Argo strana 185 z 313

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost pracovní lágr. Franciska se během nuceného nasazení narodila. Její polská matka a český otec se do sebe zamilovali na tom nejpodivnějším místě v továrně na munici, kde byli oba nuceně nasazeni. Jarmila se chtěla otrocké práci pro nacistickou říši vyhnout, ale nakonec do Německa odjela, aby se v táboře Sackisch skryla před gestapem. Spolupracovala totiž jako spojka s odbojovou skupinou, kterou nacisté odhalili. A Helena musela na otrocké práce nastoupit poté, co ji s rodiči, sourozenci a babičkou uvěznili v židovském ghettu ve volyňském Ostrožci. Z rodiny přežila jediná. Kniha je v ruském jazyce Kniha ale nevypráví jen o ubíjejících dnech, které tyto ženy a jejich rodiny trávily v továrnách, na polích pod dohledem strážných. Vypráví i o tom, co jim válka vzala, s jakými vzpomínkami a s jakou bolestí je vrhla zpět do světa. A spolu s nimi zhruba dalších 400 až 450 tisíc Čechů, českých Židů a Romů, kteří museli odjet do nacistické říše jako levná pracovní síla a jako vězni zajateckých a koncentračních táborů.

Humoristické veledílo Johna Kennedyho Toola Spolčení hlupců si svůj název i štiplavý humor vypůjčuje u Jonathana Swifta a obohacuje jej o surrealistický rozměr americké grotesky a výraznou neworleanskou příchuť. Protagonista románu Ignácius J. Reilly je zvláštní zjevení, které snad v moderní literatuře nemá obdoby: třicetiletý, vrcholně nepraktický, obtloustlý milovník středověké teologie a geometrie, jenž opovrhuje povrchním moderním světem a vede proti němu svou osobní křížovou výpravu. Jednoho dne mu však jeho matka, u níž bydlí a na níž je existenčně závislý, uchystá strašlivé překvapení – Ignácius si musí najít práci. Ignácius je tak nucen překročit Rubikon, a od té chvíle pro něj není návratu: roztáčí se bláznivý kolotoč událostí a divokých dobrodružství, nezadržitelně směřující k dramatickému vyvrcholení.

Norman Eisen se v roli amerického velvyslance vrátil do země, z níž jeho matka uprchla před holokaustem. Když se nastěhoval do pražské velvyslanecké rezidence, ke svému překvapení objevil na stěnách pod nábytkem schované svastiky. Symboly nacistického Německa zde zbyly jako stopa po polozapomenuté historii Eisenova nového domova a jako připomínka, že minulost není tak vzdálená, jak by se mohlo zdát. Od tohoto objevu se před ním začaly odvíjet fascinující životní zákruty čtyř osobností, které palác v různých obdobích obývaly: židovského finančního magnáta Otto Petschka, který palác po 1. světové válce nechal postavit jako symbol hluboké víry v demokracii; německého generála Rudolfa Toussainta, který za 2. světové války riskoval život, aby budovu i celou Prahu zachránil před úplným zničením; poválečného amerického velvyslance Laurence Steinhardta, který marně toužil udržet palác i Československo mimo dosah komunistů; a konečně Shirley Temple Black, očité svědkyně zániku pražského jara pod drtivými pásy sovětských tanků, která se rozhodla do Prahy vrátit jako americká velvyslankyně v roce 1989. S velkými dějinami se tu proplétá osud Eisenovy vlastní matky, na kterém vidíme historii z perspektivy lidí bez skutečné moci a privilegií.

