Argo strana 178 z 314

Než začala Hra o trůny... toulal se krajem ser Duncan Vysoký. Ale možná že to byl jen Dunk, co vypil truňk, z Blešího Zadku. To se teprve ukáže ve třech na sebe navazujících novelách odehrávajících se asi 80 let před Písní ledu a ohně a G. R. R. Martin zde na poměrně malé ploše dokazuje, jak skvělým spisovatelem je. Rytíř Sedmi království obsahuje celkem tři příběhy Duncana Vysokého, který namísto jemných fines dvořanů používá daleko raději selský rozum a meč. Společníkem je mu panoš Egg, který je někým trochu jiným, než by se na první pohled mohlo zdát. G. R. R. Martin psal tyto novely pro různé antologie v průběhu řady let a dokládá na nich, jak detailně propracovaný je celý jeho svět. Děj je zasazen do období po Temnožárově vzpouře. Kdo je Temnožár? Levoboček Targaryena Aegona IV. Hanebného, jenž zdědil po otci meč, který jej podle mnohých opravňoval vládnout. Daeron II., právoplatný dědic, tak musel čelit vzpouře půlky Západozemí A právě v dobách po vzpouře, ale dávno před svržením Targaryenů, se odehrávají naše tři příběhy. Ač se v nich vypráví o potulném rytíři velmi nízkého původu, dostávají se hlavní hrdinové ve všech novelách daleko blíže temným intrikám, ne by jim bylo milé. G. R. R. Martin pomalu, ale nekompromisně odhaluje, oč šlo během vzpoury, a naivnímu mladému rytíři dává pořádně zabrat. Kdepak rytířské ctnosti! A pravda? Která z nich je ta pravá? S Rytířem Sedmi království se nebudete nudit ani chvíli. První z uvedených novel už přitom česky bez většího povšimnutí (a v jiném překladu) vyšla Ale to je již celá řada let a z G. R. R. Martina se mezitím stala spisovatelská hvězda první velikosti. Také díky seriálu Hra o trůny se dá očekávat, že tentokrát Dunk a jeho panoš Egg osloví podstatně větší okruh čtenářů.

Mezi nejznámější básnické skladby Allena Ginsberga patří vedle Kvílení i Kadiš, velkolepý žalozpěv na básníkovu zesnulou matku, jejíž duševní choroba silně poznamenala jeho dětství a dospívání. Zárodky básně vznikly v Paříži v roce 1957, kde si Ginsberg společně s beatnickými tvůrci Gregorym Corsem, Peterem Orlovskym a později i Williamem S. Burroughsem prostřednictvím halucinogenů rozšiřoval sféru vědomí. V Kadiši se mu časem podařilo vypsat se z hlubokých traumat, přičemž k odemknutí bran podvědomí použil divotvorné klíče: valná část Kadiše vznikla pod vlivem morfinu a metamfetaminu a konečnou revizi provedl až po návratu z Peru, kde k tomu účelu požil ayahuasku neboli yagé. Výmluvné jsou názvy dalších básní ve sbírce, například Meskalin, Kyselina lysergová, Ether či Rajský plyn; autor v nich opět vymítá ducha Naomi Ginsbergové, lamentuje nad iluzorností univerza, zakouší pocity tvůrčího zmaru i extázi z duchovního prozření a v psychedelickém proudu vědomí ze sebe nechává volně řinout vize, nářky, chvalozpěvy i obavy ze zániku smrtelného těla aby k nám po šedesáti letech skrze ony širokodeché verše stále živě promlouval jeho duch. Básnická sbírka Kadiš a jiné básně (Kaddish and Other Poems), kterou Allen Ginsberg vydal v roce 1961 u Lawrence Ferlinghettiho v nakladatelství City Lights Books, obsahuje jeho básně z konce padesátých let (19581960) v již klasickém překladu Jana Zábrany. Čtyři dosud nepřeložené básně pak přeložil Bob Hýsek.

