Argo strana 171 z 311

Gratulujeme! Devítiměsíční čekání máte za sebou a svého syna nebo dceru držíte v náručí… ale co bude teď? Tahle šikovná knížečka plná stručných a neobvyklých tipů vám se vším poradí, počínaje tím, jak se zavděčit své partnerce, až po to, jak si vytvořit pouto s dítětem. Ať již jste novopečený tatínek, nebo ostřílený otec divoké smečky, tato příručka nesmí ve vaší domácnosti chybět.Vhodně ji doplní rozhodně také Rady pro maminky a Rady pro babičky a dědečky od stejného autora, který je podepsán už pod slavnou sérií o prevítech (Prevítem snadno a rychle, Prevítovy první krůčky a Další prevít? Jen to ne!).

Volné, dlouho očekávané pokračování mezinárodního bestselleru Klub nenapravitelných optimistů (prestižní Prix Goncourt des lycéens, přeloženo do 11 jazyků, 14 tisíc prodaných výtisků českého překladu). Po deseti letech, která uplynula od vydání úspěšného románu Klub nenapravitelných optimistů, se opět setkáváme s jeho hrdiny na jejich cestě za láskou, poznáním a pochopením, při hledání jejich zaslíbených zemí. Michelovi Marinimu je už sedmnáct let a právě odmaturoval. Poflakuje se po Paříži, hraje fotbálek, hledá sám sebe a chystá se zapsat na univerzitu. Další plány? Odjet do Izraele za Camille, která tam žije v kibucu, s Leicou v ruce objevovat svět a najít Cécile, milou svého bratra Francka. Ten dezertoval z armády, skrývá se, a k tomu řeší, zda vyměnit rudou hvězdu za mnišský hábit. Poslední nenapravitelní optimisté se točí ve víru svých lásek a tajností, a srdce jim plní všechny naděje převratné doby, v níž žijí. Paříž se svými kluby, Alžírsko v čase vyhlášení nezávislosti, Florencie v době nebývalé pohromy, ale i Tel Aviv, Praha, Petrohrad závratné víření kultur, idejí a snů... A čtyři desetiletí mezi roky 1964 a 2007, mezi rozkladem koloniálních říší a pádem železné opony, desetiletí plná příslibů a nadějí, to je rámec, do nějž Jean-Michel Guenassia zasadil intimní epopej o jedné generaci, vzrušující a barvitý obraz doby, velkolepé vyprávění o našich iluzích.

V překvapivě upřímném osobním příběhu odhaluje Paulo Coelho velkou krizi víry, kterou procházel, když hledal cestu k obrození a duchovnímu růstu. Někdo najde duchovní moudrost v meditaci a rozjímání. Poutník jí může dosáhnout pouze osobní zkušeností, setkáváním s neznámými, kteří mluví cizími jazyky a mají odlišné zvyky i víru. Různá znamení pak vedla autora přes tři kontinenty Evropu, Afriku a Asii. Ve svém díle se autor vrací k motivu pouti: po pouti do Santiaga (v románu POUTNÍK Mágův deník) a symbolické cestě do Říma (Brida) se tentokrát vydává na pouť třemi světadíly. V knize, jejímiž hlavními hrdiny jsou on sám a jakási žena, líčí téměř 10 tisíc kilometrů dlouhou cestu, kterou v r. 2006 podnikl po Transsibiřské magistrále. Jejich putování se odvíjí ve znamení symbolu Alef, který pro autora v duchu magické tradice představuje bod, v němž se vše sbíhá a v němž můžeme v jediném okamžiku spatřit vše.

Kniha uznávaného amerického psychoterapeuta, ve které se autor zabývá novou psychologií lásky, tradičních hodnot a duchovního růstu.

Úpadek anglické vraždy, třetí svazek esejí George Orwella z let 1945-1946, přináší jak angažované texty „Proč píšu“, „Svoboda tisku“, „Vy a atomová bomba“ či „Antisemitismus v Británii“, tak eseje na domácká témata „Na obranu anglické kuchyně“, „Přímluva za otevřený oheň“, „Zamyšlení nad žábou obecnou“ a „Šálek dobrého čaje“, ale rovněž málo známé Orwellovy recenze, například Dostojevského Zločinu a trestu a Bratrů Karamazových nebo Pruského důstojníka D.H. Lawrence. Nelze také opomenout vtipné a trefné dobové úvahy zveřejňované ve sloupcích „Jak to vidím já“. Esejistické dílo George Orwella vychází ve čtyřech svazcích a obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků. V této podobě se jedná o nejúplnější, nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn Orwellovy publicistiky v češtině.