Inteligentní a vtipný Adam si právě vyslechl svou diagnózu: trpí schizofrenií. Vidí a slyší lidi, kteří neexistují, realitu a vidiny nedokáže rozlišit. Když začne chodit do nové školy, doufá, že se o jeho nemoci noví spolužáci nedozvědí. A zdá se, že nové léky mu toto přání splní. Adamovi jako by narůstala křídla. Zamiluje se do chytré Mayi a ona jeho city opětuje! Najednou jako by opravdu mohl být tím úplně normálním klukem, za kterého ho Maya považuje. Jenže zázračný preparát začne selhávat Adam se zoufale snaží uchovat před dívkou své tajemství, ovšem situace se mu pomalu, ale jistě vymyká z rukou. Jak se dokáže vyrovnat s tím, že jeho život nikdy nebude normální? Jak přijmout sebe samého jako nemocného člověka? Hrdinovy citlivé i vtipné introspektivní komentáře v podobě deníkových zápisků umožňují čtenáři nahlédnout do uvažování jedince nuceného žít s vyčerpávající duševní nemocí. Waltonová schizofrenii i život s ní nijak nepřikrášluje a její emotivní, ale nadějeplný příběh pomáhá zbavit tuto nemoc mýtů a děsivosti. Realistický román pro čtenáře knih Johna Greena. Debutantka Julia Waltonová napsala napínavý psychologický příběh s věrohodnými postavami a zbavila obávanou nemoc mýtů, jimiž byla dosud opředena. (Publishers Weekly) Prvotina Julie Waltonové nepojednává schizofrenii jako nevyhnutelný pád do zkázy, nýbrž ukazuje, že i nemocní lidé můžou uzavírat přátelství a milovat stejně plnohodnotně jako zdraví.(Kirkus Reviews) Prostřednictvím deníkových zápisků, které zaznamenávají detaily z Adamova každodenního života, zahrnující mj. i dávkování léků či hrdinovy chorobné vidiny, odhaluje Waltonová realitu života se schizofrenií. (čtenářka a učitelka Karin Greenbergová) Ocenění: An ALA-YALSA Best Book for Young Adults A Bank Street Best Childrens Book of the Year 2018 Kansas National Education Association Reading Circle Catalog Selection A CBCs 2018 Teen Choice Book Awards Nominee 2019 Rhode Island Teen Book Award Nominee

Zásadní dílo současného nejoceňovanějšího amerického autora z roku 1985, které se již zařadilo do kánonu klasické americké literatury. Zcela syrovým a drastickým způsobem vypráví o dobývání amerického Západu a je charakterizován jako katalog násilí, krveprolévání, brutality a krutosti.

Tento ucelený soubor studií vyšel už v roce 1959, v dalších letech byl doplňován, přepracováván a znovu vydáván; zůstává platným vhledem do „psychologie znázorňování“. Autor v něm zkoumá, jaký je vztah skutečnosti a jejího výtvarného zachycení, jak se na utváření tohoto vztahu podílí divák a jeho zkušenosti; jak se vyvíjely metody umělců, kteří chtěli skutečnost zachytit co nejpřesněji, co vlastně znamená „přesné zachycení“, a věnuje se i tomu, jak se stalo, že umělecké prostředky začaly směřovat od realismu k náznaku, stylizaci či karikatuře.

Tento ucelený soubor studií vyšel už v roce 1959, v dalších letech byl doplňován, přepracováván a znovu vydáván; zůstává platným vhledem do „psychologie znázorňování“. Autor v něm zkoumá, jaký je vztah skutečnosti a jejího výtvarného zachycení, jak se na utváření tohoto vztahu podílí divák a jeho zkušenosti; jak se vyvíjely metody umělců, kteří chtěli skutečnost zachytit co nejpřesněji, co vlastně znamená „přesné zachycení“, a věnuje se i tomu, jak se stalo, že umělecké prostředky začaly směřovat od realismu k náznaku, stylizaci či karikatuře.

Slavný francouzský historik umění Émile Mâle před několika desítkami let prohlásil, že s Ripovou Ikonologií v ruce lze vysvětlit drtivou většinu alegorií, jež zdobí paláce a kostely v Římě. Z Ripova vpravdě encyklopedického díla však v barokní době čerpali umělci po celé Evropě a s tím, jak se barokní tvorba šířila ze své kolébky, Říma, upevňovala se ikonologická tradice, pro niž Ikonologie znamenala zároveň slabikář i interpretační klíč. Inspiraci Ripovými alegoriemi najdeme v díle Matyáše B. Brauna (sochy Ctností a Neřestí v Kuksu či v duchcovském hospitálu) i dalších barokních umělců působících v Čechách a na Moravě (např. sochařské personifikace Dvanácti měsíců v zámecké zahradě v Lysé nad Labem Václava F. Adámka; alegorie Ctností a Vlastností Jakoba Trebelliho v Buchlovicích či Carpofora Tencally v Náměšti nad Oslavou; rytiny věnované životům poustevníků Raffaela Sadelera; sochy Múz v zahradě kroměřížského zámku atd.). Cesare Ripa, původem z Perugie, žil přibližně v letech 1560–1622 a většinu života strávil v Sieně ve službách kardinála Salviatiho. Své rozsáhlé dílo vydal poprvé a bez ilustrací roku 1593 v Římě. Další vydání z roku 1603 už obsahovalo dřevořezy údajně provedené podle předloh malíře známého pod jménem Cavalier d’Arpino. Tyto ilustrace jsou zařazeny i do českého vydání, jež vychází z italského výboru z roku 1992. Čtenářům z řad odborníků i široké veřejnosti se tak v jednom svazku nabízí poučný i poutavý přehled alegorizovaných ctností a neřestí, vášní a duševních hnutí, stejně jako např. světadílů, řek, měsíců, ročních dob a světových stran. Ripova Ikonologie může mimo jiné skutečně posloužit jako praktická pomůcka při putování za barokním uměním v duchu zmíněného Mâlova výroku.