Třicátník Leo tráví celé dny tím, že se nazdařbůh poflakuje po římských ulicích a náměstích, vysedává po kavárnách s náhodnými známými a marně čeká na svou příležitost… Nemá žádnou stálou práci ani přátele, jedinou jistotu mu v neukotveném životě dává pronajatý byt a ojeté auto. Z existenciální letargie ho vytrhne temperamentní Arianna, ale i ta zakrátko zase zmizí. Významnou roli v románu, který atmosférou připomíná Felliniho Sladký život, hraje Řím; metropole, do jejíž omamné náruče se hrdina s nadějí vrhá, ale namísto splněných snů ho čeká jen tvrdá a bezútěšná realita. Město s potutelným odstupem přihlíží alkoholovým excesům a nočnímu víření, dobře ví, že noční příslib radosti s ránem vyprchá a znovu se vrátí osamělost a nahořklý pocit nenávratně ztraceného času… Calligarich zobrazuje život jedince, jenž je jako vytržený z filmu Sladký život Federica Felliniho nebo Velké nádhery Paola Sorrentina. „Příjemně melancholický a ponurý román.“ – De Standaard „Každá krásná věta chutná jako dokonalý Negroni.“ – Focus Knack „Žádná lepší kniha na rozloučení s létem není.“ – De Morgen „Nejkrásnější příběh lásky tohoto roku.“ „Existenciální, emotivní román. Jedním slovem: potřebný.“ - Gli stati generali „Snažím se psát příběhy, které by se mně samotnému líbilo číst. Vycházejí z jakési vnitřní potřeby. Jen tak je možné zasáhnout čtenáře až na těch nejintimněších místech.“ - Gianfranco Calligarich Řím má v sobě zvláštní omamnost, která spaluje vzpomínky. Víc než město je to vaše skrytá tvář, číhající šelma. Ostatně je to tak vždycky. Člověk dělá všechno pro to, aby se držel stranou, a pak se jednoho krásného dne, aniž ví proč, ocitne uvnitř historie, která ho dovede přímo na konec. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Mladý učitel Martin přijíždí do provensálského pohoří Luberon, které na první pohled připomíná ráj jako z pohlednice. Martin, nadaný zvláštním talentem, sem následuje tajemnou vůni ještě tajemnějších lanýžů, o nichž zatím jen sní... Co když ale hlavním motorem jeho hledání není pouze touha najít "černý diamant"? V pátrání téměř detektivním nás autorka tentokrát seznamuje s méně známou stránkou života jihofrancouzského venkova a z poněkud jiného úhlu pohledu... Vychází ve druhém, autorkou upraveném vydání.