Druhý svazek čtyřdílného projektu sebraných esejí George Orwella, Ohlédnutí za španělskou válkou:Eseje II. (1942 – 1944), přináší žánrově rozmanité útvary od slavných sloupků „Jak to vidím já“ přes literární recenze až po imaginární rozhovor s Jonathanem Swiftem či krutě sebezpytné obsáhlé eseje Ohlédnutí za španělskou válkou nebo Anglický národ. Na jednu stranu Orwell uplatňuje nesmiřitelný postoj levicového politického komentátora, který analyzuje soudobou anglickou společnost, nemilosrdně tepe sociální nerovnost a odhaluje ideologické pokrytectví. V jiné poloze však uplatňuje smysl pro detaily, jichž si všímá v životě lidí vnímaných jako individuality, nikoli jen bezejmenná masa tvořící dohromady množinu anglického národa či španělských republikánů. Popisuje-li „obyčejné“, anonymní aktéry dějinných událostí, vnímá je, i pokud stojí na opačné straně barikády, především jako lidské jedince, již mají v jeho očích všichni stejný nárok na štěstí, natož na samotný život. Jak říká v titulní eseji „Ohlédnutí za španělskou válkou“: „…Přišel jsem zastřelit „fašistu“, ale člověk, který si přidržuje kalhoty, není „fašista“, je to očividně blízký tvor, stejný jako vy, a vám se nechce ho zastřelit.“

Slavné eseje „Poprava oběšením“, „Jak jsem střílel slona“, „Uvnitř velryby“, „Lev a jednorožec“, či recenze na Obratník Raka Henryho Millera a Mein Kampf Adolfa Hitlera patří mezi 51 textů, které George Orwell napsal v letech 1928 až 1941. Ve svých publicistických dílech vystupoval nejen jako myslitel a homo politicus, ale především jako člověk vztahující se k druhým, „a fellow human being“; zabýval se sociálními, ekonomickými, a především obecně lidskými otázkami. Jeho eseje dodnes nabízejí příklad, jak lze k životu, myšlení i psaní přistupovat jednoduše a ryze, a staví na přesvědčení, že bez ohledu na ideologie je potřeba zůstat slušným a čestným člověkem. Plánovaný čtyřsvazkový projekt nakladatelství Argo, nazvaný Eseje I.–IV., bude obsahovat celkem 241 esejí, včetně Orwellových literárních recenzí a proslulých novinových sloupků „As I Please“. V této podobě se bude jednat o nejúplnější, nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn Orwellových esejí v češtině.

Čtvrtým svazkem, Spisovatelé a leviatan, se uzavírá souborné vydání esejí George Orwella, které obsahuje celkem 241 esejí, analýz, recenzí a novinových sloupků z pera slavného spisovatele a novináře. V tomto závěrečném dílu, pokrývajícím roky 1947 -1949 si můžeme přečíst další sloupky „Jak to vidím já“, které známe už z předchozího svazku, Orwellovy recenze (např. na román Jádro věci Grahama Greena nebo esej „Lidská duše za socialismu od Oscara Wildea“), ale samozřejmě i úvahy politické. Například esej „K evropské jednotě“ z r.1947, v němž ještě Orwell stihl zařadit Československo mezi země s „tradicí demokratického socialismu“ bude pro čtenáře nepochybně zajímavý i dnes.

Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví. Tento pesimistický pohled na lidstvo nejpozději od dob Hobbese prosákl do západního uvažování, v souladu s ním budujeme naše veřejné instituce a politické i ekonomické systémy. Co když je ale toto přesvědčení mylné nebo minimálně přežité? Je rozumné, aby právě očekávání toho nejhoršího mělo rozhodující dopad na naše jednání i na volbu našich politických představitelů? Autor postupně zkoumá manipulace slavných studií a předsudky vnášené do historických událostí, ať už jde o stanfordský vězeňský experiment nebo o skutečný příběh z knihy Pán much, a přináší povzbudivou zprávu. Že to je naopak laskavost a spolupráce, která se reálně všude projevila jako evolučně nejúspěšnější strategie. Možná je načase, aby se lidstvo přiklonilo k optimističtějšímu pohledu na sebe sama. Instant New York Times Bestseller. Tohle je Sapiens roku 2020. The Guardian Humankind mně donutilo podívat se na podstatu lidskosti novým pohledem. Yuval Noah Harari, author of the #1 bestseller Sapiens Rutger Bregman si razí vlastní cestu a za vydatné pomoci historie nám dodává naději, že jako lidstvo máme vyhlídky mnohem lepší, než si momentálně umíme představit. Timothy Snyder, #1 New York Times bestselling author of On Tyranny and Bloodlands Jsou knihy, při jejichž četbě přehodnocujeme své zažité myšlenky. Po přečtení této knihy budeme přehodnocovat samotnou premisu, na které je většina našich myšlenek založena. Neotřelými a přesvědčivými argumenty nás nutí znovu od základu přemýšlet o povaze společnosti, demokracii a lidské přirozenosti. Svět teď potřebuje právě takovou nepotopitelnou loď života, na níž bez ztroskotání propluje mořem současného cynismu ?Daniel H. Pink, #1 New York Times bestselling author of When and A Whole New Mind Vydání knihy podpořil Nizozemský literární fond.

Příběh anglické učitelky Harriet Leeové a její šestnáctileté dcery Perdity se zprvu zdá být zcela všední. Čtenář se však brzy ocitne uprostřed surreálného víru vyprávění, jež jej ze současného Londýna unese do (možná imaginární) země Harrietina dětství, kde její rodina peče neobyčejný perník. Nejraději ze všech jej má Harrietina přítelkyně Gretel, mysteriózní figura, jež Harriet zasahuje do života zcela nepředvídatelným způsobem a kvůli níž začne o dlouhá léta později Harrietina dcera pátrat po tajemství svého původu – a onen surreálný vír se roztočí ještě víc… Román Perník výmluvně dokládá, proč se Helen Oyeyemi řadí k nejuznávanějším britským spisovatelům současnosti: její fantaskní vyprávění se snovým nádechem čerpá inspiraci z pohádkových příběhů, staví na archetypech, odkazuje na klasickou literaturu i pop-kulturu, a to vše činí nesmírně vytříbeným jazykem a mimořádným stylem. Perník je přenádherný a omamně originální román (…) Helen Oyeyemi jím prokazuje, že je jedním z nejlepších anglofonních autorů dneška. – National Public Radio Číst věty Helen Oyeyemi je jako chytit za ocas ohromné a nezkrotné živoucí stvoření, aniž by čtenář byť jen tušil, jaké že stvoření to vlastně je. Všechno v jejím psaní je tak živé, nepředvídatelné, místy vrtošivé, místy zlověstné, velmi často bizarní, a vždy zcela kouzelné (…) Hluboce inteligentní román postavený na nespoutané imaginaci. – New York Times Píše dnes vůbec někdo srovnatelně jako Oyeyemi? (…) Není nadsazené konstatovat, že Helen Oyeyemi je génius. – Los Angeles Times Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Autor se v této esejisticky pojaté práci zamýšlí nad jen zdánlivou moderností současného světa. Na příkladech středověkého a současného vnímání času, prostoru, prožívání dětství a stáří, eschatologie, vztahu k penězům, k uzavírání manželství, k migracím na větší vzdálenosti i uvnitř města ukazuje, jak mnoho mají lidé současnosti společného s lidmi středověku, jak se v mnoha ohledech jen zdánlivě změnily každodenní mody lidského chování a myšlení. Mimo to si detailně všímá stále rostoucí dohlížitelské role státu, jenž člověka současnosti v mnoha ohledech zbavuje dřívější svobody, stejně jako ho ve svobodném uvažování omezují společenské stereotypy a předsudky.