Naslouchejte přirozenému rytmu svého těla a budete mnohem zdravější. Podle čínské medicíny funguje tělo v určitém rytmu podle různých denních i ročních období, a tak je každá doba příhodná pro jinou činnost. Porozumění tomu, ve kterou hodinu je určitý orgán aktivní, vám může výrazně pomoci zůstat zdraví. V této knize se dozvíte, jak naslouchat signálům svého těla a podle toho se naučit správně pít, jíst a jednoduchým způsobem masírovat příslušné masážní body ve správný čas.

V polovině 50. let podnikl Kerouac s básníkem Garym Snyderem výstup na kalifornskou horu Matternorn. Krom setkání s přírodou, jež ho později inspirovalo k pobytu na hoře Desolation Peak, o kterém píše v Andělech zoufalství, se tato cesta stala i setkáním s buddhismem, jež mu Snyder zprostředkoval. Protikladem této „duchovní roviny“ je líčení divokého městského života. V něm se objevuje další z Kerouacových přátel, Allen Ginsberg, a na veřejném vystoupení čte svoje Kvílení.

George R. R. Martin je nejvýznamnějším autorem moderní podoby žánru fantasy a jedním z nejnadanějších vypravěčů současnosti. V objemné průřezové sbírce Snové písně nabízí čtenářům souhrn svých kratších prací, jenž ve dvou svazcích odkrývá autorovu vzrušující cestu od mladého spisovatele až po cenami zahrnovaného mistra. V prvním svazku se můžete těšit z raných prací George R. R. Martina včetně některých dosud nikdy nepublikovaných povídek, ale i z Hugem, Nebulou či Cenou Brama Stokera odměněných povídek a v neposlední řadě rovněž z novely Ledový drak, jejíž samostatné ilustrované vydání se stalo stále vyhledávaným bestsellerem mezi dětem určenými tituly. Okouzlující sborník zahrnuje rovněž autorovy obsáhlé komentáře, které z knihy dělají skvělou volbu pro Martinovy oddané čtenáře i pro novou generaci jeho příznivců.

Čtenáři Hobita a Pána prstenů vědí, že J. R. R. Tolkien zasadil tyto příběhy do propracovaného světa, jehož kořeny sahají do mnohem hlubší minulosti. Některé příběhy z dávnověku jeho světa známe díky úsilí Christophera Tolkiena, který otcovy příběhy rekonstruuje z rukopisných verzí. Po Silmarillionu, Nedokončených příbězích a Húrinových dětech tak nyní přichází Pád Gondolinu, pojedávající o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod, který je druhým nejmocnějším z božských Valar. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, elfové, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Jeho úhlavním nepřítelem je Turgon, vládce Gondolinu, který je před Morghothem ukryt mocí kouzel. Ulmo své záměry prosazuje skrze Tuora, kterého dovede do Gondolinu, kde Tuor dosáhne významného postavení, ožení se s Turgonovou dcerou a zplodí s ní syna Eärendila. Když se v Gondolinu najde zrádce a Morgoth město najde a zničí, Tuorovi i s rodinou se podaří uprchnout; jeho potomkové pak účinkují v pozdějších obdobích tolkienovské mytologie – například jeho vnuk Elrond, kterého známe z bojů o Prsten.