Rok 1968 patří v českých dějinách ke zlomovým okamžikům. Na jedné straně představuje pokus o revizi politické a ekonomické situace Československa, na straně druhé vykročení směrem k pluralitní demokracii. Česká historiografie se tomuto tématu začala intenzivně věnovat záhy po listopadu 89. Dodnes však nedospěla k ucelené, synteticky pojaté interpretaci. V jubilejním roce s ní naopak přichází německý bohemista a rusista Martin Schulze Wessel. Ten ve své monografii, lakonicky nazvané Pražské jaro, nazírá celospolečenské změny roku 1968 prizmatem postupného tání totalitního režimu, který erodoval jednak kvůli československým reakcím na odhalení Stalinova kultu osobnosti (revize politických procesů), jednak v důsledku ekonomické krize, do níž se plánovaná ekonomika na přelomu 50. a 60. let dostala. Společenské změny roku 1968, resp. konce 60. let, Schulze Wessel vnímá v rovině politické, ekonomické, ale i kulturní, přičemž právě v liberalizaci kulturního prostředí (noviny, časopisy, divadlo, film) vidí jednu z příčin skutečné revize socialismu v Československu, jež se v tomto ohledu výrazně liší od pokusů o revizi ve středovýchodní Evropě roku 1956. Velkou předností jeho esejisticky pojaté práce je skutečnost, že český rok 1968 nazírá v širokém kontextu evropského roku 1968. Důraz přitom klade jak na českou jedinečnost, tak i na provázanost a vzájemné inspirace se západním hnutím. Díky tomu překládá velmi vyvážený a přitom podnětný pohled na české dějiny 60. let 20. století a na jejich vyústění v prvních devíti měsících roku 1968. Své líčení končí sovětskou invazí do Československa v srpnu 68, která celý obrodný proces zastavila a společenské dění v ekonomické, politické i kulturní rovině zbavila veškerých demokratizačních tendencí.Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Philippe Favre vykreslil velkolepý historický román hodný Alexandra Dumase staršího. Lékař z údolí Valais, jistý Guillaume Perronet, se postaví do čela vzpoury obyvatel kraje proti bezpráví a tyranské vládě sionského biskupa Guicharda Tavela i proti vojenským zásahům savojského hraběte Amadea. Zastání najde v osobě Karla IV., římského císaře a českého krále. Co tohoto evropského vládce s Perronetem pojilo? Proč se tak vysoce postavený muž rozhodl zakročit ve prospěch obyčejného provinčního lékaře? Autor v napínavém, romantickém a vtipném románu vrátil život skutečné, ale zapomenuté postavě Guillauma Perroneta a na základě historicky doložených faktů rozehrál barvitý příběh, zalidněný skutečnými i fiktivními hrdiny a odehrávající se v kulisách drsných alpských svahů i v kouzelné krajině údolí Rhôny, plné opevněných hradů, kostelů, usedlostí a vinic. Když ale v kraji vypukne vzpoura, malebná města hoří plamenem.

Přílivový ostrůvek Mount Polbearne v Cornwallu a Polly Watefordová, která se na něj po krachu předchozího vztahu a podnikání odstěhovala, aby tam začala nový život, jsou už mnohým čtenářkám známé z předešlých volných pokračování Ostrov s vůní čerstvého chleba a Léto s vůní čerstvého chleba. Do nové knihy se ovšem může pustit každý, nehledě na to, jestli už o Polly četl, nebo ne. Tento příběh nás vtáhne do zdánlivě poklidného předvánočního času, kdy se z Pollyny pekárničky linou i jiné vůně než tradiční vůně chleba. Pod povrchem však bobtnají problémy a odkrývají se dosud nevyřčená rodinná tajemství. Je, nebo není nutné je sdílet se svými nejbližšími, anebo do jaké míry? Mají v opravdovém kamarádství či partnerství tajnosti své místo? Jak mohou tyto situace narušit vztahy? S tímhle vším se potýkají Polly s přítelem Hucklem i jejich kamarádi, manželé Kerensa a Reuben. A jak je u Jenny Colganové zvykem, v závěru knihy čtenáře opět naláká na několik neodolatelných receptů.

Kdysi dali rodiče malého Felixe do odlehlého katolického sirotčince, aby jej zachránili před fašistickým zlem. Bylo mu šest. Po čase ze sirotčince utekl, aby našel maminku a tátu. Nenašel je, ale zachránil malou Zeldu. Potom oba uprchli z transportu jedoucího do koncentračního tábora a potkali statkářku Geniu, která jim vybělila vlasy, dala německá jména a nebála se starat o dvě židovské děti. Když nacisté Zeldu i Geniu zabili a statek, kde se teď už třináctiletý Felix schovával, shořel, dal se hrdina k partyzánům, aby pomohl nacisty porazit. Brzy, doufá Felix, ta strašná válka skončí a on i jeho ochránce Gabriek budou žít v bezpečí. V poválečném zbědovaném Polsku však vládne chaos, hlad, bezpráví a krutost. Nikdo na nikoho nebere ohledy, platí tu pravidlo kdo s koho. Felix překonává obrovské zklamání i velká nebezpečí – často je v ohrožení života. Potkává Anyu, dívku skrývající neblahá tajemství. Přesto hrdinovo dobré já vždycky zvítězí a naděje ještě neumírá. Země se začne uzdravovat a lidé se budou cítit lépe… už BRZY! Objevit v lidech to dobré, nenechat v sobě zvítězit zlo – to je naděje pro Felixe i ostatní. BRZY se odehrává těsně po druhé světové válce, ale je navýsost aktuální! Kniha byla vyznamenána cenou Children's Book Council of Australia, která patří k nejvýznačnějším australským literárním oceněním a uděluje se od roku 1945. „Ta kniha se vám otiskne do srdce.“ Guardian

