích augsburského biskupa. Na základě Stockhlinových výpovědí bylo nakonec obviněno a upáleno několik desítek žen a výjimečně i mužů. Behringer mistrně rekonstruuje jak mechanismus inkvizičního vyšetřování, tak způsob myšlení inkvizitorů konce 16. století, kteří veškeré představy lidové víry ztotožňovali s působením ďábla. Spolu s tím však rovněž ukazuje, jak etnografická bádání počínaje bratry Grimmy zkreslila a zneprůhlednila povědomí o lidové kultuře a jak nám teprve návrat k pramenům 15. a 16. století umožňuje bez předsudků nahlédnout do náboženských představ obyčejných a literárně nevzdělaných lidí, v nichž se křesťanství mísilo s nejrůznějšími animálními kulty.

Západozemí ochromila válka. Ze silného a sebevědomého království zůstaly jen trosky a z mocných rodů jsou nyní pouhé frakce, které bojují o přežití. Železný trůn sice stále láká další a další kandidáty, ale síla na jeho získání jim schází. Podobná situace musí nutně vylákat z děr mrchožrouty, kteří se budou snažit hodovat na zbytcích a urvat také něco pro sebe. Rodí se nové svazky, aliance, objevují se noví hrdinové i padouši. Víc než o trůn jde ale v novém uspořádání o přežití, což není snadný úkol ani pro šlechtice, natož pro obyčejný lid. Epické vyprávění s desítkami jednajících postav se díky seriálu HBO stalo nejúspěšnější fantasy ságou od dob Pána prstenů. Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Píseň ledu a ohně vychází v novém překladu a úpravě.

Západozemí ochromila válka. Ze silného a sebevědomého království zůstaly jen trosky a z mocných rodů jsou nyní pouhé frakce, které bojují o přežití. Železný trůn sice stále láká další a další kandidáty, ale síla na jeho získání jim schází. Podobná situace musí nutně vylákat z děr mrchožrouty, kteří se budou snažit hodovat na zbytcích a urvat také něco pro sebe. Rodí se nové svazky, aliance, objevují se noví hrdinové i padouši. Víc než o trůn jde ale v novém uspořádání o přežití, což není snadný úkol ani pro šlechtice, natož pro obyčejný lid. Epické vyprávění s desítkami jednajících postav se díky seriálu HBO stalo nejúspěšnější fantasy ságou od dob Pána prstenů. Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Píseň ledu a ohně vychází v novém překladu a úpravě.

Dorothy, dcera ovdovělého faráře, vede chudý, ale zbožný život odolává svodům místního chlípníka, za sebemenší zhřešení, byť jen myšlenkou, se bodne špendlíkem. Jednoho dne se probudí po osmidenní ztrátě paměti na ulici a musí se protloukat spolu s vandráky sbírá chmel, přespává v ubytovnách, nakonec skončí ve vězení pro potulku. Podaří se jí uniknout ze šikmé plochy? Přijme nabídku chlípníka, který jí podává pomocnou ruku? Nalezne její vnitřní kompas ztracený směr? Orwellův druhý, z části experimentální román živě nasvěcuje realitu meziválečné Anglie bídu, dluhy, nezaměstnanost a hlad, s nimiž se museli běžní lidé každodenně vyrovnávat. Klade si také nelehké otázky o lidském údělu a smyslu pozemského života dokáže člověk pomocí víry překonat věčné strádání a nespravedlnost? Kdo chce porozumět dvacátému století, musí si přečíst Orwella. New York Review of Books

François Furet věnoval většinu svého badatelského života dějinám Francouzské revoluce. Systematicky se přitom pokoušel rozrušit ve Francii dominující marxistický revoluční koncept, jenž viděl příčiny a projevy revoluce pouze v sociální rovině, a předložil alternativní výklad dlouhého revolučního století s důrazem na kulturní a politické proměny francouzské společnosti. V 90. letech 20. století tento svůj přístup k revolučním idejím aplikoval i dějiny Ruska a Sovětského svazu ve 20. století, počínaje revolučními vášněmi roku 1905 přes první světovou válku, pokus o univerzální revoluci v říjnu 1917, jenž se překlopil do ideje socialismu v jedné zemi, aby se po druhé světové válce úspěšně vrátil k ideji světové (v praxi východoevropské) revoluce, jež nakonec skončila totálním krachem. Podle Fureta byla marxistická revoluce odsouzena k tomuto krachu od samého začátku. Ačkoli uplynulo od francouzského vydání toto knihy již více než dvacet let, dodnes patří k jedné z neprovokativnějších knih o 20. století. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Floru přivede pracovní cesta na ostrůvek Mure, kde prožila dětství. Musí proto opustit hektický život v Londýně plném světel, což je pro ni velmi náročný úkol. Ani pohled na jasně modré moře ji příliš netěší. Navíc se musí starat o svého otce a nemožné bratry. Pustí se do generálního úklidu kuchyně a při něm objeví maminčinu sbírku receptů a začne podle nich vařit. Postupně se stále víc sbližuje se svou rodinou a přítelkyní z dětství Lornou, která tu pracuje jako učitelka v místní škole. No a samozřejmě jsou tu i bájná stvoření selkie, která se vyskytují ve skotském folkloru i na severských ostrovech. Žijí jako tuleni v moři, ale když si svléknou kůži, stávají se lidmi na pevnině. Podaří se Floře najít po letech v Mure své místo, velkou lásku, i sebe samotnou?