Čtenáři Hobita a Pána prstenů vědí, že J. R. R. Tolkien zasadil tyto příběhy do propracovaného světa, jehož kořeny sahají do mnohem hlubší minulosti. Některé příběhy z dávnověku jeho světa známe díky úsilí Christophera Tolkiena, který otcovy příběhy rekonstruuje z rukopisných verzí. Po Silmarillionu, Nedokončených příbězích a Húrinových dětech tak nyní přichází Pád Gondolinu, pojedávající o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod, který je druhým nejmocnějším z božských Valar. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, elfové, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Jeho úhlavním nepřítelem je Turgon, vládce Gondolinu, který je před Morghothem ukryt mocí kouzel. Ulmo své záměry prosazuje skrze Tuora, kterého dovede do Gondolinu, kde Tuor dosáhne významného postavení, ožení se s Turgonovou dcerou a zplodí s ní syna Eärendila. Když se v Gondolinu najde zrádce a Morgoth město najde a zničí, Tuorovi i s rodinou se podaří uprchnout; jeho potomkové pak účinkují v pozdějších obdobích tolkienovské mytologie – například jeho vnuk Elrond, kterého známe z bojů o Prsten.

O životním příběhu Theodora Deckera lze s trochou nadsázky říci, že je především příběhem osudových ztrát a nálezů teroristický útok v newyorském Metropolitním muzeu umění jej v raném mládí připraví o milovanou matku, ale zároveň ho nečekanou shodou okolností učiní vlastníkem slavného díla holandského mistra Fabritia, obrazu nevyčíslitelné hodnoty zvaného Stehlík. Důsledky obou těchto událostí, společně s vlivem několika velmi rozdílných přátel od Andyho, intelektuálního syna zámožné newyorské rodiny, přes dobromyslného postaršího starožitníka Hobieho až po živelného ukrajinského imigranta Borise , odkloní Theův život směrem, o jakém se mu do té doby ani nesnilo, a neoddělitelně jej svážou nejen se světem umění, ale i se světem zločinu. Poslední román Donny Tarttové patří k nejzářivějším klenotům současné americké prózy: rozpoutal nefalšované čtenářské i kritické nadšení, získal Pulitzerovu cenu za rok 2014, literární kritici po celém světě se předhánějí v jeho chvále, nadšeně jej oceňuje Stephen King či Michelle Obamová zkrátka a dobře: pokud hledáte velký americký román, který se navíc ještě skvěle čte, je pro vás Stehlík Donny Tarttové to pravé. prodáno přes dva miliony výtisků přeloženo do dvaatřiceti jazyků oceněno Pulitzerovou cenou za rok 2014 a řadou dalších literárních cen bestseller číslo jedna v USA, Německu, Nizozemí či Skandinávii

Vila ve Wannsee na předměstí Berlína, 20. února 1942. Patnáct vysokých představitelů Třetí říše se zde na popud Reinharda Heydricha sešlo, aby prakticky naplánovalo konečné řešení židovské otázky. Po jejich konferenci neměla zůstat ani stopa, přesto se zápis jednoho z účastníků zachoval. Le Hénanffův komiks vychází z dobových dokumentů. Působivou kombinací umělecké nadsázky a historické přesnosti vytváří mrazivou atmosféru, v níž vyplouvají na povrch neshody a mocenské boje uvnitř nacistického státního aparátu i hrůznost záměru, s nímž se tito pohlaváři chystají vymazat z povrchu zemského veškeré židovské obyvatelstvo.

George R. R. Martin je nejpopulárnějším autorem fantasy žánru současnosti a jedním z nejnadanějších vypravěčů v celé jeho historii. V objemné průřezové sbírce Snové písně nabízí čtenářům souhrn svých kratších prací, díky nimž poznáte i jeho nebývalý talent pro hororovou a vědecko-fantastickou tvorbu. Sbírka ve dvou svazcích odkrývá autorovu vzrušující cestu od nezkušeného spisovatele až po cenami zahrnovaného mistra. Ve druhém svazku se můžete těšit z vrcholných prací slovutného spisovatele včetně některých česky dosud nepublikovaných. Najdete zde mimo jiné skvělou hororovou novelu Proměna kůže, oblíbenou povídku Portréty dětí a dokonce i několik autorových televizních scénářů. Chybět samozřejmě nemohou ani výlety do populárních světů Divokých karet a Písně ledu a ohně. Podmanivý sborník navíc zahrnuje autorovy neocenitelné biografické komentáře, které z knihy činí neopomenutelnou volbu pro všechny Martinovy oddané čtenáře a stejně tak i pro novou generaci jeho příznivců.