Oslavou stého výročí slavné divadelní hry Karla Čapka R. U. R. je nový autorský komiks. Kateřina Čupová je kreslířka a animátorka, která se úkolu zhostila s bravurou a představuje Čapkův text ve svěžím pojetí určeném o sto let mladšímu publiku. R. U. R. je tedy zpět v jasných barvách a podání, kterým může po sto letech opět dobýt svět. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Brilantní minimalistická próza. Psychologická sonda ostrá jako břitva. Tři ženy, tři generace, jeden příběh Gully, Marianne, Annika. Tři ženy spojené rodinným poutem. Jejich příběhy na sebe navazují, činy matek ovlivňují životy dcer. A vlastně všechny tři „jenom“ hledají štěstí. Kdo by byl řekl, že je to tak těžké? A muži jim v tom také moc nepomáhají. Jak se vymanit ze začarovaného kruhu? Když vám v dětství něco chybí, může z vás vyrůst dobrý člověk? Caroline Ringskog Ferrada-Noli tyto otázky zkoumá bez moralizování, často s černým humorem a používá k tomu úderně minimalistický jazyk. Zdálo by se, že být ženou v jednadvacátém století ve Švédsku bude lehčí než v minulosti. Ale není to v jistém smyslu naopak těžší? Vydání knihy podpořila Švédská umělecká rada.

Hawkingův a Penroseův cyklus přednášek je určen spíše pro čtenáře, kteří se o fyziku zajímají do hloubky. Poskytuje jim důkladné setkání s látkou, kterou Stephen Hawking představil ve svých popularizačních knihách a kterou shrnuje název knihy. Oba vědci zkoumají vznik a vývoj vesmíru a těles v něm i podstatu času, který je s prostorem neoddělitelně spjat.

Kdysi dali rodiče malého Felixe do odlehlého katolického sirotčince, aby jej zachránili před fašistickým zlem. Bylo mu šest. Po čase ze sirotčince utekl, aby našel maminku a tátu. Nenašel je, ale zachránil malou Zeldu. Potom oba uprchli z transportu jedoucího do koncentračního tábora a potkali statkářku Geniu, která jim vybělila vlasy, dala německá jména a nebála se starat o dvě židovské děti. Když nacisté Zeldu i Geniu zabili a statek, kde se teď už třináctiletý Felix schovával, shořel, dal se hrdina k partyzánům, aby pomohl nacisty porazit. Brzy, doufá Felix, ta strašná válka skončí a on i jeho ochránce Gabriek budou žít v bezpečí. V poválečném zbědovaném Polsku však vládne chaos, hlad, bezpráví a krutost. Nikdo na nikoho nebere ohledy, platí tu pravidlo kdo s koho. Felix překonává obrovské zklamání i velká nebezpečí – často je v ohrožení života. Potkává Anyu, dívku skrývající neblahá tajemství. Přesto hrdinovo dobré já vždycky zvítězí a naděje ještě neumírá. Země se začne uzdravovat a lidé se budou cítit lépe… už BRZY! Objevit v lidech to dobré, nenechat v sobě zvítězit zlo – to je naděje pro Felixe i ostatní. BRZY se odehrává těsně po druhé světové válce, ale je navýsost aktuální! Kniha byla vyznamenána cenou Children's Book Council of Australia, která patří k nejvýznačnějším australským literárním oceněním a uděluje se od roku 1945. „Ta kniha se vám otiskne do srdce.“ Guardian