V románu Zrcadlo a světlo se završuje trilogie pojednávající o osudech Thomase Cromwella, chudého kovářského syna, který se vlastními schopnostmi vypracoval na pravou ruku anglického krále Jindřicha VIII. První dva svazky – Wolf Hall a Předveďte mrtvé – líčí Cromwellův vzestup a okolnosti, za kterých se postupně stal Jindřichovým nepostradatelným rádcem. Zrcadlo a světlo navazuje přesně v okamžiku, kde druhý díl končil: kat si čistí krvavý meč, dvorní dámy ukládají do rakve bezhlavé tělo Anny Boleynové. A Thomas Cromwell vyráží na závěrečný úsek své pouti, přes vrchol politické moci a pád z výsluní královy obliby až k popravčímu špalku. Kritika označuje cromwellovskou trilogii Hilary Mantelové za největší anglicky psaný historický román, který zatím v tomto století vznikl.

Nejnovější Falconesův román je fascinující výpravou do Barcelony dvacátého století, do doby, kdy nejen v katalánské metropoli vládla secese a dala tam vzniknout tolika unikátním stavbám, které obdivujeme dodnes. Mladý nadějný tvůrce keramiky Dalmau Sala nás díky své práci nezavede jen do těchto úžasných budov, ale mnohem dál: do světa lidí, z jejichž potu a mnohdy i krve se tyto stavby rodily. Mezi dělníky, kteří dřou za nuznou mzdu a neustálými stávkami často marně bojují o pro nás dnes samozřejmá práva. Vypravíme se s ním do temného, bizarního světa šantánů mezi umělce, bohémy a ztroskotance, ale i do drsného prostředí dětí ulice. Malíř duší je silný příběh o lásce, vášni pro umění, sociální revoltě i pomstě.

Stává se to často: rozhodli jsme se pomoci, ale místo abychom nejdříve shromažďovali fakta a naplánovali co nejúčinnější strategii, necháme se strhnout silnými emocemi. Dobré úmysly samy o sobě nepřinášejí kýžený výsledek, a někdy v nejlepší víře dokonce naděláme více škody než užitku. Autor přichází s konceptem efektivního altruismu, praktickým a na datech založeným způsobem, jak být co platný bez ohledu na skromnost svých zdrojů. Efektivní altruista nejedná impulsivně, začne tím, že si položí sadu klíčových otázek, které mu umožní organizovat následnou akci tak, aby měla žádoucí dopad pro co největší počet lidí. Když zapojíme srdce i rozum, máme možnost vykonat mnoho dobrého.

Hrdinkou románu Hallgrímura Helgasona Žena na 1000° je osmdesátiletá Islanďanka Hera Björnssonová, která tráví své poslední dny v reykjavické garáži. Společnost jí dělá jen počítač a granát z druhé světové války, ukrytý pod peřinou. Helgason se při psaní románu inspiroval životem vnučky prvního islandského prezidenta Brynhildur Georgíy Björnssonové. Kniha vyvolala vlnu rozhořčených protestů žijících příbuzných prominentního politika i širší debatu o etických hranicích v literatuře. Helgasonova Hera navzdory blížící se smrti neztrácí životní jiskru a s notnou dávkou odvahy, cynismu a humoru se ohlíží nejen za svým životem, kdy cestovala po světě a hledala štěstí v náručí celé plejády mužů, ale i za dějinami své země i evropského kontinentu. Její osud odráží peripetie Evropy 20. století, v poutavém vyprávění se střídají zážitky z předválečného Islandu i z válečného kontinentu. Je to příběh plný smutku, zrady a zmařených nadějí, ale také smíchu, uštěpačných poznámek i brilantních postřehů. Helgason přináší čtenářům mistrně stylizovaný text vyprávěný silným, přesvědčivým hlasem. Kniha byla v roce 2011 nominována na Islandskou literární cenu a v roce 2013 na Literární cenu Severské rady. Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury a Ministerstvo kultury České republiky.

V románu Rudovláska Kejle nás jeho autor zavádí jak do židovské Varšavy, tak do Ameriky. K prostitutce Kejle zahoří láskou nepříliš počestný Jarme a hned po první společné noci se s ní ožení. K dvojici se však přihlásí šejdíř Max, jejich starý známý, který provozuje své pochybné obchody na obou stranách oceánu, a manželskou pohodu rozvrátí. Nešťastná Kerjle se zamiluje do rabínského synka Bunema a následuje ho do Ameriky.