Čtvrtý a pátý díl ironické ságy o Patricku Melroseovi. V Mateřském mléce se s naším smutným hrdinou setkáváme jako s otcem. Patrickova minulost ovlivňuje jeho manželství, které je směsicí zmatků, příkoří, naschválů a nedorozumění. Určitá naděje se snad skrývá v jeho synkovi Robertovi. V posledním pátém dílu Konečně se příbuzní a přátelé sjíždějí na pohřeb Patrickovy matky Eleanor a Patrick jako už tolikrát zpytuje a bilancuje svůj život. Hledá odpověď na otázku, zda teď, když jsou oba rodiče po smrti, pro něj konečně přijde vysvobození a zacelení starých ran. Podle románů autor napsal scénář k pětidílné televizní minisérii nazvané podle jména hlavního hrdiny. Titulní roli bravurně ztvárnil Benedict Cumberbatch. „Je úžasné, jak jsou St Aubynovy knihy zároveň extrémně temné a extrémně vtipné.“ The New York Times „Hamlet na heroinu“ The Guardian Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Před pětadvaceti lety se první lidská mise na Mars naposledy ohlásila těšně před přistáním. Všichni její členové byli od té doby pokládáni za mrtvé. Někdo však přece jen přežil. Narozen na vesmírné lodi odsouzené k záhubě a vychován Marťany, Valentine Michael Smith nikdy neviděl lidskou bytost až do dne, kdy ho objevili členové druhé expedice. Považuje se za Marťana, cítí a přemýšlí jako Marťan, nyní se však spolu s posádkou vrací na Zemi jako dědic pohádkového dědictví po svých rodičích a dle pozemských zákonů také jako vlastník Marsu. Nové české vydání slavného vědecko-fantastického románu velmistra žánru Roberta A. Heinleina, odměněného nejvyšším žánrovým oceněním, cenou Hugo, vám přinášíme v grafickém zpracování Petra Štěpána, s ilustracemi Daniela Špačka a především v novém překladu Alžbety Lexové.

Britský historik Christopher Hibbert vykresluje rozporuplnou osobnost italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho s mimořádnou pečlivostí, zároveň čtivě a poučeně, jak je ostatně jeho zvykem. Mussolini se narodil v neděli odpoledne v roce 1888 ve středoitalské vesnici. V sobotu odpoledne v roce 1945 byl zastřelen komunistickými partyzány na břehu Comského jezera. Behem šedesáti dvou let mezi těmito dvěma osudovými odpoledni prožil italský duce život tak dramatický, že se mu v moderních dějinách málokdo vyrovná. Hibbert mapuje Mussoliniho nezastavitelnou cestu k moci a drobné nuance fašistické ideologie, již Mussolini stvořil. Zamýšlí se i nad stopami, které Mussolini zanechal v soudobém myšlení a ptá se, proč je tato osobnost v Itálii dodnes předmětem vypjatých vášní, zlořečení i úcty...

První komiksové zpracování příběhu výjimečné ženy Věry Čáslavské zavede čtenáře do hlavního města Mexika i do léčebny v Bohnicích, na mistrovství světa i do vyšetřoven Státní bezpečnosti. Tragédií Věry Čáslavské bylo, že milovala výjimečné muže: svého prvního trenéra Vladimíra Proroka i armádního důstojníka Josefa Odložila, který byl sám držitelem stříbrné medaile z Tokia. První však byl ženatý a druhý se nikdy nevyrovnal se závratnou kariérou své ženy. Po sovětské invazi v roce 1968 odmítla Věra Čáslavská odvolat podpis pod provoláním 2000 slov a jako držitelka sedmi zlatých olympijských medailí raději šla uklízet činžáky. Tím ale příběh jejího života ani zdaleka neskončil. Vychází ve spolupraci s Olympijským vyborem.